Vycházel jsem z teorie že by se to stalo ve vakuu. TO BY RYCHLOST DOPADU polystyrénu , BYLA 20m/s - zrychlení.
NTSC bylo 30 fr/s . O 60fr/s se jím ještě ani nezdálo.
Dle videa trval proces 12 frame . Což je 0,4 sec.
Video jde v počátku rychlostí 25%
Konstrukční vzdálenost od oblasti předního úchytu k poraněnému křídlu, je ve směru pohybu , cca 10 m
Kousek polystyrénu o hmotnosti 1.2 kg nemohl v turbulentním prostředí za hlavní nádrží a v tlaku 5kPa (tj. 1/20 atm.tl.) za 0.4 sec ,(hybnost) dosáhnout údajnou rychlost.
Raketoplán havaroval z úplně jiných důvodů.
Vlado.
Při sledování toho trapného dokumentu mě běhal mráz po zádech . Jak můžou starý lidi tak lhát.
ARMSRONG, nám chtěl něco říct , ale nebylo mu to umožněno.
"Ve stínu Měsíce" 1 a 2. Dokumentární film o programu Apollo.
Na TV Prima ZOOM
Myslíš toto?
A lidem jako Vlado doporučuji kouknout minimálně na poslední dvě minuty tohoto dokumentu.
Při sledování toho trapného dokumentu mě běhal mráz po zádech . Jak můžou starý lidi tak lhát.
ARMSRONG, nám chtěl něco říct , ale nebylo mu to umožněno.
citace:Jde mi o to, aby zde případný čtenář našel i protiargumenty a nejen Vladova prohlášení.
To je chvályhodné.
A jaké protiargumenty tu čtenář najde na toto???
citace:Při sledování toho trapného dokumentu mě běhal mráz po zádech . Jak můžou starý lidi tak lhát.
ARMSRONG, nám chtěl něco říct , ale nebylo mu to umožněno.
Já věřím, že Vlado není v občanském životě žádný hlupák, ale na všech fórech, kde jsem měl tu smůlu ho potkat, se vždy projevoval jako typický troll.
No prosim:
citace:Raketoplán havaroval z úplně jiných důvodů.
Vlado.
Aleši, podívej se do vlákna APOLLO.
Stačí dvě Vladovi věty (již přesunuté sem), a diskuse je rázem na půl stránky rozhozená.
Dokut Vlado nezačne svá tvrzení podrobně vysvětlovat a dokládat, tak je to pro mě jen hloupý troll omílající nesmysly pořád dokola.
citace: Konstrukční vzdálenost od oblasti předního úchytu k poraněnému křídlu, je ve směru pohybu , cca 10 m
Kousek polystyrénu o hmotnosti 1.2 kg nemohl v turbulentním prostředí za hlavní nádrží a v tlaku 5kPa (tj. 1/20 atm.tl.) za 0.4 sec ,(hybnost) dosáhnout údajnou rychlost.
Raketoplán havaroval z úplně jiných důvodů.
Pro snadnější pochopení.
Představte si kamion s kapotáží ve tvaru nádrže ET který jede rychlostí 140 km/h . Na návěsu pojede po kolejnici směrem dopředu upevněné křídlo raketoplánu rychlostí 20 m/s . Z kabiny kamionu bude vyhozen polystyren (5x4x1,5 dm) . Udělá do křídla díru?
citace:Kousek polystyrénu o hmotnosti 1.2 kg nemohl v turbulentním prostředí za hlavní nádrží a v tlaku 5kPa (tj. 1/20 atm.tl.) za 0.4 sec ,(hybnost) dosáhnout údajnou rychlost.
Máš tam chyby ty kašpárku.
Zásah křídla se odehrál v 82s po startu. Výška cca 20km, rychlost 2,5Machu - 840m/s.
Statický tlak cca 6,3kPa.
Zaprvé to nebyl žádný polystyrén a zdruhé si záměrně zamlčel parametr tlaku dynamického.
Při tak velké rychlosti a pořád v celkem husté atmosféře se tak plošně velký a váhově malý kus citelně zbrzdí i na těch pár metrech od předního závěsu ke křídlu.
