|
Dobry den,
Chcel by som polozit otazku okolo pneumatik pre raketoplan. Su pneumatiky plno nafuknute aj vo vesmire ? Su sachty kolies vzduchotesne ? Je vypracovany velmi-velmi nepravdepodobny scenar, ze by sa mal rakatoplan pristat na 'brucho' ?
Dakujem |
|
| Chcela by som položiť jednu nezvyčajnú otázku, odpoveď potrebujem čo najskôr. Čo by sa stalo, ak by niekto čisto teoreticky odpojil klimatizačný systém v orbiteri? Ak by sa zastavila cirkulácia vzduchu? Čo by to urobilo s teplotou, tlakom a vlhkosťou vzduchu, za aký čas by sa takéto podmienky stali nezlúčiteľné so životom? |
|
citace:
...odpoveď potrebujem čo najskôr...
???????????????????????????????????????????????????????????
O čom to je? Novinárom sa nechce študovať, tak hľadajú "informácie" a DRBY na verejných fórach? Kozmonautika nie je dosť zaujimavá, pokiaľ sa niečo nepokazí alebo pokiaľ sa nevytvorí ilúzia ohrozenia života?
???????????????????????????????????????????????????????????
|
|
citace:
Chcel by som polozit otazku okolo pneumatik pre raketoplan. Su pneumatiky plno nafuknute aj vo vesmire ? Su sachty kolies vzduchotesne ? Je vypracovany velmi-velmi nepravdepodobny scenar, ze by sa mal rakatoplan pristat na 'brucho' ?
Myslím, že pneumatiky raketoplánu jsou určitě nafouknuté i ve vesmíru (nevidím důvod, proč by neměly být). Podvozkové šachty zřejmě nejsou vzduchotěsné (nevidím důvod, proč by měly být). Nevím, jestli je vypracován scénář přistání raketoplánu "na břicho", ale když by se mu nevysunul podvozek, tak by mu prostě nic jiného nezbylo (nemá možnost udělat cokoliv jniného). Jsem přesvědčen, že takové přistání by posádka přežila, ale raketoplán by asi byl dost silně poškozen. |
|
citace:
Chcela by som položiť jednu nezvyčajnú otázku, odpoveď potrebujem čo najskôr. Čo by sa stalo, ak by niekto čisto teoreticky odpojil klimatizačný systém v orbiteri? Ak by sa zastavila cirkulácia vzduchu? Čo by to urobilo s teplotou, tlakom a vlhkosťou vzduchu, za aký čas by sa takéto podmienky stali nezlúčiteľné so životom?
Nevím, jestli je k výše uvedenému někde k dispozici odborný rozbor, ale dovolím si sem napsat svůj hrubý odhad následků. Pokud by kompletně a nevratně vypadl systém ventilace, klimatizace a termoregulace, tak by se prostě postupně zhoršovala kvalita atmosféry v orbiteru. Teplota by zřejmě rostla, vlhkost asi také. Tlak by se snad dal udržovat ručně doplňováním kyslíku z tlakových lahví. Dýcháním posádky by se zvyšovala koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Přesto si myslím, že i za takovýchto podmínek by posádka mohla přežít několik hodin a snad až několik dní (mělo by to asi stačit k tomu, aby raketoplán mohl bezpečně přistát [pokud by mu fungovaly systémy potřebné pro přistání]). Pokud máte někdo přesnější informace, nebo jiné odhady, tak mne, prosím, opravte. |
|
citace:
citace:
...odpoveď potrebujem čo najskôr...
???????????????????????????????????????????????????????????
O čom to je? Novinárom sa nechce študovať, tak hľadajú "informácie" a DRBY na verejných fórach? Kozmonautika nie je dosť zaujimavá, pokiaľ sa niečo nepokazí alebo pokiaľ sa nevytvorí ilúzia ohrozenia života?
???????????????????????????????????????????????????????????
Takže stručne: Nie som novinár. Nenávidím novinárov, ktorí vytvárajú v každej misii katastrofické scénare. O kozmonautiku sa zaujímam už dlhé roky, prečítala som toho veľmi veľa o raketoplánoch a tiež som o nich veľa napísala. Ale toto je taká špecifická otázka, že som na ńu nenašla nikde odpoveď. Aspoň nie v slovenčine alebo češtine... a iné jazyky neovládam.
