Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  28    29    30    31    32    33    34  >>
Téma: Historie kosmonautiky
31.10.2014 - 22:27 - 
citace:
...Jenže Koroljov (s čestnou výjimkou Vostoku) víc dbal na propagandu a úspěch než na smysluplné využití.


Co konkrétně nemělo smysluplné využití? R-7? Molniji? Sputniky? Luny?
Meziplanetární sondy? Sojuzy? MS-1 a MS-2? R-1? R-2? R-5? R-11?
V době kdy stavěl Vostoky se určitě Gulagu bát nemusel, leda, že by chtěl svrhnout Chruščeva. V té době měl "pod palcem" desetitisíce lidí a miliardy rublů.
 
03.11.2014 - 15:42 - 
3.11.1957 vzlétl na LEO Sputnik-2 druhá uměla družice planety Země. Krom zde již diskutovaného biologického pokusu se psem, je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa, které krom ohlášeného přístrojového úseku / 503,6 Kg / bylo vlastně centrálním stupněm nosiče R-1 a celá sestava vážila téměř 7 tun a na délku měla téměř 30 m.
Je podivné, že Sověti tento údaj nepoužili k propagandě / americká družice, která ještě musela čekat na Zemi čtvrt roku vážila vč. posledního stupně nosiče pouhých 14 kg a měřila pouhé dva metry / , přitom Američané, kteří podobné těleso, o váze 4 tuny a délce 18 m, dopravili do kosmu o rok později /v programu Atlas-Score/ se tímto výkonem pyšnili ihned po vzletu ústy samotného prezidenta.
 
03.11.2014 - 17:51 - 
citace:
...je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa, které krom ohlášeného přístrojového úseku / 503,6 Kg / bylo vlastně centrálním stupněm nosiče R-1 a celá sestava vážila téměř 7 tun a na délku měla téměř 30 m...


Při tomto letu se mělo užitečné zatížení oddělit od horního stupně, proto zřejmě nebyl fakt o velikosti objektu na dráze nijak zvýrazňován.
Díky tomu, že se družice od rakety neoddělila, došlo k přehřáti pokusného psa a jeho uhynutí - chladicí zařízení bylo na spodní straně pouzdra se psem v místech připojení k hornímu stupni.
 
03.11.2014 - 20:56 - 
citace:

Při tomto letu se mělo užitečné zatížení oddělit od horního stupně, proto zřejmě nebyl fakt o velikosti objektu na dráze nijak zvýrazňován.
Díky tomu, že se družice od rakety neoddělila, došlo k přehřáti pokusného psa a jeho uhynutí - chladicí zařízení bylo na spodní straně pouzdra se psem v místech připojení k hornímu stupni.

Nemáte zdroj odkud jste čerpal? Pro mne je to novinka, nikde jsem se nedočetl o plánovaném oddělení Sputniku 2 od Bloku A.
 
04.11.2014 - 00:13 - 
citace:
Nemáte zdroj odkud jste čerpal? Pro mne je to novinka, nikde jsem se nedočetl o plánovaném oddělení Sputniku 2 od Bloku A.


Informace o neúspěšném oddělení je např. na: http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1957-002A

Informaci o smrti Lajky přehřátím a stresem poprvé zveřejnil v říjnu 2002 Dmitrij Malašenkov na World Space Congress v Houstonu.
 
04.11.2014 - 01:20 - 
je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa

To bych připsal vojenskému tajemství, přeci jenom to byl zároveň nsič jaderných zbraní a zvěřejňovat u něj nosnost na LEO určitě nebylo žádoucí
 
04.11.2014 - 07:50 - 
Koroljov (s čestnou výjimkou Vostoku) víc dbal na propagandu a úspěch než na smysluplné využití.

Co konkrétně nemělo smysluplné využití? R-7? Molniji? Sputniky? Luny?
Meziplanetární sondy? Sojuzy? MS-1 a MS-2? R-1? R-2? R-5? R-11?
V době kdy stavěl Vostoky se určitě Gulagu bát nemusel, leda, že by chtěl svrhnout Chruščeva. V té době měl "pod palcem" desetitisíce lidí a miliardy rublů.


Jde mi o uspěchané starty nepřipravených a netestovaných sond, o hazardování se životy při misích Voschodu a Sojuzu (lety bez skafandrů prosadil v době, kdy měl za sebou dva úspěšné pilotované lety Vostoku). Možná za to prostě mohla ruská mentalita - ztráty jsou povoleny.
 