Na záběrech je vidět, jak se ta pěna po nárazu rozprskne na prach. Něco tak destrukčního bych nečekal při tebou uváděných rychlostech nárazu.
Tohle je uzavřená kapitola.
Rozporuješ něco, co nejsi schopen relevantně doložit. Ostatně jako vždy.
citace:Kousek polystyrénu o hmotnosti 1.2 kg nemohl v turbulentním prostředí za hlavní nádrží a v tlaku 5kPa (tj. 1/20 atm.tl.) za 0.4 sec ,(hybnost) dosáhnout údajnou rychlost.
Máš tam chyby ty kašpárku.
Zásah křídla se odehrál v 82s po startu. Výška cca 20km, rychlost 2,5Machu - 840m/s.
Statický tlak cca 6,3kPa.
Zaprvé to nebyl žádný polystyrén a zdruhé si záměrně zamlčel parametr tlaku dynamického.
Při tak velké rychlosti a pořád v celkem husté atmosféře se tak plošně velký a váhově malý kus citelně zbrzdí i na těch pár metrech od předního závěsu ke křídlu.
Na záběrech je vidět, jak se ta pěna po nárazu rozprskne na prach. Něco tak destrukčního bych nečekal při tebou uváděných rychlostech nárazu.
Tohle je uzavřená kapitola.
Rozporuješ něco, co nejsi schopen relevantně doložit. Ostatně jako vždy.
1/ ta pena mala -200°C
2/ manazeri to podcenili podobne jak vlado... "kusok polystyrenu"
Ja len nechapem preco ma jeden diskuter to vyhradne pravo sustavne porusovat pravidla fora. To sa da niekde priplatit vynimka alebo co?
Rok bol klud a zase to ide dolu vodou...
citace:Kousek polystyrénu o hmotnosti 1.2 kg nemohl v turbulentním prostředí za hlavní nádrží a v tlaku 5kPa (tj. 1/20 atm.tl.) za 0.4 sec ,(hybnost) dosáhnout údajnou rychlost.
Máš tam chyby ty kašpárku.
Zásah křídla se odehrál v 82s po startu. Výška cca 20km, rychlost 2,5Machu - 840m/s.
Statický tlak cca 6,3kPa.
Zaprvé to nebyl žádný polystyrén a zdruhé si záměrně zamlčel parametr tlaku dynamického.
Při tak velké rychlosti a pořád v celkem husté atmosféře se tak plošně velký a váhově malý kus citelně zbrzdí i na těch pár metrech od předního závěsu ke křídlu.
Na záběrech je vidět, jak se ta pěna po nárazu rozprskne na prach. Něco tak destrukčního bych nečekal při tebou uváděných rychlostech nárazu.
Tohle je uzavřená kapitola.
Rozporuješ něco, co nejsi schopen relevantně doložit. Ostatně jako vždy.
Kašpárku,máš tam hodně chyb.
Zásah křídla se odehrál v 81s po startu. Výška cca 25km, rychlost 2,46Machu – 796 m/s.
Statický tlak cca 5,2kPa.
Pro fajnšmekry, raději uvedu izolační pěna. Pěna při -200st.c má stejnou hmotnost jako př -40st.c.
Dynamický tlak, váhově malý kus pěny, lehce urychlí náraz na spodní plochu křídla. Žádná náběhová hrana (viz video) Pro destrukční sílu je nutno brát v úvahu rozklad sil.
Na všechny tyto technická data zapomeň. A ber v úvahu, záznam videa.
Já udělal chybu v tom, že jsem počítal s frekvenci 30 fra/s ale ono to video je s frekvencí 60fra/s
.
Takže celý děj se odehrál za 0,2sec. To je rychlostí dopadu 50m/s.
K uváděné rychlosti NASA 250m/S TO MÁ DALEKO.
Já udělal chybu v tom, že jsem počítal s frekvenci 30 fra/s ale ono to video je s frekvencí 60fra/s
.
Takže celý děj se odehrál za 0,2sec. To je rychlostí dopadu 50m/s.
