| 24.4.2012 - 17:01 - David | |
|
| Mám na mysli zarážející analogičnost událostí před oněmi lety, t.j. v roce 1964 a nyní. Také tehdy obě kosmické velmoci poslaly k Marsu své sondy a prakticky po stejné dráze, jakou nyní absolvuje MSL.Vycházím z toho, že by to mohlo nějaké návštěvníky zajímat, vždyť stránky nenavštěvují jen na slovo vzatí odborníci. Současně myslím, že je přínosné na srovnáním obou misí demonstrovat jak pokročila vesmírná technologie. Příkladem je rychlost informací, ta byla tehdy " jen " 8,33 bitu/vt, nebo že sonda měla v plánu jen 22 , slovy dvacetdva kusů, nikoli tisíců smímků.Pokud bych chtěl poukázat na dlouhověkost nějaké sondy, tak by to jistě nebyl Mariner-4, ale americký Voyager-2. |
| 28.4.2012 - 04:11 - David | |
|
| Od Země 112, k Marsu 35, uletěl po dráze 377, vše v mil km, Heliocentrická rychlost klesla na 23,5 km/vt. Ve 4.00 SELČ chybělo do přistání 100 dni, 3 hodiny a 18 minut. |
|
citace:
Mám na mysli zarážející analogičnost událostí před oněmi lety, t.j. v roce 1964 a nyní. Také tehdy obě kosmické velmoci poslaly k Marsu své sondy a prakticky po stejné dráze, jakou nyní absolvuje MSL.Vycházím z toho, že by to mohlo nějaké návštěvníky zajímat, vždyť stránky nenavštěvují jen na slovo vzatí odborníci. Současně myslím, že je přínosné na srovnáním obou misí demonstrovat jak pokročila vesmírná technologie. Příkladem je rychlost informací, ta byla tehdy " jen " 8,33 bitu/vt, nebo že sonda měla v plánu jen 22 , slovy dvacetdva kusů, nikoli tisíců smímků.Pokud bych chtěl poukázat na dlouhověkost nějaké sondy, tak by to jistě nebyl Mariner-4, ale americký Voyager-2.
Rekl bych, ze mit Explorer 1 ftv clanky, tak by fungoval az do konce minuleho roku kdy konecne shorel v atmosfere.
Vem si, ze od roku tusim 1974 funguje Amsat AO-7. AKU uz davno je v tahu, ale jelikoz ma FTV, tak kdyz ho vhodne osviti Slunce, tak funguje a da se pres nej delat spojeni a kdyz bys mel vhodny prijimac s antenou, tak bys slysel alespon radiomajaky.
|
| 29.4.2012 - 17:21 - David | |
|
29.4.1965 překonala americká sonda Mariner-4 rekord sovětské sondy Mars-1, MF píše : " ... dosáhla ve čtvrtek nového rekordu. V ranních hodinách překonala vzdálenost 66 mil. mil/ 106 mil.km/ a vstoupila do 152 dne letu.... /do průletu mu zbývalo 76 dní/
MSL je ve 155 dni letu, ve vzdálenosti 113 mil km a do přiblížení mu zbývá 98 dní.
M-4 startoval 26.ll a MSL 28.ll., a proletěl 15.7, resp. MSL proletí 6.8..
|
|
AO-7 , Amsat Oscar-7, NORAD: 7530
Mezinarodni oznaceni: 1974-089B
Vynesla ji v roce 1974 Delta 2310 z Vandenbergu.
Vaha druzice je 36kg, velikost 8-mi hranu je cca 36x42cm.
Obezna draha je 1440x1459km s periodou 114 minut, sklon drahy 101st.
http://www.amsat.org/amsat-new/satellites/satInfo.php?satID=9&retURL=/satellites/status.php
NiCD nefunguji od roku 1981 a po roce 2002 se opet zacala ozyvat jen kdyz byla spravne osvetlena Sluncem (FTV panely).
http://www.n2yo.com/?s=7530
A takhle se pres ni delaj spojeni:
http://www.youtube.com/watch?v=vc09uUsRiPM
http://www.youtube.com/watch?v=F-mxplgFsNc
http://www.youtube.com/watch?v=eNUy-c1ptdg
Satelit byl vyroben amaterskymi prostredky ze soucastek dostupnych okolo roku 1971. Zapomente na CPU a na SMD montaz, vetsina je sletovana ve vzduchu ... typ vrabci hnizdo.
