| 02.12.2011 - 23:53 - Machi | |
|
Tým profesora Holého (biochemika) pracuje na výzkumu léčiv proti mnoha nemocem a ani na jeden lék nemáme prostředky.
Jsou to vyhozené peníze a působí to směšně?
Ne, protože informace sdílí se společnostmi, které na to mají.
Stejně tak informace z experimentu Mars-500 budou dostupné pro další subjekty (ESA, NASA atd.) pak to zřejmě nejsou vyhozené peníze (jistě to bude známo až jestli se tyto informace skutečně zužitkují, jako ostatně u všech obdobných vědeckých aktivit).
Mimochodem těch podobných dle vás "směšných" příkladů by se našlo.
|
|
LEGO, ani jiný výrobce hraček zatím neplánuje prodej modelu Curiosity, i když si myslím, že by to byl pro děti (a některé "postižené" dospěláky) celkem atkaktivní vánoční dárek.
Takže se jeden z JPL inženýrů, podílejících se přímo na stavbě MSL, pustil do stavby roveru sám. A myslím, že dost kvalitně - rocker-bogie podvozek je zcela funkční.
video a další fotky : http://www.flickr.com/photos/65402716@N07/6342229061/in/set-72157627997956311/ |
|
citace:
Pozornému divákovi jistě neuniklo, že na Curiosity je v zadní části paluby vpravo jeden prvek, který dobře známe z MERů - sluneční hodiny.
Jestli vám připadá, že jsou nachup stejné jako ty co má Spirit a Opportunity, tak to vidíte velmi správně - jedná se o náhradní kus, který byl vyroben v roce 2003 spolu letovým HW a několik let ležel na stole Jima Bella (LS pro MER kamery), než byl oprášen, aktualizován a použit na MSL. Hodiny budou sloužit ke stejnému účelu jako u MERů, tedy kalibraci barevných kamer.
Detaily "aktualizace" slunečních hodin pro MSL : http://www.universetoday.com/91729/martian-sundial-a-new-curiousity/
 |
|
MSL za 18 dní po startu urazila zhruba 9% ze své přeletové trajektorie (51,3 z 567 mil km) a začíná měřit první vědecká data.
Přístroj RAD (Radiation Assessment Detector), umístěný na horní palubě roveru měří tok širokého spektra vysoce nabitých částic kosmického záření a sekundárních částic uvnitř plavidla.
První korekční manévr se plánuje na polovinu ledna.
http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20111213.html
[Upraveno 14.12.2011 pospa] |
|
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/whereistherovernow/
nasa spustila web, ktory zobrazuje, kde sa curiosity prave nachadza... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Je docela skoda, ze v pripade tech dvou zavazi co se odhodi po vstupu do atmosfery Marsu se neuvazovalo o vyuziti tech zavazi.
Misto zavazi to mohly byt treba dva balony o potrebne vaze vcetne potrebne slozene velikosti.
Po odhozeni by se balony s vedeckou sondou nejdriv zbrzdily padakem a pak by se nafoukly balony.
Mohly by tam byt kamery, analyzatory atmosfery, meric rychlosti apod..
Pro efektivni komunikaci s telco druzicema by stacilo vytvorit povrchovy zaric na vrchliku balonu, neco jako dva vodive dipoly do krize...cili mikropaska o delce 35cm x druha mikropaska o delce 35cm. Pripadne i par dipolu na vrchnich bocich balonu by dopomohlo k lepsi telekomunikaci v UHF pasmu.
Radiostanice vcetne hlavniho CPU by bylo uvnitr balonu asi tak uprostred. Mohly by tam byt i vsesmerove LEDky, aby se balon dal z vnitrku osvitit, tudiz by Oppy, Curiosity, kamery na druzicich mohli zamerit kde balony jsou, byl by to zajimavej snimek stejne jako snimek pristavajiciho Phoenixe.
Na lane o delce alespon 10m by byli vedecke aparatury s nataceci kamerou se zoomem. Soucastne by toto slouzilo jako zavazi, aby se balon neprevracel. Byly by zde i Li-x AKU pro funkcnost zarizeni v noci. Asi by tam bylo i zarizeni pro rizeni mnozstvi nosneho vodiku vcetne tlakove lahve.
