Par prikazu do/z radiomultiplexoru neni kompatibilnih, ISS "MUX" nereaguje.
To doladej, je to ve flashce, ne v ROM/PROM/EPROM.
Navic ty dva ARM12 jsou "temer" Linux.
sice nerozumiem ani slovo, ale pevne verim ze to doladia myslim ze ta jednotka ma sluzit univerzalne pre vsetky komercne lode (aspon som niekde taku info videl), takze to treba mat vychytane. Aby to nedopadlo jak FG...
zacinam seriozne zvazovat ze si na ten start privstanem, resp. ze pojdem neskoro spat (podla toho kedy to nakoniec bude). Ohladom toho odkladu - ak nejaky bude, tak o cele dni, nie o hodiny, leti sa k ISS a startovacie okno je uzke.
nevideli ste nejake info o orbcommoch? budu zahrnute v misii?
citace:nevideli ste nejake info o orbcommoch? budu zahrnute v misii?
hehe... videl som 3 rozne verzie odkedy je znamy datum cots... poletia oba satelity ako bolo povodne planovane... alebo poleti len jeden... alebo nepoleti ziaden... takze si mozeme vybrat...
oficialne info som nevidel
LM pracuje na znovupouzitelnom boostri. Tak sa nam pekne rozbehla sutaz, SpaceX s ich grasshopperom, Blue Origin maju tiez experimentalny kolmopristavac, a teraz sa pripaja LM s okridlenym boostrom.
V trunku budou 2 druzice, 1U + 2U.
Druhej P-POD pry zatim neni obsazeny.
Mit linearni Cubesat prevadec 2m up SSB / 10m dw SSB 500mW PA, tak bych tech 13200Kc z nejake organizace "vyzebral".
05.1.2012 - 09:37 - friendly_allien
citace:V trunku budou 2 druzice, 1U + 2U.
Druhej P-POD pry zatim neni obsazeny.
Mit linearni Cubesat prevadec 2m up SSB / 10m dw SSB 500mW PA, tak bych tech 13200Kc z nejake organizace "vyzebral".
Kdyz mi zaručíte, že se družíce bude jmenovat po mé přítelkyni, tak vám dám těch 13,2kKč dám.
Ještě k znovu-použitelnosti:
Zdá se, že se úspěšně rozvíjí práce hned ve 4 směrech:
- vzdušný start
- kolmý start a přistání boosterů (Space X)
- Kolmý start a vodorovné přistání (LM)
- Vodorovný start a přistání (Skylon)
Nejpokrokovější je zřejmě Skylon, ale to asi neznamená, že ostatní převálcuje, každý si najde svou oblast použití. Systém LM bude zřejmě úspornější na palivo, ale zase konstrukčně komplikovanější (křídla, podvozek) než systém Space X. Hlavně, aby se alespoň jeden systém co nejdříve odzkoušel a uplatnil.
05.1.2012 - 13:04 - Jan Bastecky
citace:Ještě k znovu-použitelnosti:
Zdá se, že se úspěšně rozvíjí práce hned ve 4 směrech:
- vzdušný start
- kolmý start a přistání boosterů (Space X)
- Kolmý start a vodorovné přistání (LM)
- Vodorovný start a přistání (Skylon)
Nejpokrokovější je zřejmě Skylon, ale to asi neznamená, že ostatní převálcuje, každý si najde svou oblast použití. Systém LM bude zřejmě úspornější na palivo, ale zase konstrukčně komplikovanější (křídla, podvozek) než systém Space X. Hlavně, aby se alespoň jeden systém co nejdříve odzkoušel a uplatnil.
Pořád narážíme na fakt, že znovupoužitelný systém má drahý vývoj a provozní support. Tyto náklady se musí rozpustit ve velkém množství startů, jenže zatím není co vozit. Tedy obávám se, že nyní by nám znovupoužitelnost k ničemu nebyla. Výhledově jde o dobrou myšlenku, ale přirozený vývoj nejde přeskočit.
V současné době potřebujeme vytvořit POPTÁVKU a jako vhodný krok se mi jeví zlevnění letů pomocí sériové výroby raket (což je cesta, jak zlevnit lety bez astronomických vývojových a režijních nákladů). Tedy Musk by měl vyrábět a vyrábět a lítat a lítat ....
Ale obávám se, že SpaceX se už přisál na vládní penězovod a tak raději plní různá "COTS kriteria" a "milestones" místo lítání. A aby se neřeklo, tak občas vypustí nějaký powerpoint s Marsem, znovupoužitelností, atp. ...
k tomu skylonu treba povedat ze ide o VELMI pokrokovy system, ktory ma vsetky minove polia este pred sebou. AK budu fungovat motory, treba este riesit velmi netradicne riesenie konstrukcie, novy material tepelneho stitu, aktivne chladenie niektorych casti, aerodynamika takehoto telesa pri M23 je totalna zahada.
