|
| Pro neznalé angličtiny je tam 16. ledna: obvinění amerického radaru na Kwajaleinu je další snaha zbavit se odpovědnosti bez reálného významu - sonda musela být odolná proti kosmické radiaci, takže by ji žádný radar neměl ohrozit - extremely unlikely. 17. ledna: nejpravděpodobnější je programová chyba v hlavním počítači. Při simulacích došlo v 90% případů k selhání počítače kvůli přetížení, příliš mnoho systémů fungovalo a zatěžovalo systém. Po zprovoznění vysílače v pásmu X jeho 200W spotřeba vyčerpala i nouzové zdroje energie (fungoval i ve stínu Země) a sonda zhasla. |
| 18.1.2012 - 08:26 - Čtenář | |
|
Jsem dalek toho, protlačovat neravděpodobné hypotézy, ale musím poukázat na logické mezery v tomto textu:
1. radiace a mikrovlnné záření jsou dvě zcela odlišné věci, mají různou fyzikální podstatu a různé účinky. Z tohoto důvodu se také zásadně liší metody a technická provedení obrany elektroniky proti nim. Zatímco radiace je principiálné záření ionizující, mikrovlny jsou záření neionizující. Radiace poškozuje především svou vysokou energií částic, kdy vytváří v elektronických čipech nelánované vodivé kanály, které způsobují neplánovaná překlápění logických úrovní a tím chyby pamětí, zabloudění programů v CPU a podobně, případně dlouhodobě způsobuje stárnutí polovodičových materiálů a zhoršování jejich parametrů. Naproti tomu mikrovlnné záření škodí zejména svou hustotou výkonu, která při dané impedanci vakua znamená vysoké intenzity proměnných elektrických a magnetických polí, které způsobují indukcí vysoké hladiny elektrických rušivých signálů v obvodech. Tím může být narušena jejich činnost, způsoben restart a podobně, v případě extrémních hodnot může dojít i proražení některých PN přechodů a tím k trvalému a nevratnému poškození. První varianta je především případ mikrovlnných zbraní, druhá je primární mechanismus účinku EMP.
Jinými slovy, z toho, že družice je (jak lze předpokládat) chráněna před velkými dávkami ionizujícího záření (které lze ve vesmíru čekat), nelze usuzovat, že je také chráněna před velkými dávkami záření neionizujícího (které ve vesmíru čekat nelze). Tento argument je proto pochybný.
2. Nejmenovaný zdroj přináší zprávu o 90 procentech selhání CPU při zkouškách. Jako technik a programátor si při nejlepší vůli nedovedu představit situaci, kdy by podobné zkoušky a simulace startovacích sekvencí a sekvencí na oběžné dráze neprobíhaly už při přípravě sondy před startem, a nebylo by odhaleno, že CPU je, jak tvrdí nejmenovaný zdroj, s 90 procentní šancí nefunkční. Kdyby to byl jeden případ z tisíce, nebo aspoň jeden ze sta, uvěřím, že taková situace mohla při zkouškách a testech "proklouznout". Při poměru 90 ze 100 to pokládám za vyloučené.
Jinými slovy, tento nejmenovaný zdroj není příliš důvěryhodný. |
| 18.1.2012 - 09:42 - Ľuboš | |
|
| V texte sa píše, že z 90% pravdepodobnosťou bol preťažený procesor, a nie vadný - pozrite si originálny odkaz |
| 18.1.2012 - 09:49 - Čtenář | |
|
citace:
V texte sa píše, že z 90% pravdepodobnosťou bol preťažený procesor, a nie vadný - pozrite si originálny odkaz
Nepochopil jste mou úvahu. O vadné součástce ani nehovořím, to je tak evidentní, že je to zbytečné.
Hovořím o tom, že by se při testech nepřišlo na závadu nebo nedomyšlenost konstrukce, která s 90 procentní šancí způsobuje při sekvenci na oběžné dráze "přetížení" procesoru. Popravdě řečeno mám jisté potíže si technicky představit, co se pod tímto vágním pojmem má skrývat, jak konkrétně by měl být jednoúčelový CPU "přetížen", ale budiž. Rozhodně ale lze vyloučit, že by se taková "prakticky vždy nastávající" situace nezjistila dříve.
