citace 30.5.2024 - 19:38 - Bohuslav_Chrenko:@Jan Baštecký
... protože se od něj původně chtělo víc než jen létat na LEO (na což byl X37 stavěný). Hovořilo se o létání k Měsíci a podobně.
So Starlinerom sa uvažovalo aj o lete k Mesiacu?
Ten zmätok spôsobila NASA, nebulóznim zadaním úloh ktoré by mala CEV plniť. Navyše to bolo krátko predtým, ako do funkcie nastúpil Michael Griffin, ktorý s toho všetkého zmätku namiešal už fakt guláš menom Constellation.
citace:Počas posledných týždňov nastalo veľa nejasností v otázke, aká bude skutočná misia Crew Exploration Vehicle (CEV). Niektoré zdroje tvrdili, že CEV bude výlučne vozidlom zo Zeme na Mesiac a nebolo navrhnuté tak, aby sa pohybovalo niekde blízko ISS.
Nedávalo to žiaden zmysel, ale vzhľadom na to, ako NASA niekedy reaguje na tlak na zníženie rozpočtu, nebolo to mimo otázka. https://www.thespacereview.com/article/322/1
citace 3.6.2024 - 14:15 - Martin Jediny:...sa nafukol kondik?
Ak by vyrobili zdroj z teslackych suciastok, tak by fungoval este aj o 20 rokov...
Myslím, že teď už je 45% šance že poletí a dostanou se na správnou dráhu.
65% že poletí ale s problémem přesné dráhy.
90% že aspoň nastoupí do rakety...
citace 3.6.2024 - 14:15 - Martin Jediny:...sa nafukol kondik?
Ak by vyrobili zdroj z teslackych suciastok, tak by fungoval este aj o 20 rokov...
Myslím, že teď už je 45% šance že poletí a dostanou se na správnou dráhu.
65% že poletí ale s problémem přesné dráhy.
90% že aspoň nastoupí do rakety...
Jenom aby jim zatím Starliner nezrezavěl.
Teď jde ale odklad opět za ULA. [upraveno 4.6.2024 06:16]
Dnešní odpoledne přinesl dlouho, ale opravdu velmi dlouho, očekávanou událost. Ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS odstartovala v 16:52:15 SELČ nosná raketa Atlas V N22. Na oběžnou dráhu bezpečně dopravila kosmickou loď CST-100 Starliner k misi Boe-CFT. Jde o první let této kosmické lodi s posádkou, kterou při této premiéře tvoří zkušená dvojice Barry Wilmore a Sunita Williams. Mise Boe-CFT byla postupně odkládaná až bylo dosaženo kumulované doby přesahující sedm let. Což je i na pilotovanou kosmonautiku dost. Důvodem byla téměř nekonečná série problémů, které provázely vývoj, stavbu i testování. Ne vždy byl na vině Boeing, ale rozhodně nemůže prohlásit, že jeho kosmická divize zvládla vše bez ztráty kytičky.
Bezpilotní mise Boe-OFT měla koncem prosince 2019 za cíl otestovat kosmickou loď bez posádky a provést také připojení a odpojení od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Problém s palubním počítačem nedovolil provést většinu úkolů. Mise byla předčasně ukončena po dvou dnech a kabina kosmické lodi přistála zpět na Zemi. Testovací let tak bylo třeba opakovat. Mise Boe-OFT 2 se uskutečnila v květnu 2022 a tu již bylo možné prohlásit za úspěšnou a přistoupit k letu s posádkou. Vracíme se tak k událostem dnešního dne.
Někoho možná zmátlo u nosné rakety Atlas V netypické označení N22. To se používá pouze pro lety s kosmickou lodí Starliner. První znak („4“ nebo „5“) v označení totiž odkazuje na průměr aerodynamického krytu. V případě letů se Starlinerem, se ale aerodynamický kryt nepoužívá a „N“ tedy značí, že tam není. První dvojka je pak odkazem na dva použité pomocné urychlovací stupně SRB s motory na tuhé pohonné látky. Druhá dvojka určuje, že je použit ve druhém stupni Centaur nikoli jeden, ale zdvojený kyslíko-vodíkový raketový motor RL10A-4-2. To je rarita a v případě Atlas V je k nalezení pouze u verze N22. Co se týče prvního stupně, tak ten je klasický jako u jiných raket Atlas V. Nosná raketa Atlas V N22 využívá také speciální adaptér pro připojení kosmické lodi. Změny doznala také řada senzorů a software (systém EDS) sledujících chování rakety a slouží k detekci a vyhodnocení případných anomálií. Přece jen jsou na palubě lidé.
