| 24.5.2010 - 10:14 - Adolf | |
|
citace:
A ja uz som sa zlakol, ze chcu tromfnut Rusov. Ale slavy okolo toho tolko robia. 
Ví někdo opravdu, co Rusové v tomto už udělali a dělají?  ____________________
Áda |
|
citace:
citace:
A ja uz som sa zlakol, ze chcu tromfnut Rusov. Ale slavy okolo toho tolko robia.
Ví někdo opravdu, co Rusové v tomto už udělali a dělají?
Iste? to asi tazko 
Ale , (z viacerych zdrojov) ze
http://www.natoaktual.cz/topol-m-balisticka-raketa-pro-21-stoleti-d9o-/na_analyzy.asp?c=A061218_105746_na_analyzy_m02
...
http://www.hitechweb.genezis.eu/naporovypohon2.htm
"RS‑12M Topol (v kóde NATO SS‑25 Sickle) a RS‑12M1/M2 Topol‑M (v kóde NATO SS‑27)
Zatiaľ posledný test sa uskutočnil 1. novembra 2005, kedy „hypersonická hlavica“ letela vo vyšších vrstvách atmosféry fantastickou rýchlosťou 4800 m/s, teda vyše Mach 14! No túto rýchlosť nemožno férovo porovnávať s rekordom amerického X‑43, pretože ten dosiahol rýchlosť Mach 10 naozaj vlastnou silou a v horizontálnom lete, kým ruská „hlavica“ získala väčšinu rýchlosti počas balistického zostupu z vesmíru. To však nič nemení na fakte, že Rusko dokázalo doviesť scramjet do fázy operačnej použiteľnosti."
Ja si vsak na rozdiel od citatu myslim, ze aj X-43 bol 1.vypusteny z lietadla, 2, urychleny Pegasom. A teda v tom nie je zasadny rozdiel. A pre strely so scramjetom cez Mach5 je v Rusku vyber este sirsi.
|
|
O Topolu-M se lze dočíst také toto
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Topol_M |
| 24.5.2010 - 15:41 - Adolf | |
|
citace:
Iste? to asi tazko
Zajímavé, ale dočetl jsem se o 10-15 s zážehu scramjetu. Scramjet na Topolu je již operačně nasazen, ale nikdo ani nenaznačuje, že by pracoval déle než při zkouškách GILLu, kdy byl asi v podstatě tento motor vyvíjen.
To, čím se pyšní X-51, má být první zkouška scramjetu pro trvalý provoz. Během zkoušek má pracovat 300 s, než mu dojde palivo. Právě v tom má spočívat ta revolučnost. O ničem podobném jsem u jiných scramjetů zatím také opravdu neslyšel. ____________________
Áda |
|
| Promiňte, ale nikde není ani slovo, že by Topol-M používal scramjet - má hypersonický tvar tělesa pro klouzání v atmosféře a manévrovací)pohonné motory na KPL. Rusko nemá a nikdy nemělo fungující scramjet, stejně jako ostatní státy. |
| 24.5.2010 - 16:27 - Adolf | |
|
citace:
Promiňte, ale nikde není ani slovo, že by Topol-M používal scramjet - má hypersonický tvar tělesa pro klouzání v atmosféře a manévrovací)pohonné motory na KPL. Rusko nemá a nikdy nemělo fungující scramjet, stejně jako ostatní státy.
V tom druhém Martinově odkazu - na geneziz - se mj. uvádí:
Prehlásenia ruských politických a vojenských predstaviteľov nasvedčujú, že Rusko už má vo výzbroji prostriedok poháňaný scramjetom. Oficiálne označenie nebolo zverejnené, a tak sa o ňom zvyčajne hovorí ako o „hypersonickej hlavici pre Topol“, hoci sa o hlavicu v pravom zmysle slova nejedná. Ruské medzikontinentálne balistické rakety RS‑12M Topol (v kóde NATO SS‑25 Sickle) a RS‑12M1/M2 Topol‑M (v kóde NATO SS‑27) sú pravdepodobne najlepšími zbraňami svojho druhu na svete a sú postavené tak, aby prerazili akúkoľvek protiraketovú obranu. Ich hlavice sa nepohybujú po čisto balistickej trajektórii, ale môžu v určitom rozsahu manévrovať a meniť smer, naviac sú vybavené aj rušičkami a vrhačmi klamných cieľov. Rusko sa však rozhodlo spraviť ďalší krok a manévrujúcu balistickú hlavicu nahradilo manévrujúcim aerodynamickým telesom s vlastným pohonom. Prvý test tohto prostriedku sa uskutočnil v júli 2001. Strela Topol bežným spôsobom odštartovala zo základne v Plesecku a na vrchole svojej dráhy (prakticky vo vesmírnom priestore) uvoľnila „hlavicu“. Tá však po opätovnom vstupe do atmosféry nepokračovala po balistickej dráhe, ale spustila scramjet a letela niekoľko sto kilometrov vo výške asi 33 km, až kým zasiahla