K uváděné rychlosti NASA 250m/S TO MÁ DALEKO.
snad si tu niekto nemysli, ze na vystrel z dela, ktory chcu analyzovat pouzije NASA trapnych 30fps!
Postavia zariadenie na test kridla a nepouziju vysokorychlostnu kameru? SR?
800fps nie je nic mimoriadne
Pokud vím, tak zásah křídla kvalitně zaznamenaly jen dvě kamery.
Na tom druhém záběru, kde je vidět i spodek křídla, je náraz do oblasti náběžné hrany nepřehlédnutelný. Kdyby kus pěny dopadl na spodek křídla, tak se po něm sklouzen a zůstane víceméně v celku. Ale na záznamu vidíme, že se ta pěna rozprskla velmi podobně, jako při simulaci ostřelování makety křídla.
Vyšetřovatelé CIAB měli k dispozici nejen tyto záběry, ale i telemetrii, trosky orbiteru, technickou dokumentaci a další informace, na jejímž základě dospěli k názoru, co způsobilo havárii Columbie.
A co máš ty? Prd!
Základní data o stavu raketoplánu ve chvýli kolize tě nezajímají a místo toho se odvoláváš na komprimované video na YT, jehož snímkovací frekvenci sis vycucal z prstu, stejně jako vzdálenost mezi předním úchytem a křídlem. Vliv dynamického tlaku ignoruješ a úmyslně nediskutuješ postup, kterým si dospěl k těm svým číslům.
Ono spočítat rychlost na základě času a vzdálenosti je hezké cvičení, ale kde si vzal, že úlomek pěny tu vzdálenost proletěl konstatntní rychlostí vůči orbiteru? Dynamický tlak na ten úlomek "zatlačil" tak silně, že relativní rychlost úlomku se rapidně zvýšila, což je ostatně vidět i na těch posledních pěti snímcích záznamu před kolizí.
A perla všeho je, že tam kde jsi v koncích s vyvětlením svých představ, tak nasadíš SR.
Vlado, ty jsi jako tiskový mluvčí. Žvaníš, žavníš, ale nic neřekneš.
no prosim:
citace:Takže celý děj se odehrál za 0,2sec. To je rychlostí dopadu 50m/s
citace:Kousek polystyrénu o hmotnosti 1.2 kg nemohl v turbulentním prostředí za hlavní nádrží a v tlaku 5kPa (tj. 1/20 atm.tl.) za 0.4 sec ,(hybnost) dosáhnout údajnou rychlost.
citace:NTSC bylo 30 fr/s . O 60fr/s se jím ještě ani nezdálo.
citace:Já udělal chybu v tom, že jsem počítal s frekvenci 30 fra/s ale ono to video je s frekvencí 60fra/s
citace:Rychlost nárazu pěny na křídlo byla maximálně 28m/s tj. 100km/h
citace:. Důkazy mám.Fyziku nelze oblafnout
citace:Vidím že s fyzikou jsou problémy tak to zkusím přes matematiku.
OK, uznávám, že některá Vladova prohlášení do diskuze vůbec nic dobrého nepřinášejí a jsou zcela zbytečná (jsou bez důkazů, bez odkazů a bez souvislostí). Podobné příspěvky mi vadí jako většině ostatních a také proto je toto téma potlačené, takže jeho příspěvky se nezobrazují na úvodní straně fóra ani v RSS kanálu.
Pokud ale Vladova prohlášení obsahují alespoň nějaké odkazy, čísla a informace (a přitom se týkají kosmonautiky), považuji za rozumné se k nim vyjádřit (diskuze bez rozporných názorů je podle mne dost nudná).
Použiji teď tedy naprosto stejnou zjednodušenou logiku (které Vlado říká "selský rozum" a kterou označuje jím zavedenou zkratkou SR) a zhodnotím tak jen odkazované video (ze startu raketoplánu Columbia STS-107 v lednu 2003).
Obecně převážně souhlasím s rozborem od Alchymisty.