Pro aktuálně probíhající misi Boe-CFT je použita třetí vyrobená kosmická loď Starliner pojmenovaná Calypso. Letěla také na misi Boe-OFT, proto lze na některých částech jejího povrchu vidět opotřebení a známky použití. Kosmická loď Starliner se skládá z kuželové kabiny pro až sedmičlennou posádku a válcového přístrojového modulu. Celkový výška sestavy je 5,03 m, průměr 4,56 m a startovní hmotnost může (dle požadavků mise) dosáhnout až 13,2 tun.
Co posádku čeká první den letu (časy v SELČ):
*17:07 Oddělení Starlineru
*17:23 Navedení na stabilní oběžnou dráhu
*18:07 Fázový manévr
*18:12 Vysvlečení skafandrů
*19:37 Zahájení testování ručního manévrování
*21:37 Ukončení testování ručního manévrování
*22:17 Zahájení testování systému VESTA
*23:17 Ukončení testování systému VESTA
*01:32 Posádka jde spát
*10:32 Posádka vstává
Zítra v noci bude pokračovat další fáze, a to přílet a připojení k Mezinárodní kosmické stanici ISS. To je naplánováno na 18:16 SELČ.
U příležitosti včerejšího startu nosné rakety Atlas V N22 s pilotovanou kosmickou lodí Starliner se hodí uvést pár zajímavostí. Šlo v pořadí o 100. start nosné rakety Atlas V, z nichž všechny byly úspěšné (2 s drobnými problémy). Nosné rakety rodiny Atlas se také po desetiletích vrátily do role nosičů pilotovaných kosmických lodí. Dne 20. února 1962 vynesla nosná raketa Atlas LV-3B (Atlas D) prvního amerického astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu okolo Země v rámci programu Mercury. V následujících 14 měsících se uskutečnily další tři pilotované výpravy. Poslední 15. května 1963. Rakety rodiny Atlas tak na svůj návrat do elitní skupiny čekaly 61 let, 21 dní, 1 hodinu, 48 minut a 1 sekundu. Včerejší start nosné rakety Atlas V N22 proběhl ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station), tedy vojenského kosmodromu na Mysu Canaveral. Většina amerických pilotovaných misí se však uskutečnila z kosmodromu KSC (Kennedy Space Center). To se týkalo většiny misí Apollo, všech letů amerických raketoplánu i kosmických lodí Crew Dragon od SpaceX. První americké pilotované kosmické lety však probíhaly z již zmíněného CCSFS. V té době známém jako CCMTA a CCAFS. Do včerejška byla poslední pilotovanou výpravou z CCSFS mise Apollo 7, která byla na oběžnou dráhu dopravena nosnou raketou Saturn 1B 11. října 1968. Návrat pilotovaných letů na CCSFS tak trval 55 let, 7 měsíců, 24 dnů, 23 hodin, 49 minut a 29 sekund.
Posádka kosmické lodi Starliner Calypso včera po dobu několika hodin ověřovala ruční manévrování lodi v několika pracovních režimech. Na pilotáži se podílela jak pilotka Sunita Williams, tak i velitel Barry Wilmore. Tato fáze letu proběhla na výbornou.
Kosmická loď Starliner se však potýká s úniky helia v systému dodávky pohonných látek do orientačních raketových motorů. K jednomu již dříve identifikovanému místu úniku přibyly dvě další. Velikost úniku nebyla prozatím veřejně oznámena. Není tak známé, jaký vliv to bude mít na další průběh mise. Ve hře je i ta nejhorší varianta, a to ukončení mise a urychlené přistání zpět na Zemi.