Pokud bylo snahou nejmenovaného zdroje vypustit nějakou informaci, která by to pro laickou veřejnost dostatečně "objasnila", pak to chápu, ale s těmi 90 procenty to tento zdroj opravdu přehnal, to je silná káva  |
|
no, moja netechnicka a ciste laicka uvaha k tomuto:
z informacii na webe vyplyva, ze malokto priamo z ruskeho realizacneho timu ocakaval uspech. Z toho vyplyva ze sami museli vediet, ze vela veci je nedotiahnutych. Dalej - misia bola pod politickym tlakom. Komarov alebo posadka Challengeru by vedeli rozpravat, co sa moze stat ked je misia pod politickym tlakom...
Podtrzeno secteno, pri normalnom dokladnom testovani by sa na pretazovanie procesoru urcite prislo. Otazka je, ci bola sonda dokladne testovana, a vzhladom na vyssieuvedene mam dojem ze mozno ani nie. |
| 18.1.2012 - 12:21 - Vítězslav Novák | |
|
Nabídnu vzpomínku. Kdysi, ještě za hlubokého socíku, jsem na se Stefánikově (vlastně tenkrát ne Stefánikově) hvězdárně pokoušel programovat maďarský stolní počítač EMG 666. Spíš kalkulačku než počítač. Železná bedna, uvnitř mix integrovaných a hybridních součástek, mělo by to být hodně odolné. Už kvůli té Faradayově kleci kolem.
Možná pamatujete (vy starší), že vedle hvězdárny tenkrát stávaly stožáry rušičky na Svobodnou Evropu. Jakmile na svobodce vyjely zprávy, rušiči vytočili rušičku - a co jsem neměl uložené, to zmizelo, popřepisovalo se, prostě celkem odolná mašina šla do kopru. Ozářit sondu radarem? Proč ne? I Rusové už nejspíš opustili ideu elektronek ve všem... |
| 18.1.2012 - 13:24 - Machi | |
|
Mám jednu otázečku. Jak je možné, že ten americký radar, který už nějaký ten pátek funguje, nevyřadil zatím žádnou jinou družici letící na LEO?
Jak je to s obdobnými ruskými radary? Kolik ty zrušily nízkolétajících družic?
A jak je možné, že si u americké armády nestěžují evropští a američtí vědci, kteří měli na P-G přístroje? |
| 18.1.2012 - 13:28 - Machi | |
|
Teď se dívám, že se má jedna otázečka během psaní změnila na tři.
Mimochodem, když jsem tu včera dával ten odkaz (který je nyní přesunut v Souvislostech kosmonautiky), vypadalo to, že se nikdo neobtěžoval si jej přečíst. Rusové už totiž už nemluví o sabotáži, ale o nehodě, způsobené tím, že daný americký radar prý v té chvíli sledovat nějaký asteroid (zajímalo by mne jak to zjistili).
|
| 18.1.2012 - 13:37 - Čtenář | |
|
Mám jednu odpovědičku:
- postaven už nějaký pátek je, ale kdy je zapnutý a co sleduje a co ne, co s jakým výkonem a v jakém režimu, to nikdo neví. Je to radar s elektronickou tvorbou a vychylováním jednotlivých svazků. Může vytvořit jeden nebo více nezávislých rádiových paprsků najednou nebo střídavě rychle po sobě, může vysílat menším nebo větším výkonem atd. atd. Odpověď by proto mohla být, doposud se prostě nesešla kombinace vhodného "cíle" a vhodného "způsobu".
- Rusové podobným typem radaru nedisponují. Jejich PRO radary dálkového dosahu jsou primárně koncipovány jako přehledové a pro včasnou výstrahu. Pracují s menší šíří svazku a s nižšími hustotami výkonu u cíle. Rusko koncipuje svou PRO obranu jinak. Když opomineme systém A135 u Moskvy, pak nic ekvivalentního XBR nebo SB-XBR Rusko nemá. S-500 se teprve připravuje a už z principu (mobilní a tedy menší) nebude dosahovat parametrů těchto stacionárních oblud. |
|
I pokud by nějaký radar z povrchu země vysílal na FG svazek MW záření, jejímu počítači by to nemohlo ublížit, pokud se nalezá někde uvnitř konstrukce a je stíněn proti radiaci. MW zaření vám odstíní i alobalová fólie, přiložením ruky na okno 750W MW trouby teplo necítíte, a to je ta fólie perforovaná. MW zaření by ale zřejmě zničilo přijímač, i vypnutý, a případně by se dostalo tudyma dále. Ale né až k počítači.