Podle mne je z videa zřejmé, že v první fázi po odpadnutí se pěna pohybuje v turbulentním proudu vzduchu spíš do strany (možná i "dopředu", což je ve víru možné) a teprve od frame 4917 začíná být pěna strhávána proudem vzduchu (o rychlosti cca 800 m/s) směrem "dolů", ke křídlu. Náraz na spodní stranu náběžné hrany křídla podle mne nastal ve frame č. 4923. Celé urychlování pěny tedy trvalo jen cca 6 frames (snímků), což při 60 fps dává dobu cca 0,1 sekundy. Protože před urychlováním se pěna pohybovala převážně do strany (podle mého odhadu z pozorování), tak dráhu intenzivního urychlování (dynamickým proudem vzduchu) osobně odhaduji nejméně na 12 až 15 metrů. Z toho vychází průměrná rychlost na 120 - 150 m/s a protože šlo o zrychlený pohyb (odhadnu ho jako rovnoměrně zrychlený), tak konečná dopadová rychlost pěny na křídlo mi vychází v rozmezí 240 - 300 m/s (konečná rychlost rovnoměrně zrychleného pohybu je totiž dvojnásobkem průměrné rychlosti, schválně si to Vlado zjisti a přepočítej).
Z tohoto mého "SR" rozboru videa tedy plyne, že dopadová rychlost pěny byla někde kolem 250 m/s, což dobře odpovídá závěrům NASA (ale je to v rozporu s Vladovým výsledkem, protože Vlado ve svých úvahách udělal několik chyb, nepřesných odhadů a nepřípustných zjednodušení).
Uznáš svoje chyby Vlado? Kde je těch 28 m/s z Tvého prvního prohlášení?
citace: (diskuze bez rozporných názorů je podle mne dost nudná).
Tak s tím rozhodně souhlasím. Já se rád v diskusi podívám na argumenty vysvětlující, že se mýlím.
Diskuse je (jak píší na Wiki) věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí.
Ale když se oponenta zeptáš, jak ke svým číslům dospěl, a on tě místo vysvětlení v následujícím příspěvku zahrne dalšími čísly s poukazem na SR, tak to pak lze těžko považovat za diskusi.
Môj "rozbor" predpokladá najjednoduchšiu môžnú trajektóriu pohybu úlomku od miesta uvolnenia k miestu nárazu a najjednoduchší možný spôsob pohybu - pohyb rovnomerne zpomalený, a "odhad" na ňom založený je teda spodnou hranicou jeho dopadovej rýchlosti.
Akýkoľvek ďalší predpoklad "zložitejšieho" pohybu dopadovú rýchlosť len ďalej zvyšuje. Súhlasím s názorom Aleša, že pohyb je v skutočnosti zložitejší a teda dopadová rýchlosť bude vyššia. Na zábere kamery E208 to pomerne zreteľne vidno, pohyb smeruje spočiatku relatívne viac do strany a až následne dozadu.
Dala by sa samozrejme urobiť aj podstatne lepšia analýza, založená na premeraní pozícií úlomku na každom jednotlivom snímku z kamier E212 a E208 a ich priemet na priemet raketoplánu, snímky spárovať (kamery majú rovnakú snímkovú rýchlosť a viditeľná dráha ulomku je aj na snímkoch kamery E208 jedenásť frame do okamihu nárazu), potom tieto priemety prepočítať na skutočné rozmery/vzdialenosti a zo známych časových intervalov snímkov spočítať rýchlosti a zrýchlenia. Je to v podstate zvládnuteľné aj v "ručnom režime", bez doplnkového programového vybavenia, len je to pracné a časovo náročné. [Upraveno 13.7.2015 Alchymista]
citace:Môj "rozbor" predpokladá najjednoduchšiu môžnú trajektóriu pohybu úlomku od miesta uvolnenia k miestu nárazu a najjednoduchší možný spôsob pohybu - pohyb rovnomerne zpomalený, a "odhad" na ňom založený je teda spodnou hranicou jeho dopadovej rýchlosti.
Akýkoľvek ďalší predpoklad "zložitejšieho" pohybu dopadovú rýchlosť len ďalej zvyšuje. Súhlasím s názorom Aleša, že pohyb je v skutočnosti zložitejší a teda dopadová rýchlosť bude vyššia. Na zábere kamery E208 to pomerne zreteľne vidno, pohyb smeruje spočiatku relatívne viac do strany a až následne dozadu.
