|
citace:
Som zvedavy na prve analyzy z vrtu. Ci aj v usadenych horninach bude obsah sadrovca. Ak ano ako sa tam dostal? bol transportovany s horninou alebo neskor dotovany z jazera?
První vrt bude přímo do žíly se sádrovcem, viz včerejší MSL video update: http://youtu.be/U5pnfpRiwi8
... a vypadá to, že ten bílý materiál je nejen v úzkých trhlinách, ale tvoří i větší celky:
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00160/mcam/0160ML0866000000E1_DXXX.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00160/mcam/0160MR0866007000E1_DXXX.jpg |
|
Maketa roveru se 21.1. (spolu s modelem MPCV/Orion) zúčastnila prezidentského inauguračního průvodu ve W.DC
http://www.nasa.gov/news/inauguration.html
To by nebylo až takové překvapení, jen mě pobavila tato fotka z dálnice vedoucí ke Capitolu, po které oba "exponáty" převáželi jen tak, nezakryté, u MSL dokonce s vlající plachtou, simulující povrch Marsu. 
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=30894.0;attach=491964;image |
|
Zajímavých zjištění a obrázků z lokality YB je samozřejmě mnoho, ale tyto dva snímky IMHO stojí za povšimnutí.
Erozí značně obnažené žilkování v místě zamýšleného prvního odběru vrtačkou. Skutečně vynikne až s 3D brýlemi.
http://www.keepme.ru/upload/images/2013/01/23/538fd6f46109afa7ccb3814568b6505d.jpg
První noční snímek MAHLI při osvětlení povrchu UV diodami
http://www.keepme.ru/upload/images/2013/01/23/9f62fd5936fd7af181911ffefe2e952f.jpg |
| 23.1.2013 - 19:05 - Vlado 1 | |
|
citace:
23.1.2013 - 18:24 - Mirek Pospíšil Reagovat
Zajímavých zjištění a obrázků z lokality YB je samozřejmě mnoho, ale tyto dva snímky IMHO stojí za povšimnutí.
Erozí značně obnažené žilkování v místě zamýšleného prvního odběru vrtačkou. Skutečně vynikne až s 3D brýlemi.
http://www.keepme.ru/upload/images/2013/01/23/538fd6f46109afa7ccb3814568b6505d.jpg
Kde je eroze způsobená písečnými bouřemi po dobu miliony let?
Ono to bude asi v závětří. Ale tam by zase měla byt písečná duna.
|
|
citace:
citace:
23.1.2013 - 18:24 - Mirek Pospíšil Reagovat
Zajímavých zjištění a obrázků z lokality YB je samozřejmě mnoho, ale tyto dva snímky IMHO stojí za povšimnutí.
Erozí značně obnažené žilkování v místě zamýšleného prvního odběru vrtačkou. Skutečně vynikne až s 3D brýlemi.
http://www.keepme.ru/upload/images/2013/01/23/538fd6f46109afa7ccb3814568b6505d.jpg
Kde je eroze způsobená písečnými bouřemi po dobu miliony let?
Ono to bude asi v závětří. Ale tam by zase měla byt písečná duna.
Ona to také není eroze působením větru nebo písečnou bouří. |
|
Vlado najprv si prestuduj nieco o tom a potom vypravaj... zdaleka o tom nic nevies ale robis sa ako keby si vsetko vedel ...
... odporucam nejaku dokumentaciu k sedimentologii
ale pozri si aj toto napriklad www.geology.wmich.edu/barnes/geos435/4b_G435.pps
alebo
http://rockbox.rutgers.edu:16080/~schaller/sedlab/lectures/SedStructures09_morgan.pdf
... to ake formy vznikaju je zavisle od Froudeho cisla Fr ...
okrem ineho sa na kazdom obnazenom povrchu ktory je nechraneny prejavuje korazia a v poslednom stadiu aj deflacia ... vsetko su to eolicke procesy ktore si najdes sam a precitas co ktora znamena ...