V porovnani s tym je restart prveho stupna uplna malina. Aj keby nezvladli to motoricke pristatie, uz len zbrzdenie a pad do vody dava sancu na znovupouzitie aspon niecoho.
Takze drzme palce skylonu, ale v dohladnej dobe sa tesme skor na SpaceX a LM
citace:
Pořád narážíme na fakt, že znovupoužitelný systém má drahý vývoj a provozní support.
Asi pri tomto tvrdeni vychadzate z STS. SpaceX ale ide na to uplne inak, v podstate chcu urobit system reusable za pomoci len minimalnych, ale velmi presne mierenych uprav svojej existujucej rakety. AK sa im to podari, tak naklady na vyvoj nebudu az take enormne. Ohladom prevadzkovych nakladov, tie su velka otazka, ale tento problem si uvedomuju (lekcia zo STS), kedze Musk sam povedal ze za znovupouzitelne povazuje len to, co je znovupouzitelne rychlo a lacno.
citace:
V současné době potřebujeme vytvořit POPTÁVKU a jako vhodný krok se mi jeví zlevnění letů pomocí sériové výroby raket (což je cesta, jak zlevnit lety bez astronomických vývojových a režijních nákladů). Tedy Musk by měl vyrábět a vyrábět a lítat a lítat ....
ono ta poptavka musela nedavno poprepustat polovicu zamestnancov, kedze k jej stanici nema co lietat (Bigelow). Takze poptavka je, len zle nacasovana Dufajme ze Bigelow sa nerozpadne skor ako sa zalieta CST-100 alebo pilotovany dragon.
citace:
Ale obávám se, že SpaceX se už přisál na vládní penězovod a tak raději plní různá "COTS kriteria" a "milestones" místo lítání. A aby se neřeklo, tak občas vypustí nějaký powerpoint s Marsem, znovupoužitelností, atp. ...
na jednej strane mam podobnu obavu, na druhej strane chapem ze v sucasnosti nikto iny ako NASA vyvoj nakladnej/pilotovanej lode nepreplati, a o tento vyvoj v prvom rade Muskovi ide. V tomto roku by mal skoncit COTS a zacat rutinny CRS, tak dufajme ze sa bude viac lietat a menej papierovat. Rok 2012 ukaze (mimochodom rok draka)
Tak samosebou všeci tu snad držíme palce Spaxe X... i když v poslesdí době nekráčí nejspíše správným směrem a pan Baštecký to popsal velmi trefně.
Co se týče LM tak to je na podobné urovni jako Bajkal na druhé straně zeměkoule a vývoj bude velmi nákladny a i řekněme si to na rovinu pomalý.
Do SKYLONU já vkládam velké naděje.. defakto největší naděje i kdyz jak yamato píše bude to dlouho trvat a má to mnoho uskálí, ale pokud to dokážeme a já v to pevně veřím, tak to bude kosmický zlom nepodobný tomu co se stalo když v evrope a británii poté co osadili parní stroj na koleje a začli tomu říkat lokomotiva... Dnešní rakety jsou vedle SKYLONU -jak bude fungovat- zbytečné, drahé a rizikové (no dejme tomu že až na težké rakety, které vytáhnou na orbitu velké objemy a tonáže naráz tak ty mít práci budou).
O SKYLON už projevila zájem i německá strana, neboli a laboratoř která se podílela na vývoji Sängeru II/Horus jehož vývoj se zastavil v 1993 roce z důvodu budování ISS (přeliti peněz), což je obdobný akorát daleko více technicky pokročilejší projekt podobný Antonov 225/Maks, i když není tak multifunkční jak jeho ruský protějšek. [Upraveno 05.1.2012 Conquistador]
pri skylone pre mna osobne najvacsia otazka je aerodynamika. Zatialco s blunt bodies mame prakticke skusenosti a ich aerodynamika je viacmenej znama, nikdy sa nikdo nepokusal vstupit do atmosfery s telesom s rozmermi a tvarom, aky ma skylon. Najblizsie su k tomu americke hypersonicke waveridery, ktore ale lietaju o nejakych 10-15M pomalsie nez skylon pri re-entry.
Inak povedane CFD vypocty ktore mame su len hruby odhad a o fyzike navratu nevieme vobec nic To nic nemeni na fakte ze ak to vyjde, bude to BOMBA. Ja len dufam ze ak to nevyjde, tak z nejakeho fyzikalneho dovodu (aspon sme to skusili), a nie z dovodu ze nejaky financmajster nepustil chlp...