Bola by som veľmi rada, keby mi už niekto napísal aj niečo iné okrem nadávok, vyrývania a výsmechu. Napríklad odpoveď. Podľq možností aj podloženú nejakým tým zdrojom (v krajnom prípade anglickým).
ˇˇDakujem za uvítanie." |
|
citace:
Nevím, jestli je k výše uvedenému někde k dispozici odborný rozbor, ale dovolím si sem napsat svůj hrubý odhad následků. Pokud by kompletně a nevratně vypadl systém ventilace, klimatizace a termoregulace, tak by se prostě postupně zhoršovala kvalita atmosféry v orbiteru. Teplota by zřejmě rostla, vlhkost asi také. Tlak by se snad dal udržovat ručně doplňováním kyslíku z tlakových lahví. Dýcháním posádky by se zvyšovala koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Přesto si myslím, že i za takovýchto podmínek by posádka mohla přežít několik hodin a snad až několik dní (mělo by to asi stačit k tomu, aby raketoplán mohl bezpečně přistát [pokud by mu fungovaly systémy potřebné pro přistání]). Pokud máte někdo přesnější informace, nebo jiné odhady, tak mne, prosím, opravte.
Ďakujem za odpoveď. Ešte jedna zvláštna otázka - pracuje klimatizačný systém ISS na podobnom princípe ako ten v raketopláne? Bolo by možné v prípade núdze tieto dva systémy medzi sebou prepojiť? Resp. prepojiť tak, aby jeden úplne nahrádzal druhý? (Trochu ma inšproval ten výpadok stabilizačných systémov počas STS-117.) |
|
Nevím, jestli je vypracován scénář přistání raketoplánu "na břicho", ale když by se mu nevysunul podvozek, tak by mu prostě nic jiného nezbylo (nemá možnost udělat cokoliv jniného). Jsem přesvědčen, že takové přistání by posádka přežila, ale raketoplán by asi byl dost silně poškozen.
pokud vím, tak raketoplán má za takové nouzové situace možnost přistát na vodě, kde je schopný několik hodin "plavat" nad hladinou. To by byla určitě lepší varianta než přistání bez podvozku na asfaltobetonu, i když nevím, jak by potom raketoplán zachránili, aby jim nezmizel pod hladinou...
____________________
Tomáš Kovařík |
| 23.6.2007 - 23:44 - Mário | |
|
| Nevim to jiste ale myslim ze jsem nekde cetl ze v pripade ze se nevysune podvozek jsou tam nejaka pyrotechnicka zarizeni a ty jej vysunou... ____________________
Mário Pliska |
|
citace:
Nevím, jestli je vypracován scénář přistání raketoplánu "na břicho", ale když by se mu nevysunul podvozek, tak by mu prostě nic jiného nezbylo (nemá možnost udělat cokoliv jniného). Jsem přesvědčen, že takové přistání by posádka přežila, ale raketoplán by asi byl dost silně poškozen.
pokud vím, tak raketoplán má za takové nouzové situace možnost přistát na vodě, kde je schopný několik hodin "plavat" nad hladinou. To by byla určitě lepší varianta než přistání bez podvozku na asfaltobetonu, i když nevím, jak by potom raketoplán zachránili, aby jim nezmizel pod hladinou...
no jenom poupravim, ze to neni nekolik HODIN, ale jenom par MINUT ____________________
|
|
k problematike klimatizacie:
niekde som cital ze 3 celnna posadka by mala byt shopna prezit na ISS bez obmeny a zasahov do atmosfery cca jeden tyzden. toto tvrdenie sa opieralo o fakt ze objem priestorov na ISS je velmi velky. no neviem co je na tomto udaji pravda.
a este jedna informacia ktora by s tym mohla suvisiet: po columbii udajne padlo rozhodnute aby zasoby na ISS vystacili na 90 dni pre 7 clennu posadku raketoplanu. udajne to bolo overene aj nejakou simulaciou ze by to fakt bolo mozne v pripade nudze uskutocnit. |
|
".. raketoplán má za takové nouzové situace možnost přistát na vodě .."
V okamihu vysúvania podvozku zostáva do touch-down už len asi 10-15 s. Takže ak sa nevysunie, tak už nemajú veľmi ako hľadať nejakú vodu - na KSC by to síce mohli rýchlo ztočiť do toho paralelného kanálu a pristáť na hlave nejakému aligátorovi, na Edwards ale žiadna voda nie je.