Co se tyce zdroje elektriky, tak by boky balonu a cast vrchliku byla pokryta supertenkyma elastickyma ohebnyma FV panelama.
Pokud by toto neslo, tak tam mohli byt alespon radiove penetratory s malejma padackama s nejakym vedeckym vybavenim.
Jak rikam skoda, ze se nevyuzilo kazde misto a vaha v MSL pro dalsi aparaty.
|
|
citace:
Je docela skoda, ze v pripade tech dvou zavazi co se odhodi po vstupu do atmosfery Marsu se neuvazovalo o vyuziti tech zavazi.
Misto zavazi to mohly byt treba dva balony o potrebne vaze vcetne potrebne slozene velikosti.
Jsou minimálně tři důvody proč ne:
1) původní rozpočet je už tak dost překročený
2) takové dodatečné vybavení vůbec nepodporuje základní vědecké úkoly mise
3) MSL je extrémně složitá sonda, další aparatury navíc by přinesly zvýšení rizika selhání
Mnohem víc je škoda, ža se nepodařilo vyslat kompletní původně zamýšlené vybavení - MastCamy se zoomem. |
|
Podivejte na tenhle amatersky vodikovy balon.
Puvodne mel doletet tak 100-150km, presto preletel Atlantik a skoncil nedaleko Sicilie.
http://aprs.fi/?call=K6RPT-11&mt=roadmap&z=3&timerange=604800&_s=ss_call
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1560&pid=77589#pid77589
Cili balon za par "kacek" uletel vzdalenost rovnajici se temer obvodu Marsu.
1) Cena takoveho balonu by nebyla vysoka. I kdyz by se ty balony nevyvedly, tak by se nic nestalo. Dal by zafungovaly jako zavazi.
2) Jakto ze ne, kamery a snimac obsahu atmosfery v danych vyskach jsou dulezite aparaty. Zvlast, kdyz by jedna z kamer byla v infra spektru pro hledani vody. Samozrejme, ze by byl na to lepsi podpovrchovy radar, ktery pracuje na nekolika kmitoctech kratkych vln. Problem je, ze anteny takoveho zarizeni by se uz nevesly do daneho prostoru zateze (samotna elektronika...cili "radiostanice" s CPU... by se vesla do krabice od "okurek").
3) Mechanicky uzavrena zarizeni dvou balonu by nezvysovala rizika selhani. To mohly selhat i ty kovove zateze. Pochop, ja tim myslel uzavreny system tak, ze by "plechova krabice" (ktera by se rozevrela-rozpadla v rozich po odhozeni) o velikosti a vaze stavajiciho zavazi nesla balonovou sondu jako obsah. A jelikoz by byl balon takto mechanicky chranen, tak by nebylo riziko, ze by se to otevrelo na palube jeste za preletu, tudiz nulove selhani, protoze odjisteni odhazovaciho zamku by se dalo udelat nezavisle (treba odpocet po odpoutani se od preletoveho modulu spolu se systemem vyhozeni prvniho padaku).
4) Co se tyce te kamery, tak souhlas. Takhle Cameron udela jednodussi film, zoom by byl super. Kdyz by byl na Phoenixu, tak slo pekne vysledovat ochranny kryt s padakem.
Doufam, ze u MSL zajedou ke "cranu", aby ho nafotili a zjistili odchylky od predpokladu a tim zlepsili pristi takove pristani.
Jen takova uvaha, kdyz by mel Phoenix vysouvaci kolecka, mohl dojet k padaku/stitu taky.
|
|
citace:
3) Mechanicky uzavrena zarizeni dvou balonu by nezvysovala rizika selhani. To mohly selhat i ty kovove zateze.
Nemohly. Wolframová závaží jsou velmi kompaktní a pyrotechnickým vymrštěním jejich funkce končí.
Dvě větší závaží o hmotnosti po 75 kg budou odhozena ještě PŘED vstupem do atmosféry, tzn. při plné přeletové rychlosti cca 12 km/s.
