| 09.3.2016 - 11:58 - David | |
|
Slovíčkaření hubí diskuzi. Je jasné, že v tak složitém systému jako je nosič či kosmická loď nějaká součástka, nebo třeba i celý motor, nebo i dva selžou. Důležité je co se stane potom. V americkém projektu Apollo se motory vypnuly, nebo se posádka přesunula jiné části kosmické lodi a letělo se dále k Měsíci.
V ruském případě následoval výbuch, ostatně sami Sověti po letu Apolla 13 přiznali, že oni by v takovém případě posádku nezachránili.
Pokud tedy napíši, že program Apollo neměl chybu, znamená tento bonmot, že byl dokonalý a že o minimálně padesát let předběhl nejen svoji dobu, ale zejména tehdejší konkurenci, tj. skvělé sovětské inženýry. |
|
Mate vůbec predstavu jak by to vypadalo kdyby Sovetsky svaz letel na Mesic a hlavne jak by to dopadlo?Tam by uz neslo s jejich fobii utajovani cehokoli a kdykoli nepřiznat ze leti na Mesic.A sledovat v primem prenosu totalni fijasko spojene(podle toho jak to měli spatne vymyslene,skonstruovane,neotestovane - a to meli)ještě se zbytečnou smrti kosmonautu?Proto se celou dobu s lidmi jen placaji 400 km na obezne draze země.Na to ten jejich 100x upgradovany dopravni zigulik ještě tak tak staci a když ne tak drzi posadka tyden hladovku aby mohli pridat 10kg materialu navíc-neskutecné.
A automaty?1975 Viking - s cim to dnes chcete alespoň porovnat?Jeste dalších 30 let není sance aby tento projekt někdo alespoň dobehl nebo nasledoval.To uz není prece jen o penezich!
|
| 09.3.2016 - 17:36 - Patek | |
|
Neotestovaný měli pouze Blok A rakety N-1 a kompletní LOK. Jinak ostatní části byly testovány jak na zkušebních stavech tak i část za reálného letu. Blok D dokonce jeden čas běžně k Měsíci létal. SA se i několikrát od Měsíce vrátil, LK se úspěšně testoval na oběžné dráze okolo Země atd.
A v pilotovaných letech dopadli Američané jak? Posledních 45 let se plácají na dráze do 400km a od zrušení STS jsou rádi, že je ti proklínaní Rusové na ISS dovezou (i když ne zadarmo). Po technickém zázraku STS, se veletočem vrátili k modernizovanému Apollu.
Řekněte mi, proč ti Američané do toho "100x upradovaného dopravního ziguliku" vůbec lezou? Proč si nepočkají na svoji vlastní kosmickou loď? Asi jim ten "zigulik" až zas tak moc nevadí.
Kosmonautika byla, je a ještě hodně dlouho bude hlavně o penězích.
V počátku byla i o prestiži, ale dnes je prestiž někde hodně vzadu. |
|
citace:
Jenomže finance nezavinili havárie N-1
Jak psal Patek, Blok A N-1 nebyl testován na zkušebním stavu. proč? Nebylo dostatek peněz.
citace:
žalostné výsledky planetárních sond.
Myslíš tím třeba sody Veněra?
Nebo Lunochod? Něco podobného USA dokázali až v roce 1998.
citace:
Vše bylo v nízké technické a technologické úrovni.
A nebo ....
citace:
Je jasné, že v tak složitém systému jako je nosič či kosmická loď nějaká součástka, nebo třeba i celý motor, nebo i dva selžou.
Vysoká technologická úrověň opět není zadarmo.
citace:
Mate vůbec predstavu jak by to vypadalo kdyby Sovetsky svaz letel na Mesic a hlavne jak by to dopadlo?
Mám, ale jinou než ty. Jenže o představách se tu nebavíme.
citace:
Je snad i jiný závažný důvod proč nemají USA novou kosmickou loď, než jsou snad finance?
Mám pocit, že jsme si nerozuměli. 
USA jsou zemí, která má největší HDP na světě. Pokud všechny země dají jen jedno procento HDP na kosmický výzkum, je jasné, která země dá nějvětší částku a podle toho také bude vypadat stav a výsledky jejich kosmonautiky.
