Takže čína zdárně pokračuje v dobývání kosmu a uspěšně pokračuje v lunárním programu.
Dnes se jí porařilo vyslat na orbitu měsice družici Chang´e 2 za pomoci rakety Long March 3C. Sonda by měla být stejná jako jeji přadchůdkyně vyslaná na svojí 16 mesiční misi v roce 2007 ale byla použita daleko silnější raketa takže nejspiš bude sonda težší o nové vědecké a fotografické aparáty. Take se k měsici dostane o týden dříve než její předchůdce. Ustřední role této sondy je mapovat povrch měsice k přistaní budouci Landeru-roveru.
Na to, jak jsou čínané tajnustkáři je to více kvalitních fotografii než jsem čekal, pomalu více jak z vizionářské otevřené muskovy společnosti Space-X, alespon z montaži Falconu 9 z posledních dnu toho moc není.
Pokud je výše uvedená tabulka správná, pak roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů.
Čína má úpornou snahu zařadit se do "velké trojky" v počtu start nosičů za jeden rok. Dá se říci, že se jí to daří ! Letošní počty startů : Rusko - 17 , USA - 11, Čína - 10. Pak následuje velký odstup u ostatních zemí, které do 1.října zvládly každá max. "několik" startů do vesmíru. "Nejpilněji" je tedy letos na ruských , amerických a čínských kosmodromech. Čína do konce roku plánuje ještě několik dalších misí.
citace:Pokud je výše uvedená tabulka správná, pak roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů.
citace:roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů. http://www.ajgl.cz/space/Launchers.htm
Reálným lídrem ve výkonnosti nosičů v roce 2010 jsou USA.
Pokud uvádíte plánované nosiče, tak je vhodné připomenout, že už v roce 2016 má být bezkonkurenčně nejvýkonnějším nosičem americká SDHLV, několikanásobně převyšující kapacitu Angary i CZ-5.
citace:
Angara se má dále vyvýjet modulově až do verze Angara-A7 která ma mít nostno cca 35tun.
A ještě tam chybí Rus-M s rozmezí nosnosti 24-50 tun, ta je planovana s novou ruskou lodi PPTS takze rok 2015-2016
Rus-M v roce 2015-16 pouze ve verzi s nosností 23,8 tuny, jeho výkonnější verze či Angara-A7 kdovíkdy.
citace:roku 2015 bude nejsilnějším světovým nosičem ruská Angara - 28 500 kg a na druhém místě bude čínská CZ-5 - 25 000 kg. To jsou zajímavé změny v pořadí nosičů. http://www.ajgl.cz/space/Launchers.htm
Rus-M v roce 2015-16 pouze ve verzi s nosností 23,8 tuny, jeho výkonnější verze či Angara-A7 kdovíkdy.
Vykonější verze angary pry do roku 2020, a co se tyče RUS-M tam zavisi na přidaných modulech boosteru..
Je sice možné, že roku 2016 bude SDHLV hotový, ovšem docela by mne zajímalo využití nosiče s nosností 60 až 80 tun na LEO. Zatímco Číňané budou asi montovat s pomocí CZ-5 svou obdobu ruského MIRU, kde bude třeba vynášet často moduly o váze kolem 20 tun a jistě využijí CZ-5 i k vynášení těžších družic k Marsu, Měsíci a Venuši /viz. velmi časté využití podobně silného Protonu dnes/, tak pro nosič o 80 a více tunách zrovna moc efektivní využití nevidím. ISS bude létat ještě řadu let po roce 2016 a bude spolehlivě obsluhována lacinými Sojuzy i Orionem, měsíční program Obama stopnul, takže pro nosnost 80 tun v období 2016-2020 moc efektivní užití nevidím - stavba ISS- II z 80 tunových modulů zatím není v plánu .
1. Při vývoji Saturnu-5 bylo už několik roků před jeho prvním startem přesně "nalajnováno" ,co ponese a k čemu přesně bude využit :
= Jeden pokusný start u Země, dva starty s obletem Měsíce a pak 10 letů na Měsíc Apollo 11-20 / 18 až 20 byly zrušeny později/ - tak měl Saturn-5 minimálně 13 startů "zagarantováno" s jistotou.
2. Při vývoji Protonu bylo již před prvním startem opět "nabito" v plánech na jeho využití =
a/"Rozlétat" se s několika těžkými družicemi Proton
b/ Podílet se na zkouškách aparatur v rámci přípravy letů SSSR na Měsíc /v programu družic Kosmos/
c/ Vynést kabinu Sojuz jako "Zond" k obletům Měsíce
d/ Vynést první kosmickou stanici Saljut a později sestavit MIR
e/ Na Měsíc dopravit vozítko Lunochod
f/ Z Měsíce dopravit automaticky vzorky horniny /Luna -16/
g/ atd, atd.
