| 23.6.2008 - 18:12 - J2930_ | |
|
citace:
Na druhou stranu je pravda, že 10.6., kdy vzorek propadl dovnitř, byly místní teploty o 10°C vyšší než v předchozích dnech (-70 až -24 namísto -82 až -30°C)
...za jakych okolnosti sublimuje led?  A nemuze mit povrch sondy jeste o neco vyssi teplotu nez teplotni cidlo (cidla)? ktere je umistene urcite tak aby nedochazelo k jeho ovlivnovani odrazem slunce od povrchu sondy... |
| 23.6.2008 - 23:25 - Vlado. | |
|
| Ví někdo ,jak orientovaná podélní osa ( spojnice středů sol . panelů) vůči marsovým stranám ( vůči severu)? Děkuji. |
| 24.6.2008 - 08:22 - Adolf | |
|
Je to led! 
http://www.space.com/scienceastronomy/080620-phoenix-ice-update.html
____________________
Áda |
| 24.6.2008 - 08:24 - Adolf | |
|
Alamo, díky za odkazy! ____________________
Áda |
|
| Je možné, že by se nacházelo pod ledem na Marsu jezero s kapalnou vodou? |
|
citace:
Je možné, že by se nacházelo pod ledem na Marsu jezero s kapalnou vodou?
To nikto neocakava, ale...
ked leteli prve sondy k jupiteru, teoretici ocakavali ze jeho galileovske mesiace budu nezaujimave zmrznute ladove gule. V tejto vzdialenosti od slnka totiz uz nemozno ocakavat nejaku aktivitu. A ukazalo sa ze Io je vulkanicky najaktivnejsie teleso v slnecnej sustave, europa ma asi podpovrchovy ocean vody... Niektori vedci neverili tomu co vidia na fotkach. Odvtedy je zakladne pravidlo pri vyskume slnecnej sustavy - kamkolvek ides, ocakavaj neocakavane
|
| 24.6.2008 - 16:31 - Adolf | |
|
citace:
Je možné, že by se nacházelo pod ledem na Marsu jezero s kapalnou vodou?
Morfologie terénu na Marsu se prý velice podobá morfologii terénu v pozemských arktických oblastech, kde nad věčně zmrzlou vrstvou periodicky v teplejších sezónách a přes den vzniká vrstva vodou nasáklého bahna, je hož voda se nemůže vsáknout níž, neboť tam je to už zamrzlé a nepropustné. Tohle vodnaté bahno se pak projevuje typickým zvrásněním povrchu, které je charakteristické pro tundru na Aljašce, v severní Kanadě, na Sibiře aj. Nejvíce koncetrované vody lze asi očekávat v této podobě. ____________________
Áda |
| 24.6.2008 - 19:39 - J2930_ | |
|
citace:
Je možné, že by se nacházelo pod ledem na Marsu jezero s kapalnou vodou?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vostok_(jezero)
mozne je lecos. Hlavne tlak velke masy ledu muze za urcitych okolnosti vytvaret teplo a... nebo tam muze jezero prezivat z dob minulych. Cca 80 stupnu pod nulou pane Celsia neni zadna hrozna teplota. A to se bavime o teplote na povrchu Marsu. |
|
Na Marsu je tekutá voda!
Jen klid... :-)
Zatím se ví jistě jen o malém množství vody v mokré chemické laboratoři přístroje MECA. V rámci přípravy na první rozbor vzorku byl roztaven led zmrzlý z pozemské vody, kterou si tento přístroj přivezl sebou.
I tak je to v této chvíli asi jediná tekutina na povrchu planety v místě přistání Phoenixu.
Dnes by měl být odsypán první vzorek do trychtýře a začít rozbor na obsah solí, kyselost, atd. |
|
| tak je na marsu voda a nebo ne? |
|
Mars je jako Země. Můžete tu zahradničit, tvrdí NASA
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=609330
Teď jen najít či geneticky vyšlechtit rostlinu, která je výrazně odolná vůči UV záření a výrazným změnám teplot a můžeme farmařit. |
| 27.6.2008 - 13:27 - Slávek | |
|
| Nic neroste pokud tlak klesne na třetinu atmosféry natož setinu, ať tedy zkusí NASA farmařit v antarktidě něbo na mt. Everestu ! |
| 27.6.2008 - 13:33 - Ohara | |
|
| Proc ne ve skleniku, kdyz bude kolem voda a vhodna puda. |
|
Typický povrchní článek, ve kterém novinář nepochopil jemnou nadsázku a fakt, že NASA mluví pouze o složení půdy, nikoliv o životních podmínkách na Marsu.
Nikdy nečerpejte zásadní vědeckotechnické informace z denního tisku. |
|
citace:
Nic neroste pokud tlak klesne na třetinu atmosféry natož setinu, ať tedy zkusí NASA farmařit v antarktidě něbo na mt. Everestu !
Na Marsu dosahují teploty až 20 °C v ojedinělých případech prý i 30 °C.
"Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C, a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_(planeta)#Atmosf.C3.A9ra
To v Antarktidě a na Everestu nehrozí, alespoň prozatím.
Co se týče rostlin, tak myslím, že Sagan uvažoval o lišejnících jako vhodné rostlině pro Mars.
|
| 27.6.2008 - 14:21 - Slávek | |
|
| Zatím jediná voda na Marsu je ta co si přivezl Phoenix ze Země, ale jak všichni doufají, může se to změnit. |
|
Nevím jak vy, ale já troufale věřím, že ve větších hloubkách je v polárních oblastech tekutá voda a primitivní formy života. Zatím dostupná fakta tuto smělou teorii spíš podporují, než by to vyvracely.
Kdybych mohl volit další sondu programu Scout, byl by to "krtek". |
|
| Myslím si přesně to samé , baktérie žijící z chemických procesů budou ve vesmíru všude kde to jen pujde, potom tam 100% bude i to co je bude jíst :-), vývoj zastaví jen omezený prostor kdy po zániku vhodných podmínek (vyčerpání zdrojů síry, metanu, event. radiace) musí být možnost se přesunout nebo šířit spóry z tohoto pohledu může být mars už jen planetou postupně zhasínajících izolovaných ostrůvků života , při troše optimismu může ale v určité hloubce být takový pstrůvek života klidne cela ledová čast severní polokoule při pesimismu to zase může být poslední zhaslý ostrůvek , u měsíců kde je možnost celoplanetárního podpovrvchového oceánu je šance daleko vyšší navíc třeba europa je uplně ideální přiklad - radiaci stíní spolhlive led a voda, sluneční erupce jsou slabé a jupiter je odstíní sám o sobě , zdroj energie ze slapových sil je trvalý a silný cirkulace vody umožnuje mísení prvků - co kdyby ty hnědé fleky v prasklinách ledu byli ve ětším rozlišení zamrzlá hejna "ryb" :-) |
| 27.6.2008 - 16:29 - David | |
|
| Bakterie nejsou ani všude na Zemi, natož ve Vesmíru. Není otázka, zda někde mohou přežívat, ale zda tam mohl život vzniknout a jak se zdá na žádném tělese Sluneční soustavy, krom Země NEMOHL a také nevznikl. |
|
Počul si niekedy pojem "hlboká/hlbinná biosféra"?
Podľa niektorých názorov, ktoré navyše v poslednom období získavajú čoraz silnejšiu podporu, život nevznikol na povrchu Zeme (respektíve v oceánoch na jej povrchu), ale v hlbinách zemskej kôry a na povrch sa presťahoval až dodatočne a skôr "nedobrovoľne". A podmienky podobné podmienkam v hlbinách zemskej kôry sú skoro na každom väčšom "kamennom" telese slnečného systému. Je tam voda, je tam teplo, je tam potrava - metán, kysličníky uhlíku, sírovodík... A sú tam minerály, ktoré dokážu fungovať ako katalizátory organických reakcií. Na experimentovanie sú k dispozícii gigantické objemy materiálu a miliardy rokov času. |
| 27.6.2008 - 17:25 - Anonym007 | |
|
| http://www.rozhlas.cz/veda/vesmir/_zprava/468770 |
| 27.6.2008 - 17:30 - Adolf | |
|
citace:
Počul si niekedy pojem "hlboká/hlbinná biosféra"?
Nejhorší u hluboké horké biosféry je to, že nemáme dost kvalitních metod detekce těch pozemských kamenožroutů, kdeří mají pravděpodobně mnohonásobně větší hmotnost než povrchové formy života. A tak, i když je jich pozemský kámen plný, neumíme je v něm efektivně najít. O to horší bude jejich hledání na Marsu, kde jsou naše možnosti dále omezeny a jinou formu než kamenožrouty. Zatím to zkouší spíš překlenovat hledáním život indikujících chemikálií - na Zemi např. ATP. Potíž je ale v tom, že zbavit laboratorní zařízení třeba ATP je daleko horší, než jej prostě sterilizovat. Dokonce i když vysterilizujeme sondu, že na ní nezbyde jediná živá bakterie, sonda proletí kosmickým prostorem a přistane na Marsu, tak nejspíš bude významně znečištěna ATP, takže to může komplikovat jeho detekci v horninách Marsu. ____________________
Áda |
| 01.7.2008 - 22:13 - David | |
|
Stejně důvěryhodná teorie praví, že se život stěhoval pod zem vždy, když se na povrchu výrazně zhoršily podmínky a že průnik do hlubin je výsledkem expanze z povrchu do vnitřku, tedy teorie právě opačná.
