|
citace:
SMART-1 ... aby sa kompletne vyparil, alebo nie?
Rozhodně! ____________________
Antonín Vítek |
|
| A aká je vlastne hranica rýchlosti dopadu, pri ktorej by sme teoreticky nejaké trosky ešte našli? |
| 04.9.2006 - 01:23 - Adolf | |
|
citace:
A aká je vlastne hranica rýchlosti dopadu, pri ktorej by sme teoreticky nejaké trosky ešte našli?
Co kdybych to formuloval, jak dlouhý provázek za sebou musí sonda táhnout, aby kus provázku zůstal neodpařený pří té které rychlosti?
Model musí být dost pracný. Sonda dopadá a její čelo, ale i kus zasaženého povrchu se odpařuje. Zadní části objektu jsou výronem par odtlačovány, ale cpou se svou kinetickou energií dopředu. Nejen to výpary jsou horké, takže samy odpařují tu odtlačovanou záď. To je docela dost rovnáváh v modelu. Jak to dopadne tedy nezávisí jen na rychlosti. Bude-li mít sonda za sebou dostatečně dlouhý provázek, kus provázku zbyde. Ale možná by mohl zbýt jiný kousek zadního výčnělku.
To ale nejsem schopen říci. Neřeknu ani, kolik by takový korektní výpočet stál, ani kolik by stál výpočet odhadu ceny výpočtu zůstání takového kousku.  |
|
Orientační vzoreček je
p = (η.v2)/{2.[Cs.(Tv-T) + Qv]},
kde Cs je průměrné specifické teplo všech materiálů sondy
Tv je průměrná (příp. nejvyšší) teplota varu materiálů
T je počáteční teplota sondy
Qv specifické výparné teplo materiálů
η je účinnost (<1, obvykle někde kolem 0,3 až 0,6)
v je rychlost sondy
p je podíl celkového materiálu sondy, který se vypaří. Je-li p>1, vypaří se vše a ještě se vzniklé páry zahřejí nad teplotu varu. Tv, Cs a Qv by bylo asi nejlépe vzít pro hliník, ale jsem v práci a nemám u sebe žádné tabulky a ani čas, hledat to na netu.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Orientační vzoreček je
p = (η.v2)/{2.[Cs.(Tv-T) + Qv]},
Zda se mi, ze jeste musi zaviset na materialu a vlastnostech povrchu.
Musi byt prece znatelny rozdil, kdyz sonda narazi do Sluncem rozpalene mesicni skaly (400 st. C) a uhlovodikoveho snehu nekde na mesici Saturna ...? |
| 19.9.2006 - 13:23 - power | |
|
par poznamek, ktere by vas mohli zajimat, z konference EPSC, ktera prave bezi v berline:
ExoMars
- je dost problem s tim, aby se rover do rakety vesel, misto Soyuzu by byli vedci radeji, kdyby dostali Ariane 5, ale otazka je, jestli na to budou penize
- druhy problem je, ze pokud by se pouzivalo airbagu jako u MER, tak je omezen objem roveru - z toho by se dalo vybruslit tim, ze by se pouzila nafukovaci plosina a platforma s tryskama (samozrejme v kombinaci s padakem), vojaci pry to pouzivaji hodne
- vypada to vic a vic na vlastni orbiter (puvodni prenos dat mel bezet pres MRO, ale je tam problem, ze ten uz bude vyuzivat MSL)
METNET
- finove chteji deblokovat svuj dluh u rusu tim, ze ti jim vyslou na Mars sit meteorologickych mikrostanic, vyvoj je uz prekvapive daleko, temer vse je na strane finu pripraveno, jen chybi nejake penize na vyrobu stanic (ale asi jen 6 milionu eur) ... tak to jsem zvedav
Mesic
- v ESA se uvazuje o navratu vzorku mesicnich hornin na Zemi, je to mnohem jednodussi, nez to same z Marsu (mohlo by jit o vzorek ledu z dna krateru, vzorek odvracene strany, vzorek mlade lavy z Oceanu Bouri, vzorek z stredovych pahorku krateru) - casem, zrejme i s vyuzitim roveru nebo astronautu, by se snad melo povest nalezt a dopravit vzorek primitivni Zeme, z dob srazky formujici Mesic |
|
| METNET - tak o tom slysim poprve. Finske prekvapeni. Drzim palce! |
|
http://photojournal.jpl.nasa.gov/targetFamily/Saturn
- zajímavé snímky od Saturnu, prstenec ledové tříště vyvržené z Enceladu, nově nalezený prstenec Saturnu a taky snímek naší Země ze sondy Cassini