"To by byla určitě lepší varianta než přistání bez podvozku na asfaltobetonu.."
Prašť jak uhoď  (V Bratislave pred pár rokmi na leteckom dni úspešne pristála na bruchu ruská stíhačka, keď sa jej nevysunul podvozok)
Ale, svojho času ma napadlo, ako vylúčiť potrebu podvozku v orbiteri: Na dráhe by bolo pripravené niečo ako veľké sánky, resp. ploché vozidlo rozmeru okolo 20x30 m, ktoré by tesne pred príletom shuttlom rozbehli na jeho rýchlosť a raketoplán by pristál na ňom, pričom zabrzdenie by už malo na starosti to vozidlo. Prípadne by ho mohli "odchytiť" ešte v lufte. Nesmejte sa! - radšej pridajte nejaký zlepšovák, nech sa to o pár rokov môže začať používať (aspoň pre jeho nasledovníkov). |
|
oprava: .. tesne pred príletom shuttlu ..
doplnenie: a kludne by to mohlo byť koľajové vozidlo - koľaje namiesto dráhy (podobne ako tie sánky, na ktorých testovali na človeku 30g) |
| 24.6.2007 - 09:34 - nickdo | |
|
| podvozek by se otevřel tak jako tak, odstřelej ho pyropatrony. Tak že je vlastně nemožný aby se neotevřel. A kdyby měl přistávat na břicho, asi by to hlavně odvesly dlaždice, který se stejně vyměňujou. Podle mě by, ale generálka trvala skoro do doby ukončení letů raketoplánů v 2010 |
|
citace:
Ešte jedna zvláštna otázka - pracuje klimatizačný systém ISS na podobnom princípe ako ten v raketopláne? Bolo by možné v prípade núdze tieto dva systémy medzi sebou prepojiť? Resp. prepojiť tak, aby jeden úplne nahrádzal druhý? (Trochu ma inšproval ten výpadok stabilizačných systémov počas STS-117.)
Protože složení atmosféry v ISS i v raketoplánu je stejné, tak předpokládám, že i "klimatizační systémy" budou obdobné. "Propojit" by se určitě daly pouhým otevřením průlezů mezi ISS a raketoplánem, případně navíc pružnou hadicí s ventilátorem pro lepší cirkulaci vzduchu. Takovéto řešení by určitě v pohodě vydrželo několik dní.
Je třeba ale připomenout, že si prakticky nedovedu představit něco jako "totální výpadek klimatizačního systému", protože jednak jsou některé jeho díly zálohovány, jednak lze závadu opravit, a také lze navíc většinou vymyslet řešení, jak využít jiných zařízení na palubě ke "klimatizačnímu účelu" (viz. např. Apollo 13). Proto tyto "úvahy" berme opravdu jen jako "akademické", protože za normálních okolností k tomu nikdy nedojde a při krizi se bude muset reagovat na okamžitou situaci na palubě, kterou předem nikdo nedokáže ani odhadnout. |
|
citace:
Je třeba ale připomenout, že si prakticky nedovedu představit něco jako "totální výpadek klimatizačního systému", protože jednak jsou některé jeho díly zálohovány, jednak lze závadu opravit, a také lze navíc většinou vymyslet řešení, jak využít jiných zařízení na palubě ke "klimatizačnímu účelu" (viz. např. Apollo 13). Proto tyto "úvahy" berme opravdu jen jako "akademické", protože za normálních okolností k tomu nikdy nedojde a při krizi se bude muset reagovat na okamžitou situaci na palubě, kterou předem nikdo nedokáže ani odhadnout.
Veď na začiatku som spomínala, že je to len čisto teoretické - ani ja neverím, že by k niečomu podobnému mohlo dôjsť. Len ma tak napadlo, ako dlho by vydržala posádka nažive v raketopláne, ktorý by z nejakých dôvodov skrátka vôbec nemohol pristáť. Keď sa však tak nad tým zamýšľam, nedošli by im skôr batérie ako kyslík?