04.11.2014 - 08:55 - 
citace:
je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa

To bych připsal vojenskému tajemství, přeci jenom to byl zároveň nsič jaderných zbraní a zvěřejňovat u něj nosnost na LEO určitě nebylo žádoucí


Asi to tak bude, ostatně třeba Vostok či Voschod také neukázali neb konstrukce byla určena pro špionážní účely.
 
04.11.2014 - 13:22 - 
citace:
Možná za to prostě mohla ruská mentalita - ztráty jsou povoleny.


Když, tak vojenská mentalita. Závod o vesmír byl bojištěm studené války a tomu bylo vše podřízeno. Se ztrátami zkušebních pilotů - zejména vojenských - se počítá dosud. Ostatně o jedné ztrátě nevojenských pilotů se diskutuje na sousedním tématu.

Požár Apolla 1 se ztrátou 3 astronautů taky Projekt Apollo nezastavil, Challenger nezastavil STS a havárie SpaceShipTwo nezastaví Rutana, i když mu možná sebere pár zákazníků.
 
04.11.2014 - 19:28 - 
Aby mohli vozit zákazníky budou asi mít certifikaci od příslušných úřadů a to znamená že stroj musí mít bezpečnostní parametry. První verze tuto certifikaci určitě neměla a tok místo " zákazníka" vezli zátěž.
Pochybuji, že získat certifikaci pro lety platících zákazníků bude snadné, či dokonce možné. Já bych se pod něco takového nepodepsal.
 
04.11.2014 - 20:38 - 
Za života Koroljova šlo především o to být první na obou stranách. Pouze ve Voschodu byli kosmonauti bez skafandrů. Ve Voschodu 2 měli skafandr na sobě. Při vývoji Sojuzu asi moc věřili, že to mají pod kontrolou. To samé se dělo na druhé straně oceánu. Taky si asi mysleli, že se nemůže nic stát a uhořeli tři astronauti. Při vývoji raketoplánu se vůbec nepoučili z tragédie Sojuzu 11 a do tragédie Challengeru létali v kombinézách pouze s helmou s přívodem kyslíku, pak teprve zavedli skafandry. Nevím, kdo více hazardoval se životy posádky, jestli v SSSR nebo v USA? V SSSR pouze při osmi letech nemohli bezprostředně po startu zachránit posádku, ale v USA od STS-6 až do STS-135 byla šance nulová až do výšky umožňující nouzový manévr. U spolehlivosti prvních sovětských sond spíš šlo o kvalitu použitých součástek než o nedostatek zkoušek (bráno jejich měřítkem, oni testovali za pochodu). V SSSR se vždy k planetám posílala dvojice sond. Dost často byla sonda ztracena lidským šlendriánem. 
05.11.2014 - 07:30 - 
citace:
Aby mohli vozit zákazníky budou asi mít certifikaci od příslušných úřadů a to znamená že stroj musí mít bezpečnostní parametry. První verze tuto certifikaci určitě neměla a tok místo " zákazníka" vezli zátěž.
Pochybuji, že získat certifikaci pro lety platících zákazníků bude snadné, či dokonce možné. Já bych se pod něco takového nepodepsal.

To by potom museli zakázať aj masové komerčné výstupy v Himalajach, basejumping a pod. t.j. nie celkom bezpečné aktivity. Je to o miere rizika.
 
05.11.2014 - 08:36 - 
Aby mohlo letadlo dopravovat cestující tak musí mít certifikaci, jestli se to vztahuje na tento případ si ovšem nejsem jist, protože se vlastně nikam " necestuje".  
05.11.2014 - 08:48 - 
citace:
Aby mohlo letadlo dopravovat cestující tak musí mít certifikaci, jestli se to vztahuje na tento případ si ovšem nejsem jist, protože se vlastně nikam " necestuje".


Certifikaci musí mít přeci každá pouťová atrakce.
 
05.11.2014 - 08:54 - 
citace:
citace:
Aby mohlo letadlo dopravovat cestující tak musí mít certifikaci, jestli se to vztahuje na tento případ si ovšem nejsem jist, protože se vlastně nikam " necestuje".


Certifikaci musí mít přeci každá pouťová atrakce.


Myslel jsem certifikaci Úřadu pro civilní letectví.
 
05.11.2014 - 09:53 - 
citace:

To by potom museli zakázať aj masové komerčné výstupy v Himalajach, basejumping a pod. t.j. nie celkom bezpečné aktivity. Je to o miere rizika.