Proto mne udivuje, že 5 let před startem SDHLV zatím patrně není "příliš jasno" v oněch 80 tunových nákladech, které by měl tahat na orbit. Jeden start ročně je přitom jistě málo, to by ho mohli rovnou hodit do šrotu.
citace:Proto mne udivuje, že 5 let před startem SDHLV zatím patrně není "příliš jasno" v oněch 80 tunových nákladech, které by měl tahat na orbit. Jeden start ročně je přitom jistě málo, to by ho mohli rovnou hodit do šrotu.
Samozřejmě že návrhy jsou. Ale dokud Obama nepodepíše tříletý autorizační zákon pro NASA, tak nemá valný smysl to sem vkládat.
citace:
2016-2020 moc efektivní užití nevidím - stavba ISS- II z 80 tunových modulů zatím není v plánu .
Pokud víme tak Rusové po vynesní modulu MLM Nauka v roce 2012 planují další půlrok-rok vynést uzlový stykovací modul "Node" a později (do konce dekady - 2020) dva nové velké multifunkční moduly, velikostně vetší a těžší než Zarja a Zvezda. Oba mají být identické co se stavby týče, velké fotovoltajické panely a měly by se stát zakladním kamenem (a také modul MLM Nauka) ruské stanice s nazvem "OPSEK" kdyby americane svojí pulku stanice v roce 2020 deorbitovali. I tak se ISS ještě asi dosti rozšíří což je dobře, a termín vypouštení techto nových modulu s novou architekturou se cca kryje s 35 tunovou verzi Angary A7V a nebo vylepšené rakety Rus-M.
Jinak co se težších nosiců týče tak američani nejsou jedini kdo usiluje o Měsíc podle mne jsou asi teď největší favoriti ať se to nezná Čínané a potom Rusové, Obama americké plány o letech dál jak na LEO zazdil na neurčito naprosto ve všem. Takže s této strany krom deziluze nic nečekám.
Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese. [Upraveno 04.10.2010 Conquistador]
citace:Pokud víme tak Rusové po vynesní modulu MLM Nauka v roce 2012 planují další půlrok-rok vynést uzlový stykovací modul "Node" a později (do konce dekady - 2020) dva nové velké multifunkční moduly, velikostně vetší a těžší než Zarja a Zvezda. Oba mají být identické co se stavby týče, velké fotovoltajické panely a měly by se stát zakladním kamenem (a také modul MLM Nauka) ruské stanice s nazvem "OPSEK" kdyby americane svojí pulku stanice v roce 2020 deorbitovali. I tak se ISS ještě asi dosti rozšíří což je dobře, a termín vypouštení techto nových modulu s novou architekturou se cca kryje s 35 tunovou verzi Angary A7V a nebo vylepšené rakety Rus-M.
Odkud máte informaci, že ruské vědecko-energetické moduly stanice ISS budou mimo možnost Protonu či Angary 5?
citace:Obama americké plány o letech dál jak na LEO zazdil na neurčito naprosto ve všem. Takže s této strany krom deziluze nic nečekám.
Odkud máte informaci, že asteroidy jsou na LEO?
citace:Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese.
citace:Odkud máte informaci, že ruské vědecko-energetické moduly stanice ISS budou mimo možnost Protonu či Angary 5?
Proton má nosnost cca 21-23 tuny na LEO, Angara A5 má mít nosnost cca 24-25 na LEO (generační náhrada za Proton), a co jsem viděl za vizualizace těch modulů i nějaký velikostní nástin tak ty moduly mají mít novou architekturu a má se jednat o novou generaci tuďíš předpokládám, že když budou větší ve všech směrech než jejich přecházející kolegové, tak budou také i o několik tun těžší.
Už tak je MLM Nauka pro Proton pořádny náklad s vahou 20,3 tuny + nějaké palivo, zasoby a blížime se hranici nosnosti (těžší byl snad jen první základní modul MIRu). Už tak pro ten modul byly vynesneny přídavné zařízení vzlášť spolu s modulem Rassvet.
citace:Odkud máte informaci, že asteroidy jsou na LEO?