Na objekte ktory je nehomogenny a je vystaveny erozivnym a korozivnym ucinkom prostredia sa prejavuje takzvana selektvna erozia. Teda odolnejsie horniny su pomerne menej erodovane ako tie ktore su odolnejsie voci danej erozii. v pripade korazii co asi v tomto pripade bude ta spravna je makky sadrovec (stupen ~2 tvrdosti) menej erodovany ako tvrdsi pieskovec/jemnozrnny zlepenec, kde jeho tuhsia matrix viac podlieha obrusovaniu nasledne co sposobuje uvolnenie vacsich klastov ktore su odviate - a to aj napriek malej hustote atmosfery (kompenzuje to rychlost vetrov a nizka gravitacia)
... moze sa vsak jednat aj o podmieneny rast klastov mineralov .. ktore selektivne si vyberaju pre ras zakladnu z toho isteho mineralu .. preto mozu chybat tam kde mineral nie je - a teda akokeby vytrcat z podlozia - nieco podobne som videl uz vela krat v jaskyniach - hlina trcala v uplne nezmyselnych poziciach z puklin a skar aj niekolko cm do vzduchu ..ako keby ju nejaky tlak vy tlacila ko pastu z tuby z puklin - ale to je blbost pretoze sa nejednalo o tektonicke pukliny ale o korozivne alebo stresove ktore maju tendenciu sa skor otvarat - hlina sa na steny a strop dostala areosolom ... a to v jaskyni nebol ani velky prievan (ten by to vlasne z casti znemoznil) .. areosol sa proste len prilepovala na miesta kde uz nejaka ta hlina bola - teda na miesta kde boli pukliny |
| 24.1.2013 - 12:54 - Vlado 1 | |
|
| Děkuji za poučení. Je to zajímavé , ale pozemské podmínky nemůžeme aplikovat na Mars. Já to beru spíš selským rozumem. |
|
Vlado, no ved prave ten selsky rozum tu konecne dostava svoj priestor. Ako ti randon vysvetlil, erozia moze jeden objekt "spracuvat" roznou rychlostou, podla toho ako su jeho casti odolne. Co je najmenej odolne, to sa obrusi najrychlejsie. To je logicke.
Myslis ze na tom nieco zmeni fakt, ci sa to odohrava na Zemi alebo na Marse? Mozno ten proces prebieha inou intenzitou a po inu dobu, ale vysledok bude velmi podobny. |
|
Přičemž, což je velmi zajímavé, na poměrně malé ploše v Yellowknife Bay se vyskytují kameny, které mají světlé žilkování v trhlinách erodované pozitivně - vznikly prohlubně a jen kusek od toho je jiný kámen s negativním reliéfem - světlé minerální žíly vystupují nad povrch základního materiálu.
Je možné, aby tak blízko sebe byly dva typy kamenného podloží s tak rozdílnými vlastnostmi?
Nebo základní kamenná matrice je stejná a liší se výplň trhlin? Někde měkký sádrovec, jinde tvrdý křemen, nebo něco obdobného?
pozitivní eroze
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00137/mcam/0137ML0818101000E1_DXXX.jpg
negativní eroze
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00153/mcam/0153MR0848006000E1_DXXX.jpg |
|
| Nemá to niečo spoločné s úklonom vrstiev v hornine a prevládajúcim prúdením vetrov? |
|
citace:
Je možné, aby tak blízko sebe byly dva typy kamenného podloží s tak rozdílnými vlastnostmi?
Nebo základní kamenná matrice je stejná a liší se výplň trhlin? Někde měkký sádrovec, jinde tvrdý křemen, nebo něco obdobného?
sádrovec môže mať nadobudnúť mnoho foriem, s rôznymi stupňami tvrdosti
napríklad anhydrit má tvrdosť 3,5
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anhydrit
mohli by to byť všetko evapority, vznikajúce v postupne vysichajúcom jazere?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Evaporit |
|
citace:
Nemá to niečo spoločné s úklonom vrstiev v hornine a prevládajúcim prúdením vetrov?