Pokud by to neměla být jen "hloupá" závaží, ale naopak nějaký výzkumný aparát, tak a) muselo by mít závaží mnohem větší rozměry, aby se do něj něco smysluplného vešlo, b) muselo by být uzpůsobeno na průlet atmosférou, aby aparát přěžil, c) nebylo by zase tak samostatné - nezávislé, jak tvrdíte. Minimálně by zabíralo přenósovou kapacitu telco družic
Dalších 6 menších závaží po 25 kg bude odhozeno před otevřením padáku ve výšce 11 km a rychlosti cca 0,4 km/s.
citace:
4) ... Doufam, ze u MSL zajedou ke "cranu", aby ho nafotili a zjistili odchylky od predpokladu a tim zlepsili pristi takove pristani.
Doufáte marně - Curiosity na 1000% k havarovanému skycrane nepojede.
Vědci i JPL inženýři už několikrát zopakovali, že nikdo nebude riskovat kontaminaci citlivých čidel zbytky hydrazinu havarovaného skycrane a zdaleka se mu vyhnou. |
|
Omlouvam se, nevsiml jsem si toho udaje, ze zatez je odhazovana jeste pred vstupem do atmosfery.
Kazdopadne do vahy 75kg by se balonova sonda vesla.
Ciste teoreticky, mohl cran mit vypousteci kapsli s balonovou sondou.
Po odpojeni od roveru a odletu o 2km dal, kde by rozume pristal (nikoliv na zada), tak by takovej balon mohl vypustit.
Co se tyce prenosove UHF kapacity telco druzic, tak je to v pohode.
System ma 6 radiokanalu, kde pokud me pamet neklame muzou bezet soucasne 3 nebo 4.
Pocitalo se s tim pro pripad, ze bude slyset soucasne Phoenix a Oppy.
Toto neni problem.
Pro zajimavost, takhle vypada pokryti VHF/UHF z balonu ve vysce 35km.
http://www.arhab.org ... kliknout vpravo nahore na The Science a pak na Communication Range.
Jen jsem si rikal, ze kdyz uz tam neco leti, tak at se plne vyuzije hmotnost, kterou je nosic schopen dostat na Mars.
Pricemz jsem presvedcen, ze takovou balonovou sondu by dokazali postavit do 6 mesicu a vesla by se tam.
Sam jsem pomahal u jedne balonove sondy, ktera prenasela udaje z nekolika zarizeni (radiovej multiplexer + APRS 144.800MHz FM).
V multiplexeru na 1.3GHz vysilal QPSK DVB-S signal dva tv PAL kanaly a zbytek byly data z pristroju (pozice lokatoru se parsovala do videa jako titulky, vcetne vysky, smeru letu, teploty, radioaktivni zareni A/B). Jedna kamera pevna s cockou typu rybi oko a druha na mikrorotatoru.
TV signal slo chytat na obycejny sat digi prijimac, yagi antena na 1.3GHz s predzesilovacem se prodava (preamp je napajen ze satu 14/18V pro prepinani polarizace).
Jestli se to vypusti jako u amiku s vodikem, tak to kazdej z vas muze zachytit na vas sat prijimac a vhodnou yaginu na HAM pasmo 23cm.
Pevna kamera (stejnej typ jako do mobilu...DIP cip 1x0.8x0.8cm) miri primo dolu a zabira 140st.
Druha kamera miri do boku s moznosti natacet se H 360st/V 0-90st. Da se ovladat dalkove pres APRS. Palubni CPU je na Linuxu ARM9/12 s DSP-Xilinx. Obe kamery jsou HD 13xx/7xx pixelu.
Bylo by hodne zajimave kdyz by se podarilo to co klukum z USA. Uleteli vzdalenost temer jako kdyz by obleteli Mars.
See:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1560&pid=77589#pid77589
http://www.ok0bez.com/files/aprs/vodikovy_balon_USA-EU_14122011/
http://www.californianearspaceproject.com
http://twitter.com/k6rpt
Rozdil vuci nasim "pokusum" je ten, ze pouzili vodik a velmi roztazny balon, ktery tolik nenaplnili.
