Dnes ve 12.00 SELČ zbývalo do přistání 59 dní, 19 hodin a 17 minut. Od Země byla sonda včera ve 23.OO.01 UTC vzdálena 168,090 mil.km, k Marsu jí zbývá vzdálenost 19,176 mil.km, po příletové dráze již urazila 454,881 mil.km a její rychost i nadále vůči Slunci klesá na 79.228 km/hod, čož činí cca 22,00 km/s.
V předchozích 2 týdnech proběhl upgrade letového SW. Díky příznivým výsledkům posledních simulací EDL došlo ke zmenšení přistávací elipsy. Z původních 20 x 25 km na 7 x 20 km. Střed přistávací oblasti se také významně přiblížil k úpatí Mount Sharp, což o 4 měsíce zkrátí čas nutný pro přejezd z místa přistání ke geologicky zajímavým lokalitám.
Testování odběru půdy vrtačkou odhalilo možnou kontaminaci odebraných vzorků teflonem. Analýzu hornin by to ale nemělo zněmožnit.
... Hm, trochu pozdní zjištění, na to že je 2 měsíce do přistání...
Aby toho nebylo málo, tak Mars Odyssey je v safe modu. Jeden ze silových setrvačníků se zasekl při přechodu na reverzní otáčky.
K dispozici je záložní setrvačník, nebo manévrovací trysky, nebo se podaří zastavený gyroskop znovu roztočit.
Do příletu MSL by mělo být vše OK.
Drobné upřesnění poslední fáze EDL sekvence - odlet sestupového stupně (skycrane) na základě nedávných informací z MSL týmu:
- Descent Stage (DS) měl po dosednutí Curiosity a odseknutí nosných lan podle původního plánu odletět do vzdálenosti "více než 150 m" a někde tam spadnout. Přesnější vzdálenost nebyla udávána, protože motory DS měly při odletu od roveru pracovat na 100% tahu a to "až do vyčerpání zásob paliva"
- tento postup byl přehodnocen, jelikož by při neřízeném ukončení chodu motorů by mohl hrozit nekontrolovaný let DS a jeho exploze
- nově je v letovém plánu pevně stanovený čas hoření motorů MLE - 4 s trvající zážeh "na plný plyn" pod úhlem 45° vzhůru, následně řízené vypnutí motorů a let setrvačností po balistické dráze
- tento scénář zajistí dopad DS ve vzdálenosti 300 - 400 m od Curiosity
Během 7 minut musí MSL zpomalit z 5,9 km/s na 0,0 bez jediné chyby.
V průběhu EDL musí 6x změnit svou konfiguraci, odpálit 76 pyropatron, 5000 řádků programu musí pracovat perfektně.
Když k Zemi po 14 minutách dorazí první signál o vstupu sondy do atmosféry, ve skutečnosti už bude 7 minut na povrchu Marsu, buď jako hromada trosek, nebo funkční tunový rover.
hehe, no dobre... a to som ešte aj pozrel príspevky spätne ale až tak ďaleko som nepozeral
to neva, protože s blížícím se přistáním se na to stejně budou opakovaně množit dotazy
23.6.2012 - 14:43 - x
"76 pyropatron"
Nevím jestli se o tom nediskutovalo - jak jsou pyropatrony zálohované - kolik jich může selhat.
A jestli se odpaluje najednou několik projistotu - nebo se nejdříve vyhodnotí selhání pyropatrony a teprve pak se použije záložní.
citace:"76 pyropatron"
Nevím jestli se o tom nediskutovalo - jak jsou pyropatrony zálohované - kolik jich může selhat.
A jestli se odpaluje najednou několik projistotu - nebo se nejdříve vyhodnotí selhání pyropatrony a teprve pak se použije záložní.
Zalohovani myslim spociva pouze v tom, ze je naloz pyropatron zapalovana dvema nezavislimi elektrickymi "zapalkami". Jinak pro kazdy ucel by mela byt jen jedna naloz. Vymeteni belastu z backshell, odhozeni tepelneho stitu, atd. musi vyjit napoprve - na reparat nebude cas.
Dost často se používá i zdvojení pyropatron v kritickém bodě - odpalují se velmi krátce po sobě, pokud první funguje, druhý výstřel jde do volného prostoru, kde nemá žádný negativní účinek - protože píst už je pryč.