Můj tip je, že FG šel nahoru s vědomým nedodělaným sw s tím, že se to spraví cestou. Bohužel se to tak děla i na zemi od doby, kdy máme přepisovatelné paměti a dálkový přístup.
Rušičky RFE jely nonstop, i v době, kdy se z úsporných důvodů vypínal proud pro lidi po 20-té hodině /70-tá léta/. |
|
Machi:
orbitální sondy jsou z principu stavěny se zvýšenou odolností proti elmag. rušení a to ze 2 důvodů:
1) umělý elmag. smog, mezi zemí a orbitou je velký, v meziplanetárním prostoru se ale de facto nevyskytuje
2) interakce slunečního větru, van Allenových pásů a nejvyšších vrstev atmosféry má za následek relativně silné indukovaná pole obou složek.
Prostě ochrana proti elmag. poli a rušení obecně je u meziplanetárních sond (vyjma těch, které mají být u planet se silnými mag. poli) nadbytečná a u napnutých váhových rozpočtů i luxus. Kdyby F-G vynášela Proton, tak by si konstruktéři mohli dovolit mnohem robustnější konstrukci, takhle jim pravděpodobnost zarušení přišla příliš nízká na to, aby kvůli tomu snižovali efektivní nosnost sondy.
Je velkou komplikací, že nepružné Ruské vedení nevyslalo "záchranou" misi k sondě i když by to bylo dražší než sonda samotná. Faktem je, že mají jen omezené možnosti zjistit co přesně zvorali(nebo někdo zvoral), protože sonda po většinu času nereagovala (tedy žádná zpětná vazba a žádná data pro simulace). Pokud však nenaleznou v počítači MDU chybu, tak prostě budou muset předpokládat, že sonda zarušena (či elektronicky zničena byla) a výrazně snížit už. nosnost jednotky zvýšenou ochranou pro další mise na tomto modulu založené. |
| 18.1.2012 - 14:37 - Čtenář | |
|
Nejdříve opravička: ruské radary pracují se širším svazkem, ne s menší šíří, a velký dosah řeší velkou aperturou antén a vysokým vysílacím výkonem...
Co s takovou družicí hypotetické ozáření radarem udělá, to se laicky hrozně těžko odhaduje. Běžná zkušenost s těmito jevy člověku chybí. Kdo tu zkušenost neudělá, například neodhadne, že kovové okraje nádobí v mikrovlnce "jiskří". Kdyby to bylo zcela jasné předem, neplánovaly by se zkoušky s maketou...
Nechápu logické spojení: ano zničilo by přijímač, ano dostalo by se dále, ale ne k počítači. Proč ne?
S opravou SW na dálku můžete mít třeba i pravdu, ale jen v případě SW pro operace u Marsu. Vystřelit sondu bez jistoty, že sekvence pro odlet z LEO jsou odzkoušené, by si nedovolili ani Rusové |
|
citace:
I pokud by nějaký radar z povrchu země vysílal na FG svazek MW záření, jejímu počítači by to nemohlo ublížit, pokud se nalezá někde uvnitř konstrukce a je stíněn proti radiaci. MW zaření vám odstíní i alobalová fólie, přiložením ruky na okno 750W MW trouby teplo necítíte, a to je ta fólie perforovaná. MW zaření by ale zřejmě zničilo přijímač, i vypnutý, a případně by se dostalo tudyma dále. Ale né až k počítači.
Můj tip je, že FG šel nahoru s vědomým nedodělaným sw s tím, že se to spraví cestou. Bohužel se to tak děla i na zemi od doby, kdy máme přepisovatelné paměti a dálkový přístup.
Rušičky RFE jely nonstop, i v době, kdy se z úsporných důvodů vypínal proud pro lidi po 20-té hodině /70-tá léta/.
Faradayova klec musí být uzemněná, jinak to moc nefunguje. Jak efektivně ochránit proti silným elmag polím zařízení, která nemohou na kostru přivést nulový potenciál (tedy nejde je uzemnit) je docela oříšek. Oříšek, se kterým si lámou palici největší mozky letecko-vojenského průmyslu.