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA08763
- pohled na blížící se kráter VICTORIA z roveru Opportunity
|
| 21.9.2006 - 14:11 - power | |
|
nemuzu najit patricne vlakno (grrr) tak to dam sem:
HRSC na sonde Mars Express vyfotila perfektne tzv. tvar na Marsu v oblasti Cydonia - obrazky dostupne treba na strankach ESA http://www.esa.int/esaCP/SEM09F8LURE_index_0.html |
| 21.9.2006 - 15:28 - J2930 | |
|
citace:
HRSC na sonde Mars Express vyfotila perfektne tzv. tvar na Marsu v oblasti Cydonia - obrazky dostupne treba na strankach ESA http://www.esa.int/esaCP/SEM09F8LURE_index_0.html
Ted jsem to sem chtel dat taky 
 
chce snad web ESA trumfnout NASA web  |
| 21.9.2006 - 22:30 - power | |
|
dalsi zajimavost z EPSC konfrence v berline:
kamerovy system na americke LRO:
- 2 Narrow Angle Camera (kamery s uzkym zornym polem) se zobrazovaci schopnosti 0.5 m/px na povrchu Mesice, bohuzel nepujde o stereokameru, budou snimkovat pasy terenu vedle sebe (vysledek by mel byt pas cca 5x25 km)
- 1 Wide Angle Camera (sirokouhla kamera) s rozlisenim cca 100 m/px
- prvni obrazky uz kolem vanoc 2008
- primarni ucel: snimkovani pro budouci vyber pristavaciho mista pro landery/rovery/pilotovane mise; odhad meteorickeho nebezpeci (hledani novych krateru v porovnani se starymi fotkami povrchu z Apolla); zmapovani osvetleni polarnich oblasti (zony vecneho stinu a naopak neustaleho svetla) |
|
Historie vzniku resoluce 5A XXVI. Generálního shromáždění Mezinárodní astronomické unie o definici pojmu "planeta". Velmi zajímavé a poučné čtení. Doporučuji!
http://www.thespacereview.com/article/703/1
Inside the planet definition process
by Daniel Fischer
Monday, September 11, 2006
____________________
Antonín Vítek |
|
Článek NASA o současných objevech Voyageru 1
http://science.nasa.gov/headlines/y2006/21sep_voyager.htm?list31501
____________________
Antonín Vítek |
| 23.9.2006 - 14:43 - power | |
|
nez stravit deset minut hledanim vhodnejsi kategrie nebo zakladat novou, radsi to dam zase sem:
OPAG a LPI zverejnili svuj plan vyzkumu slunecn soustavy v dalsich 25 letech - online na http://www.lpi.usra.edu/vexag/road_map_final.pdf (mohlo to byt driv, ale pry museli predelat obalku ) soupis moznych misi je zajimavy, jeste zajimavejsi je pak kapitola venujici se technologiim ... |
|
| nove snimky z pondelniho pruletu sondy Cassini uz jsou online treba zde http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/image-details.cfm?imageID=2324 je zachycena nejaka meandrujici reka kapalneho (m)etanu, ktera se vleva do jednoho ze severnich jezer ... moc pekne ____________________
|
| 13.10.2006 - 22:47 - Adolf | |
|
citace:
nove snimky z pondelniho pruletu sondy Cassini uz jsou online treba zde http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/image-details.cfm?imageID=2324 je zachycena nejaka meandrujici reka kapalneho (m)etanu, ktera se vleva do jednoho ze severnich jezer ... moc pekne
To, že řeka meandruje po souši do jezera, na to jsme ze Země zvyklí. Tam ale na druhou stranu souš meandruje takových fraktálních panožkách do jezera. To je pro naše oko nezvyklejší.  |
|
citace:
citace:
nove snimky z pondelniho pruletu sondy Cassini uz jsou online treba zde http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/image-details.cfm?imageID=2324 je zachycena nejaka meandrujici reka kapalneho (m)etanu, ktera se vleva do jednoho ze severnich jezer ... moc pekne
To, že řeka meandruje po souši do jezera, na to jsme ze Země zvyklí. Tam ale na druhou stranu souš meandruje takových fraktálních panožkách do jezera. To je pro naše oko nezvyklejší.
