|
//A jak byste to pak vysvětloval studentům, že ostatní tělesa hodně Plutu podobná po všech stránkách už planety nejsou? Jen tradicí? Která - jako všechno - netrvá věčně? //
Nebylo by to vyjímkou. Kaspické moře se také jmenuje moře, přestože to je podle všech znaků jezero. |
|
citace:
//A jak byste to pak vysvětloval studentům, že ostatní tělesa hodně Plutu podobná po všech stránkách už planety nejsou? Jen tradicí? Která - jako všechno - netrvá věčně? //
Nebylo by to vyjímkou. Kaspické moře se také jmenuje moře, přestože to je podle všech znaků jezero.
Vlastní jméno a objektivní klasifikace je něco jiného. (Korejská lidově demokratická republika..) |
|
To je pravda, nicméně objektivní kritérium, se bude v tomto případě hledat těžko.
Když budu čerpat z informací poskytnutých panem A.Vítkem:
//
Rezoluce č. 5A
IAU proto rozhodla, že planety a další tělesa v naší Sluneční soustavě jsou definičně rozdělena do tří kategorií následujícím způsobem:
(1) Klasická planeta[1] je nebeské těleso, které
(a) obíhá kolem Slunce,
(b) má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala síly pevného tělesa, takže zaujme tvar hydrostatické rovnováhy (přibližně kulová),
(c) vyčistilo prostor kolem své dráhy.
(2) trpasličí planeta je nebeské těleso, které
(a) obíhá kolem Slunce,
(b) má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala síly pevného tělesa, takže zaujme tvar hydrostatické rovnováhy (přibližně kulová) [2],
(c) nevyčistilo prostor kolem své dráhy,
(d) není měsícem.
//
,tak o objektvní klasifikaci lze mluvit těžko. Jak vidno , liší se v případě Pluta zřejmě dle astronomů jen bodem c). A kdo posoudí míru znečištění dráhy? |
|
Body c) by bylo lépe přeložit následovně:
c) aby vyčistilo prostor kolem sebe
Komentář: Je-li objekt dostatečně hmotnější, než všechna tělesa, pohybující se v rezonanaci 1:1, nebo po drahách blízkých této komensurabilitě s tímto tělesem, tak postupem doby (měřeno v geologických dobách, nebo chcete-li v astronomických dobách, tedy >10E5 let), osud těchto ostatních těles je takový, že buď
1) jsou-li v přesné komensurabilitě, pak
1a) se shromáždí v okolí libračních bodů L3, L4 a L5 a v prostoru mezi "planetou" a libračními body L4 a L5 se pohybuje minimum tělese a pokud se nějaké takové vyskytne, nemuže se přiblížit k planetě samotné; nebo
1b) stane se satelitem planety (jejím měsícem).
2) není-li komensurabilita přesně 1:1, pak taková tělesa jsou vypuzena na dráhy s podstatně větší nebo naopak podstatně menší poloosou dráhy (to odpovídá podstatně delší nebo naopak kratší oběžné době kolem Slunce).
Je proto statisticky významně menší zastoupení těles s dobami oběhu málo se lišícími dobami oběhu od doby oběhu "planety" a nenacházejícími se v libračních bodech L3, L4 nebo L5.
Toto skutečně platí pro všechny "klasické planety" (těch osm), ale tuto podmínku Pluto nesplňuje, protože existují tzv. plutina, tedy tělesa, která mají skoro identickou dráhu s Plutem (a jejich dráhy neovládá Pluto, ale rezonance s Neptunem).
Za Pluto bojovali zejména američtí astronomové, protože jej objevil právě Američan, a teď nemají nic... Ostatní se (právem) obávali, že díky objevům dalších podobných těles typui TNO, nastane inflace "planet".
Setkal jsem se a hovořil v ČT s dr. Sekaninou, který pracuje desítky let v JPL a je jedním z největších odborníků na malá tělesa ve Sluneční soustavě a ten na moji otázku, na kterou stranu se staví (bylo to minulou středu), řekl (parafrázuji, doslova si to nepamatuji, ale význam je následující): "Pluto samozřejmě není žádná planeta, ale obří kometa."
____________________
Antonín Vítek |
|
Ještě definitivní úpravy rezolucí IAU:
V rezoluci 5 bylo škrtnuto slovo "classical" ("klasická") pro označení 8 zbývajících planet (tj. 5B byla většinou odmítnuta)
Rezoluce 6A (definice Pluta jako trpasličí planety a prototypu nového druhu těles) byla přijata takto:
237 hlasů pro, 157 proti a 30 se zdrželo hlasování.