Nezapomeňte, že spousta " teorií" se dělá na zakázku účelově pro senátory i Iowy, původním povoláním kovboje, kteří rozhodují o toku peněz do kosmického programu. |
|
pokud se život stěhoval z povrchu pod zem tak neměl důvod tam nezůstat - z mnoha důvodů je to bezpečnější základna
a teď zcela z jiného soudku :
Při nedávná zprávě o tom že severní poloukoule marsu je vlastně tvořena jedním velkým impaktem mně mimoděk napadlo srovnání jedné poměně nápadné vcelku kruhové a nyní již ůplně skryté formace na zemi - prakontinent pangea - možná jsem až příliš velký fantasta ale není to právě tas strana země co nebyla vystavena tomu gigantickému impaktu při vzniku měsíce - samozřejmě o zbytcích kráteru vzhledem k geologické aktivitě země nemůže být ani řeč ale i pouhá možnost že vlastně žijeme na té slupce země co se neutrhla a neutvořila měsíc je fascinující |
|
| Jak tak sam koukám na svou vlastní ideu při tvaru a rozpraskání pohyb a sobu přesunu kontinentalních desek uplně vídím rozpraskání původní neutrhlé kůry vlivem gigantických tlaků působících přes celou planetu a jejich následné "odplutí" a "natečení" do oblastí kde kura byla odtržena tj. podstatně tenčí , nejvetši trhlina je ovšem stáři kontinentů protože mi od požadovaneho tvaru kontinentů a vzniku mešíce zbýva 2,5mld let což i při mém opojení z dnešní další "vyřešené" záhady lidstva je celkem dost :-) no nic snad tenkrát vznikla nejaká uplně jiná pangea po níž už neni opravdu ani stopa |
| 02.7.2008 - 22:15 - Vlado. | |
|
http://www.jpl.nasa.gov/images/phoenix/collection_16/Viz-RA-workspace3_516-387.jpg
Pořád jsem nezjistil polohu sondy vůči severu. Má někdo lepší odkaz s vyznačeními světových stran .
Pro zajímavost . Zkuste udělat rýhu (vryp plechovou krabičkou o šířce 80 mm) na pískovišti ze suchým pískem a uvidíte jak se to nepodobá snímku z Marsu.
|
|
A co třeba fotka z MRO? Pokud je orientovaná severem nahoru, tak je Phoenix natočen mírně na severoseverovýchod.
http://www.nasa.gov/images/content/230855main_PSP_008591_2485_RGB_Lander_Inserts.jpg
Nebo by to možná šlo odvodit i z neúplného panoramatu na http://www.nasa.gov/images/content/231338main_S_002EFF_POL_SRXXXX8_R187M1.jpg (je tam označení severu a jsou tam jasně viditelné solární panely ... posunutí vůči severu by mělo být kolem 5° východně).
 |
| 02.7.2008 - 23:17 - Vlado. | |
|
citace:
Nebo by to možná šlo odvodit i z neúplného panoramatu na http://www.nasa.gov/images/content/231338main_S_002EFF_POL_SRXXXX8_R187M1.jpg (je tam označení severu a jsou tam jasně viditelné solární panely ... posunutí vůči severu by mělo být kolem 5° východně).
No to je vono . Děkuji . Já už se na to díval , ale, jelikož jsem si to nezvětšil , tak jsem tu stupnici přehlédl. Tomu se říká pomoc . Ještě jednou moc děkuji. |
|
Teoreticky by na určenie smerovej orientácie sondy mohla postačiť snímka, na ktorej je súčasne kus sondy, slnko a je známy miestny čas, kedy bol zhotovená. U mnohých snímkov je uvádzané, akým smerom je práve kamera zamierená (hoci nie je jasné, aký súradnicový systém je použitý - či relatívny "systém sondy", alebo absolútny "systém planéty"), čo by tiež mohlo pomôcť pri určení orientácie sondy.
Ryha v pieskovisku...
- marťanský piesok je zrejme v rámci miestnych možností "navhnutý" a zamrazený (ale to je dosť slabý argument)
- tamojšie pieskovisko je pekne staré a dobre "uležané" - povedzme pár tisícročí (skôr milionov rokov)
- nie je to "sypaný", ale "naviaty" piesok - ten sa chová trochu odlišne - aj keď je celkom suchý, chová sa ako piesok, ktorý navlhol a vyschol = vytvára hrudy, ktoré majú síce malú, ale predsa len určitú súdržnosť (to platí aj pre predošlý argument) |
|
citace:
Zkuste udělat rýhu (vryp plechovou krabičkou o šířce 80 mm) na pískovišti ze suchým pískem a uvidíte jak se to nepodobá snímku z Marsu.
Vlado, aby jsi aspoň přibližně simuloval podmínky v místě přistání PML, smíchej si cca 20 kg hladké mouky, 10 kg ostrého křemičitého písku a 10 kg jemného říčního písku. Dej to na pár dní do mražáku, trochu to zelektrizuj a až to vysypeš na to pískoviště tak ti už jenom zbývá vyrobit třetinovou gravitaci a máš co hledáš.
Třeba se ti pak budou tvé výkopy víc líbit a spánek bude klidnější |