cieľ na polostrove Kamčatka. Od tej doby sa odohralo niekoľko ďalších testov, po ktorých ruskí politici a vojaci oficiálne hovorili o „hypersonickej hlavici“. Možno povedať, že tento prostriedok už je zaradený vo výzbroji a že práve k nemu sa vzťahovalo známe prehlásenie prezidenta Putina zo 17. novembra 2004, že „Rusko už čoskoro zaradí do výzbroje zbraň, akú nikto iný na svete nemá“. Experti sa zhodujú, že „hypersonická hlavica“ využíva poznatky získané z programu GLL‑31, možno sa dokonca jedná o nejakú modifikáciu GLL‑31. Rakety Topol a Topol‑M boli pôvodne skonštruované pre tri normálne hlavice, no kvôli medzinárodným zmluvám o kontrole strategických zbraní nesú len jednu. Rezervu nosnosti teda bolo možné využiť pre väčšie teleso s vlastným pohonom. Zatiaľ posledný test sa uskutočnil 1. novembra 2005, kedy „hypersonická hlavica“ letela vo vyšších vrstvách atmosféry fantastickou rýchlosťou 4800 m/s, teda vyše Mach 14! No túto rýchlosť nemožno férovo porovnávať s rekordom amerického X‑43, pretože ten dosiahol rýchlosť Mach 10 naozaj vlastnou silou a v horizontálnom lete, kým ruská „hlavica“ získala väčšinu rýchlosti počas balistického zostupu z vesmíru. To však nič nemení na fakte, že Rusko dokázalo doviesť scramjet do fázy operačnej použiteľnosti.
Nechci se dohadovat, je-li to jen spekulace nebo na tom něco je. Ovšem, i kdyby to tak bylo, tak by tam mělo být to, co zkoušeli v GILLu. A to byla zkouška scramjetu jako všechny ostatní, o nichž jsem kdy četl - jen takové blafnutí. Ale myslím, že pro střelu nad cílem to může být zcela postačující i v operačním nasazení. Pro mezistupeň orbitálního nosiče pro vysokou atmosféru nebo letoun, co má být za 3 h z NY v Tokiu, ale těžko. A k takovým ambicím směřuje X-51.
____________________
Áda |
|
tak a teď zase zpátky do vzduchoprázdna:
http://www.newscientist.com/article/mg20627616.600-darwinian-spacecraft-engine-to-last-twice-as-long.html |
|
Quote: To, čím se pyšní X-51, má být první zkouška scramjetu pro trvalý provoz. Během zkoušek má pracovat 300 s, než mu dojde palivo. Právě v tom má spočívat ta revolučnost. O ničem podobném jsem u jiných scramjetů zatím také opravdu neslyšel.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Běžná doba letu ICBM k cíli je cca 30 min. Při použití hlavice se scramjetem bude o něco delší. Použití scramjetového motoru oproti klasické manévrovací hlavici je zřejmě hlavně z toho důvodu, že scramjet umožní delší dobu manévrování při daném množství paliva (a tedy hmotě) , neboť bere okysličovadlo z atmosféry. Jestli tedy má být hlavice se scramjetem technicky ospravedlnitelná a účinná proti více-zónové protiraketové obraně, bude motor asi pracovat minimálně 5 minut a tedy nevidím rozdíl mezi X-51 a údajnou hlavicí Topolu-M, kromě toho, že v druhém případě motor musí pracovat při vyšších rychlostech. X-51 získává svou rychlost 4,5 Mach od B52 a raketového boosteru a urychluje jí na 6 Mach. Hlavice Topol získává zřejmě celou rychlost od nosiče a energii motoru využívá na akcelerace v horizontálním a vertikálním směru při aktivním manévrování.
Jinak bych chtěl poznamenat, že se znovu ukazuje, že zřejmě Obama měl mnohem důvěrnější informace o stavu vývoje a perspektivě podobných motorů a také o stavu vývoje v Rusku, než většina jeho kritiků, nemluvě o příspěvcích na těchto stránkách, které ho totálně zatracovali za změnu ve strategii NASA. Rozhodně, než vyvíjet monstrózní ARES 5 založený na technologii staré 40 let (v době předpokládaného využití) je lépe prověřit do r. 2015 všechny alternativní možnosti, jak navrhnout těžký nosič a mít pro něho pružnější využití.
|
|
| no tak co je s tym x -51? vcera mal letiet. |
|
Pane Pinkasi, zavrhnutí Aresu 5 tu vadí jen velmi málo(teď si ani nedovedu vzpomenout, jestli tu vůbec někdo nad tím bědoval). Takže tahle připomínka padá... 
