Na tohle video je v článku také odkaz.
No, na Prvního dubna se to snad snese :-D
____________________ Milan H.
12.7.2010 - 21:41 - Vlado 1
Zajímavé . Kde se vzalo to černé halo kolem LM a LRV ? Slunce je 1 st. od zap. A 9 st od sev . . Stín to nebude. Tak co to je ? Já bych řek – fotošopařsý flek.
12.7.2010 - 23:48 - Vlado 1
Když přemisťuji příspěvky , tak je vhodné přemístit i příspěvek na který reaguji . Děkuji
12.7.2010 - 12:42 - Pepa Reagovat
Trochu me zklamalo to rozliseni,myslel jsem ze bude vetsi.Aspon stopy po LRV mohy byt patrnejsi.Snad pozdeji ale stracim nadeji ze objevim utrzeny blatnik z Apolla 17.(Zas mme nebombardujte,ze proto tam LRO neni a pod.)Ale cekal jsem od toho vic i kdyz aspon neco. ]
citace: Zajímavé . Kde se vzalo to černé halo kolem LM a LRV ? Slunce je 1 st. od zap. A 9 st od sev . . Stín to nebude. Tak co to je ? Já bych řek – fotošopařsý flek.
Na původně odkazované stránce http://lroc.sese.asu.edu/news/?archives/190-Apollo-16,-Footsteps-Under-High-Sun.html je výslovně uvedeno vysvětlení, že tmavší místa kolem LM a LRV jsou výsledkem kombinace vysokého kontrastu snímku (kvůli slunci téměř v nadhlavníku) a rozrušeného regolitu, který kosmonauti "rozšlapali" nejvíc právě v okolí LM a LRV. ("High Sun causes white and metallic artifacts left on the surface by Young and Duke stand out in high contrast as they reflect the noon-day sun back at LROC. The Apollo 16 astronauts churned up the lunar soil (regolith) as they moved about exploring the Moon, and this disturbed material shows up as dark lines and patches. Since the astronauts spent a fair amount of time around the Lunar Module during their three extra-vehicular activities, the bright lunar module appears to have a dark halo. The same dark halo appears around the parked rover.")
13.7.2010 - 21:22 - Vlado 1
citace:Na původně odkazované stránce http://lroc.sese.asu.edu/news/?archives/190-Apollo-16,-Footsteps-Under-High-Sun.html je výslovně uvedeno vysvětlení, že tmavší místa kolem LM a LRV jsou výsledkem kombinace vysokého kontrastu snímku (kvůli slunci téměř v nadhlavníku) a rozrušeného regolitu, který kosmonauti "rozšlapali" nejvíc právě v okolí LM a LRV.
Lidi ! Používejte vlastní rozum a nevěřte tomu co je výslovně uvedeno a co je zobrazeno.
Kde je to černé uhlí ( nebo tuha) kolem ALSEPu , RTG ? Tam taky tancovali. Nebo tá zaprášená sloj tam už nesahá.
Kde jsou bíle pixely z LRV (rover) ? Rozměr 2 x 3 m .Rozlišení 0,5m/ pix. Mnohonásobně menší RTG a ALSEP vidět je.
ČÍM TO JE ? ČÍM TO JE ?
Jakym technologickycm zpusobem vznikly tyto fotky?
Nevznikly klasickym zpusobem, kde za nekolika cockama je CCD prvek 1024x1024bodu/4096 urovni sedi (tak by se to resilo, kdyz by byla "normalni" CB kamera).
Fotky vznikly nasnimanim a casovym zasynchronizovanim urovna RSSI napeti za lavinovou fotodiodou vedle LASEROVEHO GENERATORU na nejake IR vlnove delce. Jelikoz "generator" ma jen 5 az 12nm sirku pasma (CCD cip asi 900nm, lidske oci asi 400nm, LED dioda je "siroka" asi 50nm) a vykon 2W MG-CW (je tam normalni polovodicova laser dioda v pouzdre TO-18), tak je taky jasnej princim snimani obrazu do "fotky".
Laserovej paprsek (o kmitoctu 34kHz) o dopadove sirce stopky 14cm se odrazi a vraci se zpet k lunarni druzici LROC do jejich cocek a lavinove fotodiody (predpeti asi 160V/1.4mA) a tak se obraz vytvari bodovym systemem, kdy CPU LROC priradi zaznamenany signal na urcitem miste (30x30cm v souradnicove mape Mesice, proto ta naprosto presna a precizni synchronizace snimaneho mista vs rychlost druzice atd..) a uroven RSSI z Philipsackeho diferencialniho zesilovace pro optocoplery (ano, zesilovac je od Philipse, jak se mi podarilo sehnat info) dela uroven jasu daneho bodu v rozmezi 0 az 1.7V, kdy snimani bezi vzorkovanim LT obvodu (A/D, pred Xilinxem FPGA pro zpracovani DSP) rychlosti cca 23us na vzorek RSSI (v podstate 4096 urovni napeti, kazdych 23us z namereneho rozsahu 0-1.7V, kdy bila barva je 1.7V a cerna je 0.003V a rozdil mezi tim v urovni napeti/jasu ...z fotodiody... "generuje" spravny jas plosneho mista 30x30cm).