Bohužel o penězích rozhoduje politika a aktuální zájmy. A jaké zájmy USA v šedesátých letech měli snad všichni víme, a podle toho také vypadalo financování. Kdyby politici v USA vzali část prostředků armádě a dali je NASA, mohla by pak NASA místo 19mld mít třeba 40mld dolarů. A to by pak NASA nemusela složitě přemýšlet, jestli podpoří meziplanetární sondy, nebo pilotovanou kosmonautiku. A o Rusku ani nemluvím. Tam teď vládce Kremlu má větší zájem na armádě, než kosmonautice. |
| 09.3.2016 - 21:19 - tycka | |
|
citace:
Jak psal Patek, Blok A N-1 nebyl testován na zkušebním stavu. proč? Nebylo dostatek peněz.
Potíž je v tom, že v socialistickém bloku obecně nebyli peníze často to jediné, čeho se prostě nedostávalo.
Třeba prostě by vám řekli třeba jako odpověď - nedostatečné stavební kapacity a i velký nedostatek potřebného materiálu na jejich stavbu. Prostě peníze jste mít klidně mohl, ale už jste prostě vybavení za ně na svůj projekt již nesehnal. Třeba podnik co vám ho měl dodat, již neměl prostě již potřebné výrobní kapacity a nemohl ani zvýšit výrobu - neměl třeba doteď stavební firmu (nikoliv peníze) na tak dlouho odkládanou výstavbu nové moderní výrobní haly.
|
|
Co se týče testování N-1, tak tam skutečně nebyly peníze.
Ale jinak souhlasím. V Sovětském svazu nebyl průmysl tak rozvinutý jako v USA, a taky to přispělo k porážce v přistání na Měsíci.
Ale jak můžeme vidět na úspěších SSSR, technologii a technickou kvalitu nakonec zvládli.
|
| 09.3.2016 - 21:46 - David | |
|
| Američané jako první a u vnějších planet jako jediní provedli základní výzkum všech planet včetně Pluta. Jako první s předstihem min. deseti let realizovali aplikované družice ve všech odvětvích, doletěli na Měsíc, zafinancovali i nesmysl jménem ISS, staví jako jediní pilotovanou loď pro lety do vzdáleného vesmíru, po Marsu si jezdí jak se jim zamane, tak co po nich ještě chcete. Kdyby na dvacet let úplně zastavili kosmický výzkum, stejně by se zbytek světa na jejich úroveň nedostal. |
|
citace:
Kdyby na dvacet let úplně zastavili kosmický výzkum, stejně by se zbytek světa na jejich úroveň nedostal.
Kdyby na dvacet let věnovali roční rozpočet NASA třeba agentůře ESA, a ESA by si stanovila nové priority, tak by USA nejen dohnali, ale i předehnali.
Schopnost vymýšlet nové technologie, nová řešení, inovace či základního výzkumu, mají všichni lidé na světě.
Rozdíl je jen v podmínkách, které k tomu dostanou. V různých zemích různé. A podstatnou část těch podmínek tvoří financování.
Odmítám myšlenku, že lidé v USA jsou inteligentnější, chytřejší a umí lépe počítat, něž třeba lidé v Číně či Rusku. |
| 09.3.2016 - 22:47 - Patek | |
|
| Všimli jste si, že do roku 1989 nejvíc sněhu v zimě napadlo v SSSR a teď je to v USA? Alespoň tak nám to tvrdí média. Pokud by ruská kosmická technika byla tak špatná jak tvrdí někteří odborníci, tak proč si do Sojuzu Američani sedají, proč má Atlas ruský motory, proč si západ nechává družice vynášet ruskými raketami, proč Američani létali na Mir? A netvrďte, že to bylo z lásky k Rusku. Bylo to a stále je ze dvou důvodů. Za prvé aby ušetřili peníze a za druhé protože ti Rusové mají (měli) něco, co Američani ne. Ale to už se dostávám do souvislostí kosmonautiky a sem to moc nepatří. |
| 09.3.2016 - 22:54 - tycka | |
|
citace:
Ale jak můžeme vidět na úspěších SSSR, technologii a technickou kvalitu nakonec zvládli.