Krom toho, nikde jsem neviděl jediné jasné vyjádření, že hlavice Topolu M používají SCRAMJET. Takže tu jen spekulujeme. Řekl bych, že X-51 bude opravdu první takový stroj na světě... |
|
Adolf - ten ruský test je zaujímavejší, ako sa zdá. Podľa niektorých článkov, čo som o tom vtedy našiel, to totiž vyzerá tak, že počas celého letu nevystúpil nad 100km a teda že celý let až na Kamčatku prebehol vo vysokej atmosfére. Pokiaľ by to bolo tak, je Ti jasné, čo by to znamenalo...
Ako napísal Pinkas - pokiaľ by rusi dosiahli takýto výsledok, tak je prinajmenšom plne porovnateľný s výkonom X-43. Porovnávať Topol (štartovacia hmotnosť bojovej rakety 45-47 ton) s Pegasusom (23 ton + vzdušný štart) je celkom dobre možné, obe zostavy majú na obežnú dráhu podobnú nosnosť - Pegasus 440kg, Topol ako Start-1 520kg.
X-51 - skúška bola odložená o 24 hodín na 26.5.2010. |
|
citace:
X-51 - skúška bola odložená o 24 hodín na 26.5.2010.
niekto tu ma tajne zdroje dajte link, lebo inak... |
|
http://www.theregister.co.uk/2010/05/26/x51_postponed/
Google X-51 aktualizované za posledných 24 hodín - hneď prvý odkaz |
|
citace:
http://www.theregister.co.uk/2010/05/26/x51_postponed/
Google X-51 aktualizované za posledných 24 hodín - hneď prvý odkaz
no vida, zatulana lod... mohla posluzit ako cvicny ciel |
|
heh
Ešte tak zistiť, čo to bolo za loď. V takýchto veciach nikto nestojí o divákov... |
|
ked uz sme pri tom, ako take hlavice vlastne zvladaju trenie pri navrate do atmosfery? a ako by vyzeral taky navrat scramjet-raketoveho nosica? da sa vyuzit waveriding na zmiernenie klesania a zahrievania draku?
a jedna blba otazka - da sa urobit scramjet s vektorovatelnym tahom a la F-35? aby sa udrzal vo velkych vyskach dlhsie nez mu to umoznuje waveriding? |
|
citace:
heh
Ešte tak zistiť, čo to bolo za loď. V takýchto veciach nikto nestojí o divákov...
Ne ne. to bolo cisto zo strachu o bezpecnost lode. |
|
Stroje typu waverider budú mať ešte hodne dlho nie že vektorovateľnú, ale dokonca ani viacrežimovú trysku. Ohýnať kanál, v ktorom je lokálne nadzvukové prúdenie plynov s teplotou najmenej 1700°C bude celkom sranda - na rázovej vlne teplota obvykle ešte stúpa.
Treba si tiež uvedomiť, čo je vôbec taká konštrukcia waverideru zač a ako a prečo waverider funguje - aký problém rieši a aké problémy zasa vytvára. |
|
citace:
Treba si tiež uvedomiť, čo je vôbec taká konštrukcia waverideru zač a ako a prečo waverider funguje - aký problém rieši a aké problémy zasa vytvára.
a vim ja? |
|
| njn - a ja ti to tu nedokážem vysvetliť pre rozsiahlosť problému a krátkosť miesta a času |
| 26.5.2010 - 22:50 - Adolf | |
|
No, zda mají Rusové scramjet schopný pracovat minuty, to samozřejmě nevím. Dostanu se jen k tomu, co vygooglím či mi někdo na diskusích podstrčí. Tak za jedinou ověřenou informaci o nejdelším zážehu scramjetu považuji tu informaci o desítkách sekund v programu GILL. Sekundy či desítky sekund zatím pracovaly všechny scramjety, o jejichž zkouškách jsou nějaké veřejné informace, a je to dost logické vzhledem k problémům s chlazením. Ta X-51 je prvním experimentem, o kterém jsem slyšel, že by měl zkoušet řešení s trvale udržitelným chlazením. Popisuje, jak to dělají, a je to dokonce fígl, který umožňuje se v takovém případě obejít bez doplňkového nákladu chladiva. Je nad tím tedy možno kulit oči.
Rusové, pokud vím, nikdy skutečně operační nasazení scramjetů v Topolu nepotvrdili. Zatím jsou to spekulace. Ta raketa má velkou rychlost, tak by dovedla minuty manévrovat v atmosféře i pomocí jen aerodynamických možností či speciálního raketového stupně. Pokud by se tam dal použít scramjet, nemuselo by to být pro minuty dlouhé manévry. Mohlo by to být pro nějaký náporový úskok, jaký se poblíž cíle může hodit. Nicméně ani o tom moc přesvědčen nejsem. Myslím, že když něco vojáci nasadí v takto kritickém úseku, zvlášť když je to v Rusku, bude to něco, co je už tak 10 let provozně vyzkoušené v méně kritických aplikacích. Moc nevěřím na horkou novinku v Topolu, i kdyby její zkoušky vycházely dobře. Spíš počítám, že se skládá z něčeho, co dělají docela už řemeslně a jsou si v tom zcela jistí.
