|
'Mount Sharp' on Mars Links Geology's Past and Future - 5,5 km vysoká hora ve středu kráteru Gale dostalala neformální pojmenování po planerárním geologu Robertu Sharpovi (1911 - 2004).
Jeho výukovým programem na Caltechu v Pasadeně, za 50 let jeho kariéry, prošla drtivá většina současných amerických planetárních geologů.
Sharp se také podílel na většině dřívějších US misí k Marsu.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2012-090
[Upraveno 29.3.2012 pospa] |
| 31.3.2012 - 13:37 - David | |
|
| Od Země 77, od Marsu 52, uletěl 318, vše v mil,km. Heliocentrická rychlost klesla na 25 km/vt. a do přiblížení zbývá 127 dní. |
| 02.4.2012 - 08:08 - David | |
|
| Od Země cca 8O, k Marsu 5O, uletěla 325 mil km, rychlost 24,8 km/vt, do přiblížení 125 dní ! |
|
1.4.2012 - MSL přesně v polovině doby od startu do přistání.
 |
|
ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia  |
|
citace:
ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna  ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
citace:
ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna
a za to vsetko moze Kepler! |
|
citace:
citace:
citace:
ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna
a za to vsetko moze Kepler!
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| Ja bych nespilal jenom Keplerovi. Svoji polivcicku si prihral pozdeji i Newton. Z toho bude to delta v. |
| 06.4.2012 - 09:23 - David | |
|
| 121 dní do přiblížení, 84 od Země, 48 od Marsu, uletěla 33l, vše v mil km, heliocentrická rychlost dále klesá, nyní na 24,6 km/vt. |
| 11.4.2012 - 11:27 - David | |
|
115 dní do přiblížení, 9O od Země 45 od Marsu v mil km.
Mariner-4 byl 14.4.1965 ve 14.00 UT vzdálen od Země 86.4 mil.km, čímž překonal americký rekord v dálkovém spojení, který držel Mariner-2 vypuštěný v roce 1962 a do světového rekordu v dálkovém spojení, který držela neúspěšná sovětská/ruská sonda Mars-1 též z roku 1962 mu chybělo již jen 2O mil.km. |
| 14.4.2012 - 14:51 - David | |
|
| Od Země 94, od Marsu 43, uletěla 348, vše v mil km, heliocentrická rychlost i nadále klesá a blíží se 24 km/vt do přiblížení 3,5 měsíce. |
|
Si rikam, ze kdyz by soucasti preletoveho modulu byl nejaky Cubesat3U s Iontovejma motorama, tak by to mohlo byt hodne zajimave.
Pravda, ty brzdici motory to nema.
Skoda, ze celek nebyl koncipovan jako Viking...orbitalni druzice a lander.
|
| 15.4.2012 - 07:56 - David | |
|
| Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru. |
| 16.4.2012 - 03:03 - sulkhan | |
|
citace:
Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove. |
|
citace:
citace:
Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
A vaše reakce je trapná. Toto je diskusní fórum, tady se může a má diskutovat. Cubesat by ze vzdálenosti Marsu stěží mohl smysluplně komunikovat, o výkonu vysílače, orientačním systému a odolnosti řídícího sytému proti radiaci nemluvě. Takže jedině větší satelit a ten už by 1. omezoval hmotnost, 2. komplikoval konstrukci |
|
Davidova reakce byla nutna a je 100% odpovidajici na relativne nesmyslny Rysuv napad.
Jako jediny ryduv napad v souvislosti s MSL hodnotim pridelat pidi meteostanicku velikosti maleho mobilu na skycrainer. |
| 16.4.2012 - 19:05 - David | |
|
| Tak to se tu ještě nestalo, aby můj názor podpořili dokonce dva diskutující za sebou. Obecně platí, že cokoli napíši vše je špatně. Již jsem si ale zvykl na " psí hlavu" díky tomu, že propaguji názor, že rusko/SSSR nikdy nebylo před amerikou v technologii kosmického výzkumu a v technologii stavby nosičů. Přiznám se, že i já jsem měl obecný názor, že tehdejší SSSR až do Apolla vedl před USA v " kosmických " závodech i ve vývoji nosičů. Z tohoto názoru mne vyléčil můj děda, který kosmonautiku sleduje od samého počátku a věcnou diskuzí a jasnými důkazy mne přesvědčil o opaku. Pokusil jsem se diskuzi na toto téma vyvolat i na tomto fóru, ale místo věcných argumentů jsem se dočkal urážek a přesunu do " spamu". Od dědy jsem dostal jeho sešity s výstřižky denního tisku , se zaznamenaným zprávami z NASA přes " Hlas Ameriky" a články z L+K,Vesmíru a Říše Hvězd, vše z té doby.Nyní " jedu" podle dědovy mapy letu Marinera-4, kde zaznamenával polohy sondy po celou dobu jejího provozu,dle zpráv z tisku a H.A., podobné mapy mi dal děda i k letům Apolla-8, 11 a 12, Marinneru-2 a 10, Pionnerů 10 a 11 a Voyageru-2. |
|
No ja jsem Daviduv tajny fanda.  Kolikrat tu ctu velmi zajimavy textik a az na konci zjistim, ze je od Davida. Kdyby David prestal tlacit na tu usa stranu a prepnul na pouze technicke porovnavani skutecnosti, tak si myslim ze nikdo nemuze rict ani popel. |
|
DIskuse sice běží, ale dostává se nám opět OT
...
