|
Curiosity v reklamě Qantas Airlines
http://youtu.be/xWIMQBe47vM |
|
Trvalo to dlooouho, ale povedlo se - dalším schváleným projektem LEGO Cuusoo, jdoucím do sériové výroby, je Mars Science Laboratory Curiosity Rover, podle návrhu stavitele Perijove. 
Termín uvedení nového LEGO setu č. 21104 na trh a koncová cena ještě nebyly stanoveny.
"...the model presented in this project is built very closely to the LEGO Group’s design standards and so the final product will be very close to Perijove’s original design. It has a high play value, it fits well with voters’ price expectations, and we’ve secured the rights from NASA to release this project as the next LEGO CUUSOO set.
For these reasons, the Mars Science Laboratory Curiosity Rover project has passed the LEGO Review, and has been selected for production as the next LEGO CUUSOO set. Pricing and availability are still being determined."
http://blog.lego.cuusoo.com/2013/06/14/results-fall-2012-lego-review/
 |
|
Curiosity pomalu dokončuje průzkum lokality Shaler a brzo se vydá na dlouhou cestu.
Na závěr slolu 312 pravý NavCam takto zdokumentoval západ slunce.
 |
|
citace:
Curiosity v reklamě Qantas Airlines
http://youtu.be/xWIMQBe47vM
Model roveru z reklamy je momentálně vystaven v jednom australském obchodním domě a ačkoli jsou vidět jasné proporční rozdíly oproti originálu, myslím, že se poměrně povedl.
http://twitter.com/Astro0Glen/status/350213644883222528/photo/1 |
|
| Mně přijde trochu chyba ho takto vystavovat. Ten model evidentně není 1:1, což ale běžbý návštěvník netuší a získá tak mylnou představu o velikosti MSL. Možná je to napsané někde na popisné ceduli, ale přesto. |
| 05.7.2013 - 18:45 - dodge | |
|
Přelet Phobosu.
http://www.nasa.gov/content/phobos-passing-overhead/index.html#.Udb3cPn0F8E
|
|
Dne 5.7. (sol 324), téměř 11 měsíců po přistáni, se Curiosity konečně vydala na dlouhou pouť ke svému hlavnímu cíli - hoře Mt.Sharp (Aeolis Mons). Tato anabáze může trvat doslova roky, a to v závislosti na množství zajímavých vědeckých cílů podél vybrané trasy. Úvodní páteční přesun byl jen 18 m dlouhý, ale další jízda byla naplánována i na víkend a brzy bychom měli vidět mnohem delší přejezdy.
 |
| 06.7.2013 - 22:07 - Vlado | |
|
Neměl by být ten obrázek ve stejném rudém odstínu ? Když tam řádí miliony let rudé bouře
Prosím ,dej to do vladovín i s obrázkem. Ja to neumím. Dík.
|
|
citace:
Neměl by být ten obrázek ve stejném rudém odstínu ? Když tam řádí miliony let rudé bouře
Prečo?
Obrázky zo sondy s digitálnou kamerou v skutočnosti cestujú na Zem ako "čiernobiele". Farebné sa z nich "vyrábajú" až na Zemi tým, že sa skladá skupina "čiernobielych" obrázkov, podľa pravidiel daných znalosťami o vlastnostiach farebných filtrov (tiež samotných snímacích kamier), cez ktoré boli obrázky vytvorené.
A robí sa ešte jeden "podlý trik" - jeden obrázok je vo vysokom rozlíšení, a nesie informáciu o "detailoch", ďalšie, ktoré majú niesť "len" informáciu o farbách, môžu byť i v značne menšom rozlíšení. Šetrí sa tým prenosový kanál. Ľudské oko je pritom dosť blbé, aby to prehliadlo.