Původní plán činnosti pro dnešní den je následující (časy jsou v SELČ):
🔸10:32 Posádka vstává
🔸14:52 Motorická úprava výšky a roviny oběžné dráhy
🔸15:02 Udělení povolení k příletu k ISS
🔸15:14 Motorická úprava výšky a roviny oběžné dráhy
🔸15:38 Motorická úprava roviny a excentricity oběžné dráhy
🔸15:52 Oblečení skafandrů
🔸16:01 Zahajovací manévr přiblížení k ISS
🔸16:47 Příletový/obletový manévr 1
🔸17:06 Příletový/obletový manévr 2
🔸17:22 Navedení do stíhacího koridoru
🔸17:24 Ověření manuálního řízení kosmické lodi (260 m od ISS)
🔸17:36 Zahájení přibližování (200 m od ISS)
🔸18:02 Zastavení 10 m od ISS
🔸18:11 Vydání povolení k připojení
🔸18:12 Zahájení finálního přiblížení
🔸18:16 Připojení k ISS
S tím vyřazením osobních věcí astronautů a nahrazením pumpou je to zajímavé.
Je uváděna hmotnost pumpy 64 kg a (asi největší) rozměr cca 90 cm. Vyřazeny měly být osobní a hygienické věci astonautů vč. náhradního oblečení. Nějak se mi nezdá, že by si toho na těch pár dní nabalili tolik.
Wiki uvádí, že nosnost lodi jsou 4 členi osádky + 100 kg dalšího nákladu. Ve chvíli kdy letí jen 2, tak trošku nechápu proč v dalších sedačkách nebyl usazen nějaký další náklad.
Mohlo to být nějakých 2 x 80 + 100 kg k dobru. I kanystry s vodou by měly cenu zlata.
Mělo být naloženo 344 kg nákladu, z toho 205 kg pro Boeing a 139 pro NASA. Při návratu se počítá s 340 kg nákladem.
Ve videu jsou vidět plné vaky s vlaječkami a pamětními předměty :-D [upraveno 6.6.2024 10:28]
Já myslím, že část zbytného nákladu odstranili, jenomže jim pořád chyběla hmotnost, a proto sáhli na osobní věci posádky. Protože neměli čas (udělali to těsně před pokusem o start 1.6.), nemohli kabinu převážit nebo předělat řídící program pro nové naložení. Kabina při soušasné misi prováděla a bude provádět několik testů manévrů s vyšší spotřebou paliva, a musí si nechat rezervu. Je možné, že pro včerejší start udělali další úpravy, a část osobních věcí posádka mohla vzít. Chybí aktuální informace.
Kabína je sice mnohonásobne používateľná. Ale servisný modul nie.
Pri každom odklade štartu, natlakovaní, odtlakovaní, testovaní. Musí dochádzať k nejakej únave materiálu.
Keby štart ešte raz odložili. Asi by museli riešiť dilemu, že servisný modul odmontujú, uložia do múzea a dajú úplne nový. Typujem.
Tak je dobře, že Starliner doletěl k ISS. Konečně se to podařilo. Uvidíme, kdy ho stáhnou dolů a snad bude přistání v pořádku. Úplně jinou otázkou ale bude, jestli Boeing získá od NASA certifikaci pro další lety s posádkou k ISS.
citace 6.6.2024 - 20:30 - Václavík Michal:Jste magor. Ale toto je fakt trapné na úrovni děcka a musím reagovat. Jste magor.
Môžem sa "vyhovoriť" na prežitý stres?
Teraz po "dychových cvičeniach" (a troch pivách..)
Musím napísať. Že manažmentu firmy Boeing, ani s NASA.. Akosi momentálne nemôžem gratulovať..
Ale posádke lode Starliner, aj inžinierom ktorý trable riešili.
Klobúk dolu a zlom väz.
Mam z toho divny pocit.
vypadlo im 5 z 28 motorov. 3 potom ozili.
maju unik helia a nie su si isty, ci o 8 dni bude Stl schopny navratu, ale neprikazali im okamzity navrat, ale poslali ich pokracovat na ISS.
- Vsetko je vpoho a redundancia dostatocna?
- Jedine co manazerov zaujima je uspesna misia a tak pokracovali na ISS?
- ISS je bezpecnejsia ako by bol okamzity navrat?
--vratia ich z ISS inak a Stl len zahodia?
-...