Tak samosebou ty výpočty budou asi na nejvyšší úrovni aerodynamiky, to budou vypočítávat ti největší odbornici v daném oboru a vědecké počítače, ten tvar nebude asi s prstu vycucaný... Uvidíme jak bude reálně fungovat, ono hlavní jsou motory Sabre (zatím jejich vývoj jde podle plánu a vše funguje), jak budou fungovat ty tak těleso samotné se již muže upravit, velmi se těším na ten letový demonstrátor, ten poodhalí i samotnou aerodynamiku a namáhaní konstrukce při vysokých rychlostech.
Ovšem největší zajímavost na tom je že samotný trup skylonu pří Re-entry do atmosféry se má měně tepelně namáhat díky lepší tvarovaní konstrukce (než STS), a také že sestup nemusí být tak prudký což snižuje požadavky na tepelnou odolnost materiálů.
Co se týče toho X 51a Waverider, tak ten se od skylonu celkem dost liší, Skylon spíše připomíná tvarovaní rakety nebo spíše okřídlené hlavice montované na ICBM, než tuto zajímavou střelu/demonstrátor která má létat v husté atmosféře, což skylon bude na takovou rychlost zrychlovat až velmi vysoko kde bude odpor atmosféry a tedy tepelné namáhaní konstrukce celkem malé....
Hlavně chcou trup Syklonu poskládat tak aby defakto aby působil jako monolitická konstrukce, takže tečené namáhaní by se melo rozprostřít po velké časti konstrukce pláště, čímž by se tepelné namáhaní kritickým míst mělo opět snížit. Alespoň já to tak chápu.
[Upraveno 05.1.2012 Conquistador]
narazal som skor na to ze vsetky navratove telesa dnes maju "tupy" tvar, vratane raketoplanu - to preto ze tupe tvary drzia razovu vlnu dalej od samotneho telesa, cim zmensuju tepelny tok z vlny do telesa (aspon moj nestudovany mozog to tak pochopil). Skylon ma mat ostru spicku, takze razova vlna sa bude chovat inak. A k tomuto tvaru maju najblizsie waveridery, aj ked samozrejme su to uplne ine telesa. Jo, a este balisticke hlavice
Upravil jsem předchozí příspěvek.... takže jsem tam něco doplnil ale co se týče k vaší odpovědi, tak ano na to jsem nepomyslel ale díky ostré špičce by se rázová vlna měla spíše posunout dozadu za stroj protože průnik ostrého (špičatého) tělesa vyvolána menší odezvu v aerodynamice jak průnik tělesa tupého, nebylo to spíš u raketoplánu proto že měl celkem objemná křídla umístěná hned kousek za špici STS a tak je tupost nosu zvolena z důvodu celkové aerodynamické koncepce? Protože Skylon má křídla celkem daleko od špice konstrukce, takže si muže dovolit posunout razovou vlnu vice dozadu.
Podle mne je Skylon nejvíce porovnatelný s klasickou raketou (i když má mnoho společných prvku z STS a letadly), či jak jsme se shodli s bojovou hlavici, apropo v jaké rychlosti asi tak dopadá bojová hlavice (ICBM) z vesmíru na cíl, z toho by se dalo dosti odvodit.
Je to dotaz sice se o fyziku zajímám a mám zni i nějakou zkoušku ale až tak jsem nikdy detailně do aerodynamiky neproniknul.
[Upraveno 05.1.2012 Conquistador]
citace:narazal som skor na to ze vsetky navratove telesa dnes maju "tupy" tvar, vratane raketoplanu - to preto ze tupe tvary drzia razovu vlnu dalej od samotneho telesa, cim zmensuju tepelny tok z vlny do telesa (aspon moj nestudovany mozog to tak pochopil). Skylon ma mat ostru spicku, takze razova vlna sa bude chovat inak. A k tomuto tvaru maju najblizsie waveridery, aj ked samozrejme su to uplne ine telesa. Jo, a este balisticke hlavice
K tomu jedna drobnost. Pro nizsi rychlosti je mozne brat inspiraci u nadzvukovych naboju. Nevzpominam si presne, tusim v 50 nebo 60 letech zkouseli raketu Titan? s dlouhou "tyci" na spici. Ta formovala razovou vlnu daleko od vlastniho telesa a snizoval se tim celkovy areodynamicky odpor. Obecne jakekoliv hrany nebo prechody vytvareji dalsi rozhrani, i kdyz treba s mensi intenzitou prechodu. Takze tato metoda bude asi velice obtizne fungovat u hypersonickych objektu, ale mohla by pomoci. Pri pohledu na geometrii Skylonu je pouzit maximalne jednoduchy tvar s minimalnim odporem. Pouziti tupych tvaru naopak zvysuje odpor, protoze je potreba raketoplan zabrzdit. Spicaty konec ma vetsi plochu nez koule (koule ma minimalni pomer plochy telesa a vzhledem k objemu, pokud si to muj mozecek pamatuje dobre). Sice se razova vlna zacina formovat pri styku telesa se vzduchem, ale u extremnich nadzvukovych rychlosti to muze vypadat jako by byla za telesem. Proste teleso odleti z mista kde se razova vlna tvori. Tohle ma velke dopady na tepelne namahani. Ale protoze se zatim jenom snazim pochopit nadzvukove chovani teles, tak se mozna pletu.