Samozrejme, z bežných verejne dostupných obrázkov to zrejme nezistíš, pretože tie sú už dosť degradované následnými, pomerne vysokými, kompresiami pri prevode do "internetového" formátu JPG. Ovšem niekedy sa dajú nájsť aj obrázky vo formáte TIFF alebo "NASA image format" (špeciálny IMG, alebo tiež FITS). Lenže sú veľké (bežne i desiatky MB na obrázok) a formáty NASA nevie priamo prečítať takmer žiadny bežný prehliadač - treba špeciálny (alebo osobitný plugin) - a s tým je obvykle viac problémov ako osohu, pokiaľ nie si vyslovene špecialista (jeden, čo som mal, nefachčí pod W7 a aj užívateľsky bol hodne "user unfriendly")
[Upraveno 07.7.2013 Alchymista] |
|
Vlado, Alchyk ti vyložil ten čb obrázek vpravo, já ještě doplním něco k tomu barevnému snímku vlevo. Ani ten totiž namá ty "správné" barvy.
Z kamer Mastcam, jakož i z dalších barevných kamer, přicházejí obrázky v "hrubém/syrovém" stavu, anglicky "raw". Většina kamer na sondách navíc snímá, jak Alchyk psal, jen čb a přes různé filtry. Mastcamy (taky Mahli a Mardi) ale mají přimo v sobě zabudovaný tzv Bayer filtr, který kombinuje tři filtry (RGB) dohromady, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Bayer_filter a umožňuje pořizovat barevné snímky přimo.
Ovšem ty ještě nejsou barevně zkalibrované, příjdou na Zemi jako raw. Ke kalibraci slouži ta malá věcička, kterou si Curiosity a taky Spirit a Opportunity vozí pořát s sebou - kalibrační terč Mars Dial http://www.universetoday.com/96930/curiositys-sundial-carries-a-message-of-hope/ se čtyřmi barevnými rožky, jejichž odstíny jsou přesně známy a podle nich se dají pořízené snímky barevně "vyladit" - zkalibrovat.
No a pak je tu ještě třetí verze snímku, kterou si planetární geologové občas vyžádají, a to varianta "s vyvážením bílé na pozemské osvětlení", tedy úprava obrázku tak, aby scenérie vypadala jako zde na Zemi, pod pozemským osvětlením ( skrze naši atmosféru a s množstvím slunečního světla dopadajícího na Zemi). Takové obrázky sice neodpovídají tomu, co by geologovo oko vidělo, kdyby stál na Marsu, ale přesunulo by to snímaný objekt do jemu známých pozemských podmínek a může tak objekty lépe porovnávat s tím, co zná ze své pozemské praxe.
Tato trojice obrázků názorně ukazuje všechny tři varianty jednoho snímku. Vlevo raw, uprostřed zkalibrovaný, vpravo s vyváženim bílé.
Ten snímek se značkami vzdáleností v minulém příspěvku je jednoznačne ta třetí varianta a tudíž máš výjmečně pravdu, ano, pokud by měl zobrazovat scenérii, jak by ji lidské oko vidělo na Marsu, měl by být trochu víc "v rudém odstínu". |
| 07.7.2013 - 10:39 - Machi | |
|
| Možná bych dodal k barvám, že něco jako "přirozená" barva Marsu ani neexistuje. Ostatně proto také mají slovo "natural" v uvozovkách. Totiž lidské oči mají také schopnost automaticky vyvážit bílou, takže je také docela možné, že by člověk na Marsu viděl něco jako ten poslední obrázek. Pro vědce je spíše důležité kalibrovat snímky tak, aby se daly srovnat snímky z různých sond (roverů), popř. zjistit radiometrická (fotometrická) data (u kamer dost obtížné). |
|
skúsil som zadať do google "mars mount sharp theory"
a vypadlo toto
http://www.princeton.edu/main/news/archive/S36/75/92A05/index.xml?section=topstories,featured
ak správne rozumiem, tvrdia že je to kopa "sprašu" usadeného v "závetrí" |
|
citace:
skúsil som zadať do google "mars mount sharp theory"
a vypadlo toto
http://www.princeton.edu/main/news/archive/S36/75/92A05/index.xml?section=topstories,featured
ak správne rozumiem, tvrdia že je to kopa "sprašu" usadeného v "závetrí"
Určitě je to zajímavá myšlenka a nepochybuji o tom, že tam sedimenty takto vzniklé najdou, že by ale celá Mount Sharp byla vytvořená tímto způsobem, o tom bych silně pochyboval, už jenom ten snímek a pár příspěvků výš ukazuje naprosto jasné zvrstvení, znak, který v eolických sedimentech schází, protože bývají mnohonásobně jemnoznnější (v podmínkách Marsu ještě víc, než na zemi), změna síly větru se v eolických sedimentech samozřejmě také projeví, zrna jsou ale malá a pouhým okem tyto proměny vidět nejsou (bývají to změny v řádech setin až desetin milimetru)
prostě dokud tam MSL nedojede, tak budeme jenom spekulovat
|
|
Curiosity má za sebou dalších 40 m jízdy z YK bay a zatím poměrně kopíruje trasu, kterou do Glenelg od západu přijela.
