| 11.2.2012 - 07:16 - David | |
|
| 30 mil km od Země - letíme - do přistání 176 dní, méně než 6 měsíců ! |
| 23.2.2012 - 07:36 - David | |
|
| 40 mil km od Země, 165 dní do přistání, obdobnou vzdálenost poprvé překonala v roce 1960 americká sonda Pioneer-5 o váze pouhých 40 kg vynesená nosičem Thor -Able o váze 50 tun,jehož horní dva stupně byly použity z nosiče Vanguard, což byl tehdy zřejmě fantastický výkon. |
|
citace:
40 mil km od Země, 165 dní do přistání
MSL má za sebou 41% cesty (235 z 567 mil km) |
|
citace:
citace:
40 mil km od Země, 165 dní do přistání
MSL má za sebou 41% cesty (235 z 567 mil km)
aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Stačí se podívat o pár příspěvků zpět. 
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne. |
|
citace:
citace:
aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Stačí se podívat o pár příspěvků zpět.
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
vdaka ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 01.3.2012 - 08:11 - David | |
|
| Země dohonila Mars, jsou přibližně v přímce se Sluncem,sonda se proti Zemi výrazně opožďuje a její rychlost vůči Slunci klesla na 27 km/s.Vzdálenost od Země 45 mil km, od Marsu 76 mil km. Oblouk dráhy, kerý sonda proletěla již zřetelně směřuje do místa setkání s Marsem. |
| 06.3.2012 - 10:05 - David | |
|
| Cca 50 mil.km od Země, 70 mil.km od Marsu a do přistání 150 dní. |
|
NASA začala měnit orbitální dráhy družic MRO a MO tak, aby byly v srpnu t.r. připraveny zajistit přenos dat a focení MSL během EDL fáze letu.
http://www.spaceflightnow.com/news/n1203/06marsorbiters/ |
| 16.3.2012 - 15:00 - David | |
|
| Od Země 6O mil km, od Marsu 63 mil km, proletěl již dráhu 285 mil km a heliocentrická nrychlost klesla na 26 km/vt, do přistání 142 dní. |
| 17.3.2012 - 08:16 - David | |
|
| 22.3.1965 dosáhl 60m mil. km od Země též Mariner-4, letící tehdy k Marsu.Měl před sebou nelehký úkol, v době průletu měl být Mars 220 mil km od Země, což více jak dvakrát překonávalo tehdejší rekord ve spojení, který držela sovětská sonda Mars-1 / 106 mil km/, americký rekord Marineru-1, který jako první a tehdy jediný,úspěšně doletěl k Venuši, /86 mil km / to znamenalo překonat skoro 3x.Je zajímavé, že MSL i Mariner -4 se mají téměř stejnou dráhu v prostoru.Pro úplnost dodávám, že sověti měli za sebou tehdy pět neúspěšných pokusů o let k Marsu, přičemž čtyřikrát selhal nespolehlivý nosič na bázi R-7 a že jejich sondy vážily téměř čtyřikrát více než Marinner-4, který vážil pouhých 261 Kg. |
|
citace:
... sověti měli za sebou tehdy pět neúspěšných pokusů o let k Marsu, přičemž čtyřikrát selhal nespolehlivý nosič na bázi R-7 ...
To si trochu mimo...
1/ baza R-7 totiz fungovala standardne spolahlivo
2/ pouzita bola pre prve sondy, na dalsie pouzili Proton
Preco znevazujes svoje vlastne prispevky zbytocnymi uletmi? |
| 17.3.2012 - 22:56 - Jiří Hošek | |
|
| David má pravdu. Tehdy ještě Proton nelétal. |
|
imo, tá pravda je niekde medzi...
- báza r-7 funguje spoľahlivo, však jej deriváty lietajú dodnes
- molniya (r-7 derivát) bola použitá len pre prvé štarty sond k marsu, avšak tých prvých 5 ako píše david, sa to týka
- takisto ako píše david, boli tam zlyhania nosiču (2x nosič, 2x ostala na LEO, raz zlyhala pri prelete)
- sú tam problémy s názvami mars-1 je v skutočnosti až 4tá sonda k marsu (molniya, zlyhanie na ceste k marsu)... prvé 3 zlyhali na štarte alebo na leo
- ďalšie štarty po Mars-1 sú označované ako Kosmos alebo Zond
- Mars-2 už letel na Protone
pekný prehľad štartov (nielen sovietskych/ruských) k marsu je na spodku tejto stránky:
http://russianspaceweb.com/spacecraft_planetary_mars.html
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 18.3.2012 - 09:59 - David | |
|
| Jestliže R-7 selhala 2x z pěti startů, má spolehlivost 60%, takže v té době byla dost nespolehlivá, faktem je , že neúspěchy byly utajeny a tím vznikl mýtus o naprosté spolehlivosti a dokonalosti sovětských nosičů, což není pravda a nic jiného jsem nenapsal. |
| 18.3.2012 - 10:12 - David | |
|
| Dnes je sonda stejně vzdálena od Země jako od Marsu, 61 mil km, od zítřka bude již k Marsu blíže ne ž k Zemi. Rychlost klesá na 25,8 km/vt a proletěla 290 nil km. |
|
citace:
Jestliže R-7 selhala 2x z pěti startů, má spolehlivost 60%, takže v té době byla dost nespolehlivá
toto zavádza chybný predpoklad, že tie nosiče sa nepoužívali na nič iné, len na štarty sond k marsu a to nie je pravda...