Video:
http://www.youtube.com/watch?v=3I9T7zDZaFQ
[Upraveno 18.12.2011 -=RYS=-] |
|
Erupce nové sluneční skvrny č. 1387 v pozdních hodinách 25.12. vyprodukovala vzplanutí třídy M4 a CME směrem k Zemi a Marsu.
CME zasáhne naši magnetosféru 28.12. v 1200 UT a Mars 30.12. v 1800 UT.
Přístroj RAD na palubě Curiosity toto CME určitě zaznamená někdy 28.-29. prosince, přičemž pozůstatky sluneční bouře by měly být v této vzdálenosti už tak rozptýlené, že přístrojům MSL neuškodí.
Věřím, že i SW v paměti palubního počítače je dostatečně chráněný a nedojde k úhoně. |
| 31.12.2011 - 06:53 - David | |
|
| Hodně zdraví,štěstí,trochu tolerance a nejméně takový zážitek při přistávání sondy jako byl při přistávání MERů. |
|
citace:
Erupce nové sluneční skvrny č. 1387 v pozdních hodinách 25.12. vyprodukovala vzplanutí třídy M4 a CME směrem k Zemi a Marsu.
CME zasáhne naši magnetosféru 28.12. v 1200 UT a Mars 30.12. v 1800 UT.
Přístroj RAD na palubě Curiosity toto CME určitě zaznamená někdy 28.-29. prosince, přičemž pozůstatky sluneční bouře by měly být v této vzdálenosti už tak rozptýlené, že přístrojům MSL neuškodí.
Věřím, že i SW v paměti palubního počítače je dostatečně chráněný a nedojde k úhoně.
V tom problem neni, elektronika je dost ochranena. Jedine problemy by mohli mit CCD senzory - navigacni cidla pro smer ke Slunci.
A hlavni radiovej prijimac ze Zeme... je to dost haklivej HEFT-CMOS predzesilovac.
Vetsinou se to resi tak, ze se prijimac nastavi, aby se odpojil na urcitou dobu (casovac), rele "mechanicky" odpoji vstup do prijimace od koaxialniho vystupu anteny.
Takhle byla chranena sonda Galileo a Phoenix.
Takze jde jen o to, odhadnout dobu toho casovace.
A co se tyce tech CCD senzoru, tak u New Horizont se to osetrilo tak, ze se CMOS senzory aktivovali tusim az za obeznou drahou Marsu. Duvod je ten, ze u Pluta je Slunce tak daleko, ze vypada jako slaba hvezdicka jako kazda jina a tak je pred CCD senzorem kvalitnejsi optika...je to citlivejsi.
U teto sondy je pred cockou oteviraci zaklopka jako u Hubbla.
Takto je to u NH, ale jak je to u MSL je otazkou, nedival jsem se na podrobnejsi dokumentaci.
|
|
Na 11.1. je v plánu první korekční manévr TCM-1.
Během 175 minut udělí 8 motorků přerušovanými zážehy (sonda rotuje) dv 5,5 m/s.
Od 15.1 bodou týden probíhat testy vybavení pro přistání a komunikaci přes družice Marsu.
Třeba se dočkáme i nějakých obrázků ...
MSL má za sebou cca 20% přeletové trajektorie, do přistání zbývá 212 dní.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1199 |
|
http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20120111.html
"NASA's Mars Science Laboratory spacecraft successfully refined its flight path Wednesday with the biggest maneuver planned for the mission's journey between Earth and Mars."
najvacsi manever na zmenu drahy pocas celeho letu prebehol vcera uspesne...
dalsi manever sa uskutocni 26.3. [Edited on 12.1.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 12.1.2012 - 09:59 - David | |
|
| Přistání by mělo proběhnout, pokud jsem se nezmýlil,07.08.2O12 ráno v 07.17 SELČ.Další korekce na dobu přistání budou mít dopad v řádech několika minut / odhaduji/. |
|
citace:
Přistání by mělo proběhnout, pokud jsem se nezmýlil,07.08.2O12 ráno v 07.17 SELČ.Další korekce na dobu přistání budou mít dopad v řádech několika minut / odhaduji/.
