|
| K technické stránce: BE-4 má na rozdíl od Raptorů jen jednu turbinu pohánějící turbo-čerpadlo jak pro kyslík, tak pro metan (podobně jako to měl RD 180). U tohoto systému je problém s utěsněním mezi palivem a okysličovadlem na společném hřídeli. |
|
@PinkasJ
Tepelný gradient? Je to ten správny, odborný terminus technicus?
Medzi teplotou keď je kvapalný kerozín a keď je kvapalný metán, je nejaký ten rozdiel..
Takže aj tesnenia si žiadajú iný materiál, s inými charakteristikami..
atď..
Celá konštrukcia sa bude správať inak..
To čo je "správne, racionálne a rozumné" dostane úplne iné merítka..
A vy zistíte, že porovnávate "pomaranče a jablká".. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
| Prostor turbo-čerpadel kyslíku a metanu lze tepelně oddělit, ale oba spojuje společná hřídel turbíny a jde tedy o těsnost ložisek. |
|
Mno.. Ja osobne, som žiadny raketový motor v živote nekonnštruoval..
Tak, nejdem sa o tom hádať s niekým, kto tvrdí, že sa v tom vyzná lepšie odo mňa..
 ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
| Právě že metan a kyslík mají podobnou skladovací teplotu a s podobnou teplotou prochází i turbočerpadlem. Díky tomu by motor mohl být jednodušší než u kyslíku a petroleje. Loni metan začínal, tento rok by se měl osvědčit - Starship, Vulcan, Čína. |
|
tam je este zaujimavy nabeh na prevadzkovu teplotu a tepelna roztaznost jak hriadela, tak tesnenia, takze to, co je v pohode na rampe nemusi byt samozrejme pri restarte.
tiez samotna prevadzka je asi v pohode lebo mas ustalene teplotne toky a teda presne definovane a stabilne prevadzkove podmienky
ale zas mas moznost odolnych rieseni, napr. dvojiteho tesnenia s odvetranim medzipriestoru, ... co eliminuje riziko prieniku jedneho media do druheho...
... maju funkcne zalietane motory, takze asi neprideme na nic, co by neriesili |
|
Pozrel som sa do starej témy o metáne.
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1313
A on tam bol spomenutý iný problém. V podstate "stabilita horenia".
Možno tie prieťahy čo má Bezos, by mohli súvisieť s týmto?
citace:
Trochu tuším, co mohli mít za problémy - při přímém vstřikování do komory odebere kapalný metan (stejně jako vodík) velké množství tepla, takže nemůže vzplanout hned u hlavy motoru, ale začne hořet až o pořádný kus dál. Takže komora musí být poměrně dlouhá. Kromě toho se kapalné plyny odpařují poměrně rychle, takže nevznikne onen film paliva, kterým se motor uvnitř chladí. Protože plyn hoří volně poměrně daleko od vstřikovací hlavy, bude to také vytvářet dost chaotické vibrace. Mezi motory na LOX/LH a motory na LOX/Metan by měl být rozdíl hlavně ve směšovacím poměru (pokud nepujde o moc složité konstrukce jakotřeba SSME), ale protože v obou případech bude přebytek paliva dosti vysoký, mělo by to i tak fungovat.
[upraveno 17.1.2024 14:56] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Ja mám doma staré gamatky, tie sa občas správajú čudne.
Keď je nenormálna vlhkosť vzduchu alebo teplota, začnú "bublať", chytnú pulzačné horenie.
V spaľovacom priestore stúpne tlak, čo zatlačí na horák, do spaľovacieho priestoru sa dostane menej plynu, tlak v spaľovacom priestore poklesne, dostane sa tam trochu viac plynu.. Následne plameň urobí "blaf"..
A tak stále dokola, a stále viac, kým to plameň nesfúkne, s menším zvukovým efektom..
Raketový motor keď to chytne, obvykle nezhasne, ale doslova exploduje.
Hm..
Asi radšej kúpim novú techniku.. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
