To je nuda, zato neotřelé je popsat kulatý Vostok jako "až skoro bizarní".
edit: k rizikovosti - vždyť to pan novinář jasně a zcela bezelstně píše - sovětská loď byla "nejrizikovější ze všech", protože měla dotyčnou vlastnost stejnou jako americká loď (raketoplán). To ostatně platí nejen v kosmonautice, podle aktuálně.cz. [Upraveno 19.3.2015 novák]
edit: k rizikovosti - vždyť to pan novinář jasně a zcela bezelstně píše - sovětská loď byla "nejrizikovější ze všech", protože měla dotyčnou vlastnost stejnou jako americká loď (raketoplán). To ostatně platí nejen v kosmonautice, podle aktuálně.cz. [Upraveno 19.3.2015 novák]
Takže podľ všetkého vznikla nová téma na nekonečnú debatu. Čo človek to iný názor.
Môžeme vyhlásiť anketu ktorá loď bola najrizikovejšia.
Podľa mňa naozaj Voschod, potom nasleduje STS.
Před padesáti lety, dne 23. března 1965 se v rámci amerického kosmického programu uskutečnil první pilotovaný let kosmické lodi Gemini. Měl sériové označení GLV-3 12558, v katalogu COSPAR 1965-024A a jednalo se o první pilotovaný let tohoto programu, třináctý let ze Země. Na palubě byl Virgil Grissom - velitel a John Young - pilot.
Téměř pět hodin trval první pilotovaný let dvoumístné lodě USA po orbitální dráze Země na jaře roku 1965. Cílem letu bylo prověřit manévrovací schopnosti kosmické lodi. Start proběhl s pomocí rakety Titan 2 GLV z mysu Canaveral na Floridě, na palubě Gemini 3 byla dvojice astronautů velící pilot Virgil Grissom a pilot John Young.
Po 98 minutách letu vyzkoušel Grissom ovládání lodi. Provedl zážeh manévrovacích motorů a změnil dráhu lodě z původní eliptické 224 – 161 km na téměř kruhovou dráhu (155 – 168 km). Při třetím obletu provedl pilot Young další sérii motorických manévrů, při nichž změnil parametry dráhy letu na 80 – 155 km. Poté byl odhozen modul lodi s manévrovacími motory a byly zapáleny brzdící motory.[2]
Astronauti během letu pořídili řadu fotografií, provedli menší biologické experimenty (oplodnění vajíček mořského ježka). Měli přidělený volací znak Molly Brown[1] a spojení s řídícím střediskem udržovali přes stacionární družici Syncom 2.
Projekt Gemini definitivně ukončil vedení sovětů v pilotovaných kosmických letech a to s ohromující převahou a povzbudil Američany v projektu Apollo, neb to byl jeden z prvních, zcela zřetelných signálů, že Sověti let člověka na Měsíc pravděpodobně nezvládnou vůbec a zcela jistě nezvládnou dříve než USA.
Měli by jste respektovat názor Guse Grissoma, který své křestní jméno Virgil pravděpodobně upřímně nesnášel a vždy důsledně trval na používání přezdívky Gus. Nejspíš by byl rád i za opravu na wikipedii...
citace:Zajímavé. Několik otázek.
Jak se určovalo, který emblém je primární a který sekundární? Kdy a kdo určil "primární" emblém? Nebyly náhodou emblémy zavedeny až od Gemini 5?
Gemini 3: Young nosil "sekundární" emblém v 80. letech a později. Používali astronauti někdy i "primární" emblém?
Na tyto otázky nedokážu odpovědět. Možná by věděl nějaký sběratel memorabilií, nebo znalec historie kosmonautiky.
Ptám se, protože není problém s nahráním "primárního" emblému na http://commons.wikimedia.org/wiki/Hlavní_strana (úložiště obrázků pro všechny wikipedie, česká nemá vlastní obrázky). Ale nevím, jaký mu mám dát popisek, když vy emblému říkáte "primární", ale nejste schopen zdůvodnit proč (to že je k dostání v nějakém obchodu není důvod).
Historie emblémů je poměrně detailně popsána na http://www.spacepatches.nl/gemini_frame.html Tam jsem vyrozuměl, že Gemini 4 a předešlé neměly emblémy, pouze logo na pamětní minci; emblém vámi popisovaný jako "sekundární" vychází z této mince, emblém "primární" vůbec nezmiňují. Bůh suď, kdy ho NASA vymyslela. Takže to zatím vypadá, že "sekundární" emblém je primárnější... [Upraveno 27.3.2015 novák]
Ještě existuje podobný výklad na http://www.crewpatches.com/crewpatches_gt3.shtml [Upraveno 27.3.2015 novák]
9.dubna 1959 první administrátor NASA Dr. Keith Glennan, oznámil jména první skupiny sedmi astronautů na tiskové konferenci ve Washingtonu, DC, která zahrnovala tři námořní piloty, M. Scott Carpenter, Walter M. Schirra Jr., a Alan B. Shepard Jr., tři piloty US Air Force, L. Gordon Cooper Jr., Virgil I. (Gus) Grissom, a Donald K. (Deke) Slayton; spolu s Marine Corps pilotam John H. Glenn Jr. Tato skupinová fotografie původních Mercury astronautů byla pořízena v červnu 1963 v Manned Spacecraft Center (MSC), nyní Johnson Space Center, v Houstonu, Texasu. Kosmonauti jsou, zleva doprava: Cooper, Schirra, Shepard, Grissom, Glenn, Slayton a Carpenter.