no pro naše oko středoevropanů asi ano, ale pokud se člověk koukne, jak vypadá třeba pobřeží skandinávie http://maps.google.com/?ie=UTF8&t=k&om=1&z=8&ll=70.550521,22.719727&spn=0.898107,3.658447 nebo (zrejme) ledovcových jezer tamtez http://maps.google.com/?ie=UTF8&t=k&om=1&z=11&ll=69.13494,28.104401&spn=0.122036,0.462799 tak to zase takovy div neni ... alespon ja mam ten dojem, co na to rika geolog? ____________________
|
|
| Me to pripada normalni |
|
citace:
par poznamek, ktere by vas mohli zajimat, z konference EPSC, ktera prave bezi v berline:
ExoMars
- je dost problem s tim, aby se rover do rakety vesel, misto Soyuzu by byli vedci radeji, kdyby dostali Ariane 5, ale otazka je, jestli na to budou penize
- druhy problem je, ze pokud by se pouzivalo airbagu jako u MER, tak je omezen objem roveru - z toho by se dalo vybruslit tim, ze by se pouzila nafukovaci plosina a platforma s tryskama (samozrejme v kombinaci s padakem), vojaci pry to pouzivaji hodne
- vypada to vic a vic na vlastni orbiter (puvodni prenos dat mel bezet pres MRO, ale je tam problem, ze ten uz bude vyuzivat MSL)
dnes se ke me dostalo nove cislo newsletteru tykajiciho se ExoMarsu http://esamultimedia.esa.int/docs/Aurora/Pasteur_Newsletter_5.pdf ... jinak ze zakulisi mam informace o tom, ze cely projekt nabira vetsi a vetsi zpozdeni  ____________________
|
| 23.10.2006 - 20:27 - Anonym | |
|
| Když už jsme u těch smutnej událostá tak co čert nechtěl Mauna Keu zasáhlo zemětřesení o 6,7 stupních http://www.keckobservatory.org/about.php |
|
citace:
Když už jsme u těch smutnej událostá tak co čert nechtěl Mauna Keu zasáhlo zemětřesení o 6,7 stupních http://www.keckobservatory.org/about.php
S tim se musi proste pocitat, navic se jim podle zpravy nic vaznejsiho nestalo. |
|
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/oct/HQ_06342_Discovery_AO.html
Oct. 30, 2006
RELEASE: 06-342
NASA Announces Discovery Program Selections
NASA vybral 3 návrhy projektů nových sond třídy Discovery ke koncepčním studiím, přičemž na každou studii bylo přiděleno 1,2 mil. USD (max. povolené náklady na realizaci posléze schváleného projektu jsou 425 mil. USD):
- Origins Spectral Interpretation, Resource Identification and Security (OSIRIS) - odběr vzorku z povrchu planetky a jeho doprava zpět na Zemi
- Vesper - sonda pro zkoumní chemického složení a dynamiky atmosféry planety Venuše
- Gravity Recovery and Interior Laboratory (GRAIL) - družice měsíce pro detailní a přesné mapování měsíčního gravitačního pole pro zjišťování vlastností jeho nitra
NASA dále vybral tři návrhy pro využití dvou existujících sond, které ukončily svoji primární misi (studie 250 000 USD, max. vždy na každý schválený projekt 35 mil. USD):
- Deep Impact eXtended Investigation of Comets (DIXI) - snímkování jádra další komety sondou Deep Impact
- Extrasolar Planet Observations and Characterization (EPOCh) - využití vysokorolišující kamery na sondě Deep Impact ke hledání planet velikosti ZUemě u nejbližších hvězd
- Stardust NExT - snímkování jádra komety Tempel 1 sondou Stafrdust, aby se zjistilo, jak se změnilo od nárazu impaktoru Deep Impact (tady je zajímavé, že navrhovatelem je Joe Veverka z Cornell University, kanadský astronom pracující v USA, ale narozený v ČSR před 2. sv. válkou, kdy s rodiči emigroval).
Zpracované studie budou vyhodnoceny v roce 2007 a poté bude rozhodnuto zda a který projekt bude realizován.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Zaujal mě ten EPOCH. Zajímalo by mě, na jakém principu to má fungovat - myslím totiž, že kamer s podobnou kvalitou už máme ve vesmíru víc a to ani nemluvím třeba o HST. Proč by pak byly potřeba k detekci malých planet supernové projekty, kdyby to bylo tak jednoduché? |
|
citace:
Zaujal mě ten EPOCH. Zajímalo by mě, na jakém principu to má fungovat - myslím totiž, že kamer s podobnou kvalitou už máme ve vesmíru víc a to ani nemluvím třeba o HST. Proč by pak byly potřeba k detekci malých planet supernové projekty, kdyby to bylo tak jednoduché?