V podstate je to velky skener, ktery mas propojen k PC.
To vis Vlado, nekteri z nas zkratka umi a nejsou blbci a vi o jakou technologii snimani obrazu jde a tedy vime proc vznikly "neduhy" v obraze takove jake vznikly.
A abych to nejak zakoncil, tak kamarad Tomas z Praglu dokoncil mechanickou zvukovou kartu. Vyrobil interface ke kteremu se pripoji az 8 jehlickovych tiskaren EPSON a svym typickym zvukem uderu jehlicek vyrabi zvuk (8 tiskaren = 8 bitova "zvukovka"). System umi prehravat zatim MIDI soubory: http://www.youtube.com/watch?v=ys2U12uRIBI
Coz znamena, ze se na "fotoshop" problem podival jinak (kdyz nema na zvukovku), ale jak vidno...hloupy neni.
RYS
"Snímka" teda vznikla skoordinovaním dát o intenzite od povrchu odrazeného laserového pulzu z laserového výškomeru? Hm...
Takže to asi nevzniklo z dát získaných počas jedného prieletu.
Ale je to zaujímavé riešenie, takto by totiž bolo možné vytvoriť aj "fotografie" oblastí, ktoré nie sú nikdy osvetlené Slnkom a pritom by sa podobali snímkam vytvoreným normálnou kamerou s úzkopásmovým filtrom pri kolmom osvetlení Slnkom.
Tak nevím pánové,
to snímání odraženého laserového paprsku bych na této družici viděl spíš jen u laserového výškoměru - přístroje LOLA. http://lunar.gsfc.nasa.gov/lola.html
Jakym technologickycm zpusobem vznikly tyto fotky?
Nevznikly klasickym zpusobem, kde za nekolika cockama je CCD prvek 1024x1024bodu/4096 urovni sedi (tak by se to resilo, kdyz by byla "normalni" CB kamera).
Fotky vznikly nasnimanim a casovym zasynchronizovanim urovna RSSI napeti za lavinovou fotodiodou vedle LASEROVEHO GENERATORU na nejake IR vlnove delce. Jelikoz "generator" ma jen 5 az 12nm sirku pasma (CCD cip asi 900nm, lidske oci asi 400nm, LED dioda je "siroka" asi 50nm) a vykon 2W MG-CW (je tam normalni polovodicova laser dioda v pouzdre TO-18), tak je taky jasnej princim snimani obrazu do "fotky".
Jsem asi blběj . Ale to , my do bedny neleze . Vaše znalosti možná ještě využiji.
Miro , díky . Nejlepší je když se vzdělanost snoubí z rozmem.
15.7.2010 - 23:17 - Vlado 1
citace:
Na původně odkazované stránce http://lroc.sese.asu.edu/news/?archives/190-Apollo-16,-Footsteps-Under-High-Sun.html je výslovně uvedeno vysvětlení, že tmavší místa kolem LM a LRV jsou výsledkem kombinace vysokého kontrastu snímku (kvůli slunci téměř v nadhlavníku) a rozrušeného regolitu, který kosmonauti "rozšlapali" nejvíc právě v okolí LM a LRV.
Kontrast je jenom u LM a RLV . Celá škála šedé je kolem.
citace:Kontrast je jenom u LM a RLV . Celá škála šedé je kolem.
Ano. Já to chápu tak, že snímkování (princip snímání nebo zpracování obrázku) má největší problémy v místech, kde je něco většího světlého uprostřed tmavšího okolí. V takovém místě by to světlé bylo přeexponované a snaha o lokální nápravu se může projevit přílišnou "tmavostí" okolí (a potlačením světlosti centrálního objektu). Kolem menších světlých míst se to v takové míře neprojeví. Takové, nebo podobné vysvětlení mi připadá dostatečně pravděpodobné, představitelné a přijatelné.
citace:Kontrast je jenom u LM a RLV . Celá škála šedé je kolem.
Ano. Já to chápu tak, že snímkování (princip snímání nebo zpracování obrázku) má největší problémy v místech, kde je něco většího světlého uprostřed tmavšího okolí. V takovém místě by to světlé bylo přeexponované a snaha o lokální nápravu se může projevit přílišnou "tmavostí" okolí (a potlačením světlosti centrálního objektu). Kolem menších světlých míst se to v takové míře neprojeví. Takové, nebo podobné vysvětlení mi připadá dostatečně pravděpodobné, představitelné a přijatelné.
