| 16.12.2014 - 07:32 - Ervé | |
|
| Gemini 7 neměla přibližovací radar a letěla 14denní misi, takže palivo potřebovala na stabilizaci a orientaci. |
| 16.12.2014 - 16:41 - David | |
|
citace:
citace:
Ačkoli proletěl zhruba ve dvojnásobné vzdálenosti než byl plán, poslal k Zemi převratné údaje spočívající v husté atmosféře z jedovatého CO2 o tlaku kolem 90 atm. a teplotě povrchu kolem 400 stupňů starého Celzia.
Nevím co je to starý Celsius, ale Mariner 2 nezjistil ani tlak 90 atm ani teplotu 400 stupňů. Rozsah změřený mikrovlnným radiometrem byl 187 až 317 stupňů, některé údaje nasvědčovaly možnosti i vyšší teploty (400 bylo maximum). V kombinaci s pozemními měřeními byla za pravděpodobnou považována teplota ~325°C.
Tlak se odhadoval na 10-30 atm.
citace:
Údaje byly natolik šokující, že příkladně Sověti jim nevěřili a sondy určené k přistání vybavili plováky a konstrukci jim až do čísla 7 ničil drtivý tlak.
Zase propagandistický trolling?
Sondy Veněra 1-3 byly navrženy pro mírné podmínky (tlak pár atm, teplota do 100°C), protože takové byly odhady v době jejich konstrukce (i na "Západě").
Už během letu Veněry 3 si byli Sovětští odborníci jistí, že Veněra přistání nepřežije kvůli vysokým teplotám, nicméně konstrukce se tak rychle prostě změnit nedala.
Následující sondy byly upraveny dle nejnovějších poznatků (teplota ~325°C, tlak 10-30 atm, konkrétně měly vydržet až 25 atm), ale teplota i tlak byl na Venuši ještě vyšší. U Veněry 7 už nic neriskovali a zvedli limity na 180 atm a teplotu přes ~500°C.
Teprve pak se dostali až na povrch.
Omlouvám se, že jsem zaměnil data z Marineru 5 a 2. Faktem je, že Sověti ačkoli znali výsledky Marineru 2, které byly interpretací spodní hranice naměřených údajů, následně postavili sondu / Venera-4/, která vydržela tlak jen 18 atm. a její poslední měření interpretovali jako přerušení vysílání po přistání. Následující den Mariner-5 posunul zničení Venuše-4 do výšky 27 km nad povrchem, prokázel, že sovětská sonda vůbec povrchu nedosáhla a naměřil tlak oněch 90 atm. Sověti opět nevěřili Marineru-5 a jejich následující sondy č.5 a 6 postavili na tlak 27 atm., což znamenalo zničení ve výšce nad 10 km nad povrchem. U Venuše-7 bylo přistání na povrchu ohlášeno až dodatečně, kdy byly z radiového šumu vyloveny jakés takés signály. Prokazatelně povrchu ve funkčním stavu dosáhla až sonda č. 8, po téměř 15-ti pokusech.
Pokud se týče Venuše-3, tak ta k Venuši dospěla jako nefunkční a její vstup do atmosféry Venuše je v rovině teorie.
|
| 21.12.2014 - 08:55 - dodge | |
|
Před 46-ti lety, 21.12.1968 v 12:51 UTC odstartovala do vesmíru kosmická loď Apollo 8, která uskutečnila první let s lidskou posádkou mimo LEO a to rovnou kolem Měsíce.
Apollo 8 - SA-503 se nachází na rampě 39A před vzletem s astronauty Frankem Bormanem, Jimem Lovellem a Billem Andersem
Portrét posádky Apolla 8 zleva Lovell, Anders a velitel Borman.
Návratový modul Apollo 8 na palubě lodi USS Yorktown. |
| 31.1.2015 - 09:42 - David | |
|
Před 57mi lety vstoupily USA na LEO. Stalo se tak v pozdních večerních hodinách 31.1.1958 amerického času, v Evropě byl již 1.únor / O3.48 hod UT /.
První americkou družicí a třetí umělou družicí v Historii byl Explorer-1 o váze 8 kg. Na oběžnou dráhu vstoupil tři, resp. čtyři měsíce po sovětských družicích Sputnik 1 a 2 vážících, tehdy zcela ohromujících, 83 a 503 kg, když druhá nesla dokonce na palubě pokusného psíka.