jsou dve odpovedi
- prvni je, ze ostatni kamery jsou mnohem lepe vyuzitelne, takze proc na exoplanety nezamerit tuhle, kdyz jde o to, zirat na hvezdy dost dlouho, aby zaznamenali zmenu v jasnosti (pripadne dopplerovsky posun)
- druha je ta, ze kamera na Deep Impact ma dobre rozlisovaci schopnosti a snad umi i IR, coz jsem nekde nasel, ze by se dalo take pouzit
a nezapomnte, ze jde pouze o studie - jestli se uskutecni rozhodne NASA az po predlozeni podrobneho konceptu. ____________________
|
|
citace:
Zaujal mě ten EPOCH. Zajímalo by mě, na jakém principu to má fungovat - myslím totiž, že kamer s podobnou kvalitou už máme ve vesmíru víc a to ani nemluvím třeba o HST. Proč by pak byly potřeba k detekci malých planet supernové projekty, kdyby to bylo tak jednoduché?
Více podrobností viz např.
http://www.newscientistspace.com/article/dn10417-deep-impacts-blurry-camera-may-study-exoplanets.html
U EPOCh se jedná o zákrytovou detekci, spektroskopická (dopplerovská) nepřipadá v úvahu. Navíc tato kamera je rozostřená v důsledku závady, takže se na nic jiného moc nehodí. Nejde tady o rozlišení, ale o citlivost pro měření změn jasnosti (hvězdné magnitudy) hvězdy.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Jestliže jde o měření jasnosti, pak mi není jasné, proč schopnost detekovat planety velikosti Země nemá například Corot, který je k tomuto výzkumu přímo navržen. Abyste pochopili moje podivení: přístroj, který je na hledání exoplanet designován má být trumfnut rozostřenou kamerou vysloužilé sondy... |
|
citace:
Jestliže jde o měření jasnosti, pak mi není jasné, proč schopnost detekovat planety velikosti Země nemá například Corot, který je k tomuto výzkumu přímo navržen. Abyste pochopili moje podivení: přístroj, který je na hledání exoplanet designován má být trumfnut rozostřenou kamerou vysloužilé sondy...
Tedy nejde o žádné trumfování. CoRoT zdaleka zdaleka neprohlédne celou oblohu (je to dáno charaketerm jeho oběžné dráhy). takže jde o získání dalších dat, což je vždycky dobré.
Podívejte se na
http://smsc.cnes.fr/COROT/GP_mission.htm ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
Jestliže jde o měření jasnosti, pak mi není jasné, proč schopnost detekovat planety velikosti Země nemá například Corot, který je k tomuto výzkumu přímo navržen. Abyste pochopili moje podivení: přístroj, který je na hledání exoplanet designován má být trumfnut rozostřenou kamerou vysloužilé sondy...
Tedy nejde o žádné trumfování. CoRoT zdaleka zdaleka neprohlédne celou oblohu (je to dáno charaketerm jeho oběžné dráhy). takže jde o získání dalších dat, což je vždycky dobré.
Podívejte se na
http://smsc.cnes.fr/COROT/GP_mission.htm
hlavni rozdil je ovsem v tom, ze kamera Deep Impactu nebude hledat nove exoplanetarni systemy, ale zameri se na pozorovani tech jiz objevenych. v clanku na New Scientist Space se explicitne rika:
In the new plan, the spacecraft would observe stars already known to have transiting planets. (V novem planu bude sonda pozorovat hvezdy, o kterych se jiz vi, ze maji planety prechazejici pres slunecni disk.)
To, ze by mohli objevit nove planety v techto systemech neni nic zvlastniho (teoreticky az tretina systemu s horkymi jupitery muze mit terestricke planety ve svem okoli - viz muj blog), dnesni profesionalni pozorovaci kampane se delaji i s dalekohledy o prumeru 20-25 cm ze Zeme.
CoRoT bude hledat nove systemy a navic umozni fyzikalni studium tech sledovanych hvezd ... ____________________
|
|
| Antonín: trumfovat = technicky, ne konkurenčně |
| 03.11.2006 - 16:36 - J2930 | |
|
Taky planeta...tentokrat ale ta nase! :-)
 
1. Earth, seen as a pale blue dot from Saturn.
2. A view of Earth from Voyager 1, at a distance of more than 4 billion miles. Tecka uprostred svetleho pruhu
vice na: http://www.nasa.gov/vision/universe/starsgalaxies/dotf-20061101.html
ja jen aby to nezapadlo... |