Prozatím bych možnost zarušení/zničení sondy ponechal otevřené, uvidí se po simulacích. V tuhle chvíli to nevyřešíme. [Upraveno 18.1.2012 cernakus] |
|
citace:
: ... je velkou komplikací, že nepružné Ruské vedení nevyslalo "záchranou" misi k sondě i když by to bylo dražší než sonda samotná...
V praxi by to malo vyzerať ako? Pružní Američania by v takom prípade urobili čo? |
|
citace:
citace:
: ... je velkou komplikací, že nepružné Ruské vedení nevyslalo "záchranou" misi k sondě i když by to bylo dražší než sonda samotná...
V praxi by to malo vyzerať ako? Pružní Američania by v takom prípade urobili čo?
Myslím, že za ní měli poslat toho Sojuzáka co letěl asi 3(?) dny po ní a mezitím rychle došroubovat nového aby se partneři na ISS moc nevztekali (2 týdny, plus minus). Sojuz má dost delta-v na potřebné manévry, je schopen opakovaných EVA procházek... Pokud by to dejme tomu neopravili, mohli by na zem dovézt řídící počítač aby z toho by vyčetli co a jak se zvrtalo.
Pružní Američané by neudělali nic. Nemají jak. Rusové měli jak a neudělali nic. Ale o to tady přece nejde.
Navíc by to bylo dobré PR. Počítám, že názory dnešních odborníků, jak je taková, roky neplánovaná a nepřipravená, mise nebezpečná, by se nepotvrdily. |
|
Opravdu si myslíš, že do sondy, napěchované mnoha tunami paliva, které se z neznámého důvodu nezapálilo, si někdo dovólí strkat prstíčkem ?
Navíc jde přístroj , který není předem přizpůsoben k tomu, aby s ním někdo ve volném prostoru manipuloval, šrouboval a něco si z něho odnášel. |
|
citace:
Opravdu si myslíš, že do sondy, napěchované mnoha tunami paliva, které se z neznámého důvodu nezapálilo, si někdo dovólí strkat prstíčkem ?
Navíc jde přístroj , který není předem přizpůsoben k tomu, aby s ním někdo ve volném prostoru manipuloval, šrouboval a něco si z něho odnášel.
Nie ze by to nebolo realizovatelne, ale su veci ked ide o zivot a aj mala sanca je sanca
a su veci ked zvaziz pomer riziko / cena a povies, ze sa na to radsej vykasles a postavis to znova, alebo sa vykasles uplne.
Myslim, ze Rusi mohli viac stratit jek ziskat, tak sa na to vykaslali.
Rovnako jak USA zvazilo, ze letom Apollo 18 mozu viac stratit, jak ziskat a tiez sa na to vybodli. |
|
tu zachranu rozoberali snad mesiac na nsf - nadhodilo to tam niekolko ludi - s tym, ze ludia z nasa a pod, ktori tam pisu, to oznacili za nemozne.
dovody boli viacere - soyuzov je vyrobenych presne pre potreby iss a vyroba jedneho trva 2 roky, nikto by sa neodvazil poslat ludi k sonde, ktora z neznamych dovodov nepouzila hypergolicke palivo o kt sa nevie v akom je stave, sonda nebola stavana na akekolvek priblizenie, a uz vobec nie ludi - ostre hrany, ziadne drzadla pre ludi, etc - dalej vycvik na taku misiu by trval aj niekolko rokov a navyse co by tam ti ludia robili? vsak nikto nevedel co sa so sondou stalo... a uz vobec nie ako to opravit
ospravedknte preklepy, pisane na mobile ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 18.1.2012 - 21:04 - Ladia | |
|
citace:
...Faradayova klec musí být uzemněná, jinak to moc nefunguje. Jak efektivně ochránit proti silným elmag polím zařízení, která nemohou na kostru přivést nulový potenciál (tedy nejde je uzemnit) je docela oříšek. Oříšek, se kterým si lámou palici největší mozky letecko-vojenského průmyslu.