Rezoluce 6B (o názvu "plutonian objects" = "plutonská tělesa") byla většinou přítomných zamítnuta.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Setkal jsem se a hovořil v ČT s dr. Sekaninou, který pracuje desítky let v JPL a je jedním z největších odborníků na malá tělesa ve Sluneční soustavě a ten na moji otázku, na kterou stranu se staví (bylo to minulou středu), řekl (parafrázuji, doslova si to nepamatuji, ale význam je následující): "Pluto samozřejmě není žádná planeta, ale obří kometa."
Dokud se bojovalo za vyslani meziplanetarni sondy k "posledni planete, ktera dosud nebyla zkoumana automatem vyrobenym lidskou rukou", pak byl Pluto planetou. Oponentu bylo pomalu a nebyli moc slyset. Sonda k Plutu neni na ceste ani rok, a uz se slovicko "planeta" skrta. To je tedy fofr... :-)
To jen (velmi zjednodusene, pochopitelne) na okraj... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Setkal jsem se a hovořil v ČT s dr. Sekaninou, který pracuje desítky let v JPL a je jedním z největších odborníků na malá tělesa ve Sluneční soustavě a ten na moji otázku, na kterou stranu se staví (bylo to minulou středu), řekl (parafrázuji, doslova si to nepamatuji, ale význam je následující): "Pluto samozřejmě není žádná planeta, ale obří kometa."
Velmi trefne, i kdyz bych si to zatim tahle na jisto netroufnul rict. |
| 25.8.2006 - 09:14 - Vítězslav Novák | |
|
Není ten Dr. Sekanina odborník zejména na komety?
Každý má tendenci přeceňovat svůj obor... |
|
citace:
Není ten Dr. Sekanina odborník zejména na komety?
Každý má tendenci přeceňovat svůj obor...
Je to skutečně jeden z předních světových odborníků na komety. A když ten řekne, že Pluto má strukturu jako kometární jádro, tak mu věřím. To není přecenování svého oboru.
Já sám jsem se od doby, kdy začala diskise o statutu Pluta vždy přikláněl k názoru, že to planeta v plném slova smyslu není.
____________________
Antonín Vítek |
|
Trochu mimo téma.
Kdysy jsem četl, že Měsíc se vzdaluje od Země asi o metr za rok. Tak z něj možná za čas bude planeta. Nemáte pro zajímavost tušení, kde je ta kritická vzdálenost, kdy by mohl opustit gravitační pole Země a vydat se na oběžnou dráhu kolem Slunce? |
|
| Sorry za překlep, "Kdysi". |
|
Myslim ze Mesic se vzdaluje o 4m za 100let.
Jednou jsem slysel hloupy argument kreacionalistu, kteri rikali ze pri takove rychlosti vzdalovani by pred nekolika tisici lety obihal uvnitr Zeme. Zrejme hosi trochu neumi pocitat, protoze vzdalenost Zeme-Mesic je 380000km.
Navic bych nikomu nedoporucoval pouzivat linearni extrapolaci pro tyto deje. Predpokladam tedy, ze vzdalovani Mesice se asi zpomaluje, protoze i slapove jevy by mely slabnout s vychladanim teles a jejich vzdalovanim.
Kazdopadne si mysilm ze Mesic by mel byt v bezpeci jeste po nekolik miliard let nez se priblizi k libracnim bodum mezi Zemi a Sluncem.
Pak by se mohl zacit pohybovat po chaoticke draze chvili kolem Slunce, chvili kolem Zeme a mohl by se se Zemi dokonce i srazit. Nevim ale jestli se touto moznosti nekdo poradne zabyval. Pokud ne, ta zbyva jeste par miliard let casu. |
| 25.8.2006 - 17:23 - Vítězslav Novák | |
|
[quote
Já sám jsem se od doby, kdy začala diskise o statutu Pluta vždy přikláněl k názoru, že to planeta v plném slova smyslu není.
Ale to já taky! Jako planeta je divná. Jenom si nejsem jistý tou kometou.
Ale může být... |
|
Pluto jako kometa je pravděpodobnější, ale pořádně velká od těch co známe, hustotou by sedělo, 2g/cm -3, komety mají 05-4g/cm-3. Albedo (odrazivost) povrchu odpovídá metanovému ledu. Za tím Plutem je podobného smetí plno a komet taky.