To bych neřekl. Bavíme o oblasti několika m^2 vpravo od sředu tohoto panoramatu.
https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2013/20130115_Sol137_Mastcam34_m.jpg?__utma=113505944.274659995.1358444977.1358444977.1358444977.1&__utmb=113505944.5.10.1358444977&__utmc=113505944&__utmx=-&__utmz=113505944.1358444977.1.1.utmcsr=(direct)|utmccn=(direct)|utmcmd=(none)&__utmv=-&__utmk=236712257 |
| 24.1.2013 - 15:57 - Vlado 1 | |
|
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00153/mcam/0153MR0848006000E1_DXXX.jpg
Tady je nejzajímavější prázdná prohlubeň (uprostřed dolu) . To vypadá jak vyhrabaná skrýš nějakého živočicha (pavouk nebo ještěrka?).
|
|
Praveze nie .. pozemske poznatky o prudeni, sedimentologii a podobne je mozne aplykovat na akekolvek teleso z atmosferou alebo tekutinou na povrchu. Pre intenzitu veternej erozie nieje prave rozhodujuca hustota praveze v hustejsich prostrediach sa korazia neprejavuje. Jednoduchy priklad a prakticke overenie toho ze na marse erozia prebieha celkom rychlo ... himalaje - cim su vyssie tym viac prebieha erozia a obrusuje ich - pritom je tam atmosfericky tlak len 1/3, rychlost vetra sa v spickach pohybuje na urovni 200km/h, priemerna teplota -35degC. Jedine co ho odlisuje od marsu je to ze sa jedna o pohorie s vyrzanou elevaciou so strmimi svahmi na marse su tiez podobne elevacie ale nie az tak vysoke ale vacsina povrchu je skor mierne az silne hornaty - hovori sa tomu planacia - a rovinaty prastary teren je pedeplen to znamena ze od cias kedy na marse prebiehala horotvorna/orogenna cinnost (ak niekedy prebiehala) uplynulo mnoho casu. a teraz k podstate himalaje su vdaka erozii obrusovane tak intenzivne ze nebit nej tak dnes maju tak 15km a to su relativne mladou strukturou (zacali sa dvihat nikedy v neogene presnejsie v miocene), kedze mars ma hustotu atmosfery este o dva rady mensiu ako je na evereste stale je dostatocne husta aby sa do ovzdusia dostalo dostatok prachu v spravnom rezime (to bola ta podstata prezentacii) aby sposobila riadnu spust. Pri rychlosti 100km/h je schopna aj tak rietka atmosfera deflatovat klasty o velkosti ~1mm. Pri roznych prudovich rezimoch vznikaju rozne dnove formy.. presun sedimentu nemusi vzdy byt v suspenzii ale moze prebiehat aj saltaciou a vlecenim to vsak nevylucuje tvorbu dnovych foriem. Takze nevidim nic zle na tom ze na marse prebieha eolicka cinnost - vsak ma atmosferu a to je v takom pripade uplne normalne
myslim si ze to nebude nic zahadne co sa tyka diverzite vyplne puklin ... treba rozlisovat vypln paleo-puklin a recentne pukliny ... s tym sa casto stretavam v jaskyniach ... ale bezne je to videtelne ak na skalnom pobrezi kde su erodovane doskovite utesy (je to len pre priklad) ... velmi mi to pripomina kras - skrapy nemozem si pomoct no pricina vzniku recentnych puklin bude asi niekde v kryoerozii ... ako kukam na tu panoramu tak mam pocit ze rover je v nejakej depresii o rozmeroch niekolkych 100m^2, je pekne vidiet pas vychodzu hornin (previs) v jednej linii ktora sa da vysledovat daleko od roveru ... s uklonom vrstiev na marse asi velmi ratat nemozeme pretoze nema platnovu tektoniku a teda ani aktivny orogenny mechanizmus ... vsetky vrstvy ktore sa najdu budu horizontalne az subhorizontalne.
dalsiu poznamku by som mal k tomu regionu so sadrovcom .. nie je nic neobvikle ze sa prestupom fluid vytvaraju len lokalne akumulacie ... je to ale velmi komplikovane ako nieco take vznika a vzhladom na prebiehajuce skuskove nemam chut o tom hovorit ... ked tak na to kukam tak mi to pripomina vyschnute solne jazero v udoli smrti ci v kalifornii - tam sa taketo formi tvoria zo soli - sol sedimentuje sice v doskach ale tie sa posobenim poveterntnych podmienok a sadanim podlozia rozpraska a vytvara take nepravidelne pokrcene prerastane dosky tie su neskor zasypane ilom a prachom ci i pieskom, potom ked su znova odkryte tak to vyzera dost podobne ...