Sověti svými družicemi dokonale překvapili a ohromili nejen USA, ale celý svět a Američané musili kalich hořkosti vypít do dna tím, že jejich odborníci v projektu Vanguard nebyli schopni družici vypustit a museli o pomoc požádat německého konstruktéra von Brauna.
Pikantní na věci je to, že von Braun měl nosič pro družici připraven již 20.9.1956 / více než rok před sovětskými družicemi / a tehdy nejen, že dostal zákaz družici vypustit, ale speciální komise kontrolovala startovní přípravy a start, při němž maketa čtvrtého stupně nosiče Jupiter-C s nákladem 14 kg dosáhla rychlosti 7 km/s, tak aby nemohlo dojít i přes zákaz k vypuštění von Braunovy družice.
Zajímavé je, že tehdy neexistovaly sledovací sítě a tak po startu čekal vypouštěcí tým, podobně jako u Sovětů, u radiového přijímače " až se to ozve z druhé strany". Ex-1 se dostal na vyšší než plánovanou dráhu a přiletěl " z druhé strany" s půlhodinovým zpožděním, z čehož plyne, že dvě hodiny nebylo jasno, zda se vůbec na dráhu dostal.
Explorer-1 nesl 5 kg přístrojů a objevil radiační pásy záření kolem Země.
Ještě bych dodal, že von Braun u vypuštění " své" družice nebyl a zdržoval se kdesi na nějaké konferenci. |
| 05.2.2015 - 19:06 - dodge | |
|
Před 44-mi lety: Apollo 14 přistálo na Měsíci.
5.února 1971, LM Apolla 14 přistál na Měsíci. Členové posádky byli kapitán Alan Bartlett Shepard, Jr. (USN), velitel; Major Stuart Allen Roosa (USAF), pilot velitelského modulu; a Commander Edgar Dean Mitchell (USN), pilot lunárního modulu. Na této fotografii, Shepard stojí u Modular Equipment Transporter (MET). MET byl vozík pro nošení nářadí, kamery apod. Shepard může být identifikován vertikálním pruhem na helmě.
http://www.nasa.gov/content/forty-four-years-ago-today-apollo-14-touches-down-on-the-moon/#.VNOw2p2G98G |
| 06.2.2015 - 07:38 - David | |
|
| V nějakém filmu, či dokumentu jsem se setkal s názorem, že Schepard měl být prvým člověkem v Kosmu a že jej o tuto výsadu připravil von Braun, který do křesla jeho lodi posadil šimpanze. Zajímal by mne názor na tuto věc . Dík. |
|
| Taky jsem na to narazil, jenže Von Braun chtěl mít jistotu, že jeho raketa nezabije amerického hrdinu. Takže při druhém letu Mercury-Redstone (MR-2) letěl v lednu 1961 šimpanz Ham - let byl problematický, proto následoval MR-BD s maketou Mercury v březnu 1961. Pak teprve byl Redstone považován za bezpečný. Plně vybavená kabina Mercury ale nebyla po ruce. Než ji měli, letěl Gagarin. |
| 06.2.2015 - 09:51 - David | |
|
| Navíc Sověti měli již v únoru tři plně vybavené lodě Vostok a Gagarin klidně mohl letět již koncem února, nebo počátkem března a určitě by letěl, kdyby Američané chystali let člověka. Sověti měli tu výhodu, že podrobně znali americké plány i fázi přípravy a mohli svoje plány operativně měnit, takže Schepard neměl vůbec žádnou šanci. |
|
citace:
Taky jsem na to narazil, jenže Von Braun chtěl mít jistotu, že jeho raketa nezabije amerického hrdinu. Takže při druhém letu Mercury-Redstone (MR-2) letěl v lednu 1961 šimpanz Ham - let byl problematický, proto následoval MR-BD s maketou Mercury v březnu 1961. Pak teprve byl Redstone považován za bezpečný. Plně vybavená kabina Mercury ale nebyla po ruce. Než ji měli, letěl Gagarin.