Dala by sa samozrejme urobiť aj podstatne lepšia analýza, založená na premeraní pozícií úlomku na každom jednotlivom snímku z kamier E212 a E208 a ich priemet na priemet raketoplánu, snímky spárovať (kamery majú rovnakú snímkovú rýchlosť a viditeľná dráha ulomku je aj na snímkoch kamery E208 jedenásť frame do okamihu nárazu), potom tieto priemety prepočítať na skutočné rozmery/vzdialenosti a zo známych časových intervalov snímkov spočítať rýchlosti a zrýchlenia. Je to v podstate zvládnuteľné aj v "ručnom režime", bez doplnkového programového vybavenia, len je to pracné a časovo náročné. [Upraveno 13.7.2015 Alchymista]
A dodal bych, že už to někdo dávno udělal, jenom jeden pán to jaksi nechce brát v potaz ....
citace:
Podle mne je z videa zřejmé, že v první fázi po odpadnutí se pěna pohybuje v turbulentním proudu vzduchu spíš do strany (možná i "dopředu", což je ve víru možné) a teprve od frame 4917 začíná být pěna strhávána proudem vzduchu (o rychlosti cca 800 m/s) směrem "dolů", ke křídlu. Náraz na spodní stranu náběžné hrany křídla podle mne nastal ve frame č. 4923. Celé urychlování pěny tedy trvalo jen cca 6 frames (snímků), což při 60 fps dává dobu cca 0,1 sekundy. Protože před urychlováním se pěna pohybovala převážně do strany (podle mého odhadu z pozorování), tak dráhu intenzivního urychlování (dynamickým proudem vzduchu) osobně odhaduji nejméně na 12 až 15 metrů. Z toho vychází průměrná rychlost na 120 - 150 m/s a protože šlo o zrychlený pohyb (odhadnu ho jako rovnoměrně zrychlený), tak konečná dopadová rychlost pěny na křídlo mi vychází v rozmezí 240 - 300 m/s (konečná rychlost rovnoměrně zrychleného pohybu je totiž dvojnásobkem průměrné rychlosti, schválně si to Vlado zjisti a přepočítej).
Z tohoto mého "SR" rozboru videa tedy plyne, že dopadová rychlost pěny byla někde kolem 250 m/s, což dobře odpovídá závěrům NASA (ale je to v rozporu s Vladovým výsledkem, protože Vlado ve svých úvahách udělal několik chyb, nepřesných odhadů a nepřípustných zjednodušení).
Uznáš svoje chyby Vlado? Kde je těch 28 m/s z Tvého prvního prohlášení?
Aleši , chybu jsem už přiznal. Bylo to jenom o 100%. Stačilo vydělit 4947/82 = 60fps. 1F%= 0,016 s
Ale. Z kamery E212 je vidět že od snímku 4917 po 4924 uletí pěna 4,3m za 0,116s. To je
rychlost 37m/s. Průměrná by to byla, kdyby začínala z 0 . I kdyby to byl dvojnásobek ,tak to je rychlost max 74m/s.
Stačí dva trojúhelníky na obrazovku a přenést rovnoběžky bodu 4917 a 4924 na známe rozměry RSB. Jedna sekce na SRB má délku 4m.
U výpočtu rychlosti pádu pěny by možná nebylo od věci také uvažovat zrychlení raketoplánu v danou dobu -
V tu dobu zrychlení mírně klesalo (první špička)
Možná je lépe diskutovat o tom, že i přes poškození dopadající pěnou by se raketoplán možná nerozpadl, protože nejvyšší naměřená teplota před rozpadem byla jen 78°C v nejexponovanějším místě - na rozpad hliníkové /duralové konstrukce potřebujeme teplotu přes 300°C (vzhledem k namáhání) - ale take nezapomeňme rychlý rozvod tepla hliníkovou konstrukcí.
Za hlavní příčinu havárie bych možná viděl selhání hlavního počítače, který se nevypořádal se zmatenými a protichůdnými daty, k tomu se přidal výpadek části hydrauliky.