no ja fyzik nie som, ale z toho mala co som pochopil o navratovych telesach, je to asi tak: prve experimenty sa robili so spicatymi telesami (tak nejak intuitivne odvodenymi od rakiet a stihaciek), ale tam rychlo narazili na problem, ze tepelne namahanie je prakticky nezvladnutelne. Razova vlna sa vytvori prakticky na povrchu telesa, a vsetka energia z nej prudi na povrch a neumerne ho zohrieva. Navyse to v hornej atmosfere prakticky nebrzdi. To je sice fajn pri stihackach alebo balistickych hlaviciach, pretoze tam brzdit nechcete, ale navratova kabina vo vyske 10km s rychlostou M20 nie je nic pekne
Takze to otocili a re-entry sa robi tupym velkym nosom napred. Razova vlna je pekne daleko od povrchu, vacsina energie ostane v nej a neprenasa sa na teleso. Navyse je velky pomer odporu a hmotnosti, takze to zacne brzdit uz vo velkej vyske.
Ak si vsimnete raketoplan, tiez ma tupe prakticky vsetky nabezne hrany aj s nosom, hoci pri starte to nie je zrovna optimalne. Dolezitejsi bol ale navrat.
Z tohto pohladu je Skylon uplne odlisny pristup. Jedine veci co urobili re-entry s ostrou spickou su balisticke hlavice, ale tie maju velmi hruby tepelny kryt, z ktoreho sa vacsina odpari.
Je mi líto, ale podle mně je Skylon v současnosti nerealizovatelný. Respektive nikdo nemá tolik peněz, lidí a času, aby ho mohl úspěšně vyvinout. Tepelná ochrana pláště při návratu (hlavně náběžné hrany a vstupy vzduchu do motoru), váha podvozku pro start a motory Skylon zatíží tak, že nezbude na náklad. Pokud by ho někdo chtěl realizovat, musel by do něj nalít tolik peněz, že to snad splatí do konce provozu, ale cena za start řádově neklesne.
U těch balistických raket šlo o námořní Poseidony, a ta výsuvná tyč s kruhovou deskou na konci snižovala odpor při prudké akceleraci v atmosféře, nefungovala při návratu. Balistické hlavice mají taky tupou špičku. Aerodynamika hypersonických rychlostí je svině.
Prázdný Skylon má mít cca 50t, prázdný orbiter STS má cca 70t
Návratová rychlost je srovnatelná, takže Skylon bude mít cca 2/3 kinetické energie orbiteru.
Dále je skylon 2x delší než orbiter a má srovnatelné rozpětí křídel, ale širší trup. Exponovaná "brzdná plocha" bude minimálně dvojnásobná oproti orbiteru, takže průměrný reentry heatload W/m2 Skylonu bude v odhadem na 1/3 zátěže orbiteru ..
inak ak máte niekto nejaké technické otázky, na ktoré veľmi chcete odpoveď tak skúste NSF thread o skylone... občasne odpovedá Mark Hempsell z REL (prípadne sa tam pohybuje ešte jeden pracovník z REL)...
citace:V trunku budou 2 druzice, 1U + 2U.
Druhej P-POD pry zatim neni obsazeny.
Mit linearni Cubesat prevadec 2m up SSB / 10m dw SSB 500mW PA, tak bych tech 13200Kc z nejake organizace "vyzebral".
Kdyz mi zaručíte, že se družíce bude jmenovat po mé přítelkyni, tak vám dám těch 13,2kKč dám.
myslim ze ta jednotka ma sluzit univerzalne pre vsetky komercne lode (aspon som niekde taku info videl), takze to treba mat vychytane. Aby to nedopadlo jak FG... 
si mozeme vybrat... 
[Edited on 04.1.2012 Agamemnon]