I kdyby nějaký Američan letěl, šlo by jen o suborbitální skok po balistické dráze, nikoliv o skutečný vesmírný let, takže by se to s Gagarinem, který obletěl Zemi první kosmickou, vůbec nedalo srovnat, a když, tak pouze propagandisticky. A to nemluvím o Titovovi, který strávil nahoře celý den, zatímco následné "hupsnutí" Mercury trvalo čtvrt hodiny. První americký kosmonaut/astronaut v pravém smyslu slova byl až v dalším roce Glenn. |
|
| Obyčejným američanům by bylo jedno, že to byl jen skok, Shepard by prostě byl první ve vesmíru. Jak se mluvilo už v 60. letech, kdyby Shepard hupsnul nahoru jako první, JFK by nevyhlásil přistání na Měsíci. |
|
citace:
Obyčejným američanům by bylo jedno, že to byl jen skok, Shepard by prostě byl první ve vesmíru. Jak se mluvilo už v 60. letech, kdyby Shepard hupsnul nahoru jako první, JFK by nevyhlásil přistání na Měsíci.
Takže je možná škoda, že ten Shepard jako první nehupsnul. Protože kdyby Kennedy nevyhlásil závod o Měsíc, Američani by s tím ani zdaleka tolik nespěchali, Sověti by tudíž měli čas na vlastní program a udrželi by tempo, a jakmile by se na Měsíc dokázali v nějakém rozumném časovém rozpětí dostat jedni i druzí, vesmírné závody by pokračovaly dál. Např. proto, že poražený v přistání na Měsíci by si to nenechal líbit a kontroval by stavbou základny, uvažovalo by se o Marsu atd. |
| 07.2.2015 - 01:26 - David | |
|
Jistá věc je, že Sověti, kteří znali americké plány, by v žádném případě nenechali letět jako prvního Američana, byť po balistické dráze.
Poněkud obdobná situace nastala i při závodě " o Měsíc". Pokud by tehdy Američané znali sovětské plány zcela jistě by vynechali Apollo-10 a hned by letělo Apollo-11, aby eliminovali možnost, že Luna-15 přiveze měsíční vzorky dříve. |
|
citace:
Jistá věc je, že Sověti, kteří znali americké plány, by v žádném případě nenechali letět jako prvního Američana, byť po balistické dráze.
Poněkud obdobná situace nastala i při závodě " o Měsíc". Pokud by tehdy Američané znali sovětské plány zcela jistě by vynechali Apollo-10 a hned by letělo Apollo-11, aby eliminovali možnost, že Luna-15 přiveze měsíční vzorky dříve.
Ehm, zřejmě si tím chtěl říct, že by na Měsíci přistáli s Apollem 10. Asi ano. Jinak je ovšem smůla, že ta Luna 15 nevyšla. Jak už jsem tu psal někdy předloni, kdyby se Sověti odhodlali riskovat jako hráč pokeru s dvěma čtyřkami v listu a pokusili se o pilotovaný (no, pilotovaný, prostě by do kabiny Sojuzu posadili dva kosmonauty a vystřelili je nahoru) oblet Měsíce ještě před Apollem 8, tak i kdyby to skončilo havárií, nahnali by Američanům strach, poněvadž by tím jasně prokázali odhodlání, a kdyby jim vyšla Luna 15 a první vzorky Měsíce, tak by v 70. letech leccos pokračovalo jinak. Američani věděli o vývoji superrakety N1 v SSSR, Lunochody vyšly na jedničku a k tomu ten program dlouhodobé přítomnosti člověka ve vesmíru na Saljutech. Zkrátka asi by nebylo možné všechno odpískat Apollem 17, protože americká veřejnost (tj. média) by to tváří v tvář dalším sovětským prvenstvím nedovolila. |
| 07.2.2015 - 18:12 - David | |
|
V úvahách " co kdyby" nelze pomíjet jednu věc : kosmická technika made in SSSR byla robustní a nespolehlivá, lépe řečeno měla v kosmu malou " výdrž"-
N-1 se ukázala jako krajně nespolehlivá a Sověti by museli čekat do 80-tých let na Energiu, či její obdobu.. Kosmická loď pro přistání na Měsíci Made in SSSR za 70-tých let m.s. ve všech parametrech silně zaostávala za Apollem a to se nyní prezentuje projekt Apollo jako riskantní podnik.
Z toho se dá usoudit, že Sověti mohli na Měsíci s lidskou posádkou přistát výrazně po roce 1980 a to by tam Američané i bez JFK dávno byli.