A vy čekáte, že se na nějaký asteroid poletí (já tedy ne, alespoň ne do roku 2025), podle mne to je pouze politická a lobystická blamáž, opět bude NASA platit nadnárodní koncerny, které budou vypracovávat nové a nové studie, jak to dělala poslední desetiletí, ale reálný výsledek bude skoro nulový a dopadne to jako program Constalation (kterému jsem i přes určité výtky fandil), velké sliby rozjetá práce a v půlce přijde nová politická garnitura a vše co se udělalo pošle opět do kytek, a vypracuje novou koncepci. Můžete namítnout, že Orion a Ares I dál pokračují, ale pokračují už spíše jen z důvodu že fáze do které projekt pokročil je už skoro ve finální podobě a i přesto nebude Orion použit k čemu byl primárně navrhnut k cestě na Měsíc, ale jen k záchranný a podpůrný prostředek na ISS.
citace:člověk se ptal na období 2016-2020.
Případná cesta na Měsíc, nebo různé experimentální projekty, vypouštění satelitních sad, pravda je taka že využitelnost je zatím malá ale někde se začít musí.
Neb co bylo dříve slepice nebo vejce, diskuze o využitelnosti těžkých a super těžkých nosičů mi připomíná diskuzi o výrobě ekologických automobilech na vodík, či na něco podobného.. "Nejsou čerpací stanice tak proč vyrábět taková auta a když někdo vyrobí takové auto tak nejsou čerpací stanice“… Prostě tuhle nekonečnou diskuzi musí někdo rozseknout činem a je jasné že takový nosič budou ze začátku využívat především státní instituce, stejně tak jak zavadění automobilu/autobusu na vodík, el. baterie či jiné technologie, ale časem se to rozšíří i do soukromého sektoru.
[Upraveno 06.10.2010 Conquistador]
Čína jen 5 dnů po Change-2 vypustila s pomocí CZ-4B další dvě družice z Taiyuanu. Zatím nejsou ani ve zdejším přehledu startů. Letošní rok tak bude zřejmě opravdu v Číně v počtu startů ten "nejtučnější".
citace:
Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese. [Upraveno 04.10.2010 Conquistador]
Vzhledem k ceně takového nosiče a takové družice či sondy, jsem realista. Reálně optimistický je předpoklad jednoho startu s vědeckým zařízením za desetiletí a byl by to nejspíš teleskop. Start supertěžké sondy je finanční sci-fi. To platí pro USA, EU a Rusko. U Číny je ovšem možné skoro vše, pokud to povede k dobré propagandě.
Znovu se vracím jen krátce. Připadá mi, že v minulosti byl stanoven "Cíl nebo program" a k němu se následně dle požadavků konstruovala nosná raketa / Viz. Saturn - 5 pro Měsíc/. Dnes mi to připadá, že se nejprve stanovují parametry připravovaného nosiče a teprve následně se začíná uvažovat, co by vlastně takový těžký nosič mohl tahat nahoru a kdo by to vlastně potom zaplatil. Tedy mi to připadá "nějaké obrácené". Nosič je už na prknech konstruktérů, ovšem o tom, co by vlastně nosil se vedou mlhavé diskuze a každý na to má jiný názor.
citace:Start supertěžké sondy je finanční sci-fi. To platí pro USA, EU a Rusko. U Číny je ovšem možné skoro vše, pokud to povede k dobré propagandě.
So "superťažkým" nosičom je značne reálnejší aj návrat na Mesiac v podobe stálej alebo polostálej základne, aj výprav k Marsu v inej než v minimalistickej verzii typu "dva Oriony a vagón šťastia". Záujem o takýto nosič teda určite existuje, problémom sú a budú vývojové a prevádzkové náklady a ich návratnosť.
Čína - peňazí majú relatívny dostatok, to vidieť aj na iných čínskych politicko-ekonomických aktivitách (skupujú kde čo, v snahe znížiť nadmernú zásobu dolárov). Lenže propagandistické využitie má len úspech, prípadný neúspech nesie v sebe značné riziká a mal by silný negatívny vplyv, takže číňania budú aj v tomto smere opatrný.
citace:Připadá mi, že v minulosti byl stanoven "Cíl nebo program" a k němu se následně dle požadavků konstruovala nosná raketa (Viz. Saturn-5 pro Měsíc).
K významnej zmene došlo v tom, že kým v minulosti existovali len dva relevantné kozmické programy - ameriký a ruský - a tie mali celkom zreteľne určené ciele, dnes je komplexných kozmických programov viac, minimálne päť vládnych či medzinárodných, pribudla Čína, ESA, Japonsko, povedzme aj India. Celkom podstatne sa rozšírili i komerčné programy, stavba družíc a štarty rakiet na objednávku "nie priamo kozmických" vládnych a nevládnych organizácií i komerčných spoločností.