Elyty maji urcite snizenou kapacitu.
Druzici je 38 let!!!
Je to nejdele slouzici neprofesionalni satelitni zarizeni.
[Upraveno 03.5.2012 -=RYS=-] |
| 03.5.2012 - 07:03 - David | |
|
| Dlouhá životnost zařízeních napájených fotovoltaikou je obvyklá, již první satelit takto napájený Vanguard-1 vysílal desítku let a děda mi dal kapesní kalkulačku made in Japan z roku 1980 napájenou sluneční baterií Casio fx-911 Scientific calkulator High pover/Sollar cell, která je stále funkční. |
|
RYSův a Davidův příspěvek je opět OT !
Kdy už bude na tomto fóru zavedena moderace? 
....
Objevil se první autoportrét Curiosity , respektive obraz stínu jejího technologického dvojčete VSTB z JPL Mars Yardu.
I tak to dává poměrně dobrou představu o tom, co můžeme očekávat v srpnu. Okraje stínu z Marsu budou zřejmě o něco ostřejší díky řidčí atmosféře a vzdálenějšímu Slunci.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=26744 |
|
citace:
RYSův a Davidův příspěvek je opět OT !
Kdy už bude na tomto fóru zavedena moderace?
....
Objevil se první autoportrét Curiosity , respektive obraz stínu jejího technologického dvojčete VSTB z JPL Mars Yardu.
I tak to dává poměrně dobrou představu o tom, co můžeme očekávat v srpnu. Okraje stínu z Marsu budou zřejmě o něco ostřejší díky řidčí atmosféře a vzdálenějšímu Slunci.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=26744
Odpovidal jsem na Davidovou poznamku, ze nejdele funkcni druzice je nejaka Voyager, ale pritom k nejdele funkcnim patri ta radioamaterska AO-7 a pokud nedojde k srazce, tak bude fungovat dal.
Koneckoncu AO-7 je dobre pouceni pro tvurce CubeSatu, kde tvurci vymejsleji stabilizaci pomoci v podstate elektromagnetu, pritom nejlepsim resenim pro dlouholetou cinnost je permanentni soustava minimagnetu.
U AO-7 nefunguje stabilizace "elektromagnetem" tusim od roku 1981, kdy nefunguje dalkove ovladane stabilizace. Proto se druzice "pretaci" a meni silu signalu (uniky/fading), ale hlavne je problem v tom, ze AKU od roku 1981 nefunguji a tak provoz druzice zavisi jen na spravnem natoceni FTV ke Slunce kvuli napajeni. Jelikoz se druzice pomalu pretaci kvuli nestabilizaci, tak behem minuty dochazi k nekolika unikum/fadingu protoze v dane chvilce nekolika sekund neni elektronika napajena z duvodu neosvetleni FTV ze Slunce.
Systemy napajeni kdy po poskozeni AKU nebo casti elektroniky napajeni automaticky (nekdy i trvale) prepne "draty" jen na provoz pres FTV, tak jak je to u modernich (poslednich 20 let) druzic nebo i MSL/Oppyho to tato druzice nema. Pritom je to dost skoda, po roce 1981 tak mohla druzice fungovat normalne dal, uz tenkrat existoval jednoduchej germaniovej obvod pro ochranu AKU...odpojovacem. Pro info... v roce 2002 se z neznameho duvodu prerusilo propojeni mezi zkratovanyma clankama AKU a tim druzice po 20 letech opet nabehla (asi mikrometeroid), sice v podivnem rezimu, ale tak nejak fungujicim (nahodne se prepinaj rezimy prevadecu z modu do modu a to jen parkrat do mesice, takze je treba nejdrive podle majaku urcit v kterem modu sat zrovna je a dle toho pak uzivat prevadec).