Ano, tak to funguje u snímačů při zpracování většího rozsahu jasů než jaké zvládnou a také u komprimačních programů. Záleží na nastavení kontrastu respektive gama křivky. Já si ale myslím, že nemusí jít nutně jen o optickou vadu a že existuje reálné vysvětlení přijatelné i selským rozumem. Při parkování LRV mohli několikrát přejít okolo a více rozvířit prach a u LM se nabízí možnost odfouknutí prachu raketovými motory při přistání a hlavně při startu z Měsíce a tím obnažení tmavého podkladu. Obrazové korekce nastavené na malý kontrast okolí pak vytvoří pozorovaný efekt.
Jakym technologickycm zpusobem vznikly tyto fotky?
Nevznikly klasickym zpusobem, kde za nekolika cockama je CCD prvek 1024x1024bodu/4096 urovni sedi (tak by se to resilo, kdyz by byla "normalni" CB kamera).
Fotky vznikly nasnimanim a casovym zasynchronizovanim urovna RSSI napeti za lavinovou fotodiodou vedle LASEROVEHO GENERATORU na nejake IR vlnove delce. Jelikoz "generator" ma jen 5 az 12nm sirku pasma (CCD cip asi 900nm, lidske oci asi 400nm, LED dioda je "siroka" asi 50nm) a vykon 2W MG-CW (je tam normalni polovodicova laser dioda v pouzdre TO-18), tak je taky jasnej princim snimani obrazu do "fotky".
Jsem asi blběj . Ale to , my do bedny neleze . Vaše znalosti možná ještě využiji.
Miro , díky . Nejlepší je když se vzdělanost snoubí z rozmem.
Jen castecne.
Ale napriklad NOAA podobne pracuje, takze sirka obrazku v podstate neexistuje, porad vysila synchro obrazek jedne linie za sebou.
citace:Tak nevím pánové,
to snímání odraženého laserového paprsku bych na této družici viděl spíš jen u laserového výškoměru - přístroje LOLA. http://lunar.gsfc.nasa.gov/lola.html
Mas recht.
Nekoukal jsem "podrobne" do technicke dokumentace ohledne LROC a tak jsem "zil" v presvedceni, ze se obraz bude snimat "otiskem" laseru na Mesicnim povrchu a obraz se nasledne bude "generovat" podobne jako je to u NOAA (tech starsich "analogovejch").
Dostal jsem dost podrobne info ohledne toho laseru (kvuli projektu na kterem jsem pracoval...FSO) a tak jsem myslel, ze se to pouzije na snimani povrchu.
Timto se omlouvam za "blamaz" ohledne snimani povrchu laserem pro vytvoreni obrazu.
27.7.2010 - 22:19 - Vlado 1
citace: Ano. Já to chápu tak, že snímkování (princip snímání nebo zpracování obrázku) má největší problémy v místech, kde je něco většího světlého uprostřed tmavšího okolí. V takovém místě by to světlé bylo přeexponované a snaha o lokální nápravu se může projevit přílišnou "tmavostí" okolí (a potlačením světlosti centrálního objektu). Kolem menších světlých míst se to v takové míře neprojeví. Takové, nebo podobné vysvětlení mi připadá dostatečně pravděpodobné, představitelné a přijatelné.
http://www.lpi.usra.edu/resources/apollo/images/browse/AS16/116/18577.jpg
Já to vidím zase tak. Kde není černá na rozrušeném povrchu , pod nízkým uhlem osvětlení ,tak nemůže byt černá ,pod kolmým osvitem . Foto po slunci.http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/alsj/a11/AS11-40-5882HR.jpg
Spíše to bude naopak a šlápoty se budou jevit ještě světlejší než okolí.
citace: osvětlení ,tak nemůže byt černá ,pod kolmým osvitem .
U nas v kine mame biele platno. Takze podla obmedzeneho selskeho rozumu na nom nieje mozne zobrazit nic cierne, lebo premietacka moze svetlo len pridat takze moze spravit platno len svetlejsim.
Az sa dostanes za obmedzenie selskeho rozumu a budes to shopny chapat, tak pochopis aj to co ti tu vysvetluju. A potom teste bude treba pochopit pojem lokalna korekcia.
Kedze nevies anglicky tak ti to prelozim. Policka A aj B maju rovnaky otien sedej. Mozes si to kludne otvorit aj v sope, trebars aj vo fotosope.
Dam tu odkaz na celu stranku, ta indicka bajka mi priponyma to, ako tu snazia ludia vysvetlovat, ale hold ked je niekto "slepi" (obmedzeny selsky rozum) tak nepochopi.
U nas v kine mame biele platno. Takze podla obmedzeneho selskeho rozumu na nom nieje mozne zobrazit nic cierne, lebo premietacka moze svetlo len pridat takze moze spravit platno len svetlejsim.