Na zákládě zmatených dat uvedl raketoplán do rotace, která ho nakonec roztrhala.
Tomu by odpovídal i pokus o aktivaci ručního řízení, který bohužel přišel pozdě.
Přispívá k tomu i fakt, že nebylo NASA zveřejněné, jak astronauti zahynuli.
Přilba, co jsem viděl, mi nepřišla ohořelá a snímky kabiny také nikdo neviděl - také největší částí co jsem viděl, je přední podvozková noha se zachovanými pneumatikami. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/STS-107-Debris_KSC_Hangar.jpg
Ale to jsou jen spekulace, které mne tehdy při vyšetřování napadly.
Když se tu tak volněji diskutuje...
OK Vlado, neshodneme se. Jak už jsem psal, tak z toho videa amatérsky nelze nic moc přesného odvodit, protože každý z nás v něm vidí něco jiného. Já například na snímku 4924 vidím rozbitou pěnu už u odtokové hrany křídla raketoplánu (a nikoliv u náběžné, takže do uletěné vzdálenosti bych musel započítat dalších cca 10 metrů délky křídla). Nevím také, čemu říkáš "segment" SRB, ale oficiálně byly SRB raketoplánu "čtyřsegmentové" a měly celkovou délku přes 45 metrů (takže i po odpočítání špičky a trysky měl jeden segment SRB délku minimálně 8 metrů [a ne Tebou uváděné 4 metry]).
Jak tu napsal Petr Šída, tak přesnou analýzu toho videa udělali už v NASA s výslednou dopadovou rychlostí pěny cca 250 m/s. Mnou uvedenými odhady a pozorováním videa jsem dospěl také k cca 250 m/s, takže osobně nemám žádný důvod pochybovat o závěrech NASA. Tím to pro mne končí.
Někdy je užitečné být skeptický k tvrzením autorit (jakou je např. NASA), ale nemá smysl si myslet "že nám všichni pořád lžou" (což je Vlado, bohužel, Tvůj případ). Zkus se Vlado od té představy oprostit a uvidíš, že svět Ti bude hned připadat trochu hezčí.
Všichni jsme tu uvedli svoje názory a argumenty. Závěr ať si udělá každý čtenář podle sebe.
Dál se tu k tomuto "problému" nebudu vyjadřovat.
P.S.: Pro zájemce o vlastní analýzu přidávám ještě náčrtek raketoplánu s měřítkem pro porovnání.
quote
FANTASTICKÉ ! Chtěl bych panu Vladovi poděkovat za ten zážitek
-----------------------------------------------
Aby jste měli o čem přemýšlet.
O čem Aldrin mluví v (43 -57s) filmu . O jaké ohnivě kouli mluví, při vypnutí 1. st. 80m nad motory. .Přes kterou proletěli . Ve scénáři to nebylo.
Ja myslím . že to byla exploze části 2. st . balistické rakety Saturn 5 . A bylo to to vhodné , nejak okecat.
citace:pirochta - všimni si ale frame 4923 a 4924 - krídlo zrejme zasiahol len jeden z nich, druhý preletel popod krídlo.
Vzpomněl jsem si ještě na jeden záběr - tady se podívej na čas 0.37
Podívej se na 0.36 - zde je velikost obou úlomků téměř stejně velká - tj. najednou z jednoho velkého úlomku máš dva menší (nebo větší?)
1) Otázkou také je, jestli pak simulovaný kus pěny není příliš velký.
2) Testovaný vzorek má ostré hrany (což na videu nevypadá), kde při tak vysoké dopadové rychlosti nemůžeme popřít jejich vliv na destrukci náběžné hrany, což je dobře vidět z videa.
Dále je záběrů patrné, že máš dva kousky pěny pod křídlem, poté jeden velký kus v oblaku vlevo. Jestli je to pouze všechno z jednoho kusu nebo ze dvou, nevím.
Jak jsem už říkal u havárie bych se držel typických závěrů vyšetřovatelů leteckých nehod - jedna příčina havárii nedělá, ale právě ta může vyvolat takový řetězec událostí, které pak k havárii vedou.