Toto se týká pouze statického elektrického pole a bylo už řešeno na ISS viz.
http://www.sdl.usu.edu/programs/fpmu.pdf
Proti ELMG vlnám opravdu stačí kovová bedna, akorát případné otvory v ní by neměly být větší než, tuším, 1/16 vlnové délky. Uzemněná být nemusí, ELMG vlny nemají stejnosměrnou složku. |
|
citace:
tu zachranu rozoberali snad mesiac na nsf - nadhodilo to tam niekolko ludi - s tym, ze ludia z nasa a pod, ktori tam pisu, to oznacili za nemozne.
dovody boli viacere - soyuzov je vyrobenych presne pre potreby iss a vyroba jedneho trva 2 roky, nikto by sa neodvazil poslat ludi k sonde, ktora z neznamych dovodov nepouzila hypergolicke palivo o kt sa nevie v akom je stave, sonda nebola stavana na akekolvek priblizenie, a uz vobec nie ludi - ostre hrany, ziadne drzadla pre ludi, etc - dalej vycvik na taku misiu by trval aj niekolko rokov a navyse co by tam ti ludia robili? vsak nikto nevedel co sa so sondou stalo... a uz vobec nie ako to opravit
ospravedknte preklepy, pisane na mobile
Jestli NASA trvá příprava opravářské mise 2 roky, tak se už ničemu nedivím :-)
Faktem je,že to je lež. Kosmonauti na Miru a ISS byly nuceni několikrát opravovat závadu, která se vynořila v průběhu mise.
Příprava Sojuzu 2 roky je druhá lež. Možná mysleli plánování mise, ale samotná příprava stroje jde vcukuletu viz loňský pád Progressu a jeho rychlé nahrazení.
Nechápu, proč odborníci NASA tak vědomě lžou. To se bojí, že když se ukáže, že v nouzi se dá všechno zbouchat rychleji a s méně lidmi, tak budou v NASA hromadně propouštět? Kdyby takhle přemýšleli inženýři v NASA před 40 lety, tak se Lovell, Swigert a Haise nikdy nevrátí.
A obavy o bezpečnost kosmonautů? To jsou z cukru? Pyrotechnici, hasiči, záchranáři...ti všichni improvizují v nebezpečných prostorech a obvykle přežívají. Osobně bych letěl z fleku. Je pravda, že nemám rodinu a že riziko je nesrovnatelně větší, než když poletím jenom na výlet na ISS, jak je dnes obvyklé, ale pokud se budeme klepat o životy na orbitě, tak za ní bychom se už rozhodně nikdy neměli vydávat.
Navíc, kosmonauti sami by měli mít možnost se rozhodnout a divil bych se, kdyby se nikdo z nich nenašel. Kosmíci za socíku chtěli letět na N1ce a to byla 100% rakev. Kosmonautika ztratila šmrnc taky právě proto, že to není žádné dobrodružství, jen úmorná, byrokratická rutina. Pak nečekaně bafne raketoplán a ovce by celý vesmírný pilotovaný program nejraději típli úplně...
Ale vedení RKA se rozhodlo, jak rozhodlo. Možná to nestálo finančně za to (bylo by to dražší než sonda), ale mně by, jako konstruktérovi, nedalo spát dokud bych nezjistil v čem je problém. S pár minut odvysílaných dat a zbytky sondy někde v oceánu zjistí kulový. |
|
urob krok od breimstormingu k menezmentu.
Vzi sa do pozicie Putina, ktoreho zaujima PR F-G a peniaze na F-G a v nejakom pomere ich akceptuje
Mas 4 moznosti
1/ zlyha aj priletuvsi sojuz => pruser (odhadujem 25%)
2/ sojuz prileti a prezije, ale neopravi => vyhodene peniaze (70%)
3/ F-G po oprave sojuzom odleti => malo pravdepodobne (5%)
4/ F-G opravia aj bez sojuzu => co aj neuspesne skusali. (15%)
Ze zvolili riesenie c. 4 je logicke, bezpecne a pravdepodobnejsie ako 3.
Rozdelis pravdepodobnost 1,2,3 inak? |
|
K tomuto tematu bych rad neco podotkl (RYSe, doufam, ze mne pripadne opravis).
Jinak, stara dobra pravidla rikaji:
- Chces-li se neco naucit ochranit, nauc se to znicit.
- Nejjednodussi vysvetleni je zpravidla to spravne.
Niceni cilu protivnika elektromagnetickym pulsem spociva v indukci napeti na vodicich, ktere maji odpovidajici vlnovou delku (musi byt 1/2 vlnove delky pro maximalni zisk). Prepeti pak spali citlivejsi elektroniku. Situaci ztezuje inzenyrska poucka, ze energie klesa se ctvercem vzdalenosti (no, rekneme si, jedna se o velice hrube priblizeni situace) a ze elektronika sond musi byt odolnejsi jak vuci radiaci, tak vuci indukci. Takze jak znicit pomoci elektromagnetickeho pole sondu Fobos-Grunt? Na zacatku, jake mame moznosti.