Masové komerční výstupy v Himalájích povoluje Nepál - a je to jeho věc. Možná, že v Nepálu docílí licence na "kosmické" lety taky snadno.
Koneckonců - v Rakušani v Kaprunu provozovali lanovku, která by v Česku neprošla certifikací ani náhodou. Taky podle toho dopadla...
 
07.11.2014 - 21:13 - 

Vladimír Komarov 1967. R.I.P.
 
07.11.2014 - 22:19 - 
Nie je mi jasné dodge, prečo si tu umiestnil túto fotku, ved nie je ani výročie smrti ani narodenia Vladimira Komarova (narodil sa 16. marca, zomrel 24 apríla). Ani fotografia jeho pozostatkov nie je žiadna novinka a väčšina fandov kozmonautiky ju určite pozná. 
13.11.2014 - 09:51 - 
https://www.facebook.com/pages/Retro-Space-Images/132774600078701?fref=nf 
19.11.2014 - 15:11 - 
Listopad před padesáti lety se stal mezníkem ve výzkumu Marsu. Na tento měsíc připravila NASA dvě sondy typu Mariner. Prvé pokusy o let sond k Marsu, bohužel neúspěšné, měl již za sebou tehdejší SSSR, nyní Rusko, jejich nejúspěšnější sonda zmlkla 100 mil, km od Země, přibližně v polovině letu k Marsu.
Obě americké sondy byly identické, čímž se zvyšovala pravděpodobnost úspěchu.
Mariner-3 vzlétl 5.11.1964, avšak závada na aerodynamickém krytu sondy zmařila celý pokus. Jeho dvojník, Mariner-4, vzlétl 28.11.1964 a byl plně
úspěšný. Z tehdy fantastické vzdálenosti 220 mil.km poslal k Zemi údaje, které zásadně změnily dosavadní náhledy na Mars, jako dvojníka Země s vegetací a stopami pradávné civilizace/ Schipareliho kanály/.
Představil Mars jako pusté, zmrzlé těleso, pokryté krátery, bez magnetického pole s ovzduším z jedovatého kysličníku uhličitého navíc tak řídkého jako na Zemi ve výšce 35 km.
Tento pohled trvá dodnes, ani po padesáti letech průzkumu Marsu daleko dokonalejšími sondami, landery a rovery se nepodařilo najít ani stopu současného či minulého života.
 
20.11.2014 - 08:33 - 
Apollo 12 - přistání na Měsíci v listopadu 1969 - 45. výročí.


Intrepid se chystá k setupu do Moře bouří
 
02.12.2014 - 09:01 - 
Zítra a pozítří nebude čas na historii pro žhavou přítomnost proto v předstihu připomínám 40 let od průletu Pioneeru-11 okolo Jupitera dne 3.12.1974. Tato sonda jako první využila " gravitačního praku " pro nasměrování k Saturnu kolem něhož v roce 1979 jako první sonda proletěla. 6 let jí to trvalo, neboť Saturn byl v nevhodné poloze a sonda musela putovat přes celou Sluneční soustavu.
Prvním návštěvníkem Jupitera byl ale Pioneer-10 4.12.1973. Obě sondy byly průlety okolo obřích planet urychleny na únikovou dráhu ven ze Sluneční soustavy a nesou destičky s poselstvím pro E.T.
NASA s nimi udržovala spojení téměř do konce m.s. a Pioneer-10 je dosud druhým nejvzdálenějším tělesem vyrobeným člověkem, dále je jen Voyager-1, který se již pohybuje v mezihvězdném prostředí.
Obě sondy byly m.j. vybaveny i detektory asteroidů, ale nikde jsem nečetl, že by nějaké těleso detekovaly.
 
02.12.2014 - 11:06 - 
Myslím že to byly spíš detektory mikrometeoroidů, tedy zrnek kosmického prachu. 
02.12.2014 - 14:08 - 
citace:
Myslím že to byly spíš detektory mikrometeoroidů, tedy zrnek kosmického prachu.


Ve SPACE 40 uvádí Mgr. Vítek mezi přístrojovým vybavením obou sond : 4 neskanující R-Ch dalekohledy pro detekci meteoroidů a asteroidů. Zajímaly by mne výsledky jejich měření, nikde jsem se s tím dosud nesetkal. Dík. [Upraveno 02.12.2014 David]
 
11.12.2014 - 12:14 - 
Před 42 roky přistáli na Měsíci zatím poslední lidé - Apollo 17.