Kosmo Klub byl kontaktován člověkem, který má vydání deníku Rudé právo ze dne 13.4.1961, které rozsáhle informovalo o letu Gagarina, a je ochoten ho prodat.
Takže pokud by měl někdo zájem, nechť mě kontaktuje, kontakt předám.
[quote]Kosmo Klub byl kontaktován člověkem, který má vydání deníku Rudé právo ze dne 13.4.1961, které rozsáhle informovalo o letu Gagarina, a je ochoten ho prodat.
Takže pokud by měl někdo zájem, nechť mě kontaktuje, kontakt předám. [/quote]
A takto vypadala první strana 1/4 http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1961/4/13/1.png [Upraveno 12.4.2015 jch]
Na astro.cz je velice zajímavý a detailní článek zabývající se otázkou komu přiznat, či nepřiznat titul kosmonaut. Obsahuje nejen lety na LEO a k Měsíci, ale i suborbitální lety , nezdařené pokusy o let na LEO , lety X-15 a S-S-1.
Vřele doporučuji.
citace:Kosmo Klub byl kontaktován člověkem, který má vydání deníku Rudé právo ze dne 13.4.1961, které rozsáhle informovalo o letu Gagarina, a je ochoten ho prodat.
Takže pokud by měl někdo zájem, nechť mě kontaktuje, kontakt předám.
Pokud si chce někdo alespoň půjčit do studovny s možností okopírování/oskenování některý z výtisků novin a časopisů a to za celé minulé století - tedy již od roku 1900 tak má možnost tak kdykoliv učinit v Národní knihovně ČR.
Bylo by dobré se do těch novin podívat nato, jak je popisováno přistání. Traduje se, že Sověti zatajili fakt, že kosmonaut přistával po katapultáži.
Já osobně to považuji, ačkoli nejsem sovětofil, za pomluvu a jsem toho názoru, že katapultáž ohlásili hned zpočátku.
Dík-
Postup:
1. najděte o kousek výše příspěvek 12.4.2015 - 06:10 - Josef Chlachula
2. v příspěvku najděte odkaz na digitalizovaný výtisk o který vám jde (to je to co začíná http...
3. klikněte na něj
4. už se díváte
Postup:
1. najděte o kousek výše příspěvek 12.4.2015 - 06:10 - Josef Chlachula
2. v příspěvku najděte odkaz na digitalizovaný výtisk o který vám jde (to je to co začíná http...
3. klikněte na něj
4. už se díváte
citace:Bylo by dobré se do těch novin podívat nato, jak je popisováno přistání. Traduje se, že Sověti zatajili fakt, že kosmonaut přistával po katapultáži.
Já osobně to považuji, ačkoli nejsem sovětofil, za pomluvu a jsem toho názoru, že katapultáž ohlásili hned zpočátku.
Dík-
Davide , víra je hezká věc. Kdo to prožil , tak ví, že jak vypadala kabina, jak vypadala raketa, jak se přistávalo ... a všechny jen trochu techničtější věci, jsme se po kouscích dozvídali až po mnoha letech. A to ještě to nejdříve byly jen spekulace a dezinformace....
Ty informace, které jsou v tom článku ( resp. v několika větách), byly jediné a nic více jsme se tehdy po dlouho dobu nedozvěděli. Tedy kromě oslavných článků, kterých byly plné noviny.
Tak jsem si ty " noviny" prohlédl. Je to skutečně bomba. Je vůbec možné že takové nesmysly nejen novináři tiskli, ale že to lidé četli.
Domníval jsem se, že tam bude technický popis projektu. A nebylo nic krom váhy lodi při startu. Dokonce i kosmonaut byl vyfocen někdy před lety v pilotní kukle - asi skafandr byl tajný.
Vrcholem propagandy, myslím té české-snaživé, Zeman by to napsal peprněji, je srovnání kabin Mercury a Vostok / 1.000 kg a Vostok 5 x tolik /.
To musela být děsná doba, mě to připadá k smíchu, ale těm co tehdy žili asi do smíchu moc nebylo.
V té době /1957-67/ se opravdu vyvozovalo prvenství Sovětského svazu v dobývání kosmu prakticky pouze z hmotnosti vynášených těles. Když byly družice SSSR několikráte těžší než ty z USA, tak náskok SSSR musel být prý ohromný. Krásné doklady o tomto uvažování jsou v tehdějších časopisech Křídla vlasti do r.1964 a poté Letectví kosmonautika- od 1965. Ale třeba i dětský časopis ABC.