Koho by zajímalo jaká úskalí číhají na projektové manažery při konstrukci a stavbě planetárních sond v NASA a ESA, ať si pustí záznam pořadu Masters with Masters s Rudi Schmidtem (Mars Express a Venus Express) a Robem Manningem (Pathfinder, MER, MSL)
http://youtu.be/-P-_T-APMHI |
|
citace:
citace:
citace:
Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
A vaše reakce je trapná. Toto je diskusní fórum, tady se může a má diskutovat. Cubesat by ze vzdálenosti Marsu stěží mohl smysluplně komunikovat, o výkonu vysílače, orientačním systému a odolnosti řídícího sytému proti radiaci nemluvě. Takže jedině větší satelit a ten už by 1. omezoval hmotnost, 2. komplikoval konstrukci
Spis jsem mel myslenku bud komunikovat via UHF se stavajicima retranslackama na orbite Marsu nebo by CubeSat3U mel rozkladaci parabolu na 24GHz (minimum je treba 60cm) a FTV (panely by museli byt rozkladaci, aby to utahlo 10W PEP PA, mohli by v nich byt mikropaskove plosne anteny pro UHF pro komunikaci s ostatnima druzicema) by napajelo TRX s JT65b-xPSK modulaci v sirce par Herz (0.2-20kBps) s 10W PA.
Co se tyce radiokomunikace, tak na 24GHz to mozne je. V HAM pasmu 10.5GHz by bylo treba vetsiho prumeru paraboly pri stejnych prenosovych modech. Stacilo by i 110cm.
Neco info o radioamaterskych podsumovych modulaci:
http://en.wikipedia.org/wiki/WSJT_(Amateur_radio_software)
http://physics.princeton.edu/pulsar/K1JT/
Prakticke pouzivani v Cestine:
http://www.ok1dfc.com/eme/jt65cestakeme.pdf
http://www.ok2kkw.com/wsjt2006/emewsjt2005_1.htm
Takze ti z vas co si poridi FUNcube USAB Dongle, tak sve anteny s predzesilovacema v EME castech HAM pasem muzete zkusit s JT65x modem, aby jste "cetli" podsumove signaly, ktere se prave odrazili od povrchy Mesice. K pochopeni prenosu radiosignalu na takovou dalku muzete zkusit prave poslech odrazenych signalu od Mesice.
HAMove vysilaj kazdy den kdy je Mesic nejblize ci jsou nejvhodnejsi podminky.
Monitorujte okolo kmitoctu 144.138MHz/USB, 432.088MHz/USB, 1296.138MHz/USB s antenni soustavou namirenou na Mesic.
Nasmerovani paraboly by slo udelat setrvacniky.
Ale to zabrzdeni u planety a tim navedeni na obeznou drahu je vec nejslozitejsi.
Takze zatim jedinej radioamaterskej pokus o Marsovskou druzici je tohle:
http://www.ticket-to-mars.org/index.pl
[Upraveno 19.4.2012 -=RYS=-] |
| 17.4.2012 - 09:38 - Machi | |
|
citace:
...Koho by zajímalo jaká úskalí číhají na projektové manažery při konstrukci a stavbě planetárních sond v NASA a ESA, ať si pustí záznam pořadu Masters with Masters s Rudi Schmidtem (Mars Express a Venus Express) a Robem Manningem (Pathfinder, MER, MSL)
http://youtu.be/-P-_T-APMHI
Tohle jsem neznal, díky za link. Podobné pořady s tak sympatickými lidmi mi vždy zvednou náladu. Škoda, že nemají ještě víc práce! |
| 18.4.2012 - 02:54 - David | |
|
K Marsu 4O, od Země 100, uletěl 356 mil km, heliocentrická rychlost klesla pod 24 km/vt, 109 dní do přiblížení.