1) Slunecni erupce
2) Jaderny vybuch
3) Blesk
4) Generatory elmg. impulsu: vircator nebo flux generator (kompresor magnetickeho pole)
5) Maser
6) Radar
Slunecni erupce:
slunecni erupce je asi nejucinnejsi zpusob generovani elmg. pulsu. Jeho pusobeni v blizkosti zeme probiha pres Van Allenovy pasy, diky polarni zari se jedna do dobre pozorovatelnou zalezitost. Navic, slunce je dnes dobre monitorovano.
Jaderny vybuch:
Muselo by se jednat o vybuch v atmosfere. Mimo ni nedochazi ke generovani elmg. impulsu. Duvodem je Comptonuv jev, kdy roentgenove a gama zareni opakovane v kaskade vyrazi elektrony z atomu (ionizace). Udava se, ze jeden foton diky pohlceni a znovuvyzareni je schopen vyvolat emisi v radu desitek tisic elektronu). Doba "nabehu" je priblizne 20ns, ale jedna se o dobre pozorovatelnou a obtizne utajitelnou zalezitost.
Blesk:
Asi nejucinnejsi zdroj elmg. impulsu, na druhou stranu pochybuji, ze ovladatelny. Prestoze uz v dobe Apolla rakety prezily i primy zasah, energie je takova, ze dnesni technologie je schopna spolehlive vyradit.. Navic, blesk by byl na prvnich strankach novin, jedna se o malou pravdepodobnost, vetsinou se blesky vyskytuji jen ve spodni vrstve atmosfery.
Generatory elmg. pulsu:
Vojenska technika pouziva tyto dva generatory pro neletalni zbrane (v pripade flux generatoru je slovo neletalni pouhou hrickou). Vircator ma nabeh cca 20ns, flux generator nabiha v exponenciale. Jejich vykon je limitovany, zarizeni by muselo byt blizko sondy (desitky metru).
Maser:
Mikrovlnny zaric koherentniho elmg. vlneni. Pokud pominemem limitujici faktory typu vzdalenost a atmosfera, patrne nejvhodnejsi zarizeni. Bohuzel, pro zniceni by musely byt znamy delky vodicu, aby si spravne sedly "vlnove delky".
Radar:
- Radar uvidi na vzalenost 2000km (pro Norsko, Gronsko) objekt ve vysi cca 400km. Vetsina dostatecne vykonnych radaru patri systemu vcasne vystrahy, jejich paprsek jde v radu jednotek stupnu nad teren. Otazkou je, zda se mohl dostat do oblasti, kterou prohledava radar na dostatecne dlouhou dobu, aby to ovlivnilo elektroniku.Fobos-Grunt startoval z kosmodromu Bajkonuru, ten je trochu dale, jina moznost nebyla.
- Radar vyzaruje v uzkem paprsku, diky tomu nema takovy pokles vykonu jako vsesmerove zarice. Presto je na 1000 km pri vyzarovani v 1° horizontalne i vertikalne paprsek rozprostren na znacne velke plose (zakladni trigonometricke funkce) a pro zjednoduseni by slo uvazovat, ze vykon je po ni rovnomerne distribuovan. Jednoducha trojclenka pak dokaze, ze vykon dramaticky klesa.
+ Otazkou je, jaky vliv ma frekvencni pasmo (X-band radar a komunikacni pasma X+S), nemam vice detailu, ale dokazi si predstavit jednu drobnost. Prijimaci prvky prijmou signal z radaru na stejnem frekvencnim rozsahu. Za urcitych podminek by mohlo dojit k zniceni, ale stale tu zustava druhy kanal.
Uvedene duvody mne vedou k uvaze, ze elektromagneticky impuls nemohl zapricinit ztratu sondy. Co se tyka radaru v X pasmu, u tech je teoreticky mozne ohlusit nebo zlikvidovat prijimaci jednotku. V takovem pripade to ovsem ukazuje na diletanstvi, protoze likvidace jednoho prijimace nesmi ohrozit druhy.
Pokud plati, ze CPU systemu jelo na 90%, verim spise spatne odladenemu software, nebo chybe navrhu. Rusko se snazi, ale testovani patrne nebylo v poradku.