Jestli má někdo jiný dlouhodobě fungující scramjet než ten v X-51, zajímalo by mě nejvíc, jak to chladí.
____________________
Áda |
|
citace:
...Jestli má někdo jiný dlouhodobě fungující scramjet než ten v X-51, zajímalo by mě nejvíc, jak to chladí.
Moze byt chladenie vecou obtokoveho pomeru? Musi horiet cely prierez? Nemozu si pri spalovani pomoct raketonaporovym motorom?
btw. raketonaporove motory su Ruskou dlhorocnou specialitou. A ked dokazali drzat spicku v ramjetoch, nemohli by byt blizko nej aj pri scramjetoch? |
| 26.5.2010 - 23:59 - Adolf | |
|
citace:
Moze byt chladenie vecou obtokoveho pomeru? Musi horiet cely prierez? Nemozu si pri spalovani pomoct raketonaporovym motorom?
btw. raketonaporove motory su Ruskou dlhorocnou specialitou. A ked dokazali drzat spicku v ramjetoch, nemohli by byt blizko nej aj pri scramjetoch?
Možné to všechno samozřejmě je. Jen je těžko odhadnout, jak moc možné to je. ____________________
Áda |
|
Jedna zpráva o včerejším letu X-51 je na http://www.space-travel.com/reports/US_Air_Force_tests_hypersonic_cruise_missile_999.html .
Podle zprávy let trval cca 200 sekund a pak byl předčasně ukončen ("about 200 seconds into the flight, a vehicle anomaly occurred and the flight was terminated"). Do Mach 4,8 to urychlil raketový motor na TPL a pak cca do Mach 6 scramjet (scramjet přidal cca 1 Mach, tedy cca 300 až 400 m/s). Maximální výška letu byla cca 21 km (70000 stop). |
| 27.5.2010 - 08:54 - Adolf | |
|
citace:
Jedna zpráva o včerejším letu X-51 je na http://www.space-travel.com/reports/US_Air_Force_tests_hypersonic_cruise_missile_999.html .
Co mě na tom překvapuje je tvrzení, že dosavadním rekordem doby funkce scramjetu před tímto zatím nejdelším 200 s zážehem bylo 12 s zapálení na X-43. To ignoruje tvrzením, která se povídají o GILL.
Čemu teď věřit? ____________________
Áda |
|
citace:
Co mě na tom překvapuje je tvrzení, že dosavadním rekordem doby funkce scramjetu před tímto zatím nejdelším 200 s zážehem bylo 12 s zapálení na X-43. To ignoruje tvrzením, která se povídají o GILL.
Čemu teď věřit?
kedze sa jedna o americke spravy, vysvetlenie je jednoduche - americania vacsinou ignoruju zvysok sveta v popisovani svojich vlastnych uspechov. Preto maju najrychlejsie auta, najlepsie lietadla, najvyssie budovy a najkrajsie zeny... z tych americkych |
|
Tak nejak.
Treba si uvedomiť, že žijeme vo svete, kde sú informácie výrazne filtrované - a niektoré aj veľmi významné vo filtroch proste uviaznu a zmenia sa takmer na informácie typu JPP, ktoré je nemožné rozumne overiť. |
| 27.5.2010 - 10:19 - Adolf | |
|
citace:
Tak nejak.
Treba si uvedomiť, že žijeme vo svete, kde sú informácie výrazne filtrované - a niektoré aj veľmi významné vo filtroch proste uviaznu a zmenia sa takmer na informácie typu JPP, ktoré je nemožné rozumne overiť.
Zajímavé jsou v tomto směru informace soukromých společností v projektu. Vláda smí klidně kecat. Udělila si na to patent. Kdyby ale Pratt & Whitney řekla, že to hořelo 200 s a nebyla to pravda, tak je to účetní podvod. ____________________
Áda |
|
citace:
...(scramjet přidal cca 1 Mach, tedy cca 300 až 400 m/s). Maximální výška letu byla cca 21 km (70000 stop).
Uz to vidim v novinach. "Scramjet pridal len 300 az 400 m/s!"
Uz vobec to, ze rychlost dokazal udrzat a zvysit je paradny uspech.
Skuste roztiahnut trabanta na 200km/h a nech potom udrzuje a zvysuje rychlost.
200sekund pri Mach 6 je velmi slusny vykon.
|
|
| jednoznacne je to uspech, a to uz pri prvom lete. Zostava uz len tesit sa na scramjet SSTO |