Důvodů, proč s roverem nezamířili přímo na jihozápad může být několik. Jako nejvíce pravděpodobnou se jeví snaha o bezpečné vyjetí z členitého terénu známou, už jednou projetou cestou.
Nebo může jít o záměr navštívit po cestě některá už jednou projetá místa a zdokumentovat je z jiného úhlu a nebo dokonce (ale to už jen spekuluji) navštívit místo dopadu back shell s padákem, který leží přímo západně od YKb.
Z širšího pohledu celové trasy k nástupnímu místu na Mt.Sharp je ale tato drobná západní "odbočka" celkem nepodstatná.
 |
|
| Curiosity, Sol 335 : 1 km |
|
citace:
Curiosity, Sol 335 : 1 km
:-) veľa toho testuje,, vedeli sme, že tam nejde robiť rekordy v najazdených trasách,,, to nech skúsi oportunity,,, každopádne zatiaľ sa mi jej pôsobenie veľmi páči a teším sa na Vaše aktuálne správy z priebehu "cesty na horu" :-) |
|
Aktualizovaná mapa ujeté trasy
 |
|
Rover drivers se konečně "odvázali" a přepnuli na vizuální odometrii - Curiosity v neděli 21.7. poprve ujela více než 100 metrů za sol. Celkem má najeto 1250 m.
Sol 340: 105 m
Zatím jede velmi opatrně - dvěma zatáčkami se vyhnula rizikovým místům, přičemž jízda jí trvala 132,5 minut.
Curiosity od svého odjezdu z Yellowknife Bay (-18,7 m) stále mírně stoupá. Momentálně je cca 1,6 m nad místem přistání.
Mapa: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=30554 |
|
| Co to je vizuální odometrie? |
|
citace:
Co to je vizuální odometrie?
Je to jeden ze tří (čtyř) způsobů, jak lze dálkově řídit pohyb robotického vozidla.
Zjednodušeně řečeno jde o měření ujeté vzdálenosti a polohy v terénu a z toho vycházející navigace na základě fotografií pořízených přímo roverem v průběhu jízdy.
Poměrně dobře je to popsané na wiki, s užitečnými odkazy na zdrojové dokumenty, jdoucími více do detailů. http://en.wikipedia.org/wiki/Visual_odometry
Edit:
animace vytvořená ze snímků pravé kamery NavCam během 105 m jízdy solu 340. http://imgbox.com/abhsSXfF (Gerald@UMSF)
Právě tyto snímky využívá SW pro visuální odometrii, aby porovnával skutečný pohyb v terénu s předpokládanou polohou => vypočítává prokluz kol a podle toho koriguje další pohyb k zadanému cíli. |
|
Jedna drobná poznámka k přesnosti odometrie MSL.