|
| 19.4.2012 - 19:45 - David | |
|
| U pana Havlíčka je popsána sestupová kamera.Pokud se to povede, tak to bude bomba. Sestupové kamery měly být již na Rangerech / s " mluvícími míči "/, Surveyorech, Vikingech a na MERech, nakonec tam nebyly, jen MERy pořídily před přistáním každý dva snímky nevalné kvality. Barevné video z přistání bude imaginací sestupu a v kombinaci se snímky družic, to bude něco, ovšem jestli se to povede,je třeba " držet palce". |
| 19.4.2012 - 20:44 - Machi | |
|
| Sestupové kamery byly i na sondách Huygens a MPL (který ztroskotal). |
|
Sestupová kamera MARDI byla ale hlavně na Phoenixu.
To, že během EDL nakonec vůbec nebyla použita, paradoxně velmi přispělo k tomu, že bude použita na MSL.
Více detailů v mém příspěvku z 18.9.2010 10:29 tady: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1242&start=150&page=4
[Upraveno 19.4.2012 pospa] |
| 22.4.2012 - 09:57 - David | |
|
K Marsu 38, od Země 104, uletěl 364,vše v mil km ., heliocentr. rychlost klesla na 23,8 km/vt.
Mariner-4 24.4.l965 " Hlas Ameriky 21.3O SEČ ": Všechny systémy pracují, sluneční baterie dodávají přes 100% proudu,proletí 10.000 km od Marsu a pořídí pás 22 snímků s rozlišením 3 km,vzrostl počet mikrometeoritů 10x proti blízkosti Země, 18.4. zaregistrováno 95 zásahů, proletěl již 2/3 dráhy, t.j 360 mil, km. |
| 24.4.2012 - 07:09 - David | |
|
25.4.1965 se stal Mariner-4 nejdéle pracující kosmickou sondou, pracoval 148 dní a k Marsu mu zbývalo ještě 8O dní. Z tehdejšího pohledu to bylo ještě hodně, srovnatelně s letem k Venuši, kam tehdy dorazila dosud jen jedna sonda - americký Mariner-2.
Téhož dne psalo o Marineru-4 i Rudé právo v solidním článečku 8x11 cm " Mariner v oblasti Marsu ", vyjímám : Americká kosmická sonda ...pokračuje v letu k Marsu podle programu.... K Marsu doletí 14.července 1965 ... na vzdálenost 8700 km....Nejlepší záběr se očekává z Moře Sirén....Televizní snímkování zahrne oblast Marsu v délce téměř 6000 km.... bude možné rozeznat detaily velikosti 3,5 km.Televizní smímky poletí k Zemi asi 8hod. 2O min./Tady měl autor článku na mysli dobu odesílání jednoho smímku tempem 8,33 bitu/vt./ |
|
citace:
25.4.1965 se stal Mariner-4 nejdéle pracující kosmickou sondou, pracoval 148 dní a k Marsu mu zbývalo ještě 8O dní. Z tehdejšího pohledu to bylo ještě hodně, srovnatelně s letem k Venuši, kam tehdy dorazila dosud jen jedna sonda - americký Mariner-2.
Téhož dne psalo o Marineru-4 i Rudé právo v solidním článečku 8x11 cm " Mariner v oblasti Marsu ", vyjímám : Americká kosmická sonda ...pokračuje v letu k Marsu podle programu.... K Marsu doletí 14.července 1965 ... na vzdálenost 8700 km....Nejlepší záběr se očekává z Moře Sirén....Televizní snímkování zahrne oblast Marsu v délce téměř 6000 km.... bude možné rozeznat detaily velikosti 3,5 km.Televizní smímky poletí k Zemi asi 8hod. 2O min./Tady měl autor článku na mysli dobu odesílání jednoho smímku tempem 8,33 bitu/vt./
[Edited on 24.4.2012 dama] |
|
... trochu mi uniká souvislost předchozích dvou příspěvků s MSL.
Pokud má jít o připomenutí historické události, tak pro ty tu máme speciální vlákno:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=483&page=10&tid=878#pid81972
Pakliže chtěl David poukázat na vytrvalost Marineru 4, možná by se to hodilo lépe tady:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1336 |