Přistání bude 6.8. 2012 UT (EDT)
Jisté je, že Curiosity přistane zhruba ve 3 odpoledne místního času (kráter Gale) do ročního období pozdní zima.
[Upraveno 12.1.2012 pospa] |
|
| neviete ci sa bude zostup fotit z orbity podobne ako phoenix? |
|
citace:
neviete ci sa bude zostup fotit z orbity podobne ako phoenix?
Ano, je to v plánu, viz : http://www.universetoday.com/91674/mars-orbiters-will-attempt-to-take-pictures-of-the-curiosity-rover-as-it-lands/ |
|
| Rob Manning v řídícím středisku popisuje průběh korekčního manévru TCM-1 : http://youtu.be/MDD9pAkMqR8 |
| 22.1.2012 - 16:49 - David | |
|
| 20 mil km od Země 196 dní do přistání. |
|
citace:
20 mil km od Země 196 dní do přistání.
Vzdálenost od Země je dnes trochu přesněji 18,676 mil km. Od Marsu 119,760 mil km.
Ale to není zase tak důležité. Snad jen pro telekomunikaci.
Jelikož Země začíná na své nižší orbitě MSL předbíhat, bude jejich vzájemná vzdálenost růst stále rychleji.
Z hlediska přeletu je lepší sledovat jiný údaj - zatím uletěnou vzdálenost z celkové 567 mil km dlouhé trajektorie Země - Mars.
K dnešku je to 154,986 mil km, což je přibližně 27,3% cesty. |
|
Nová fotka do z rodinného alba: MER + Sojourner + MSL spolu na Mars yardu.
pěkné srovnání velikosti s lidskou postavou
v plném rozlišení + další snímky:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA15279
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA15280
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA15278
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA15277
[Upraveno 23.1.2012 pospa] |
| 03.2.2012 - 11:51 - David | |
|
| 2O mil km od Země - letíme a jinde /č nebo ne /umíme. |
|
citace:
2O mil km od Země - letíme a jinde /č nebo ne /umíme.
Davide, když už chcete být sarkastický a porovnávat úspěšné mise s neúspěšnými, tak aspoň používejte správné údaje.
K dnešnímu dni je MSL od Země vzdálená 25 mil km a ne 20, jak už jste jednou nepřesně napsal 22.1. 
http://mars.jpl.nasa.gov/images/spacecraftnow/msl_today4.jpg
Btw. dnes má za sebou zhruba 1/3 cesty, přesněji 32,7% (185,4 z 567 mil km)
[Upraveno 03.2.2012 pospa] |
| 04.2.2012 - 04:28 - David | |
|
| Máte pravdu,omlouvám se za tu škodolibost,ale tuto emoci vyvolala úporná snaha rusů neúspěch FG odůvodnit vším možným i nemožným. |
| 04.2.2012 - 10:01 - The Second | |
|
citace:
Máte pravdu,omlouvám se za tu škodolibost,ale tuto emoci vyvolala úporná snaha rusů neúspěch FG odůvodnit vším možným i nemožným.
Tuto emoci, Davide, vyvolala bezpochyby vaše zažraná a mnohokrát prokázaná rusofobie a nenávist ke všemu ruskému, vaše omluva je tím pádem čistě pokrytecká a trapná. |
| 05.2.2012 - 18:52 - David | |
|
| 26,3 mil km od Země, do přistání 182 dní, přistání 6.8 v O6.44 SELČ. |
|
Zajimava zprava z prosince 2011, radioamateri v Bochumi (20m parabola) opet udelali zajimavej prijem z hlubokeho kosmu.
http://www.uk.amsat.org/2578
Zachytili, demodulovali a dekodovali telemetrickej majak MSL v X pasmu ze vzdalenosti 112000km.
|
|
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2012-038
Spacecraft Computer Issue Resolved
problemy s pocitacom vyriesene ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