V předchozích příspěvcích jsem zmiňoval, že Curiosity během solu 340 ujela 105 metrů. To jsem zaokrouhlil hodnotu 104,96 m, která se objevila už 22.7. v Drive Logu Joe Knappa.
O den později ovšem JPL zveřejnila oficiální hodnotu 100,3 m, která se liší o téměř 4,7 metru.
Hm, ten rozpor se mi moc nelíbil a tak se mi na UMSF dostalo následující vysvětlení od Paola Bellutty (jeden z MSL řidičů):
"One of the odometers on MSL FSW takes into account turn in place as motion while the one reported does not.
The former also does not include VO corrections and allows to better asses actuator usage while the second tells you more how far the vehicle has moved."
Pro neangličtináře:
Jeden z odometrů v letovém SW MSL bere při počítání ujeté vzdálenosti do úvahy také zatáčení na místě, zatímco ten druhý ne (uveřejněná kratší hodnota).
Ten první také ignoruje prokluzy, zjištěné visuální odometrií a lépe tak vyhodnocuje použití pohonů, přičemž hodnoty z druhého odometru více vypovídají o skutečně ujeté vzdálenosti.
Závěr: prvotní vyhodnocení telemetrie nemůže být nikdy tak přesné, jako korigované hodnoty na základě fotogrametrie.
|
|
Sol 352. Nic výjmečného se zatím neděje, snad jen to, že se blíží datum 6.8. - den 1. výročí přistání MSL v kráteru Gale.
K této příležitosti JPL uspořádala on line debatu skupiny žen z vědeckých a inženýrských týmů mise se širokou veřejností na Reddit - AMA (Ask Me Anythink). Záznam otázek a odpovědí zde: http://www.reddit.com/r/IAmA/comments/1jd005/we_are_engineers_and_scientists_on_the_mars/
Curiosity zatím směřuje stabilním tempem cca 70 m/sol stále na ZJZ (~250°) a nezdá se, že by plánovači měli v úmyslu udělat odbočku mírně k severu, aby z kratší vzdálenosti nasnímali místo dopadu zadního přeletového krytu s padákem. K solu 351 měla na odometru něco přes 1,7 km a je možné, že se jí k 1. výročí podaří zdolat 2 km hranici.
Mapa: http://curiosityrover.com/tracking/drivetrack.php?drivenum=71
Během července se Curiosity tedy moc nezdržuje, i když většinou jede jen obden. Na podrobný průzkum okolí nebylo vyčleněno mnoho času a to i přesto, že některé objekty podél trasy jsou poměrně zajímavé.
Edit:
ještě jedna drobnost - Curiosity i Opportunity mohly ve středu 31.7. oslavit martovský Nový rok 32. V ten den Slunce překročilo rovinu rovníku Marsu a na severní polokouli začalo jaro (podzim na jižní).
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/07311139-mars-year-32.html |
|
citace:
a nezdá se, že by plánovači měli v úmyslu udělat odbočku mírně k severu, aby z kratší vzdálenosti nasnímali místo dopadu zadního přeletového krytu s padákem.
a nie je mozne ho nasnimat aspon z tej vzdialenosti v ktorej Curiosity bude? |
|
citace:
citace:
a nezdá se, že by plánovači měli v úmyslu udělat odbočku mírně k severu, aby z kratší vzdálenosti nasnímali místo dopadu zadního přeletového krytu s padákem.
a nie je mozne ho nasnimat aspon z tej vzdialenosti v ktorej Curiosity bude?
Curiosity je momentálně nějakých 250-300 m daleko a pokud bude pokračovat stále stejným směrem, tak by se mohla nejvíc přiblížit (můj odhad) zhruba na 150-200 metrů. To by už na nejaké slušné snímky Mastcamem 100 mohlo být dostatečně blízko, za předpokladu, že tomu nebudou vadit terénní nerovnosti. Těch tam mezi sebou rover a zbytky sondy moc nemají a pokud ano, dal by se využít režim "periskop", kdy se robotická paže s MAHLI zvedne do maximální výšky a dostane malou kameru 3 m nad terén.