anhydrit je anhydrit (CaSO4) - sadrovec je sadrovec (2H2O.CaSO4) ... zatial nebola definovana presne - stale sa vsak hovori o sadrvci - gypsum tak ja neviem, musime pockat - rozdiel tvrdosti nie je taky zavazny aby hral rolu v korazii, takze by som to nebral tragicky (poeskovec podla zrn a tmelu moze mat tvrdost az 8) - velku rolu tu bude hrat homogenita zil a elasticita (to je spojene s tvrdostou)
Vlado to co popisujes je len presyp za terennou nerovnostou -dalsi dokaz eolickej cinnosti na marse ... si spokojny? |
|
Během solů 169-170 došlo ke kartáčování povrchu lokality John Klein a několika přítlačným testům vrtačky. První vrt je skutečně na spadnutí.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=29614
Joe Knapp opět přidal jednu novinku do svého MSL blogu a to animaci pohybu roveru na koláži snímků reálného povrchu s trajektorií.
Samozřejmě, že to ještě není zcela dokonalé - například ten obrázek roveru je snímek malého modelu MSL od HotWheels a některé krátké pohyby jsou způsobeny jen aktualizací polohy po kalibraci IMU, ale mělo by to být aspoň v měřítku, takže si lze udělat slušnou představu kde, kam a o kolik se Curiosity pohnula.
animace : http://curiosityrover.com/gallery/sol147_166.html |
|
Sol 172 - kontrola stavu vrtacího bitu kamerou ChemCam
(příklepová vrtačka proti laserovému dělu )
 .  .  |
| 30.1.2013 - 12:42 - David | |
|
Už by mohly " zkoušky " skončit.Takhle k hoře z údajných sedimentů nikdy nedojede a právě zkoumání údajných sedimentálních vrstev mělo být doménou programu, zatím jen opakuje to co již zjistily MERy.
Rychlost " pohybu" je proti paramertům pohomu hlemýždí, pro srovnání : MER A - 4m/den, MER B 11m/den a MSL - 3m/den ! |
|
Davide, myslím, že jsme to spolu už minimlně jednou řešili - MSL není závodní auto, ale pojizdná laboratoř s RTG, rozuměj velmi dlouhodobým a spolehlivým, zdrojem energie. Proto nemusí nikam až tak spěchat.
Srovnávat rychlost pohybu Curiosity s předchozími generacemi roverů je proto irelevantní.
K tomu, že MSL pouze opakuje to, co už zjistili MERy se ani vyjadřovat nebudu.
Jen bych ti doporučil trochu víc prostudovat paramentry a schopnosti přístrového vybavení obou misí.
A pak snad pochopíš, že tvoje prohlášení neodpovídá realitě. |
| 30.1.2013 - 19:12 - David | |
|
citace:
Davide, myslím, že jsme to spolu už minimlně jednou řešili - MSL není závodní auto, ale pojizdná laboratoř s RTG, rozuměj velmi dlouhodobým a spolehlivým, zdrojem energie. Proto nemusí nikam až tak spěchat.
Srovnávat rychlost pohybu Curiosity s předchozími generacemi roverů je proto irelevantní.
K tomu, že MSL pouze opakuje to, co už zjistili MERy se ani vyjadřovat nebudu.
Jen bych ti doporučil trochu víc prostudovat paramentry a schopnosti přístrového vybavení obou misí.
A pak snad pochopíš, že tvoje prohlášení neodpovídá realitě.
Jen jsem si dovolil upozornit na fakt, že prioritním cílem sondy je výzkum udajně sedimentálních vrstev centrální hory kráteru, kvůli tomu byl kráter vybrám a též místo přistání bylo posunuto co nejblíže k té hoře a nyní jakoby robot otálí a k cíli se dosud nevydal, resp nijak se k tomu nemá.Jsem netrpělivý zejména proto, že od samého počátku pochybuji i tom, že vrstvy patrné na centrální hoře vznikly sedimentací ve vodním prostředí.Jinak by bylo docela vhodné vyjadřovat se , nebo nevyjadřovat k obsahu diskuze na vynechat osobu diskutujícího, neustélé " poučování" začíná být docela otravné. |
| 30.1.2013 - 20:43 - ucvrnkls-neprihlaseny | |
|
Davide necituj predchozi prispevek!  |
|
citace:
Jen jsem si dovolil upozornit na fakt, že prioritním cílem sondy je výzkum udajně sedimentálních vrstev centrální hory kráteru, kvůli tomu byl kráter vybrám a též místo přistání bylo posunuto co nejblíže k té hoře a nyní jakoby robot otálí a k cíli se dosud nevydal, resp nijak se k tomu nemá.