Je dobře, že máme 8 planet, krásně se nám to zjednodušuje. Pluto je ovšem nyní mediální "hvězdou".  Jen tak dál!  |
| 26.8.2006 - 23:19 - Adolf | |
|
Tedy já osobně, ač nejsem žádný geolog, jsem Pluto mezi planetami moc neuznával a doufal jsem v podobný vývoj. U té definice jsem však čekal, že se objeví spíš vnitřní geologie - jestli to prošlo planetárním geologickým vývojem nebo ne. To vyčištění prostoru kolem mi připadá dost zvláštní. Měl bych k tomu pár rejpavých poznámek, které berte pochopitelně víc jako vtip než vážnou argumentaci.
Jak chceme soudit na vyčištěnost prostoru kolem Pluta, když sotva vidíme Pluto samotné? Na základě toho, co vidíme, prostor kolem Pluta apoň zdánlivě dost čistý bude.
Když jsem zavedli tu vyčištěnost, tak bychom možná měli pochybovat o Saturnu jako planetě, když má kolem sebe prstence nějakého bordelu. Dokoce i Země má jakési nenápadné prstence. Ovšem nebude to s nimi tak žhavé. Nicméně Země se podle definice asi stává objektem, který by měl být v současnosti sesazen z planety, protože prostor kolem sebe víc zasviňuje četnými objekty, než aby ho čistila, díky kosmonautice. Takže jsme možná podle své definice kosmonautikou zrušili svou planetu jako planetu.
|
|
Vždyť je to o kousek výš vysvětleno.
U Pluta jsou plutína, (a cituji p. Vítka) , tedy tělesa, která mají skoro identickou dráhu s Plutem (a jejich dráhy neovládá Pluto, ale rezonance s Neptunem).
"Bordel" kolem Saturnu a Země, jsou jejich "satelity" a krouží kolem. |
| 27.8.2006 - 00:47 - Adolf | |
|
| To Li Sung: Aha, takže je to míněno tak, že vyčistí svou sluneční orbitu tak, aby tato tělesa konvertoval aspoň na své satelity? Pokud jsou tělesa na prakticky stejné sluneční orbitě pod vlivem jiného gravitačního pole ve větší míře, než je to u posuzovaného objektu, tak tento objekt není planetou. Platilo by to i, kdyby tato tělesa neovlivňoval Neptun víc než Pluto, a byla jen víc pod vlivem Slunce než Pluta, až jsou zhruba na stejné orbitě? |
|
citace:
To Li Sung: Aha, takže je to míněno tak, že vyčistí svou sluneční orbitu tak, aby tato tělesa konvertoval aspoň na své satelity?
No hlavně vyčistí tak, že tam nezůstanou. Tato ostatní tělesa jsou zřejmě myšlena "srovnatelně velká", ale možná to přímo v textu nakonec není, nevím.
citace:
Pokud jsou tělesa na prakticky stejné sluneční orbitě pod vlivem jiného gravitačního pole ve větší míře, než je to u posuzovaného objektu, tak tento objekt není planetou. Platilo by to i, kdyby tato tělesa neovlivňoval Neptun víc než Pluto, a byla jen víc pod vlivem Slunce než Pluta, až jsou zhruba na stejné orbitě?
Tady té otázce moc nerozumím. Na dráze planety mohou být menší tělesa udržována gravitací této planety a zároveň Slunce. To bylo myšleno? ____________________
--
MIZ |
| 27.8.2006 - 11:24 - anonim | |
|
| prý se ještě bude definice upřesňovat nějákou komisí, která to počitám popíše i nějákejma vzorcema aby ty termíny nebyly fuzzy. |
|
citace:
prý se ještě bude definice upřesňovat nějákou komisí, která to počitám popíše i nějákejma vzorcema aby ty termíny nebyly fuzzy.
Ano, přečtěte si poznámku č. 2 k rezoluci 5A (v této niti na předchozí stránce, ale pro jistotu ji zde opakuji):
[2] An IAU process will be established to assign borderline objects into either dwarf planet and other categories.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
Pokud jsou tělesa na prakticky stejné sluneční orbitě pod vlivem jiného gravitačního pole ve větší míře, než je to u posuzovaného objektu, tak tento objekt není planetou. Platilo by to i, kdyby tato tělesa neovlivňoval Neptun víc než Pluto, a byla jen víc pod vlivem Slunce než Pluta, až jsou zhruba na stejné orbitě?