Našťastie, po tých opatreniach, ktoré urobili po Columbii, nehrozí, že by takáto situácia nastala. |
| 24.6.2007 - 22:37 - Adolf | |
|
| Co se týče ohledně toho totálního výpadku klimatizace si dovoluji vyslovit hypotézu, že při totálním dalšími opatřeními nekompenzovaném výpadku, pokud by nedocházelo ani k rozhývávání vzduchu v kabině nějakým míchacím pohybem ani k přemisťování osob, by prvním se životem neslučitelným účinkem byl vzestup koncentrace C02 v blízkosti člověka, který by promíchávání pouhou difúzí nestihlo odstranit. Zatímco třeba tepelný účinek výpadku klimatizace by závisel např. na trajektorii pohybu a z toho polynoucí sluneční expozici, což by z odhadu činilo záležitost s mnoha vstupními parametry, tak to zadušení CO2 při nepromíchávání a pokojové teplotě by šlo vypočítat asi nejjednodušeji, kdyby na to někdo měl chuť. ____________________
Áda |
|
Při výdechu uniká vzduch nenulovou rychlostí, nádech také, takže k víření dochází, i když člověk spí (nebo je v bezvědomí). Člověk na zvýšený CO2 reaguje - zrychlené dýchání, bolesti hlavy, nevolnost - takže by trvalo několik hodin, než by účinek byl nebezpečný. Vydýchat 1 m3 při spánku trvá cca 3 hodiny.
Až se poletí k HST, bude asi v nákladovém prostoru plošina EDO se zásobami kyslíku a vodíku pro palivové články (a dýchání), takže v případě velkých potíží by raketoplán v minimálním režimu spotřeby vydržel dost dlouho (30 dní?), aby mohla startovat záchranná výprava. Dosavadní lety ale myslím dobře ukazují, že poškození sice vzniká, ale je minimální a opravitelné, takže snad záchranný let nebude nikdy potřeba. |
|
Prepacte,
ze to pisem tu, ale neviem si dat rady s jednym problemom a to, ze niektore stranky v rustine mi nabiehaju bez azbuky s roznymi cudnymi znakmi - napr. stranka Lavockina alebo ruska verzia energie. Portal novosti alebo stranka roscosmosu nabiehaju v poriadku. Nevedel by mi niekto poradit?
Napr.:
 Ïàðèæå çàâåðøèëàñü ðàáîòà 47-ãî Ìåæäóíàðîäíîãî ñàëîíà àâèàöèîííîé è êîñìè÷åñêîé ïðîìûøëåííîñòè "Ëå Áóðæå-2007", îäíîãî èç âåäóùèõ àýðîêîñìè÷åñêèõ ñàëîíîâ ìèðà.
ÔÃÓÏ "ÍÏÎ èì. Ñ.À. Ëàâî÷êèíà" - ðàçðàáîò÷èê è èçãîòîâèòåëü àâòîìàòè÷åñêèõ êîñìè÷åñêèõ àïïàðàòîâ, ïðèíÿëî àêòèâíîå ó÷àñòèå â ýêñïîçèöèè ñàëîíà ñðåäè âåäóùèõ ðàêåòíî-êîñìè÷åñêèõ ïðåäïðèÿòèé Ðîññèè. |
| 26.6.2007 - 17:55 - Vítězslav Novák | |
|
| V prohlížeči View (Zobraz) Encoding (snad znaková sada) a podívat se, co je nastaveno. Je dobré mít zaškrtnuto Auto-Select, pak by měl většinu rozpoznat sám. Když ne, tak zkoušet různé Cyrillic nebo Unicode. Ten by měl být bez problémů. |
|
| Dakujem velmi pekne. Vidim, ze to je velmi jednoduche, ale aj tak ste velmi pomohli. |
| 27.6.2007 - 13:03 - Vítězslav Novák | |
|
| To nic. Teoreticky by to mělo nabíhat samo, ale ne každá stránka má správně definovanou znakovou sadu. |
|
Vim, ze to neni primo o kosmonautice, ale co bych se nezeptal ;-)
Mam takovy myslenkovy experiment a nevim, kde je chyba (musi tam byt :-)) - prosim o napady.
Vychozi predpoklad - teorie relativity omezuje zasilani informaci na maximalne rychlost svetla. Ted si predstavme 3 tyce dlouhe pro nazornost 1 svetlny rok. Prostredni tyc je jako "referencni". Podle toho zda posuneme dopredu/dozadu levou nebo pravou tyc, tak zasleme informaci (0 nebo 1). Naivni myslenka je, ze se oba konce pohnou najednou - tedy zasilame informaci na vzdalenost 1 sv.roku okamzite. Coz je blbost. Kde je ta chyba?