Tam kde není naznak SR , tak tam se těžko pochopí že po tmě je každá kráva černá.
Ten obrázek je zajímavý a taky říká nevěř všemu co vidíš. Používej raději SR.
citace:
Tam kde není naznak SR , tak tam se těžko pochopí že po tmě je každá kráva černá.
Ten obrázek je zajímavý a taky říká nevěř všemu co vidíš.
V zasadacke mame tiez biele platno a aj cez den sa na neho premieta a tma v zasadacke nie je: ). Ani kazda krava v nej nieje cierna. A vidno na tom bielom platne cierne pismena, pocas dna.
To bude asi rovnaky podvod, ako pristatie na mesiaci podla obmedzeneho selskeho rozumu . Ja narozdiel od vas aj viem co je to dynamicky rozsah, kontrast a lokalna korekcia, takze viem preco mozem vidiet text premietany projektorom cez den na biele platno. A dokazem pochopit preco su fotky z LRO v poriadku a som shopny chapat, ze americania na mesiaci pristali.
A ten obrazok zaujimavy nieje, je logicky, pre toho kto chape fyziku. Pre obmedzeny selsky rozum je zaujimavy, lebo je mimo schopnosti chapania obmedzeneho selskeho rozumu, takze sa javi zaujimavo. Konkretne pri nom potrebujete chapat kontrast a dynamicky rozsah.
citace:
Používej raději SR.
Dakujem, radsej budem pouzivat kombinaciu vedomosti a iteligencie. Pouzivanie obmedzeneho selskeho rozumu by bol pre mna znacny krok spat. A asi by som s obmedzenym selskym rozumom nebol schopny zvladat pracu.
29.7.2010 - 22:18 - Vlado 1
citace:
28.7.2010 - 23:58 - wintermute.
Reagovat
quote:
________________________________________
Tam kde není naznak SR , tak tam se těžko pochopí že po tmě je každá kráva černá.
Ten obrázek je zajímavý a taky říká nevěř všemu co vidíš.
________________________________________
V zasadacke mame tiez biele platno a aj cez den sa na neho premieta a tma v zasadacke nie je: ). Ani kazda krava v nej nieje cierna . A vidno na tom bielom platne cierne pismena, pocas dna.
S náznakem omezeného SR a použitím odkazu na který poukazuješ , bys to měl pochopit
.
Ale já ti pomůžu. Udělej si ruličku z černého papíru a dívej se při projekci na černé místo. Pak zacloň projektor (nevypínej, to škodí) a uvidíš že tá černá je bíla jak vaše plátno v zasedačke. Několik krát to zopakuj a ono se to podá. Vydžať.
29.7.2010 - 22:26 - Vlado 1
Pro pochopení,.doplňuji . Na černé místo na plátně.
18.10.2011 - 21:41 - Vlado1
citace:Kdyby dnes NASA skončila,tak bude celému světu trvat dalších 5O let než její výkony zopakuje,tak už nechte přestaňte s napadáním USA a jen tiše žasněte.
Tá lež a kamufláž se dá udělat do 1 roku.
18.10.2011 - 21:50 - Vlado1
citace:Měl jsem na mysli pouze fakt, že se rusové/sověti příkladně u Marsu nijak nevyznamenali, přes celou flotilu sond tam jako funkční doletěla každá třetí a úkol nesplnila ani jedna,takže z toho pramení můj pesimismus k nejnovější sondě a naopak všechny americké sondy,které se vydaly na cestu k Marsu krom jediné plnily své úkoly zpravidla vysoko nad rámec zadání a to jsem původně dalakovyšší odhad úspěšnosti výrazně ponížil abych nepopudil sovětofily.K těm padesáti letům, už se ukrajuje z druhé desítky nového století a kde nic, tu nic.Najděte si v archivu nápady, kterým jsem se zdvořile podivil,jako že do roku 2O2O bude na Měsíci Rus, Číňan, ba dokonci i Ind před američanem.Když jsem oponoval, že jmenovaní tam nebudou ani za padesát let, byl jsem dost nevybíravě napadán .Dívejte se na kosmonautiku střízlivě bez růžových brýlí a přiznejte, že NASA žene kosmonautiku vpřed, všechny, zdůrazňuji všechny důležité objevy udělaly sondy NASA.Srovnáte-li příkladně nejnovější ruský Spektr s astronomickým družicemi Nasa tak je to bohužel bída s nouzí.
Lunární podvod pomalu vychází na povrch a z Marsem to bude rychlejší.
03.12.2011 - 21:05 - Vlado1
Jak tak na to koukám , tak za 20 let , přistaneme, poprvé, na Měsíci.
. 
. Ja narozdiel od vas aj viem co je to dynamicky rozsah, kontrast a lokalna korekcia