Tady té otázce moc nerozumím. Na dráze planety mohou být menší tělesa udržována gravitací této planety a zároveň Slunce. To bylo myšleno?
Už jsem to vysvětloval, ale ještě jednu stručněji:
Je-li hmotnost tělesa, o které se jedná dostatečně veliká ve srovnání s ostatními pohybujícími se na stejné dráze, pak tyto ostatní mají tři možnosti:
a) stanou se měsíci tohoto tělesa, nebo
b) shromáždí se kolem libračních bodů L4 a L5, nebo
c) změní se doby jejich oběhu tak, že nebudou v komensurabilitě 1:1 s daným tělesem (laicky řečeno, budou obíhat kolem Slunce buď dál nebo blíž ke Slunci)
Bod c) nevylučuje, že jejich výsledné dráhy mohou křížit dráhu tohoto tělesa (příklad Pluta, který kříží dráhu s Neptunem, nebo blízkozemní planetky se Zemí).
Jsou-li tělesa obíhající po stejné dráze srovnatelně hmotná, pak k událostem sub a) až c) nedojde a žádné z nich nemá podle rezoluce IAU právo na to být zváno planetou.
Je to otázka definice a má rozumný fyzikální podklad. Sama o sobě nevylučuje v budoucnosti možnost objevu nějakého tělesa, které podmínky IAU splňovat bude.
____________________
Antonín Vítek |
| 27.8.2006 - 18:22 - Adolf | |
|
Děkuji všem odpovídajícím, zejména panu Vítkovi!
Když jsem nad tím zkoušel chvíli hloubat, tak je mi to doufám jasné. Těším se, že během krátké doby o tom někdo udělá poučný pořad na Discovery a zmíněné body a) až c) budou ilustrovány animací. Kdyby existovala už před tím někde dostupná na netu, uvítal bych, kdyby na ni její objevitel dal link.  |
|
| Nevite prosim nekdo (nejsem astronom), jaka byla dosavadni definice "planety" (byla-li)? Dosavadni = dokud se jeste Pluto pocitalo mezi planety... Dekuji predem za jakoukoliv odpoved! ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Nevite prosim nekdo (nejsem astronom), jaka byla dosavadni definice "planety" (byla-li)? Dosavadni = dokud se jeste Pluto pocitalo mezi planety...
Ne, neexistovala. Dokonce ani v letech 1850 - 1860, kdy první planetky, které byly považovány za planety, byly přeznačeny v angličtině na "minor planets", nebyl stanoven žádný proces nebo pravidlo, podle kterého rozlišit mezi "planet" a "minor planet". To vlastně trvalo až do současnosti, kdy byl pojem "minor planet" (tedy po česku "planetka") hozen do starého železa.
____________________
Antonín Vítek |
| 28.8.2006 - 18:05 - anonim | |
|
| Nu bude taky nutný upřesnit definici co je to pletka a co trpasličí planeta. Protože takových těch skoro kulatých planetek je taky plno. Mimo Ceresu je to Vesta a ještě nějáký. Nevíte někdo jak budou rozlišovat toto? |
|
citace:
Nu bude taky nutný upřesnit definici co je to pletka a co trpasličí planeta. Protože takových těch skoro kulatých planetek je taky plno. Mimo Ceresu je to Vesta a ještě nějáký. Nevíte někdo jak budou rozlišovat toto?
Poznámka v rezoluci přijaté IAU:
[2] IAU vypracuje postup, kterým bude stanovena hranice mezi trpasličími planetami a dalšími kategoriemi. |
| 03.9.2006 - 14:00 - Adolf | |
|
| Má někdo zajímavý odkaz ohledně dopadu Smarta? |
| 03.9.2006 - 14:27 - Vítězslav Novák | |
|
| Na http://www.esa.int/esaCP/index.html momentálně nic jiného než dopad SMARTa není. |
|
citace:
Má někdo zajímavý odkaz ohledně dopadu Smarta?
http://www.cfht.hawaii.edu/News/Smart1/
Observation of the Impact of Smart-1 / C. Veillet. - Mauna Kea : Univ. of Hawaii, CFHT. - 2006-09-02. - [Cit. 2006-09-02]. ____________________
Antonín Vítek |
|
| Napadla mi otázka, či zo SMARTu vobec nieco zostalo. Mam pocit, ze tepelna energia pri takej rychlosti narazu uvolnena by asi stacila na to ,aby sa kompletne vyparil, alebo nie? |