Napada mne jen jedno vysvetleni - tyce nejsou "hmota" ale molekuly provazane mezimolekularnimi vazbami. Tyto vazby maji "pruznost", ktera omezuje sireni zmen na max. rychlost svetla.
Dik za komentare :-) |
|
citace:
... Napada mne jen jedno vysvetleni - tyce nejsou "hmota" ale molekuly provazane mezimolekularnimi vazbami. Tyto vazby maji "pruznost", ktera omezuje sireni zmen na max. rychlost svetla.
Jak říkával jeden z mých profesorů: No vidíte, vždyť vy to víte! Tak proč to neřeknete hned?
Ještě si dovolím upravit, že tyče hmota jsou a hmota je takto pružná, i když se tak na první pohled třeba netváří. ____________________
--
MIZ |
|
Tá informácia by sa dokonca ani nešírila rýchlosťou svetla, ale len rýchlosťou zvuku v danom materiáli. Isteže, gravitačná a možno aj nejaká elmag. vlna spojená s ťuknutím na začiatok tyče by odtiaľ hneď letela rýchlosťou svetla, ale by bola extrémne slabá ... chcel som povedať slabá v porovnaní s intenzitou tej zvukovej vlny, ale vlastne aj tá by už po pomerne krátkej dobe asi dissipovala v materiáli tyče.
Pripomína mi to vetu z jedného pop-ved filmu, že Saturn ma malú hustotu a preto by v obrovskom pohári vody plával. No, kým by sa 'horná' polovica planéty dozvedela, že na 'dolnú' už tlačí voda, ... A aký by bol tlak vody v tej hĺbke Rsat? A čo by bolo zdrojom grav.poľa pre takú konšteláciu? Niektoré príklady sa asi nemajú chytať za slovo
Ešte dodám, že nikdy som nemal rád tvrdenia, že v nevákuu sa svetlo šíri pomalšie. Je to mierne zavádzajúce: interakcia sa predsa hocičím šíri presne rýchloťou svetla, to zdanie spomalenia elmag.vĺn v materiáloch je dané iba tým, že do 'hry' sa okrem pôvodného zdroja vzruchu zapájajú aj všetky ostatné častice, ku ktorým už dorazila pôvodná vlnoplocha, a až celý ten ansámbel interakčné vzruchy vysielajúcich častíc dohromady vyrába ten výsledok, že výsledná fázová rýchlosť vlny je menšia ako c.
Dúfam, že som tu nezamenil fázovú s grupovou rýchlosťou - už pár rokov som sa s nimi nestretol. Hm, a teraz mi hlava hovorí, že grupová by asi vždy mala byť rovná c, ale ....; hm, dneska by som skúšku z EM asi nespravil 
|
|
citace:
Napada mne jen jedno vysvetleni - tyce nejsou "hmota" ale molekuly provazane mezimolekularnimi vazbami. Tyto vazby maji "pruznost", ktera omezuje sireni zmen na max. rychlost svetla.
Tie medzimolekulove vazby, to su vlastne elektrostaticke sily, teda elektromagneticke pole. Ked potiahnete prvu molekulu v tyci, nasledujuca molekula v tyci sa to dozvie tak, ze sa to k nej presiri vyssim potencialom elektromagnetickeho pola. No a to sirenie el.mag vzruchu medzi molekulami prebieha rychlostou svetla. |
|
| Ďalšia laická otázka ohľadom raketoplánov: Môžu palubné počítače raketoplánu zobrazovať telemetrické údaje, ktoré prijíma MCC v Houstone? Mohla by sa posádka raketoplánu dozvedieť údaje napr. o teplote, aerodynamickom namáhaní počas zostupu, atď. aj bez komunikácie s riadiacim strediskom? |
|
citace:
Tá informácia by sa dokonca ani nešírila rýchlosťou svetla, ale len rýchlosťou zvuku v danom materiáli. Isteže, gravitačná a možno aj nejaká elmag. vlna spojená s ťuknutím na začiatok tyče by odtiaľ hneď letela rýchlosťou svetla, ale by bola extrémne slabá ... chcel som povedať slabá v porovnaní s intenzitou tej zvukovej vlny, ale vlastne aj tá by už po pomerne krátkej dobe asi dissipovala v materiáli tyče.