Do přistání chybí 42 dní a 23 hodin / dnes v 8.3O SELČ/. Od Země je sonda vzdálena 192 mil.km a k Marsu zbývá 13,5 mil.km.
Mariner 4 byl dne 23.6.1965 vzdálen od Marsu 8 mil.km a dle ředitele JPL mr. Piceringa bylo pravděpodobné, že splní úkol pořídit 22 fotografií Marsu v noci ze 14. na 15.7.1965. Přenos jednoho snímku na Zemi měl trvat 8,5 hod rychlostí 8,33 bit/s.
14.6-1965 bylo přestavěno čidlo hvězdy Canopus do další polohy, neboť referenční hvězda se vlivem pohybu sondy po přeletové dráze dostávala mimo zorné pole čidla. Mariner-4, byl po celou dobu letu tříose stabilozován a díky tomu bylo možné s ním kdykoli komunikovat. Sovětské sondy, byť cca 4x hmotnější se tříose orientovaly jen době relací se Zemí, jinak byly stabilizovány pomalou rotací kolem ody kolmé na plochu slunečních baterií. Před spojením musely tuto rotaci zručit, najít Zemi a referenční hvězdu a po spojení zase se navrátit k rotaci směrem na Slunce. To ovšem znamenalo velikou spotřebu pohonných hmot a mohlo být jednou z příčin toho, že většina jejich sond k cíli nedoletěla ve funkčím stavu a pokus doletěly nebyly již dále využitelné, zatímco americké po splnění základního úkolu dokázaly pracovat další léta a plnit další úkoly.
citace:Dost často se používá i zdvojení pyropatron v kritickém bodě - odpalují se velmi krátce po sobě, pokud první funguje, druhý výstřel jde do volného prostoru, kde nemá žádný negativní účinek - protože píst už je pryč.
Rob Manning (Mars Exploration Program Chief Engineer) mi přímo potvrdil, že stejně jako u MERů ani u MSL pyropatrony zálohovány nejsou.
Přesně jak jsem psal, jedinou zálohou jsou zdvojené elektrické iniciátory (zapalovače) v každé pyropatroně.
Celá odpověď včetně aktualní informace o aktivitách MSL týmu:
"Yes, 76 is about right. And yes, each is for a separate "task" (some, like the 9 pyro separation nuts around the perimeter of the heat shield that hold it in place share duties but all have to fire to release the heatshield). Nearly all 76 of these must work (there is some redundancy in the thermal batteries, but that is about it). Another handful are fired after landing in the first hour to release the equipment needed for the surface mission (high gain antenna, arm, mast, etc) for a total of about 81.
Compare with MER. MER fired 37 pyros during EDL (through touchdown and rolling to a stop in the airbags). Another 18 pyro devices were needed to get the rover upright and into a configuration with the lander petals and solar arrays open and another 9 in the days afterward for the equipment needed for the surface mission (rover stand up, high gain antenna, arm, mast, etc) for a total of 64. So MSL has about 26% more than MER in total.
Like on MER, all of these pyro device have redundant electrical initiators (mostly NASA Standard Initiators or NSI's) so if we failed to get enough current into one, the redundant circuits will do the trick.
There are a lot of other pyros you do not list, like the in-space freon vent, the filling of the propulsion lines, cable cutters (electrical), rover wheel releases etc.
I find it best not to think about it too much any more. (Because folks have - day and night for a long time now.)
We have successfully tested every one of these device (designs) many times and over the years we have developed a lot of confidence in them.
For you and the gang: you might be wondering what we are up to. As seems typical of this time before landing (yeah, I should post this in the "Approach" thread), we spend 90% of our time on those 500,000 lines of code. Not that it is buggy, but we want to make sure that it works under a wide range of potential (low probability) "off nominal" (our popular euphemism for bad or unexpected) situations. So we spend a lot of time injecting these bad things into the testbed and looking to ensure that the software muscles through it. It seems to be doing well for the vast majority of the things we through at it. I am talking about both the EDL version of software (R9) and the version we will boot into in the first week after landing (R10).
It is definitely a case of fine tuning. The hard part is that we could keep doing this until the cows come home (or landing is over). We have done the same for all our Mars missions.
citace:Přesně jak jsem psal, jedinou zálohou jsou zdvojené elektrické iniciátory (zapalovače) v každé pyropatroně.
