Něco z vnitřních prostor a bezneho života posadky Skylabu vcetne velkého okna do kosmu ala kupole.Podotykam ze toto jsou zabery ze zacatku 70tych let minulého stoleti.
citace:Tvrdit, že ISS jsou jen maringotkami nomádů je poněkud hloupé.
Naprosto souhlasím. Stačí si porovnat vnitřní objem přetlakovaných částí obou stanic.
Skylab : 368 m^3 (včetně připojeného CM Apolla)
ISS : 916 m^3
PS: dovysvětlím svou předchozí poznámku / údiv nad Davidovým adorováním Skylabu jako naprosto precizního výtvoru, fungujícího na první pokus. Neměl jsem v úmyslu Skylab shazovat, jeho konstrukční řešení, využívající existující části systému Saturn/Apollo, bylo na svou dobu celkem chytré a dobré, nicméně tvrdit, že byla první americká stanice pro dlouhodobý pobyt astronautů vynesena bez problémů a byla hned schopná přijmout první dlouhodobou posádku zkrátka není pravda. Pokud by NASA velmi rychle nevymyslela a nenaplánovala záchrannou misi prakticky ihned po vynesení Skylabu, došlo by u této stanice ke kritickému přehřátí, kritickému nedostatku energie a byla by zcela nepoužitelná.
Po opravě a na svou dobu to byla jistě luxusní stanice svým jednolitým otevřeným objemem, nicméně něco podobného (s objemem 330 m^3) můžeme očekávat i u budoucích nafukovacích modulů od Bigellow.
Žádná oprava Skylabu se NEKONALA, pokud opravou je oprava nějakého systému zabezpečujícího chod stanice. Po vzletu došlo k odtržení části tepelné izolace a neuvolnil se panel slunečních článků na hlavním tělese, ATM články rozvinulo. Celá oprava spočívala z vysunutí " deštníku" k zakrytí povrchu stanice před sluncem a přestřižení pásku držícího panel slunečních článků ve složené poloze.
Opravou rozumím výměnu nějakého agregátu, či jeho části, či doplnění uniklého média a pod., nic takového se nekonalo a stanice fungovala bez problémů i bez jednoho odtrženého panelu slunečních článků.
Srovnávat vnitřní prostor Skylybu s ISS je zavádějící z následujících důvodů :
a/ vnitřní prostor Apolla je zanedbatelný cca 10 m3 a srovnání zbytečně mlží.
b/ ve vztahu k " maringotkám" je třeba uvést vnitřní prostor jednoho modulu ISS, pak výrok o " maringotce" dostane smysl.
c/ je logické, že šest, nebo třeba deset, maringotek ISS bude mít větší objem než jeden Skylab. Nutno připomenout, že cca čtvrtina vnitřního prostoru stupně S4B byla prakticky nevyužita.
Obrovitost Skylabu vynikne, pokud si uvědomíme, že jeho návštěvnická loď měla rozměry srovnatelné se Saljuty a jak je Sojuz mrňavý.
Ještě dodávám, že pokud by se nepodařilo instalovat " deštník" za pár dolarů, byla by stanice ztracena. Pokud by se nepodařilo přestřihnout
pásek poutající panel slunečních článků, byl by provoz první posádky omezen, ale nebyl by problém nějaké panely dovézt při dalších expedicích.
Je to věc názoru. Ale je to odbočení od zásadního tématu. Tím je obrovský vnitřní prostor Skylabu, vč. 30m dlouhé " běžecké dráhy.
Podíváte-li se na obrázek Skylabu povšimněte si maličkého kosmonuta, který se ztrácí v obrovské prostoře s srovnejte to se záběry z ISS, kde kosmonauti pohodlně dosáhnou v každé pozici na stěnu modulu . Mě tento stísněný prostor opravdu připomíná maringotku dělníků někde na stavbě dálnice. Krom toho vybavení Skylabu bylo více než pohodlné, měli k dispozici i sprchový kout !
Sojuzy a jim odpovídající moduly MIRu i ISS jsou prostě ve srovnání se Skylabem mrňavé, stejně jako je mrňavý Sojuz ve srovnání s Apollem vzdor dojemným snímkům soulodí zmenšujícím Apollo o polovinu zneužitím zákonů perspektivy a dle stejného principu zvětšujícím Sojuz.
... jen bych chtěl připojit poznámku k rozumování o Skylabu a "nejlepší" stanici. Osobně bych rozlišoval dvě generace stanic:
- První generace: stanice je kompletně postavená a vybavená na zemi (nebo je z takových modulů sestavena). Výhodou je okamžitá provozuschopnost a jednoduchost. Nevýhodou jsou vysoké náklady a malý výkon. Máte k dispozici jen energii vlastních solárních panelů (které nemohou bý příliš veliké) a vlastních baterií, značnou část prostoru a energie v modulu musíte věnovat zabezpečení základních potřeb stanice a jejích účastníků (udržení správné teploty, klimatizace, distribuce paliva, vody, ... atd.). Značnou část vnitřního prostoru každého modulu (odhaduji minimálně třetinu) musíte věnovat na tyto režijní záležitosti, které navíc generují značný hluk a další problémy. (připomínám stížnosti na vysoký hluk na stanici MIR a na opakované nálezy plísní v důsledku nerovnoměrné teploty a vlhkosti vzduchu).