Jen pro upresneni - ja nemel na mysli sirit informaci "zvukem" (tuknutim), ale zmenou pozice ("zasunutim") tyce. |
|
citace:
Ďalšia laická otázka ohľadom raketoplánov: Môžu palubné počítače raketoplánu zobrazovať telemetrické údaje, ktoré prijíma MCC v Houstone? Mohla by sa posádka raketoplánu dozvedieť údaje napr. o teplote, aerodynamickom namáhaní počas zostupu, atď. aj bez komunikácie s riadiacim strediskom?
Odpověď bohužel neznám přesně, ale protože podle např. http://spaceflight.nasa.gov/shuttle/reference/shutref/orbiter/avionics/dps/gpc.html jsou GPC počítače raketoplánu přímo napojeny na telemetrii (která je teprve následně odesílána rádiem do MCC), tak se domnívám, že všechny dostupné údaje by měly být na GPC počítačích zobrazitelné. Normálně se ovšem určitě na GPC zobrazují jen souhrnné údaje potřebné a vhodné pro řízení. Sledovat měnící se hodnoty ze stovek snímačů, které jsou na raketoplánu, je pro posádku určitě hodně obtížné a nepřehledné, takže se to asi běžně nedělá. (opakuji ale, že výše uvedené úvahy jsou jen mým názorem bez jasného "důkazu", takže pokud někdo máte přesnější informace, napište je sem, prosím) |
| 30.6.2007 - 18:39 - Adolf | |
|
citace:
Jen pro upresneni - ja nemel na mysli sirit informaci "zvukem" (tuknutim), ale zmenou pozice ("zasunutim") tyce.
Tou tyčí se při zatlačení na jeden konec šíří elastický kmit rychlostí zvuku v příslušném materiálu a vzdálenější části tyče jsou odtlačeny tímto elastickým kmitem. Je-li tyč velmi tuhá a zrychlení malé, tak si toho nevšimneme. Např. ale když vystřelíme šíp z luku, tak právě díky těmto kmitům nevadí opeření šípu, neboť kmitající šíp opeřeným koncem uhne a neotře se o luk. U velkých konstrukcí - např. u příhradových nosníků jeřábů je každý pohyb ramene spojen s výraznými kmity konstrukce. Kdo si kdy vlezl na jeřáb, užil si těch vemi patrných kmitů hodně. Nic není tuhé, vše je ve skutečnosti kmitající gel - úplná huspenina a síla se uvnitř přenáší jen jako akustická či tlaková vlna.
Ovšem "ďábelské" úvahy o okamžitém působení na dálku je možno realizovat poněkud jinak - např. přes kvantové vázené stavy. Např. je emitována dvojice fotonů procesem, při němž oba fotony mají zákonitě opatře orientovanou polarizaci. Kadý odletí na jinou stranu. Nepotká je žádná absorbce či jiný proces, který by zhroutil jejich společnou vlnovou funkci. Uletí každý tak světelný rok, když se jednomu fotonu připlete do cesty polarizační hranol. Projde jím, takže jeho polarizace se pootočí. Leč v tom okamžiku je pootočen provázaný foton tak, že je pořád antiparalelní.
Dokonce se při tom dá zlobit o trochu víc. Ten hranol bude mít přepínatelnou polarizaci a někdo u něj bude přepínat směr polarizace, jak se mu zlíbí. Chvilku poté, na druhém konci budeme snímat polarizaci dopadlých fotonů z dvojite o světelné roky dál. Myslíme si tedy, že jsme tím marnivě přepínaným hranolem zapřínili stav detektoru polarizace 2 ly daleko o vteřinu později. Může to ale být ještě ošemetnější. Poletíme superrychlou raketou hnanou třeba plynem z gamazáblesku. Tyto plyny létají třeba i rychleji než 99,99 % rychlosti světla. V tom případě se projeví relativita současnosti. Pozorovateli v té rychlé raketě se pří vhodné orientaci vektoru rychlosti bude jevit dopad fotonu na detektor polarizace dříve než průchod provázeného fotonu hranolem. Takže podle klasické kauzální logiky by tedy dopad fotonu na detektor měl způsobit, že operátor u přepínače polarizace hranolu se rozhodl hranol o 2 ly dál přepnout.
 |
|