Tím bych si rozhodně nebyl tak jistý - četl jsem články jak to vypadalo na Miru a také paměti bývalých kapitánů ponorek SSSR - jak se neustále potýkali s kvalitou vybavení ponorek. |
| 09.3.2016 - 23:03 - tycka | |
|
citace:
proč má Atlas ruský motory, proč si západ nechává družice vynášet ruskými raketami,
Jde především o cenu a navíc má prostě USA mají o jejich použití dohodu. A závislý na nich určitě nejsou.
Co se týče družic - tak tam jde pouze cenu - pokud jsem majitel soukromé firmy - tak mě opravdu bude zajímat jen a pouze ta cena. O politiku se prostě nestarám.
A co se týče Miru - šlo částečně i o pomoc tehdejší ruské vládě, kdy peníze z USA umožnili jeho udržení v provozu a i dodali některé vybavení - například palubní počítač.
A co se týče sněhu - tak se píše jen o kalamitních stavech. Tedy to co není normální a běžné. [Upraveno 09.3.2016 tycka] |
|
Ja sa len cudujem jak to tu david zase roztocil 
Mne to pride ako diskusia o tom, ci zavisi pomaranc od toho, ze je oranzovy, alebo ze je gulaty, alebo ze ma duzinu...
Pani, to je vsetko jedno s druhym. Ano, rusi by s americkym rozpoctom boli inde. Ale rusi nikdy nebudu mat americky rozpocet, pretoze su to rusi - bordel je ich sposob existencie.
Ano, americky inzinier je lepsi a sikovnejsi nez rusky alebo cinsky. Keby nebol, sedel by stale doma v rusku alebo v cine a nikdy by nedostal americke obcianstvo
Ano, kozmicky vyskum je otazka financii. A financie su otazka vyzkumu. Jeden z vedeckeho pokroku vytvori novy priemysel, druhy zivotnymi podmienkami vyhana svoje mozgy do zahranicia. Peniaze nepadaju z oblohy, su vysledkom podmienok ktore stat vytvoril.
Ano, americania sa vozia v sojuzoch. Pretoze sa tak rozhodli. A rusi prezivaju na americanoch, pretoze bez ISS by zakapala aj ta posledna ruska aktivita v kozme. Ako by dopadla cisto ruska stanica, to vidime na ruskych moduloch co nie a nie dokoncit...
Takze tak, jedno s druhym  |
|
citace:
Ano, americky inzinier je lepsi a sikovnejsi nez rusky alebo cinsky. Keby nebol, sedel by stale doma v rusku alebo v cine a nikdy by nedostal americke obcianstvo
Tak na toto jsem taky pomyslel.
Myslím, že si to shrnul celkem výstižně. |
| 10.3.2016 - 06:31 - dodge | |
|
Historie výzkumu rudé planety.
http://www.space.com/16496-mars-landing-missions-timeline.html?cmpid=NL_SP_weekly_2016-3-09 |
| 10.3.2016 - 07:42 - David | |
|
| V žádné totalitě peníze nikdy nechybí, prostě se natisknou neb jsou podloženy "potivou prací". Navíc v totalitě se nikdo nezodpovídá za jejich použití. S prvním stupněm N-1 to bylo určitě zcela jinak. Vezmeme-li v úvahu jak byl obrovský musel by být zkušební stav též obrovský, než by jej dostavěli byli by už Amíci dávno na Měsíci. |
| 10.3.2016 - 07:54 - David | |
|
| 11.3.1960 vyslaly USA první meziplanetární sondu všech dob, směřovala do prostoru mezi drahami Země a Venuše. Byl jí 43 kg vážící Pioneer-5. Sondu vynesl nosič Thor-Able, což byla kombinace balistické rakety středního doletu s horními stupni nosiče Vanguard. Sonda pracoval až do vzdálenosti 36 mil.km od Země ačkoli nebyla vybavena směrovou parabolickou anténou. |
|
citace:
V žádné totalitě peníze nikdy nechybí, prostě se natisknou neb jsou podloženy "potivou prací".
isteze. A preto sovietsky zvaz skrachoval...