Ohledně možného vzniku rotace před rozpadem - viz předchozí příspěvek - na těchto záběrech mi to připadne, že letí i na zádech, tj. rotace kolem podélné osy.
Škoda, že toto video není součástí vyšetřovací zprávy, ale musí se složitě dohledávat: https://www.nasa.gov/columbia/caib/htm/movies.html
Místo toho jsou tam rozkostičkované záběry - nebo celé to video je ve velmi nízké kvalitě.
Srovnejte závěr videa na NASA s tímto:
Premenlivý aerodynamický nápor pri "voľnej rotácii" úlomku bude vysoký, budú tam tiež nemalé odstredivé zrýchlenia - úlomok urobí na videu bezmála dve "otočky", rotuje teda zhruba 4-10x za sekundu (240-600 otáčok za minútu), a zrýchlenia/spomalenia od aerodynamického odporu sú veľmi vysoké - vychádza to minimálne na 200m/s^2, ale maximálne cez 500m/s^2, teda 20 - >50G.
Za takýchto podmienok sa úlomok takmer akéhokoľvek tvaru, okrem "gule" alebo "kocky", veľmi rýchlo rozláme na kusy ktoré sa budú tvarom budú guli alebo kocke blížiť.
Keďže vieme, že jeden rozmer úlomku je "pevne daný" - hrúbka penovej izolácie - ostatné sa mu budú prispôsobovať. V momente odlomenia od nádrže mal úlomok plochý tvar "dosky" - dva rozmery boli značne väčšie ako tretí, takže v prúde muselo nevyhnutne dôjsť k jeho rozlámaniu.
Nemyslím si, že by izolačná pena nejak vynikala pevnosťou - výrazne pevnejšia ako bežný polyuretan alebo polystyrén rozhodne nebude...
Ostatne, svojho času mali vážny problém aj s nejakým miestnym vtáctvom, ktoré si do peny začalo vyzobávať hniezdne dutiny - a za deň stihli urobiť niekoľko sto dier.
"Ostré hrany" síce môžu mať nejaký vplyv na "deštrukčnú schopnosť" úlomku, v tom, že napätie sa koncentruje do malého priestoru, ale zo záberu z testov je zrejmé, že k prelomeniu nábežnej hrany dochádza trochu iným mechanizmom - začína "natrhnutím" na "vzdialenejšej" strane segmentu, blízko spojovacieho zosilnenia segmentu, ktorý zrejme zabráni ďalšiemu priehybu segmentu a tam vzniká koncentrácia napätí.
citace:Jak jsem už říkal u havárie bych se držel typických závěrů vyšetřovatelů leteckých nehod - jedna příčina havárii nedělá, ale právě ta může vyvolat takový řetězec událostí, které pak k havárii vedou.
Druhá podobná múdrosť hovorí, že havária je dôsledkom reťazca ignorovaných nebezpečných udalostí a nesprávnych rozhodnutí. To sa stalo napríklad aj v prípade Challengeru.
K povzdychu o youtube môžem len smutne pripojiť ten svoj ach jo.
Pirochta: neberte to osobně, ale zdá se mi, že si vybíráte jenom něco a z toho děláte závěry
zajímalo by mě, odkud čerpáte tu maximální hodnotu teploty 78 stupňů
vždyť ty čidla začala postupně odcházet, protože "něco" přepálilo dráty k nim vedoucí
stejně tak odešel hydraulický systém a nakonec i pneumatika na levém podvozku přišla o tlak, proč asi?
už ve výšce 70 km byl za orbiterem vyfocený oblak trosek (tedy spíš něco na způsob plamene, přesně za místem na levém křídle), v tu chvíli byla teplota na náběžné hraně nějakých 1500 stupňů, i jenom prasklina v potahu by znamenala, že se plyn o této teplotě dostane dovnitř
všechno ostatní je už jenom logický důsledek, oslabení konstrukce levého křídla, jeho ulomení a okamžité poslání zbytku orbiteru do rotace kolem podélné osy a pak už jenom rozpad na menší a menší části (jaká boční zrychlení tam působila a co to udělalo s posádkou je asi jasné)
spekulace o tom, že na fotce není vidět nic ohořelého? na té fotce toho vidět moc není, záleží na tom, kde které části byly, rozpad pokračoval i v nižších vrstvách atmosféry už na zbrzděných troskách, díky tomu mohly přežít například některé paměťové záznamy, co si vybavuji fotky kulových nádrží, ty jako velké kusy byly ohořelé pořádně
tel trochu hledání něčeho, co tam není a co už vyřešili jiní ....