Co se tyce MSL, tak jsem se na webu dival na zapojeni napajeni, pokud je vcudu AKU/kapacitory..prumyslove vysokokapacitni elyty/jeden z nekolika nezavislych RTG komplexnich clanku, tak se danej system odpoji a system jede nouzove na dalsi zdroj energie. Neco jako relatko podbiti v aute pro ochranu Pb AKU.
Takze tolik k Davidove predstave, ze nejlepsi saty jsou americke a ze jedine americke sat/sondy vydrzi nekonecne dlouho.
A u MSL podle meho udelali chybu, byl tam dostatek mista na horni strane vozitka pro nekolik panelu FTV pro eventualni posledni nouzovou zasobu energie (byt uz jen jako staticka sonda...uz by to neutahlo elektromotory kol..., ale porad by to merilo vedecke/meteo atd. udaje a vysilalo je pres UHF system na orbitu pro retranslacni telco druzice).
Faktem je, ze nekolik Peltierovych clanku ma svou vlastni elektroniku
menice napeti s vlastni stabilizaci a "relatkovym" odpojovacem jako ochranu palubniho napeti a AKU s elytama.
Takze kdyz odejde jeden ci dva Peltiery, tak se sice snizi proud v systemu, ale porad se do silove elektriny dostava dostatek proudu pro funkci elektromotoru kol pro pohyb vozitka.
Takze to neni jeden komplexni system jako u starsich (i Voyager) systemu, ale v podstate jadernej generator vysoke teploty do 250stC s nekolika nezavislejma Peltierovejma snimacema, ktere nejsou serioparalelne zapojene jak u starsich sond, ale jen jednotlive kazdy ke svemu vlastnimu menici (1.7-4.2V > 28Vdc palubni napeti, kdy komplexni vystupni elektronika menicu se zapojuje pres elektronicka rele SSR paralelne pro zesileni proudu (obdoba http://www.gme.cz/dokumentace/961/961-053/dsh.961-053.1.pdf).
Na tistaku rizeni silove elektroniky jednotlivych Peltieru je CPU/SSR, ten CPU je Microchip s vlastni EEPROM/FLASH (dalkove se da dohrat novej fw a stahnout hodnoty napeti/proudu/teplot/cinnosti modulu za 3 mesice zpet...EEPROM ma 128kb), PIC ma vyvedeni na palubni sbernici-sit RS485. Takze hlavni CPU roveru zna aktualni i minule parametry kazdeho z nekolika silovych Peltierovych modulu. Hlavni deska rizeni silove elektriny do rozvodu roveru vcetne systemu nabijeni/dobijeni/vybijeni/udrzovani obou Li-Ion AKU 42Ah (tusim je napeti 15.2V).
Napadlo me, ze v pripade "nouze" by sla EEPROM kazde elektroniky pouzivat jako pomocna/zalozni EEPROM pamet k hlavnimu palubnimu CPU, ale jen tehdy, kdyz se dalkove dohraje novej fw do tech PICu u jednotlivych Peltieru. Dokonce i kdyz Peltier-modul odejde, tak ten PIC lze v siti RS485 pouzivat jako pametovou jednotku (opet po aktualizaci fw, mozna tam v hlavni flash pameti je fw do tech PICu pro kazdy pripad, aby v nouzi mohli i pres lowbitstreame X radiu dat prikaz, aby se ten zazalohovanej fw dohral do tech PICu (256kb flashe, jsou to ty rady 18Fx s internim DSP/PWM AD/DA vnitrnim subcipem a primym RS422/485/232c).
Kazdopadne je silovej modul navrzen tak, aby se vstupy daly bezpecne odpojit, kdyz by se s Peltier-modulama neco stalo, treba sly do zkratu. Proto tam je dvojice elytu 10G/60V, aby na ty 2s zustalo dost elektriky pro "pevne" odpojeni a odeslani poslednich prikazu po RS485 (pro laiky, RS485 je v podstate LAN s 2.6Mbps, galvanicky oddeleny 4drat 2x 100Ohmu).
|
| 05.5.2012 - 18:34 - David | |
|
122 od Země, 32 od Marsu , uletěla po dráze 390, vše v mil km, heliocentrická rychlost 23,2 km/vt. Do přistání zbývalo dne s v 18.00 SELČ 92 dní, 13 hod a 17 minut.