To, že existovala možnost vypustit let Apolla-10 je historický fakt, pokud by N-1 nepředváděla pouze ohňostroj, nebo kdyby Sověti předem ohlásili že staví automatickou sondu pro dopravu měsíčních hornina na Zemi a že sonda již létá / Luna-14/, tak místo Apolla-10 letělo rovnou Apollo-11. |
|
citace:
V úvahách " co kdyby" nelze pomíjet jednu věc : kosmická technika made in SSSR byla robustní a nespolehlivá, lépe řečeno měla v kosmu malou " výdrž". N-1 se ukázala jako krajně nespolehlivá a Sověti by museli čekat do 80-tých let na Energiu, či její obdobu.. Kosmická loď pro přistání na Měsíci Made in SSSR za 70-tých let m.s. ve všech parametrech silně zaostávala za Apollem a to se nyní prezentuje projekt Apollo jako riskantní podnik. Z toho se dá usoudit, že Sověti mohli na Měsíci s lidskou posádkou přistát výrazně po roce 1980
Sověti N-1 odpískali proto, že závod o Měsíc beznadějně ztratili; nemělo smysl, i kdyby na to byly peníze, pokračovat v dalším vývoji N-1 s tím, že Rusové na Měsíc poletí iks let potom, co ho Američani natrvalo opustili. To by žádnou slávu nepřineslo. Ale kdyby se navzdory všemu do toho dali, nechápu, proč by museli čekat skoro 20 let na Energiji. N-1 nebyl průser co do své podstaty, prostě jen přišla příliš pozdě a proto nedostala šanci. |
|
N1 od prípadného 5 štartu mala používať vylepšené motory - tie ktoré využíval Antares
|
|
citace:
Takže je možná škoda, že ten Shepard jako první nehupsnul. Protože kdyby Kennedy nevyhlásil závod o Měsíc, Američani by s tím ani zdaleka tolik nespěchali, Sověti by tudíž měli čas na vlastní program a udrželi by tempo, a jakmile by se na Měsíc dokázali v nějakém rozumném časovém rozpětí dostat jedni i druzí, vesmírné závody by pokračovaly dál. Např. proto, že poražený v přistání na Měsíci by si to nenechal líbit a kontroval by stavbou základny, uvažovalo by se o Marsu atd.
Bez Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci, a tedy při neexistenci raket rodiny Saturn, byl v možnostech USA jen pilotovaný oblet Měsíce se systémem Titan 2/Gemini + Titan 3C/Transtage. V Sovětském svazu by se bez Saturnu nevyvíjela raketa N-1, takže v jeho možnostech by také byl jen pilotovaný oblet Měsíce (systém Proton/Sojuz 7K). Co by udělal poražený v tomto souboji, je skutečně jen spekulací. Vůbec by to nemuselo probíhat tak, jak popisujete.
citace:
N-1 se ukázala jako krajně nespolehlivá a Sověti by museli čekat do 80-tých let na Energiu, či její obdobu.. Kosmická loď pro přistání na Měsíci Made in SSSR za 70-tých let m.s. ve všech parametrech silně zaostávala za Apollem a to se nyní prezentuje projekt Apollo jako riskantní podnik.
Z toho se dá usoudit, že Sověti mohli na Měsíci s lidskou posádkou přistát výrazně po roce 1980 a to by tam Američané i bez JFK dávno byli.
Energija byla sovětskou odpovědí na americké raketoplány. Bez vyhlášení programu Apollo by na Mysu Canaveral nebyla potřebná infrastruktura pro montáž velkého raketoplánu a pochybuji, že by byl realizován ve své známé podobě. A bez amerického raketoplánu by na druhé straně Země nebyl vývoj Energije schválen. |
| 08.2.2015 - 11:20 - Patek | |
|
Raketa N-1 byla zpočátku vyvíjena pro vynesení orbitální stanice a pro těžkou meziplanetární loď, a až po Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci byla adaptována pro pilotovaný let na Měsíc.
Luna 14 nebyla určena pro odběr vzorků Měsíce, ale nesla telekomunikační zařízení vyvíjené pro pilotovaný měsíční modul LOK. Startovala na NR Molnija M a byla typu E-6LS. |
|
citace:
Raketa N-1 byla zpočátku vyvíjena pro vynesení orbitální stanice a pro těžkou meziplanetární loď, a až po Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci byla adaptována pro pilotovaný let na Měsíc.
Raketa N-1, kterou Koroljov na přelomu 50. a 60. let nabízel armádě pro vynesení vojenské stanice, tehdy měla předpokládanou nosnost 25-30 tun a existovala pouze ve formě papírových skic. Tuto úlohu později plně převzal Proton. A ta těžká meziplanetární loď se měla sestavovat z 20-25 dílů sestavených na oběžné dráze. |
| 08.2.2015 - 18:18 - Patek | |
|
citace:
citace:
Raketa N-1 byla zpočátku vyvíjena pro vynesení orbitální stanice a pro těžkou meziplanetární loď, a až po Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci byla adaptována pro pilotovaný let na Měsíc.