Jeste jedna drobnost, k zachrane FG pouzitim Sojuzu.
Pokud se nad tim zamyslim, s velkymi naklady a rizikem byli schopni rusove vypustit sojuz. Bohuzel, jednalo by se ciste o sebevrazednou misi. Kosmonauti by byli uzavreni v male kabine spolu se svymi skafandry. Pokud by je sundali, diky kontaminaci palivem by se odsoudili (jedna se o znacne toxicke palivo). Jak uz bylo psano, FG nebyl urcen pro zachyt, stejne jako Sojuz neni urcen pro stihani. Vysledkem by byla ztrata velkeho deltaV zachytem a hledanim. A pak jeste dalsi problem - co s nim? Opravit? A co? Nevite, co je porouchane a Sojuz neni opravarenska dilna. Navic, stav nadrzi nebyl znam, takze se by se jednalo o stourani se v potencialni bombe. Z meho hlediska Rusko zvolilo optimalni variantu pristupu k oprave problemu a po neuspechu nasledne likvidace sondy. |
|
citace:
Anatoly opisuje nejakú hypotézu problémov:
http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_reentry.html#1_17
prečítajte si to dobre
tvrdí tam, že keby štart odložili o ďalšie okno, sondu by mohli "vyhodiť", dať do múzea..
pretože po všetkom testovaní, odkladoch,testovaní, a tak stále do zblbnutia by boli mnohé jej "komponenti" jednoducho na odpis, na konci "záručnej doby"
ani im to nikto nemusel "smažiť"
usmažené vďaka odkladom a podfinancovaniu |
|
Kdyz uz se diskutuje o moznostech pozemniho zarizeni na mozne zaruseni prijimace, tak by nebylo na skodu si precist i toto.
http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/files/Papers/Conferences/2006/Pha2006.pdf
|
|
citace:
citace:
tu zachranu rozoberali snad mesiac na nsf - nadhodilo to tam niekolko ludi - s tym, ze ludia z nasa a pod, ktori tam pisu, to oznacili za nemozne.
dovody boli viacere - soyuzov je vyrobenych presne pre potreby iss a vyroba jedneho trva 2 roky, nikto by sa neodvazil poslat ludi k sonde, ktora z neznamych dovodov nepouzila hypergolicke palivo o kt sa nevie v akom je stave, sonda nebola stavana na akekolvek priblizenie, a uz vobec nie ludi - ostre hrany, ziadne drzadla pre ludi, etc - dalej vycvik na taku misiu by trval aj niekolko rokov a navyse co by tam ti ludia robili? vsak nikto nevedel co sa so sondou stalo... a uz vobec nie ako to opravit
ospravedknte preklepy, pisane na mobile
Jestli NASA trvá příprava opravářské mise 2 roky, tak se už ničemu nedivím :-)
Faktem je,že to je lež. Kosmonauti na Miru a ISS byly nuceni několikrát opravovat závadu, která se vynořila v průběhu mise.
Příprava Sojuzu 2 roky je druhá lež. Možná mysleli plánování mise, ale samotná příprava stroje jde vcukuletu viz loňský pád Progressu a jeho rychlé nahrazení.
Nechápu, proč odborníci NASA tak vědomě lžou. To se bojí, že když se ukáže, že v nouzi se dá všechno zbouchat rychleji a s méně lidmi, tak budou v NASA hromadně propouštět? Kdyby takhle přemýšleli inženýři v NASA před 40 lety, tak se Lovell, Swigert a Haise nikdy nevrátí.
A obavy o bezpečnost kosmonautů? To jsou z cukru? Pyrotechnici, hasiči, záchranáři...ti všichni improvizují v nebezpečných prostorech a obvykle přežívají. Osobně bych letěl z fleku. Je pravda, že nemám rodinu a že riziko je nesrovnatelně větší, než když poletím jenom na výlet na ISS, jak je dnes obvyklé, ale pokud se budeme klepat o životy na orbitě, tak za ní bychom se už rozhodně nikdy neměli vydávat.
Navíc, kosmonauti sami by měli mít možnost se rozhodnout a divil bych se, kdyby se nikdo z nich nenašel. Kosmíci za socíku chtěli letět na N1ce a to byla 100% rakev. Kosmonautika ztratila šmrnc taky právě proto, že to není žádné dobrodružství, jen úmorná, byrokratická rutina. Pak nečekaně bafne raketoplán a ovce by celý vesmírný pilotovaný program nejraději típli úplně...