David, tvoje predstavy su niekedy viac nez naivne. Peniaze su len obezivo. Ked neslape ekonomika, mozes ich natlacit kolko chces. Pre blizsie info kontaktuj Roberta Mugabeho |
|
Nas problém s Davidem je i tento:
Sovetska agentura TASS oznamuje ze VCERA v rannich hodinách BYLA s kosmodromu Bajkonur VYPUSTENA kosmicka lod Sojuz-2.... s posadkou.Veliel...,Palubni inzenyr....Posadka se zameruje na další mirovy výzkum kosmického prostoru.Všechny systémy kosmicke lodi pracuji normalne,kosmonaute se citi dobře. |
| 10.3.2016 - 08:50 - David | |
|
N-1 určitě nezkrachoval z nedostatku peněz. Důkazem je to, že nevyzkoušený první stupeň " zkoušeli" za letu, ovšem s plně funkčními horními stupni a s funkční kosmickou lodí i když bylo předem jasné že pravděpodobnost selhání je vysoká. Divím e tomu, že skvělé sovětské inženýry nenapadlo vyzkoušet první stupeň za letu pouze s maketami horních stupňů a tím nepromrhat značné prostředky a nakonec i urychlit zkoušky prvního stupně.
Divím se že za to několik skvělých sovětských inženýrů neposlali do gulagu. [Upraveno 10.3.2016 David] |
|
Nieco si najprv o tom precitaj. V programe N-1 hrala prim politika, ked uz sa sudruhovia konecne rozhodli ze sa zapoja do zavodu o mesiac, tak rovno "dobehnut a predbehnut". Pozemne skusky sa obmedzili na minimum, testovat sa malo za letu. To sa totiz v pripade uspechu moze hned propagandisticky vyuzit.
Cize sovietski inzinieri boli ako kon, ktoremu zviazu zadne nohy a zapchaju nozdry, a ocakavaju od neho ze vyhra derby |
| 10.3.2016 - 15:59 - dodge | |
|
10.března 1959 došlo k prvnímu letu raketoplánu X-15, pilotoval Scott Crossfield.
Letová posádka nosiče NB-52A Stratofortress, zleva doprava: Harry W. Berkowitz, technik-operátor vypouštění; Kapitán John E. Allavie, USAF, Pilot; Kapitán Charles C. Bock, Jr., USAF, velitel letounu, na základně Edwards AFB, 7 února 1959.
North American Aviation X-15A 56-6670 je vynášen pomocí Boeingu NB-52A Stratofortress 52-003. Absence námrazy na trupu X-15 ukazuje, že žádné kryogenní pohonné hmoty nejsou na palubě při tomto letu.
X-15A 56-6670 pod křídlem NB-52A 52-003. Scott Crossfield je v kokpitu raketoplánu.
http://www.thisdayinaviation.com/10-march-1959/ |
| 12.3.2016 - 10:19 - David | |
|
V souvislosti s pondělním startem evropské sondy k Marsu, není na škodu podívat se do historie průzkumu Marsu.
1964 - Americký Mariner-4 - průlet
1971 - Americký Mariner-9 - družice, průlety u měsíců Marsu
1975 - Americký Viking - přistání na povrchu
2003 - Americký rover na povrchu - oprava 1997 / Machi / - na toho prcka jsem úplně zapomněl.
Evropa poslala na dráhu kolem Marsu družici, která stále pracuje v roce 2006. [Upraveno 12.3.2016 David] |
| 12.3.2016 - 13:53 - Machi | |
|
citace:
...
2003 - Americký rover na povrchu
...
1997. |
| 12.3.2016 - 17:33 - David | |
|
Ještě jsem se podíval na pracující planetární sondy, doufám, že jsem na nic nezapomněl.
VENUŠE- orbiter : Akatsuki JAP.
MARS - orbiter : MRO USA.
: MAVEN USA
: M. Expres ESA
: MOM IND
: / ExoMars 2016 ESA / plán start 14.3./
MARS - na povrchu: MER USA
: MSL USA
: / ExoMars 2016 ESA / plán start 14.2./
ASTEROIDY - orbiter : Dawn USA
: Hayabusa -2 JAP / na cestě /
ASTEROIDY - na povrchu : Hayabusa 2 JAP / na cestě /
JUPITER - orbiter : Juno USA / na cestě /
SATURN - orbiter : Cassini USA
KOMETY - orbiter : Rosetta ESA
KBO -průlet : New Horizons USA / na cestě/
Interstellar Mission : Voyager-1 USA
: Voyager-2 USA
RESUMÉ :
USA 10 sond, z toho dvě " na cestě" a dvě v "mezihvězdném prostředí"
ESA 4 sondy, z toho dvě " na startu "
JAP 3 sondy, z toho dvě " na cestě "
IND 1 sonda
POZN.:
Rusko a Čína zatím NIC !