To stačí - je to bežné riešenie a je dostatočné aj pre záchranné systému pilota bojového lietadla.
Pravdepodobnosť zlyhania pracovnej náplne pyropatrony pri správne fungujúcom iniciátore je podstatne menšia, než pravdepodobnosť zlyhania samotného iniaciátoru alebo poruchy elektronického povelového obvodu. To je obecné pravidlo pyrotechnických systémov - pokiaľ pyrotechnický systém zlyhá, zlyhá s najväčšou pravdepodobnosťou pre poruchu na prvom stupni iniciačného reťazca.
Alebo aj inak - už roky strieľam z pištole, strieľal som aj z rôznych iných ručných zbraní (prakticky zo všetkého, čo bolo v armáde alebo u polície). Za roky služby mi tiež prešlo rukami pekných pár desaťtisíc rôznych nábojov, od pištolových po 30mm. Boli medzi nimi aj desiatky zlyhaných nábojov. Pokiaľ nebol náboj odpálený, vždy bol problém v neodpálenej zápalke (okrem dvoch prípadov, kedy nábojnica nemala prevŕtané zátravky) - nikdy som sa v praxi nestretol s prípadom, že by náboj zlyhal pre nezapálenú alebo len čiastočne zapálenú prachovú náplň. Môže sa to stať, ale to boli vždy náboje napríklad nájdené v zemi alebo inak nevhodne uložené - celé desaťročia. [Upraveno 25.6.2012 Alchymista]
Jestli jsem ten chaoticky popsany dokument pochopil spravne, tak RX cast palubni TRX v X pasmu pracuje se sirkou pasma 20Hz nebo 120Hz a TX ma sirku 4kHz pro TX bitstream az 4kbps v pravotocive polarizaci.
TX i RX se vsema sirkama pasma je BPSK (radioamateri ze vsech digi provozu nejvice pouzivaj prave tuto modulaci).
RX je na 7145MHz v levotocive polarizaci, TX je na 8395MHz s vykonem az 17W PA.
TX i RX maji moznost proladeni v rozsahu asi 160MHz.
K dispozici jsou mala vsesmerka antena upevnena na pevno a druha plocha-mikropaskova-sestiboka ziskova antena s internim V/H rotatorem (obe pro X pasmo).
Ta nizkoziskova X antena co je napevno pro pro pripad nouze, kdyz rover nema spravne natocenou ziskovou (6-ti boka antena) antenu k Zemi. Pripadne pro prijem nouzovych prikazi ze Zeme nejuzsim radiokanalem, ktery pri nizky bitstream nepotrebuje tak ziskovou smerovku a navic vykon 400kW PA ze Zeme (USA/AUS, Madrid ma jen 20kW) to pri tech 20Hz sirky pasma dokaze demodulovat (cca 8bps bitstream Zeme>lander v nouzovem rezimu). Taky to umoznuje prijmat prikazy ze Zeme i kdyz rover jede, protoze doted u roveru to bylo tak, ze "priskokem" rover ujel par metru, zastavil se a pak natocil pres rotator X "parabolu" na Zem pro ziskani dalsich prikazu a soucasne odeslani zakladnich dat o prave ujete vzdalenosti.
Kmitocty pro tu nizkoziskovou MGA antenu v X pasmu jsou trochu jine nez pro tu smerovku.
RX: 7150.8 MHz L/R DSN kanal 4
TX: 8401.4 MHz L/R DSN kanal 4
(DSN kanaly http://www.uhf-satcom.com/DSN.xls )
UHF pasmo zustava kompatibilni se stavajici retlanslackou MRO (250Mb/den)/Odyssey (100Mb/den; u Odyssey je dostupny retlanslacni bitstream jen 8 nebo 32kbps) atd. systemem (8-256kbps) v protokolu Proximity-1.
Tri TX (2-256kbps, modulace PSK/Machester, vykon 8.5W PA) radiokanaly UHF pasma (L/R, vsechny v HAM pasmu 70cm) :
0: 437.1 MHz
1: 435.6 MHz
2: 439.2 MHz
Pro UHF pasmo jsou k dispozici QFN vsesmerova ziskova antena (takova sroubovnice smerem nahoru) a malej 1/4L dratovej vertikalni zaric (whip), kterej je vhodnej pro nizke uhly spojeni...temer na horizontu, kdyz je satelit vyse v nadhlavniku, tak je lepsi QFN antena.