 
12.12.2014 - 08:28 - 
Poslední přistání lidí na Měsíci před 42 lety.

http://www.universetoday.com/117247/humans-last-landed-on-the-moon-42-years-ago-today/
 
12.12.2014 - 22:14 - 
citace:
Poslední přistání lidí na Měsíci před 42 lety

http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-17/index.htm
Na stránce je i odkaz na historické články z L+K a VTM z r.1973.
V článku z L+K je i Schmittova parafráze slavné básně Clementa Moorea v překladu od J.Krupičky z klubu SPACE.
A jak tehdy napsal P.Toufar ve VTM (a je tomu tak i letos a ještě dlouho bude): ...sledovaly statisíce televizních diváků v mnoha státech kroky posledních pozemšťanů po povrchu jiného nebeského tělesa, posledních na dobu, o jejíž délce se zatím nikdo neodvažuje vyslovit dohad.
 
14.12.2014 - 10:36 - 
Před 52 lety proletěl americký Mariner-2 kolem Venuše, jako první sonda ze Země která kdy dorazila k jiné planetě. Ačkoli proletěl zhruba ve dvojnásobné vzdálenosti než byl plán, poslal k Zemi převratné údaje spočívající v husté atmosféře z jedovatého CO2 o tlaku kolem 90 atm. a teplotě povrchu kolem 400 stupňů starého Celzia.
Dlužno dodat, že Venuše zahalená mraky byla do té doby považována za dvojníka Země s oceány v období Carbonu.
Údaje byly natolik šokující, že příkladně Sověti jim nevěřili a sondy určené k přistání vybavili plováky a konstrukci jim až do čísla 7 ničil drtivý tlak.
Mariner-2 startoval 27.8.1962 a zahájil veleúspěšný americký prvotní průzkum planet Sluneční soustavy, který právě vrcholí v oblasti Pluta.
 
14.12.2014 - 14:13 - 
citace:
Ačkoli proletěl zhruba ve dvojnásobné vzdálenosti než byl plán, poslal k Zemi převratné údaje spočívající v husté atmosféře z jedovatého CO2 o tlaku kolem 90 atm. a teplotě povrchu kolem 400 stupňů starého Celzia.


Nevím co je to starý Celsius, ale Mariner 2 nezjistil ani tlak 90 atm ani teplotu 400 stupňů. Rozsah změřený mikrovlnným radiometrem byl 187 až 317 stupňů, některé údaje nasvědčovaly možnosti i vyšší teploty (400 bylo maximum). V kombinaci s pozemními měřeními byla za pravděpodobnou považována teplota ~325°C.
Tlak se odhadoval na 10-30 atm.

citace:

Údaje byly natolik šokující, že příkladně Sověti jim nevěřili a sondy určené k přistání vybavili plováky a konstrukci jim až do čísla 7 ničil drtivý tlak.


Zase propagandistický trolling?
Sondy Veněra 1-3 byly navrženy pro mírné podmínky (tlak pár atm, teplota do 100°C), protože takové byly odhady v době jejich konstrukce (i na "Západě").
Už během letu Veněry 3 si byli Sovětští odborníci jistí, že Veněra přistání nepřežije kvůli vysokým teplotám, nicméně konstrukce se tak rychle prostě změnit nedala.
Následující sondy byly upraveny dle nejnovějších poznatků (teplota ~325°C, tlak 10-30 atm, konkrétně měly vydržet až 25 atm), ale teplota i tlak byl na Venuši ještě vyšší. U Veněry 7 už nic neriskovali a zvedli limity na 180 atm a teplotu přes ~500°C.
Teprve pak se dostali až na povrch.
 
15.12.2014 - 15:23 - 
Před 49-ti lety, 15.12.1965 došlo k prvnímu přiblížení a skupinovému letu dvou pilotovaných lodí na LEO. Loď Gemini 7 s velitelem Frankem Bormanem a pilotem Jamesem Lovellem byla doháněna lodí Gemini 6A s velitelem Waltrem Schirrou a pilotem Thomasem Staffordem. Jemnými motorickými manévry se Wally Schirra přiblížil ke Gemini 7 až na 0,3 m. Gemini 7 byla pasivním tělesem protože neměla na manévrování dostatek paliva.


Posádka Gemini 7 zleva: Lowell, Borman


Posádka Gemini 6A zleva: Stafford, Schirra
 
<<  28    29    30    31    32    33    34  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.205588 vteřiny.