Raketa N-1, kterou Koroljov na přelomu 50. a 60. let nabízel armádě pro vynesení vojenské stanice, tehdy měla předpokládanou nosnost 25-30 tun a existovala pouze ve formě papírových skic. Tuto úlohu později plně převzal Proton. A ta těžká meziplanetární loď se měla sestavovat z 20-25 dílů sestavených na oběžné dráze.
Pravda je asi někde uprostřed. Viz Molodcov: http://epizodsspace.no-ip.org/bibl/molodtsov/01/05-1.html
9 августа 1960 года С.П. Королев утвердил план-график выдачи и согласования технических заданий по комплексу Н-1. А первые ориентиры для разработки эскизного проекта Н-1 были поставлены на большом совещании главных конструкторов, состоявшемся 23 сентября 1960 года на космодроме Байконур. Это совещание рекомендовало провести разработку носителя Н-1 по каркасной схеме со стартовым весом 2000 тонн, способным вывести на орбиту полезный груз массой 70-75 тонн. Эти ориентиры требуют некоторого пояснения. Во-первых, масса полезного груза в 75 тонн была выбрана из совокупности решаемых задач, в первую очередь посадки тяжелых автоматических станций на поверхность Луны, Марса и Венеры, а также пилотируемого облета этих планет. Задачи высадки человека на Луну была лишь одной из многих и решалась с помощью запуска двух ракет Н-1 и сборки лунного комплекса на околоземной орбите. Во-вторых, при выборе компоновочной схемы ракеты был отвергнут первоначальный вариант «семерочного» типа с шестью боковушками и принят за основу моноблочный вариант. |
|
citace:
Pravda je asi někde uprostřed. Viz Molodcov: http://epizodsspace.no-ip.org/bibl/molodtsov/01/05-1.html
Ano, vidím to. Koroljov navrhl v dubnu 1960 těžkou raketu N-I s nosností 40-50 tun a pozdější N-II s nosností 60-80 tun. Ale už v září 1960 bylo doporučeno rozpracovat N-1 s nosností 70-75 tun. Cílem však nebylo pilotované přistání na Měsíci, ale těžké automatické sondy na povrch Měsíce, Marsu a Venuše, a také jejich pilotovaný oblet. О pilotovaném přistání na Měsíci se začalo mluvit až po vystoupení JFK 25.5.1961, a reálně se k projektu přistoupilo až 3.8.1964. |
| 09.2.2015 - 07:06 - David | |
|
| Jak R-7 , tak N-1 byly v oblasti konstrukce limitovány relativně maličkými motory. To znamenalo neúměrný počet motorů a nízký koeficient bezpečnosti. Výsledkem byly časté počáteční havárie R-7 a totální selhání konstrukce N-1, která vydržela letové namáhání max. 100 vteřin . |
|
citace:
Před 44-mi lety: Apollo 14 přistálo na Měsíci.
5.února 1971, LM Apolla 14 přistál na Měsíci. Členové posádky byli kapitán Alan Bartlett Shepard, Jr. (USN), velitel; Major Stuart Allen Roosa (USAF), pilot velitelského modulu; a Commander Edgar Dean Mitchell (USN), pilot lunárního modulu. Na této fotografii, Shepard stojí u Modular Equipment Transporter (MET). MET byl vozík pro nošení nářadí, kamery apod. Shepard může být identifikován vertikálním pruhem na helmě.
http://www.nasa.gov/content/forty-four-years-ago-today-apollo-14-touches-down-on-the-moon/#.VNOw2p2G98G
Jinak vlastní vozitko MET se v praxi nijak valne neosvedcilo a pokud si pamatuji A.Shepard se o nem v prubehu vychazek moc lichotive nevyjadroval.Dokonce při druhé vycházce to zaslo tak daleko ze ho chteli s kolegou prez clenitejsi teren prenaset místo aby ho tahli.Porad se nekde zadrhávalo,zapadalo a i vyskove byla rukojet nic moc.Holt Země je Země a Mesic je mesic. |
| 20.2.2015 - 12:01 - dodge | |
|
Plánování pro Apollo Komplex 39 - 1962.
 |
|
citace:
Jinak vlastní vozitko MET se v praxi nijak valne neosvedcilo a pokud si pamatuji A.Shepard se o nem v prubehu vychazek moc lichotive nevyjadroval.