Stav je taký, že mnoho zaujímavých (vedecky i komerčne) programov či len nápadov je odložených k ľadu vo forme počiatočných štúdií, pretože pre ne zatiaľ proste neexistuje dostatočne výkonný nosič. Nosič a náklad sú spojené nádoby - nosič neexistuje, pretože jeho vývoj je drahý (a neistý), náklad neexistuje, pretože je zatiaľ lacnejšie urobiť náklad menší, ktorý sa dá vyniesť existujúcimi nosičmi, alebo proste realizáciu nápadu odložiť na neurčito, než vyvýjať nový supersilný nosič - neexistuje teda dostatočná motivácia k vysokým investíciám do vývoja a stavby supersilného nosiča.
Pokiaľ by ale niekto zatriasol mešcom a takýto nosič vytvoril a úspešne odskúšal, v horizonte päť až desať rokov by sa zrejme objavilo dosť nákladov, ktoré by ho dokázali uživiť.
Toto však celkom podstatne závisí od politicko-ekonomického vývoja vo svete - a ten dnes vyzerá dosť beznádejne...
[Upraveno 06.10.2010 Alchymista]
citace:Odkud máte informaci, že ruské vědecko-energetické moduly stanice ISS budou mimo možnost Protonu či Angary 5?
Proton má nosnost cca 21-23 tuny na LEO, Angara A5 má mít nosnost cca 24-25 na LEO (generační náhrada za Proton), a co jsem viděl za vizualizace těch modulů i nějaký velikostní nástin tak ty moduly mají mít novou architekturu a má se jednat o novou generaci tuďíš předpokládám, že když budou větší ve všech směrech než jejich přecházející kolegové, tak budou také i o několik tun těžší.
Díky tyhle stránky neznám, čerpám hlavne s russianspaceweb od Anatoly Zak, a dalších ruských zdrojů. Jinak váha pouhých 20 tun jsi myslím že je celkem malá na to jak jsou ty moduly rozměrné, pokud ovšem nebudou moduly dovybavovat o další jak externí tak interní zařízení na orbitě stejně tak jak je to naplánovano u MLM Nauka, to by se pak do těch 21 tun i vlezli.
Co se tyče přesměrovaní témy OK. [Upraveno 06.10.2010 Conquistador] [Upraveno 06.10.2010 Conquistador]
Právě před 40 lety, 5.října 1970 začal výběr do první skupiny čínských kosmonautů. Skupina záhy dosáhla počtu 19 lidí pro první čínský kosmický let. Letět se mělo za pomoci rakety CZ-2 a kabiny Shuguang 1 o váze zhruba 3000 kg, tedy jakési menší Gemmini. Riziko však bylo velké, kabinu se nepodařilo včas vyrobit, chyběly peníze a tak byl první oddíl čínských kosmonautů rozpuštěn. 26.listopadu 1975 odstartovala první čínská návratová družice FSW. Bylo to jen návratové pouzdro, nikoli kabina. Přesto to byl velký úspěch - po USA a SSSR teprve třetí stát dokázal vracet věci zpět z oběžné dráhy. V odkaze zajímavé podrobnosti o projektu kosmické lodi "Shuguang 1", které nezná naprostá většina lidí. Zapomenutý projekt z konce života Mao Ce-tunga. /Zemřel 9.září 1976/.
Čínská návratová družice FSW pro fotografický průzkum před 32 lety, kolem které se shromáždili po přistání místní zemědělci. Velikost zřejmě nedostatečná pro let člověka.
Proč číňané vlastně v tom programu dál nepokračovali? Nebyly finance, vůle nebo jen ta uroven techniky a lidských zdrojů byla horší, pravdou je, že sovětský i americký progam ze začatku tahli kupředu ještě Německé poznatky z konstrukci A4 a dvoustupnové A9-A10 a také zajatí a internovaní vědci (hlavně v USA kde první generace raketových konstruktéru NASA byl samy Němec) k čemuž Čína neměla přístup a tak vařila z vody. I když věřím že než se rozkmotřila se Sověty tak nějakou technickou dokumentaci ukořistila.
Jinak kabina Mercury byl přeci taky strašny nedodělek, když jej srovnáme s Vostokem, i když ten trpěl také zavadami nebyly až tak narkantní. Problémy se na Nercury kupili jeden na druhý, jak při vyvoji, tak při montaži zfušovaných a podimenzovaných zařízení a součatí, problémy byly také při samotných letech, je až div že to všeci astronauti přežili.