No uvidíme.
Tady je poloha backshell s padákem (dva puntíky vlevo uprostřed) vůči poloze roveru na konci solu 344 (malý puntík). To byly od sebe přibližně 500 m daleko. Dnes (sol 352) je rover o nějakých 280 m víc na jihozápad (tady ).
Edit:
Topografickou situaci ve 3D si můžete prohlédnout zde. |
|
| vdaka. Take snimky maju vyznam pre EDL inzinierov, ak to bude mozne, predpokladam ze ich urobia. |
|
Sol 351, Mastcam 100 pěkně zachytil tranzit Phoba před Deimosem
Plné rozlišeni http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00351/mcam/0351MR1424001000E1_DXXX.jpg
Animace http://imgbox.com/adlB02in |
|
| http://venturebeat.com/2013/08/01/watch-curiositys-first-year-on-mars-in-two-minutes-video/#lL0gDEvmpIh4YEXk.99 |
|
Během včerejšího jízdy (sol 354) Curiosity zabočila ostře na SZ, směrem k padáku a backshell.
Zatím to není nikým potvrzeno, ale bližší inspekce vraku z bezpečné vzdálenosti se nedá vyloučit.
Mapa: http://curiosityrover.com/tracking/drivetrack.php?drivenum=72 |
|
Dnes, 6.8.2013 v 7:32 SELČ (5.8. 22:32 PDT) je tomu přesně 1 pozemský rok co do řídicího střediska v JPL dorazil ze sítě DSN radiový signál, potvrzující úspěšné přistáni roveru Curiosity téměř do středu přistávací elipsy v kráteru Gale. Curiosity byla tou dobou už 14 minut na povrchu.
Jak celá dramatická přistávaci sekvence EDL probíhala si dnes můžeme připomenout v komentované simulaci, upravené podle reálných dat z MSL http://marsmobile.jpl.nasa.gov/msl/1stbday/
Takže přátelé, "naše šestikolová zvědavá kráska", rover Curiosity, dnes slaví své první narozeniny a tak jí do dalšího roku popřejme hodně energie v radioisotopovém generátoru, bezproblémový sjízdný terén a mnoho nových vědecky hodnotných pozorování a objevů.
HAPPY BIRTHDAY, CURIOSITY !
K narozeninám jí přímo na mísstě zahrála píseň laboratoř SAM pomocí vlastních vibrací http://youtu.be/uxVVgBAosqg
Pokud bychom chtěli stručně shrnout statistické výkony nejnovějšiho robotického vozidla za uplynulý rok, můžeme zde uvést pár suchých čísel a grafů.
Ty nám ale jen těžko pomohou vyjádřit emoce, které jsme spolu s mnoha lidmi po celé planetě za posledí rok díky misi MSL zažili a sdíleli. 
Celková ujetá vzdálenost (sol 355): 1763 m
Počet přijatých snímků: 72 375
Množství přenesených dat: > 190 Gb
Počet emitovaných laserových pulzů: > 75 000
Počet zkoumaných vědeckých cílů: > 2 000
Graficky vyjádřená dosavadní jízdní historie
 
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=30661
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=30664 |
|
citace:
vdaka. Take snimky maju vyznam pre EDL inzinierov, ak to bude mozne, predpokladam ze ich urobia.
Ne zcela nutně.
Podle Ashwina Vasavdy už mají EDL inženýři dostatek dat pro konstrukci roveru 2020 a inspekci vraku nepožaduji. Řidiči roveru proto neplánují zajet blíže k backshell (a už vůbec ne ke skycrane), i když zběžnou fotodokumentaci z velké vzdálenosti to nevylučuje. Pokud topografie dovolí ...
... Poslední odbočka na SZ byla jen kvůli vyhnutí se kamennémi poli a jízdě schůdnějším terénem, jak potvrdil Paolo Belutta.
|