Behem pristavani bude MSL vysilat data (v UHF) v nejnizsim bitstreamu (8kbps) a soucasne bude na dalsim z 3 radiokanalu vysilat zvukove tony v modulaci MFSK. Tyto zvuky neumi MRO/Odyssey retlanslovat, jen data v BPSK modulaci. Tyto MFSK tony (jestli mi dobre slouzi hlava, tak je to kombinace 36 tonu)...zvukovych nosnych podobne jako u CTCSS radiostanic, jsou urceny jen pro pozemni stanice. Nebudou to jen ty tri velke DSN paraboly, ale bude to zkouset prijmout behem pristavani nekolik radioteleskopu a radioamateru co maji velke paraboly pro EME provoz. MFSK tony z Phoenixe slyseli uz ti co meli 8m paraboly a satelity Marsu lze v X pasmu zachytit uz od 2m paraboly (http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/).
Kazdy zvuk znamena provedenou funkci nebo info o telemetrii.
Mozna se nekdo z EME HAMu objetuje a pusti na java web zivej prenos pristavani MFSK tonu, ktere aktualne chyta pres svou parabolu. Mozna nektere ze stredisek radioteleskopu (http://en.wikipedia.org/wiki/JIVE) se tez "slituje" a pusti to na web. Mit 10m parabolu pro EME, tak to pustim. Vypadalo by to takto: http://www.websdr.org/ .
Vzhledem ke kompatibilite MFSK ASCII prevodu, staci dekodovany ASCII text nechat bezet live pod oknem "vodopadu".
Kluci z Holandska dali echo, ze pokud to zvladnou, tak tu svoji 25m parabolu (jestli uz bude opravena) namirej na Mars a zkusi to pustit "live". http://websdr.camras.nl:8901/
Kdysi ten radioklub koupil bejvalej radioteleskop.
Takze pokud na tom java webu posunete jezdcem doprava nekam k 1296.040-1296.065MHz USB a uslysite tam takove zvlastni MFSK tony, tak vezte, jsou to zvuky odrazene od povrchu Mesice behem provozu EME. Cili v urovnich slabych signalu je to podobne jako zachytit signal z Marsu.
Kdoz mate alespon 3m parabolu (satelitni C pasmo), tak X pasmo by nemel byt problem s LNB od DB6NT. Co se tyce UHF pasma, tak dratenou parabolu je treba opravdu od 8 metru, nebo sadu sparovanych Yagin s predzesilovacem...staci nekolik X-SuperColor co se pouziva na tv.
Osobne jsem presvedcen, ze ten raketovej jerab mohl byt osazen mikrometeostanici s 6-ti (do kazde strany) XWVGA (1260x760) kamerama IIC/ISP (jako do mobilu) s tim, ze mini vysilac "cranu" mohl byt plne proladitelny TRX DDS/SDR pro naslednou kompatibilitu s UHF satelitni retlanslackou. Zkratka, ze by cran s par fotovoltaickejma deskama a Li-FE4SO AKU mohl zustat na povrchu jako stacionarni povrchova sonda.
Drazí přátelé, kosmo nadšenci zde na fóru, je mi potěšením vyřídit Vám všem pozdrav od Roba Manninga http://ideaproject.com/speakers/item/51-rob-manning .
Pod vedením tohoto Pana Inženýra vznikly všechny veleúspěšné robotické sondy Marsu v posledních 20 letech, a proto tak činím velmi rád.