[Upraveno 12.3.2016 David] |
| 13.3.2016 - 10:38 - novák | |
|
citace:
pracující planetární sondy
Dík.
Možno-li vytvořit i seznam pracujících vesmírných observatoří, dalekohledů apod.? |
|
citace:
Možno-li vytvořit i seznam pracujících vesmírných observatoří, dalekohledů apod.?
Na tom zapracoval Machi už v roce 2012. Možná by to stálo za nějakou udržovací aktualizaci, nicméně ten základ, který asi hledáš, v této infografice najdeš.
http://my-favourite-universe.blogspot.com/2012/01/infografika-kosmicke-observatore.html
 |
| 13.3.2016 - 15:21 - Machi | |
|
Má verze už je poněkud zastaralá, spousta věcí se změnila, musím ji aktualizovat.
Nicméně asi nejlepší aktuální informace v grafické formě produkuje Olaf Frohn.
Zde je odkaz na jeho poslední aktualizovanou grafiku o kosmických observatořích
http://armchairastronautics.blogspot.cz/p/space-observatories.html.
 |
| 14.3.2016 - 08:40 - novák | |
|
| Dík. Pěkné. |
| 14.3.2016 - 09:22 - David | |
|
Abych si zkrátil čekání podíval jsem se do historie na váhové charakteristiky sond k Marsu, nebude to asi vyčerpávající. Čerpal jsem m.j. i ze SPACE 4O a tam mi " nesedí" váhy ruských sond Mars-4 až 6, kde je známo, že Proton v předmětném oknu nemohl dodat původní sondě typu Mars-3 potřebnou rychlost a tak bylo nutno sondy rozdělit a orbitální i přistávací části startovaly vlastním Protonem a váha klesla na 2.500 kg.
Sondy při odletu ze Země :
--------------------------
4.643 kg - Mars3 - Rusko - 1971
4.330 kg - ExoM - ESA - 2016 / na cestě /
3.893 kg - MSL - USA - 2011 / stále pracuje na Marsu/
2.500 kg - Mars6 - Rusko - 1973
2.450 kg - MAVEN - USA - 2013 / stále pracuje u Marsu/
2.325 kg - Viking- USA - 1975
2.180 kg - MRO - USA - 2005 / stále pracuje u Marsu/
1.120 kg - MGS - USA - 1996
1.062 kg - MER - USA - 2003 / stále pracuje na Marsu /
1.042 kg - M.EX - ESA - 2003 / stále pracuje u Marsu/
974 kg - Mar.9 - USA - 1971
890 kg - M.Pf - USA - 1996
670 kg - Phoe - USA - 2007
550 kg - MOM - IND - 2013 / stále pracuje u Marsu/
412 kg - Mar.6 - USA - 1969
261 kg - Mar.4 - USA - 1964 / první sonda v historii u Marsu/
Na povrchu Marsu "
-----------------
1.090 kg - Viking- USA - 1975
899 kg - MSL - USA - 2011 / stále pracuje na Marsu - rover /
600 kg - ExoM - ESA - 2016 / na cestě /
385 kg - Mars3 - Rusko - 1971 / vezl rover 20 kg /
36O kg - M.Pf - USA - 1996 / z toho 11,5 kg rover /
35O kg - Phoe - USA - 2007
174 kg - MER - USA - 2003 / stále pracuje na Marsu - rover /
71 kg - M.Ex - ESA - 2003 / Beagle 2 /
[Upraveno 14.3.2016 David] |
| 15.3.2016 - 00:05 - David | |
|
Každá planetární sonda je úspěch a vizitka úrovně jak vědecké, tak technické. Příkladně Čína se na planetární sondu dosud nevzmohla. Je třeba ale vidět, že tato mise se realizuje dvacet let a zejména v přistávací části JEN sbírá zkušenosti se zanedbatelným vědeckým efektem.
Za dobu přípravy sondy odletělo k Marsu několik amerických son z nichž každá je o několik generací vpředu. |