5.5.1965 byl Mariner-4 vzdálen od Země 115 mil km,na dráze uletěl 390 mil km, a jeho rychlost vůči Slunci poklesla na 23,34 km/vt. |
|
První zveřejněný testovací snímek, pořízený během dubna kamerou MAHLI.
http://www.msss.com/science-images/mahli-acquires-test-image-en-route-to-mars.php
Mimo fokus je z důvodu polohy optických členů v pozici bezpečné pro start a přistání. Pro jistotu se zaostřovacím mechanismem nehýbou ani během přeletu. |
| 08.5.2012 - 09:16 - David | |
|
| 31 mil.km od Marsu, 126 mil km od Země, na dráze uletěl 397 mil.km, heliocentrická rychlost poklesla na 23 km/vt, do přistání zbývá 89 dní. |
| 10.5.2012 - 14:30 - David | |
|
| 9.5. ve 23.00 UTC : od Země 128,562 mil.km, k Marsu 30,073 mil.km, na dráze uletěl 400,926 mil.km a heliocentrická rychlost poklesla pod 23 km/vt - 22,97 km/vt, do přistání 88 dní ! |
|
| Dobrý den, děkuji za novinky k MSL. Mohl bych jednu OT otázku, týkající se rychlosti MSL? Co je to za jednotku "km/vt", která se používá v této diskuzi? Jedná se snad o nějakou podivnou úhlovou rychlost? Děkuji za odpověď. |
| 12.5.2012 - 08:05 - David | |
|
| Jedná se o heliocentrickou rychlost, tedy rychlost jakou se sonda pohybuje v gravitačním poli Slunce během přeletu mezi planetami, kdy se pohybuje po klasické Keplerově elipse v jejímž ohnisku je Slunce, resp barycentrum celé Sluneční soustavy. Tato rychlost je na dráze proměnná, ve větších vzdálenostech od Slunce je menší než u bližších, proto při přibližování k dráze Marsu klesá. Jednotkou je km za vteřinu, v orginále NASA je ale uváděna v km za hodinu. Hodnota v km za vteřinu je zvolena kvůli porovnání s obecně známými geocentrickými hodnotami pohybu kosmických těles, zemská družice 8 km/vt, kosmická sonda ll km/vt . |
| 12.5.2012 - 09:24 - Machi | |
|
| Davide, žádná jednotka km/vt neexistuje. Existuje jednotka km/s. |
| 12.5.2012 - 12:14 - David | |
|
| Souhlas, mea culpa, že jsem km/s " počeštil" na km za vteřinu. |
|
V čtvrtek 10.5.12 proběhly testovací jízdy mobilního simulátoru MSL v prostoru Dumont Dunes v Mojavské poušti v Kalifornii.
Řidiči roveru si osvojovali techniku překonávání písečných dun s hmotnostním ekvivalentem Curiosity, nazvaným Scarecrow (strašidlo, strašák do zelí ).
Je zajímavé, že při jízdách použili i podobný simulátor MERu
Více foto zde http://www.spaceflightnow.com/news/n1205/10rovertest/ [Upraveno 13.5.2012 pospa] |
| 14.5.2012 - 15:44 - David | |
|
13.5.20012 ve 23.00 UTC byla sonda vzdálena od Země 134,138 mil km, k Marsu jí zbývalo 28,349 mil km, na dráze absolvovala již 408,501 mil km a heliocentrická rychlost poklesla na 22,81 km/s. Dnes v 15.30 SELČ zbývalo do přistání 83 dní, 15 hodin a 47 minut.