Je to něco jako když si vezmete karavan, nacpete do něj všechno potřebné a jedete na týden na dovolenou ...
- Druhá generace: Pokud chcete "dělat stanice" vážněji, tak potřebujete oddělit některé funkční podsystémy. Určitě potřebujete samostatný energetický systém, nejlépe s vysokonapěťovým distribučním rozvodem. Potřebujete samostatný systém udržování životních podmínek, rekuperaci a recyklaci vody, CO2, tepelný a chladící systém. Toto umožní mít k dispozici mnohem vyšší potenciál energií a zároveň to zjednodušuje, zefektivňuje a zlevňuje jednotlivé stavební moduly. Výsledkem je výrazně vyšší spolehlivost.
Prostě pokud chcete stavět město, tak už musíte počítat se samostatnou elektrárnou, vodárnou, rozvodnou sítí energie a vody, kanalizací, dopravou, komunikací, ... atd.
---------------------------
Podle mého názoru je ISS jediná funční stanice druhé generace. Všechno ostatní (Skylab, Mir, Sojuz, Tiangong, ...) jsou stanice generace první bez ohlednu na velikost.
Ostatně některé experimenty (například spektrometr AMS) je možné dělat jen díky výkonnému energetickému systému. Nelze je provozovat na jiné stanici, ani jako samostatné družice.
[Upraveno 14.8.2015 HonzaB]
V roce 1960 přistál na zemském povrchu přistávací úsek budoucí sovětské kosmické lodi na jejíž palubě letěli dva psíci, Bělka a Strelka. Oba let přestáli ve zdraví. Z paluby byla vysílána televize.
Byli to první živočichové, kteří absolvovali let na LEO a návrat.
Jednalo se o třetí úspěšný návrat části družice z LEO, prvními dvěma byli americké Discoverery 13 a 14.
vraj keď sa astronauti dozvedeli, čo to vlastne v programe MOL budú robiť, boli dosť prekvapený http://www.thespacereview.com/article/2849/1
Manned Orbiting Laboratory hardware under construction.
Díval jsem se na WIKI na program Pioneer.
Zaujal mne Pioneer 2, který pro závadu na třetím stupni vystoupal jen do výše 1.550 km na poté, po 6,5 hodinách letu shořel nad Afrikou.
Právě doba letu mi připadá více než podivná.
I kdyby se pohyboval na kruhové dráze ve výšce 1.500 km, byla by doba obletu cca 2 hodiny, polovina je tedy 60 minut !
Nebo : pokud vskutku letěl nad Afriku 6,5 hodiny musel by vrchol balistické křivky ležet ve výšce cca 15.000 km !
Do třetice, pokud dosáhl výšce " jen" 1.500 km a v kosmu se pohyboval 6,5 hodiny, musel by nejméně 3x obletět Zemi, byl by družicí a dostal by odpovídající mezinárodní označení , což se nestalo.
Není to divné ?
Bohužel stejně pochybný údaj je i na tomto VEBu. V Databázi kosmických sond se m.j. píše : ... start 7.30.00 UT ... zanikla ve 14.12 UT po letu trvajícím 6 h a 52 min..
citace:...Poučení pro příště je, že kosmo.cz je nedůvěryhodný web
...
troll, keby neslo o pracu ludi, ktorych si vazim, ani by som nereagoval.
1/ je rozdiel bezchybny a nedoveryhodny
2/ tazko mozete byt presnejsi, ako zdroj, ked tu istu chybu mala aj NASA
3/ s urcitou chybovostou, nepresnostou, ci vyvinom poznania vzdy ratam
I mistr tesař se " utne", praví staré české přísloví. Nedělejme z toho žádnou tragédii. Ve skutečnosti se jedná o zcela banální věc, danou tím, že NASA / USA / od samého počátku zveřejňovala maximum podrobností i o nezdařených pokusech.
Podívejme se n též rub mince. Sověti v oné době, nejen že nezveřejňovali vůbec nic o svých neúspěších a když to nešlo zatajit / příkladně sondy k planetám, které skončily na LEO obdobně jako FG / tak se k objektům nehlásili a dělali " mrtvého brouka".
Faktem k zamyšlení je , že zřejmě chybný údaj klidně žije několik desítek let a jak se zdá tak se i " množí".