Ano, dá se souhlasit s tím, že primárním cílem základní dvouleté mise MSL je studium vrstev hornin na úpatí Mt.Sharp.
Ovšem s tím "otálením" se to má trochu jinak.
Po přístání v místě Bradbury landing vědecký tým podrobně vyhodnocoval satelitní snímky blízkého okolí roveru a poměrně nedaleko (jen 400 m odtud) identifikovali vcelku zajímavé místo, kde se stýkají tři geologicky odlišné typy terénu, později nazvané Glenelg.
Navíc se povedlo přistát relativně přesně, pouhých 1,5 km od středu přistávací elipsy, tedy do míst, kde severně od roveru končí aluviální vějíř - vrstva naplavenin v deltě vyschlé "horské" řeky, přitékající ze severního okraje kráteru.
Vědci tedy stáli před nelehkým rozhodnutím:
A) Vydat se hned z místa přistání JZ směrem, co nejkratší cestou k "nástupnímu místu" Mt.Sharp (vyhnout se přitom písečným dunám) a strávit tak několik měsíců 5 km dlouhým přejezdem po vědecky méně zajímavém terénu a dělat "vědu" až u centrální hory?
Nebo
B) Provést relativně krátkou zajížďku několik stovek metrů na východ a věřit, že tam, relativně brzy, budou moci studovat něco zajímavého a vědecky přínosného?
Vybrali si druhou možnost.
A nelitovali.
O tomto rozhodnutí, průzkumu Glenelg, nových vědeckých zjištěných a vůbec o tom, že se tento "risk", nebo chcete-li "zpoždění" vyplatilo, pojednávala tiskovka vědeckého týmu MSL dne 15.1.2013, jejiž hlavní body velmi srozumitelně (ostatně jako vždy) shrnula Emily Lakdawalla do svého příspěvku na blogu TPS.
Vřele doporučuji 
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/01151352-curiosity-sol157-glenelg-candy-store.html
Ano, souhlasím s tím, že si asi málokdo z nás laiků představoval, že otestování všech přístrojů a nástrojů na paubě Curiosity zabere půl roku.
Zkusme to ale brát z té lepší stránky - všechno zatím na 99% funguje výborně, což je rozhodně lepší, než kdyby byla půlka přístrojů kaput a nebylo 6 měsíců co ověřovat, testovat a kalibrovat.
...
PS: Davide, teď trochu osobně. Pokud máš problém s tím, že ti někdo trvale vyvrací tvé chybné domněnky nebo závěry ověřitelnými fakty, tak jsi možná na nesprávném fóru. Třeba by ses jinde cítil lépe. Tím tě samozřejmě nechci odsud nijak vyhánět. Jen bys možná mohl zvážit, proč na diskusi na kosmo.cz vlastně chodíš. Zda pro pobavení, čerpání nových informací a korektní výměnu názorů, nebo kvůli něčemu jinému. |
|
Připojím se k Mirkovi
Curiosity tady plní primární cíl, každý geolog ti řekne, že sedimentární sekvenci je potřeba studovat celou. včetně báze, pokteré právě teď jezdí
a že se ti zdá, že se nic neděje, vždyť za poslední půlrok Curiosity prokázal existenci divočících řek a právě teď se pohybuje po dně jezera, po samé bázi sedimentárního záznamu, podle mě se toho událo opravdu hodně
to samo o sobě naznačuje, že tvoje domněnka o nesedimentárním původu vrstev na úpatí MtSharp je patrně nesprávná (po pravdě jako geologa mě moc nenapadá, co by ty vrstvy mohly jinak být) |
|
"Došli jsme tak daleko"
http://galegazette.files.wordpress.com/2013/01/kenya_to_mars.jpg
credit: UMSF/Astro0 |
| 31.1.2013 - 11:51 - Machi | |
|
Trošku si vrtnu, protože mi to vrtá hlavou.