Tak první, co mě u tohohle napadlo, bylo https://www.youtube.com/watch?v=uEY58fiSK8E  |
| 20.2.2015 - 18:59 - Patek | |
|
citace:
Plánování pro Apollo Komplex 39 - 1962.
Původně měla doprava nosné rakety probíhat po vodní hladině. |
| 26.2.2015 - 18:37 - dodge | |
|
26.února 1966 vypuštění Apollo-Saturn 201.
Apollo-Saturn 201 (AS-201), první Saturn IB vyvinutý v Marshall Space Flight Center, NASA (MSFC), vypuštěn v 11:12 26. února 1966. Mise AS- 201 byl bezpilotní suborbitální let za účelem testů rakety Saturn 1B a velitelského a servisního modulu Apolla. Jednalo se o první let z S-IB a S-IVB stupňů, včetně prvního letu motoru J-2 ve stupni S-IVB. Během 37 minutového letu dosáhla loď výšky 487 km a urazila vzdálenost 8471 km.
http://www.nasa.gov/content/apollo-saturn-201-launch/#.VO9Z9XyG_Tr [Upraveno 26.2.2015 dodge] |
| 02.3.2015 - 17:20 - David | |
|
3.3.1959 odstartoval na Mysu Caneveral Pioneer-4 jako první těleso vypuštěné v USA a poprvé novou organizací NASA, mimo Hillovu sféru Země. Konstruktérem nosiče byl, stejně jako Ex-1, von Braun. Prvenství ovšem patřilo Sovětům, jejichž Luna-2 startovala v lednu.
Pioneer-4 vážil pouhých 6 kg, jeho cílem, stejně jako u neúspěšných předchůdcích z roku 1958 byl Měsíc, který minul o cca 60.000 km.
Je třeba vidět že v počátcích kosmonautiky byl výzkum v USA roztříštěn, své sólo pokusy konaly samostatně složky americké armády, příkladně Vanguardy námořnictvo, Explorery a Pioneery 3 a 4 pozemní vojsko, SCORE a Pioneery O, 1 a 2 letectvo.
Sjednocení kosmických snah pod NASA přineslo své ovoce a počínaje Pioneerem-4 kráčely USA ve všech oborech kosmonautiky od úspěchu k úspěchu, příkladně v projektu Pioneer sondami v prostorech mezi Zemí a Marsem, Zemí a Venuší , sondami k Venuši dále k Jupiteru a Saturnu, které mimochodem jako první zamířily mimo Sluneční soustavu.
Další zajímavostí je nosič, připravený ještě mimo NASA v pozemním vojsku. Jako první stupeň použita balistická střela středního doletu Jupiter a ostatní tři stupně nyly použity z projektu Explorer s tím, že válcovité užitečné osmikilové zatížení s ogivální hlavicí bylo nahrazeno šestikilovým kuželem v rozměrné a hmotné hlavici. K dispozici však byly vyšší stupně Vanguardu, pokud by se snížila hmotnost hlavice Jupitera, mohla tato kombinace nést 150 kg náklad. To nebylo však možné, neboť jak jsem již uvedl jednotlivé složky americké armády vedla oddělený výzkum a vývoj, což odstranila NASA a bylo to ku prospěchu věci. [Upraveno 04.3.2015 David] |
| 10.3.2015 - 06:46 - David | |
|
| Zítra to bude 55 let od startu první sondy určené k měření meziplanetárního prostoru a současně směřující k dráze Venuše. Byl to americký Pioneer-5, vážící pouhých 40 kg . I když nedokázal prognó zovaných 80 mil km a pracoval " jen " na 36 mil km, byl obrovský výkon a zejména ověření, že je v silách techniky sondy na takové vzdálenosti řídit a provozovat a provést přelet sondy mezi Zemí a Venuší. Pro srovnání : dosavadní rekord držel jeho předchůdce Pioneer-4 a to 660 tis km. Plánovaných parametrů Pioneera-5 dosáhl až americký Mariner-2 v roce 1962, který po průletu kolem Venuše pracoval do 86 mil km. |
| 19.3.2015 - 08:19 - dodge | |
|
3-D phled na první výstup člověka do kosmického prostoru před 50-ti lety 18.3.1965 - Alexej Leonov.
http://www.universetoday.com/119452/3-d-views-of-humanitys-first-spacewalk-50-years-ago-today/ |
|