Zkrátka i nad zdánlivě jasnými věcmi je dobré se občas zamyslit, resp zapochybovat, autorita, neautorita. [Upraveno 03.11.2015 David]
Díval jsem se na Pioneer 10 a zaujal mne " detektor meteoroidů a asteroidů ". Nikde jsem nenašel zda přístroj něco zaregistroval, jen poznámku, že někde u dráhy Saturnu přestal pracovat.
To v souvislosti s NH, který má údajně též prostor kolem sebe propátrávat, z čehož by plynulo jakou má šanci.
Dík.
3.11.1957 startovala druhá družice Země tohoto roku a současně druhá družice v dějinách lidstva - sovětský / nyní ruský / Sputnik 2 na jehož palubě byl na výslovné přání Chruščova toulavý moskevský voříšek Limončik -Citrónek. Z propagačních důvodů , zejména proto, že se voříšek nehodil k mýtu sovětské dokonalosti, bylo světu oznámeno, že je na palubě fenka sibiřského psa lajky. Média uchopila údajnou rasu jako jméno psa s nímž vešel do dějin.
Zaplatil za to krutou daň, ve špici ICBM R-7 čekal na rampě na start cca 48 hodin. Jelikož pro jeho pobyt v kosmu byla použita kabinka používaná pro balistické lety v trvání několika minut, nebyla nijak řešena klimatizace. Psík se ve stísněném prostoru rychle přehřál a po necelých dvou obězích Země bídně uhynul na přehřátí a stres.
Sověti ovšem celý týden krmili svět pohádkami o vynikajícím stavu psíka a po týdnu prý jej " humálně" poslali do psího nebe uzavřením přívodu kyslíku.
To ovšem nebylo vše, v duchu " Říše zla " bylo nutno zjistit zda psík neuhynul svévolně, či příčinou nebyla jiná sabotáž, proto bylo několik moskevských voříšků " v zájmu vědy" bídně zahubeno při simulaci podmínek letu Sputniku 2.
To ovšem tehdy světu nebylo známo a ten žasl na obrovskou váhou sovětské družice, vážila 503 kg a zejména nad psíkem - kosmonautem.
USA zažily ponížení srovnatelné s útokem Japonska na Hawaj umocněné nebetyčnou ostudou při druhém extrémně medializovaném zkušebním letu Vanguardu při němž na nátlak veřejnosti měla být 6.12.1957 umístěna na orbitu prvá americká družice a který skončil explozí nosiče 120 cm nad rampou.
Perličkou je, že družice o váze pouhých 1,45 kg explozi přežila a vysílala radiové signály z křoví poblíž rampy, nyní je jako exponát v muzeu.
Nejen laici, ale i odborníci žasli nad obrovským tělesem na orbitě, odhadované rozměry byly 3x25m, což výrazně překonávalo rozměry budoucího amerického IBCM Atlasu, jehož vývoj nebyl dosud ani zdaleka ukončen. Atlas vstoupil do vesmíru až v prosinci 1958 v rámci projektu Score.
Pro srovnání: poslední stupně prvních amerických nosičů měly rozměry výrazně po jeden metr a družice vážily od jednoho do osmi kg !
citace: keby neslo o pracu ludi, ktorych si vazim, ani by som nereagoval.
1/ je rozdiel bezchybny a nedoveryhodny
2/ tazko mozete byt presnejsi, ako zdroj, ked tu istu chybu mala aj NASA
3/ s urcitou chybovostou, nepresnostou, ci vyvinom poznania vzdy ratam
1. Vzhledem k účelu - výběru zdroje - je rozdíl bezvýznamný. Klidně však závěr přeformuluji: ...Poučení pro příště je, že kosmo.cz je web s chybami, na který nelze odkazovat bez ověření ve spolehlivých zdrojích. Protože národ (zde např. musashiho) nezajímá, odkud je chyba přebraná, ale že je, a pak opovrhuje wikinou, nikoliv zdrojem chyby (zde "lidmi, kterých si vážíte").
2. a 3. Kdybyste se takhle ozval musashimu, jste vzácný frajer, takhle jen omlouváte chybu člena vaší skupiny.
citace: troll,
Je nesmyslné očekávat od nečlena vaší skupiny, že bude dodržovat vaši vnitroskupinovou loajalitu, a neopravedlnitelné mu za to nadávat.
Pane Nováku, o jakých skupinách je tu řeč? Pokud snad o skupině uživatelů tohoto fóra, tak samozřejmě i Vy jste jejím členem.
Myslím, že je zbytečné situaci ohledně nepřesností v historických údajích nadále hrotit.
Stačí prosté konstatování, že nejlepší je vždy hledat detailní informace o čemkoli u originálního zdroje, ale i tam se někdy mohou vyskytnout chyby a omyly. NASA nevyjímaje.
O kosmo.cz včetně databází SPACE40 a SpaceProbes to platí taky... Nikdo není dokonalý (což uznávala i taková kapacita, jakou byl Mgr. Antonín Vítek CSc. - hlavní autor databáze SPACE40).