"Pospa, with so many things that need to go right, skepticism is a natural and proper reaction. We live in a world where healthy skepticism is needed for success. As Adam points out in the video, if you stand back and look at all of this, one could and should be skeptical. Only by thinking critically every day about failure modes might we find a pathway to success. (Say hi to the "Cosmo gang" in CZ from me.) "
gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Power source: Curiosity is powered by a radioisotope thermoelectric generator (RTG), like the successful Viking 1 and Viking 2 Mars landers in 1976.[36][37]
Radioisotope power systems (RPSs) are generators that produce electricity from the natural decay of plutonium-238, which is a non-fissile isotope of plutonium. Heat given off by the natural decay of this isotope is converted into electricity, providing constant power during all seasons and through the day and night, and waste heat can be used via pipes to warm systems, freeing electrical power for the operation of the vehicle and instruments.[36][37] Curiosity's RTG is fueled by 10.6 pounds (4.8 kilograms) of plutonium-238 dioxide supplied by the U.S. Department of Energy,[38] packed in 32 pellets each about the size of a marshmallow.[12]
Curiosity's power generator is the latest RTG generation built by Boeing, called the "Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator" or MMRTG.[39] Based on classical RTG technology, it represents a more flexible and compact development step,[39] and is designed to produce 125 watts of electrical power from about 2000 watts of thermal power at the start of the mission.[36][37] The MMRTG produces less power over time as its plutonium fuel decays: at its minimum lifetime of 14 years, electrical power output is down to 100 watts.[40][41] The MSL will generate 2.5 kilowatt hours per day, much more than the Mars Exploration Rovers, which can generate about 0.6 kilowatt hours per day.
citace:gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Nekde na strankach JPL jsem cetl, ze po 14 letech pocitaj s tim, ze se z MSL stane stacionarni sonda (atomova baterka uz neutahne motory) a ze po 16 letech to uz neutahne vsechny palubni pristroje.
Ciste teoreticky by se naposledy mel ozvat po 19 letech.
Problematika napajeni u MSL neni jednoduche, je tam nejen RTG topeni s Peltierama do PWM power modulu, ale tez sada prumyslovych elytu 10000yF/120V (-40/+85stC, elyty jsou od Genericu a kapacita by po 14 letech mela klesnout na 7000yF) a pomocne Li2S8 AKU (jako "booster" pri plnem vytizeni roveru).
Uz jsem to napsal jinde, ale na horni plose je dostatek mista pro eventualni FTV panely pro pripad, kdyz se z MSL stane stacionarni sonda s dlouholetou zivotnosti stacionarnich dat.
MSL včera, 26.6.2012 provedla v pořadí třetí korekční manévr TCM-3.
Po velmi krátkém 40 sekundovém zážehu sonda změnila svou rychlost o 50 mm/s.
Korekce upravila trajektorii k novému středu přistávací oblasti, ležící o 7 km blíž k úpatí Mount Sharp (Aeolis Mons).
Další korekční zážehy proběhnou až v průběhu posledních 8 dní před přistáním.
citace:Drazí přátelé, kosmo nadšenci zde na fóru, je mi potěšením vyřídit Vám všem pozdrav od Roba Manninga http://ideaproject.com/speakers/item/51-rob-manning .
Pod vedením tohoto Pana Inženýra vznikly všechny veleúspěšné robotické sondy Marsu v posledních 20 letech, a proto tak činím velmi rád.
"Pospa, with so many things that need to go right, skepticism is a natural and proper reaction. We live in a world where healthy skepticism is needed for success. As Adam points out in the video, if you stand back and look at all of this, one could and should be skeptical. Only by thinking critically every day about failure modes might we find a pathway to success. (Say hi to the "Cosmo gang" in CZ from me.) "
A já si pořád říkal, kde jsem to jméno slyšel. A pak jsem si vzpomněl. Rob Manning, spolu s Rudi Schmidtem, byli hosté v tom videu co jsi tu dával. A teď jsem zjistil, že sem tam zavítá i na UMSF.
Rozhodně sympatický chlapík! (jen více takových)
Jak říkají páni a dámy z týmu, který sondu vytvořil a programoval, každý z několika plynule navazujících kroků přistání je kritický a je velmi malý prostor pro chybu.. tak doufejme že vše proběhne jak má.
citace:Já nemám strach, není to moje sonda
Jak říkají páni a dámy z týmu, který sondu vytvořil a programoval, každý z několika plynule navazujících kroků přistání je kritický a je velmi malý prostor pro chybu.. tak doufejme že vše proběhne jak má. Přistání bude zkrátka na ostří katany.
Takové je každé přistání na cizí planetě.
Velmi podobné video, 7 minut hrůzy, vytvořil EDL tým už před přistáním MERů a Phoenixe - je to taková jejich tradice.
MER -
PML -
Musí to pro laiky trochu zdramatizovat, aby si lidi uvědomili, že úspěšná EDL fáze není vůbec samozřejmost, ani "piece of cake" a dostat tunové robotické vozidlo na Mars je zkrátka "riskantní podnik".
ale až tak ďaleko som nepozeral 