Vše u sovětské kosmonautiky bylo naprosto tajné. Nebyl zveřejněn žádný program výzkumu vesmíru, nikdo neznal sovětské kosmonauty, kteří ještě neletěli, nikdo neviděl sovětské rakety až tuším do roku 1967, kdy byla veřejnosti poprvé ukázána raketa Vostok po 10 letech používání.
Pamatuji se, že ještě roku 1967 se předpokládalo, že si SSSR dá přistání kosmonauta na Měsíci jako "dárek" k 50 výročí VŘSR. To proto, že skutečně nikdo neznal potíže s vývojem superrakety N-1 ani další zásadní potíže ruského programu.
To chápu, ale pozastavil jsem se nad " porovnáním" hmotnosti. Sověti přece zveřejnili při prvním úspěšném letu lodi typu Vostok v roce 1960 váhu přistávací části asi na 2.500 kg a v tom porovnání naši servilní novináři použili váhu sovětské lodi při startu a americké po přistání. Váha americké lodi při startu byla 1.900 kg, a na orbitě 1.350 kg.
Ostatně " sázka " na robustnost Sovětům vůbec nevyšla, naproti tomu Američanům sázka na miniaturizaci ano.
Příkladně Sputnik-1 měl stejné vědecké vybavení jako Vanguard-1, tj. termočlánek v obvodu vysilače. a váhově to bylo vysoce ve prospěch Sovětů , t.j 83,6 : 1,5 , nebo Ex-1 měl prakticky stejné vědecké vybavení jako Sputnik-3 a váhy byly 1:100 .
citace:To chápu, ale pozastavil jsem se nad " porovnáním" hmotnosti. Sověti přece zveřejnili při prvním úspěšném letu lodi typu Vostok v roce 1960 váhu přistávací části asi na 2.500 kg a v tom porovnání naši servilní novináři použili váhu sovětské lodi při startu a americké po přistání. Váha americké lodi při startu byla 1.900 kg, a na orbitě 1.350 kg.
Ostatně " sázka " na robustnost Sovětům vůbec nevyšla, naproti tomu Američanům sázka na miniaturizaci ano. Příkladně Sputnik-1 měl stejné vědecké vybavení jako Vanguard-1, tj. termočlánek v obvodu vysilače. a váhově to bylo vysoce ve prospěch Sovětů , t.j 83,6 : 1,5 , nebo Ex-1 měl prakticky stejné vědecké vybavení jako Sputnik-3 a váhy byly 1:100 .
Máš pravdu, ale jen pokud jde o přístrojové vybavení automatických družic a sond. Jakmile nicméně dojde na pilotovanou kosmonautiku, tento postup poněkud selhává, nemůžeš do kabiny posadit kosmonauta zminiaturizovaného v poměru 1:100 a ve stejném poměru zminiaturizovat i jeho potřeby. A tak když Amíci chtěli letět na Měsíc, neměli jinou možnost než nechat Němce, aby jim vyvinuli obří raketu. [Upraveno 19.4.2015 NovýJiřík]
citace: Tak jsem si ty " noviny" prohlédl. Je to skutečně bomba. Je vůbec možné že takové nesmysly nejen novináři tiskli, ale že to lidé četli....To musela být děsná doba, mě to připadá k smíchu, ale těm co tehdy žili asi do smíchu moc nebylo.
Normálka. Ohledně raket a družic je situace lepší, ale obecně "děsná doba" trvá mnoho a mnoho staletí. Trvá i dnes. Na východě i západě. A "nesmyslům" věří celé zástupy lidí (kteří právě proto nemají se smíchem problém, protože netuší, že jde o "nesmysly" a navíc mnozí své naučené "nesmysly" zuřivě brání), v některých humanitních oborech jsou odborníci principiálně odmítající studovat primární zdroje...
citace:Tak jsem si ty " noviny" prohlédl. Je to skutečně bomba. Je vůbec možné že takové nesmysly nejen novináři tiskli, ale že to lidé četli.
Domníval jsem se, že tam bude technický popis projektu. A nebylo nic krom váhy lodi při startu. Dokonce i kosmonaut byl vyfocen někdy před lety v pilotní kukle - asi skafandr byl tajný.
Vrcholem propagandy, myslím té české-snaživé, Zeman by to napsal peprněji, je srovnání kabin Mercury a Vostok / 1.000 kg a Vostok 5 x tolik /.
To musela být děsná doba, mě to připadá k smíchu, ale těm co tehdy žili asi do smíchu moc nebylo.
Jo byla to děsná doba, Nejhorší je, že jsem některým nesmyslům tenkrát věřil. Chyběly informace a noviny, radio, TV, časopisy lhali a pokud o něčem pochybovali pak zasáhla cenzura. Jedině se občas dalo něco zaslechnout na Svobodné Evropě či Hlasu Ameriky, většinou rušené!
I ten Gagarin měl za sebou cenzora při první a dalších tiskovkách!