Ale vedení RKA se rozhodlo, jak rozhodlo. Možná to nestálo finančně za to (bylo by to dražší než sonda), ale mně by, jako konstruktérovi, nedalo spát dokud bych nezjistil v čem je problém. S pár minut odvysílaných dat a zbytky sondy někde v oceánu zjistí kulový.
na nsf prispievaju aj ludia od rka a esa a napr. aj igor lisov (rusky novinar) alebo james oberg (americky novinar specializujuci sa na rusky kozmicky program)... nejde len o ludi z nasa (preto som tam napisal to "a pod")...
vyroba (a test) soyuzu 2r - je info od rka... ak sa nemylim... ked koncili raketoplany, tak s tou spolocnostou, co ponuka turisticke lety, tak sa riesilo, ze piaty soyuz rocne bude k disp najskor az po 2 rokoch, keby ho zacali vyrabat hned...
ina vec su traja ludia v poskodenej lodi, ktori sa snazia vratit domov a ine je sonda za 100mil., ktora sa da "lahko" nahradit, bez rizika a este to bude asi aj lacnejsie ako keby tam posielali ludi... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
vidim ze niektore nazory su tu silne ovplyvnene holyvoodom a brusom willisom zachranujucim svet po 2tyzdnovom vycviku...
ale co ja o tom viem, nemam technicke vzdelanie... |
| 19.1.2012 - 12:53 - David | |
|
| To bych vskutku rád viděl jak by kosmonauti opravovali F-G na orbitě.To by musel být od počátku tak stavěn, podobně jako Hubble,aby se dala jedna kazeta nahradit druhou.Osobně bych se přiklonil k tomu, že F-G poleháváním " ve skladu" po dva roky se dostal za hranici své životnosti, že prostě již nebyl schopen fungovat.Otázka je jak funkci sondy prověřovali,v případě NASA se funkčnost užitečného zatížení před starten prověřuje několikrát.Obávám se , že ze sondy kterou "vyndali z regálu" sfoukli prach, posadili na raketu a odpálili.Přitom jim odklad dal možnost na sondě pracovat,zdokonalovat resp aktualizovat, na to se prostě vykašlali na rozdíl od NASA, která na MSL usilovně do posledního okamžiku pracovala a ten měl též letět už minulém okně.Nejlepším důkazem, zda to vůbec mohlo fungovat bude, pokud postaví náhradní exemplář a pošlou k Marsu příště, jak jsem někde četl, tak prý se k tomu chystají a pokud s tím nezačali už včera, tak to opět bude pochybný podnik s nejistým výsledkem. |
|
rusi maju vcelku ambiciozny plan roznych sond k roznym telesam... planuju na to vyuzivat generalizovane platformy... fg bola prva z takych sond... podobny pristup chce pouzit aj pri teleskopoch, kde prvy jeden (alebo mozno uz 2, nespominam si presne teraz) je uz na svojom mieste - spektr-r...
niekde tu bola aj prezentacia ku tomu...
takze je mozne, ze namiesto toho, aby opakovali fg, tak sa len posunu na dalsi bod v tom plane a budu pokracovat... [Edited on 19.1.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| zasadna vec bude vychytat chyby. Sojuz tiez nebol spociatku bohvieco, ale postupnym vychytavanim chyb sa z neho stal skutocny tazny kon. Dufajme ze sa nieco podobne podari aj s tymito platformami - medziplanetarny vyskum by to mohlo dost zlacnit, navyse sa tym redukuju niektore rizika (dnes je kazda sonda v podstate prototyp) |
|
citace:
zasadna vec bude vychytat chyby. Sojuz tiez nebol spociatku bohvieco, ale postupnym vychytavanim chyb sa z neho stal skutocny tazny kon. Dufajme ze sa nieco podobne podari aj s tymito platformami - medziplanetarny vyskum by to mohlo dost zlacnit, navyse sa tym redukuju niektore rizika (dnes je kazda sonda v podstate prototyp)
jj, keby sli sposobom, ze kazda dalsia opravuje chyby predchadzajucej, tak po nejakom case budu mat fakt dobru platformu... a aj pomerne lacnu ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