[Edited on 18.3.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 20.3.2012 - 07:50 - David | |
|
| 64 od Země, 6O od Marsu, uletěl 295 / v mil.km/, helioc. rychlost klesá na 25,7 km/vt. Už je v polovině přeletového oblouku dráhy. |
|
citace:
citace:
aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
Upřesnění :
Podle http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/feb-12/day_1/10_MEPAG%20Feb%2022%202012.pdf to bude 5.8. v 22:32:13 PDT = 6.8. v 7:32:13 SELČ |
|
citace:
citace:
citace:
aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
Upřesnění :
Podle http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/feb-12/day_1/10_MEPAG%20Feb%2022%202012.pdf to bude 5.8. v 22:32:13 PDT = 6.8. v 7:32:13 SELČ
dakujem ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 21.3.2012 - 13:53 - David | |
|
| Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP. |
|
citace:
Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
Bol to Phoenix, v case pristavania MERov este pri marse nebol MRO. |
|
citace:
citace:
Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
Bol to Phoenix, v case pristavania MERov este pri marse nebol MRO.
Přesně tak. MERy přistály v lednu 2004 a MRO k Marsu doletěl až v březnu 2006.
Inkriminovaná paparazzi fotka z května 2008 je zde :
http://dalsgaard.eu/Pics/2008-06.Phoenix-over-Heimdall-Crater/Phoenix-over-Heimdall-Crater-by-Soeren-Dalsgaard.jpg
[Upraveno 21.3.2012 pospa] |
| 22.3.2012 - 11:48 - David | |
|
Pravda, MER to nebyl.
MSL 66 od Země, 58 od Marsu, uletěl 300, vše v mil km.Do přistání zbývá 136 dní a rychlost klesla na 25,6 km/vt.
Přesně před 48 lety hlásil Mariner-4 : od Země 6O mil km, porucha elektroniky měření radiace, ostatní systémy pracují.Současně letěla k Marsu i sovětská/ruská sonda ZOND-2, té však pracovala pouze polovina slunečních baterií a měla před sebou již jen měsíc existence, k Marsu nedoletěla,také obdoba dneška, také v současnosti měla MSL provázet ruská sonda FG, ta však na rozdíl od Zondu-2 ani k Marsu nezamířila a jak známo " uvízla" na LEO.
Pak že se historie neopakuje ?! |
|
| Dobrá paralela, průlet Marineru 4 znamenal revoluční změnu názorů o Marsu. Snad nás něco podobného čeká i s MSL. |
| 23.3.2012 - 08:22 - David | |
|
| Španělé by měli denně vydávat zprávy o počasí na Marsu dle měření svého přístrojového bloku. Někde jsem četl, že počasí již sledovaly Vikingy, zajímalo by mne srovnání, má někdo o tomto přehled ? děkuji. |
|
citace:
Španělé by měli denně vydávat zprávy o počasí na Marsu dle měření svého přístrojového bloku. Někde jsem četl, že počasí již sledovaly Vikingy, zajímalo by mne srovnání, má někdo o tomto přehled ? děkuji.
O meteopozorování Vikingů se lze leccos dočíst například tady: http://www.daviddarling.info/encyclopedia/M/Marsatmos.html
VL byly schopné měřit atmosferický tlak, teplotu, rychlost a směr větru a obsah vodní páry v atmosféře.
Pokud někoho zajímají přímo naměřené hodnoty (Viking 1 + 2, Pathfinder), tak je najde tady : http://www-k12.atmos.washington.edu/k12/resources/mars_data-information/data.html
MSL meteoaparatura REMS je popsána zde: http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/REMS/
Bude schopná měřit o něco více dat : atmosferický tlak, teplotu, relativní vlhkost, rychlost a směr větru v horizontálním i vertikálním směru, ultrafialové záření a teplotu povrchu v okolí roveru.
Také četnost měření bude mnohem vyšší než u Vikingů. MSL bude pravidelně zaznamenívat všechny údaje s ferkvencí 1 Hz, po dobu minimálně 5 minut, každou hodinu každého solu. Celkem je možno měřit až 3 hodiny za sol.
Tým má možnost pravidelná hodinová měření doplnit souvislým až 1 hod trvajícím měřením, pokud by bylo třeba.
[Upraveno 23.3.2012 pospa] |
| 23.3.2012 - 13:54 - David | |
|
| Díky, to je vyčerpávající, mne zajímalo, zda Vikingy měřily počasí v jejich dlouhodobé škále pobytu směrem k nějakému zobecnění meteorologických poměrů na Marsu a poté srovnání, ja to tam vypadá po těch cca 4O ti letech. |
|
citace:
Díky, to je vyčerpávající, mne zajímalo, zda Vikingy měřily počasí v jejich dlouhodobé škále pobytu směrem k nějakému zobecnění meteorologických poměrů na Marsu a poté srovnání, ja to tam vypadá po těch cca 4O ti letech.
Davide, odkaz na data už jsem dal, stačí do nich jen nahlídnout
A srovnání tam můžete najít také - mezi Vikingy a Pathfinderem ... |
|
Včera, 26.3. úspěšně proběhl 9-ti minutový zážeh - korekční manévr TCM-2.
MSL bude 1. dubna v půli cesty (časově).
V předchozích 2 týdnech proběhly kontroly stavu 9 přístrojů na palubě, vše OK.
Přístroj RAD už 3 měsíce měří míru radiace uvnitř plavidla.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2012-088 |