Lidová demokracie píše 14.5.1965 : " Americká sonda Mariner IV, která v listopadu 1964 opustila Zemi a letí k Marsu, byla včera vzdálena v přímé linii od Země 125 243 000 km. Celkem utazila eliptickou dráhu dlouhou 403 mil. km a její signály jsou neustále zachycovány pozemními stanicemi...." |
|
"Je zajímavé, že při jízdách použili i podobný simulátor MERu"
taticek ucil svojho velkeho syna ako na to 
neviete ci ten hmotnostny ekvivalent bol kalibrovany na martansku gravitaciu? Po ludsky - vazilo to ako MSL na zemi, alebo ako MSL na marse?
|
|
citace:
neviete ci ten hmotnostny ekvivalent bol kalibrovany na martansku gravitaciu? Po ludsky - vazilo to ako MSL na zemi, alebo ako MSL na marse?
Pokud jsou mé informace správné, pak se na Zemi testuje "odlehčená verze" pravého MSL, aby se mohla simulovat snížená gravitace na Marsu. |
|
Je to tak. Scarecrow by měl na Zemi vážit kolem 340 kg.
Mám potvrzeno, že simulátor MERu byl při testech v dunách použitý jako "kalibrační" zařízení.
Chování MER podvozku přímo na Marsu je velmi dobře zmapováno a tak tento prostředek při testech sloužil jako etalon pro přesnější odhad chování MSL v reálných podmínkách kráteru Gale. |
| 17.5.2012 - 22:24 - David | |
|
| 16.5. ve 23.00 byla sonda 138,347 mil km od Země, od Marsu byla vzdálena 27,100 mil km, na dráze uletěla 414,394 mil km a její heliocentrická rychlost poklesla na 22,7O km/s. Do přistání dnes, ve 22,15 zbývalo 80 dní 9 hodin a 3 minuty. |
| 20.5.2012 - 08:03 - David | |
|
| 77 dní do přistání, 421 na dráze, 143 od Země, 25 k Marsu, vše v mil. km. Heliocentrická rychlost poklesla na 22,58 km/s. |
| 26.5.2012 - 12:13 - David | |
|
| Dnes v 11.25 SELČ zbývalo do přistání 71 dní, 19 hodin a 52 minut. 25.5. ve 23.OO byla vzdálenost od Země 151,O66 mil.km, k Marsu zbývalo 23,544 mil.km, na dráze uletěl 432,249 mil.km. Heliocentrická rychlost klesla na 22,37 km/s. |
|
Sampling System Scoop Test
http://youtu.be/mjEgTuCFLU4 |
| 01.6.2012 - 00:29 - David | |
|
| L+K č. 13/65 Mariner-IV dne 30.5.1965 se vzdálil od Země na 1 AU, na dráze uletěl 433 mil.km a měl rychlost 82000 km vůči Slunci a to ve 185- tý den letu. MSL pro srovníní dosáhl přibližně stejných hodnot 182 -hý den letu 25.5.2012. |
| 01.6.2012 - 00:49 - David | |
|
30.5.ve 23.00 UT v 187 den letu zbývá do přistání 67 dní. Sonda je l58,161 mil.km od Země, od Marsu 21,679 mil.km , na dráze uletěla 441,878 mil.km a heliocentrickou rychlost má 7998l km/hod, což činí 22,22 km/s.
|
| 03.6.2012 - 09:50 - David | |
|
| Do přistání prakticky dva měsíce, doba letu je " nekonečná" a to je Mars " za humny", to jen prezentuje obrovské vzdálenosti v kosmu. Ale nadchází fáze přibližování, každé tři dny o jeden mil.km. Nyní je sonda již pod 2O mil.km od Marsu. Pokud se vše povede dle plánu bude přímý přenos z přistání obrovským zážitkem, doufejme, že vše vyjde jak má. |
| 04.6.2012 - 06:59 - David | |
|
| Dnes v 06.45 SELČ chybí do přistání 63 dní O hodin a 32 minut. |
| 05.6.2012 - 08:42 - David | |
|
| 04.06.2012 ve 23.00.01 UTC byla sonda 165,255 mil.km od Země , od Marsu ji dělilo 19,880 mil.km. Do přistání zbývají již jen dva měsíce letu. |
|