O čem Aldrin mluví v (43 -57s) filmu . O jaké ohnivě kouli mluví, při vypnutí 1. st. 80m nad motory. .Přes kterou proletěli . Ve scénáři to nebylo.
Ja myslím . že to byla exploze části 2. st . balistické rakety Saturn 5 . A bylo to to vhodné , nejak okecat.
14.7.2015 - 01:06 - Josef Chlachula V čase 43:57 začíná mluvit Cernan, nikoliv Aldrin. Po vypnutí motorů 1. stupně letí celá sestava setrvačností a je ve stavu beztíže. Žhavé plyny, ale nejenom žhavé, se z místa vzniku skoro ve vakuu šíří všemi směry a vytvářejí kouli. Jakmile 2. stupeň nabere tah, tak tím proletí.
To co Cernan popisuje je vidět v 44:14 a 44:15, šestnáctou sekundu už zase raketa vypadá jak se na raketu patří.
Již jsem ho poznal. je to Cernan.
To mi můj SR nebere . Aby rozpínající se plyn rychlostí zvuku 300m/s (skoro vakuum , 60 km výška), který již z motorů neproudí , předběhl těleso rakety, které letí setrvačností 3000m/s.
Proč ten plyn se nerozpínal před vypnutím motorů když ještě tekl z motorů?
O čem Aldrin mluví v (43 -57s) filmu . O jaké ohnivě kouli mluví, při vypnutí 1. st. 80m nad motory. .Přes kterou proletěli . Ve scénáři to nebylo.
Ja myslím . že to byla exploze části 2. st . balistické rakety Saturn 5 . A bylo to to vhodné , nejak okecat.
14.7.2015 - 01:06 - Josef Chlachula V čase 43:57 začíná mluvit Cernan, nikoliv Aldrin. Po vypnutí motorů 1. stupně letí celá sestava setrvačností a je ve stavu beztíže. Žhavé plyny, ale nejenom žhavé, se z místa vzniku skoro ve vakuu šíří všemi směry a vytvářejí kouli. Jakmile 2. stupeň nabere tah, tak tím proletí.
To co Cernan popisuje je vidět v 44:14 a 44:15, šestnáctou sekundu už zase raketa vypadá jak se na raketu patří.
Již jsem ho poznal. je to Cernan.
To mi můj SR nebere . Aby rozpínající se plyn rychlostí zvuku 300m/s (skoro vakuum , 60 km výška), který již z motorů neproudí , předběhl těleso rakety, které letí setrvačností 3000m/s.
Proč ten plyn se nerozpínal před vypnutím motorů když ještě tekl z motorů?
Vladenko, tvoj SR sice nebere vela veci, ale toto konkretne sme tu uz rozoberali. Takze skus tvoj SR poprosit nech urobi trosku miesta aj pamati
Na rakete SaturnV bol dobre viditelny jav zvany recirkulacia, ked je cast plynov z raketovych motorov nasavana naspat po rakete "proti prudu". Je to dane tlakovymi podmienkami v okolo rakety a deje sa to na vsetkych raketach. Na Saturne to bolo len velmi dobre vidno
Dalej, ako iste tvoj SR nevie, prvy stupen Saturnu bol pri oddeleni brzdeny raketovymi motormi, ktore ho odtlacili od zvysku rakety. Tieto motory taktiez horeli "proti prudu" a ich spaliny vyplnili okolie rakety az po razovu vlnu, co je oblast vysokeho tlaku. Takze pri oddelovani prveho stupna celu raketu zahalili plamene. Neslo vsak o gulu, skor o kuzel Viacej studuj, menej taraj