Proč ten vrták vypadá, jako by už stokrát vrtal?
PS: Ale zase se v tom přehnaně nevrtejte, ať se to nezvrtne v politiku. |
|
citace:
Proč ten vrták vypadá, jako by už stokrát vrtal?
Machi, několik desítek děr do kamene (betonu) o d > 12 mm jsem už v životě příklepovou vrtačkou i bouracím kladivem vyvrtal a nemám pocit že by byl tento bit nějak významně opotřebený.
Perkusní vrtací nástroje nemívají ostré řezné hrany, poněvadž opracovávaný materiál neřežou, ale drtí.
Standartní seriový dvoubřitý vidiový vrták (nový) vypadá nějak takto:
Když se podívám na stav řezného plátku u vidiového vrtáku na snímku z ChemCam, tak ho považuju téměř za nový.
O vrtáku na Curiosity víme, že byl připraven úpravou (zmenšením průměru dříku na 6 mm) standartního nástroje d = 16 mm s břitem z karbidu wolframu tak, aby mohl pracovat uvnitř ocelového vrtacího pouzdra/trubky. Trubka ho jednak vede a stranově "drží", aby zabránila jeho zlomení v případě prokluzu kol roveru během vrtání a za druhé je trubkou dopravován nadrcený materiál z vrtaného otvoru do soustavy pro zpracování vzorku - Chimra. Chimra dopravuje odebraný sypký materiál pomocí vibrací 85 Hz s přetížením 4 - 10 g. (proto jsou spektrometr APXS a kamera MAHLI k otočné hlavici přichycené na ocelových pružinách, aby to přežili). Vrtačka MSL pracuje s frekvencí příklepu 32 Hz a poměrně silným přítlakem (hodnotu jsem zatím nenašel).
Tento "letový" vrtací bit byl na Zemi pochopitelně otestován, takže několik děr do kamenů si už odvrtal. Následně byl samozřejmě vyčištěn a sterilizován.
Vyvrtání jednoho 5 cm hlubokého otvoru na Marsu bude trvat 0,5 až 4 hodiny a to v závislosti na typu kamene, vrtacím módu a teplotě okolního prostředí.
Vrták bude schopen proniknout do materiálu o pevnosti masivního basaltu (230 MPa) bez větší známky opotřebení. |
|
Podle http://astrogeology.usgs.gov/news/item/sol-174-update-on-curiosity-from-usgs-scientist-ken-herkenhoff-fully-charged by dnes nebo zítra mělo proběhnout první použití vrtačky.
Na poprvé ještě bez rotace vrtáku - bude spuštěn jen příklepový mechanismus pro kontrolu jeho funkce / účinku na vybraný kámen.
Materiál z tohoto testu ještě nebude odebírán na rozbor.
|
| 31.1.2013 - 15:18 - Vlado 1 | |
|
Já si taky trochu vrtnu.
Opotřebení neodpovídá zkušebnímu provozu.
Detail břitu odpovídá broušení pro houževnatý materiál. Pro vrtání příklepem do křehkého se brousí trochu jinak.
Hold , odborníci z NASA.
|
| 31.1.2013 - 18:39 - Machi | |
|
| Díky za informace Mirku. Já jsem to nadhodil jen proto, že se mi zdá ta hlava taková nesymetrická, navíc se zvláštními směry odštěpů (i ve srovnání s tím sériovým vrtákem). Ale nejsem odborník, třeba je to tak zamýšleno. Samozřejmě teď jen můžeme doufat, že v marťanských šutrech není karbid či diamant. |
| 31.1.2013 - 18:41 - Machi | |
|
Mimochodem ode dneška jsou k dispozici 2-stránkové abstrakty letošního ročníku LPSC a samozřejmě se věnují i prvním výsledkům z Curiosity.
Program s odkazy je zde: http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2013/pdf/program.pdf |
|
Pro lepší představu o vratacím mechanismu a nástroji ještě tři obrázky.
 
|
