|
citace:
Atlanis je stale planovany na 9. zari 2005 (nevidim jediny duvod, proc "září evidentně definitivně padá" - hlavne ted po uspesnem startu), treti start (STS-115) na 16. unora 2006. Je otazkou, zdali predsunuti prichazi v uvahu nebo ne - ja si myslim, ze ne, ale kdyz ma byt Discovery nachystany pri STS-121 na misi STS-301, tak proc ne. (Na druhe strane je samozrejme rozdil mezi misi zachrannou a regulerni.)
Pro misi STS-115 (16.2.2006) se počítá opět s raketoplánem Atlantis (nesouvisí to s hmotností dílu P3/P4 nosníku?) |
| 27.7.2005 - 12:35 - kubiczech | |
|
| Všimli jste si někdo na tomhle videu http://wm.nasa-global.speedera.net/wm.nasa-global/RTF/WB57.wmv v čase 1:46 plamene na levém zadním úchytu SRB (stejném místě jako Challenger). To s těmi těsněními stále tak bojují, nebo to má jiné vysvětlení. |
| 27.7.2005 - 13:06 - Vilém | |
|
citace:
Všimli jste si někdo na tomhle videu http://wm.nasa-global.speedera.net/wm.nasa-global/RTF/WB57.wmv v čase 1:46 plamene na levém zadním úchytu SRB (stejném místě jako Challenger). To s těmi těsněními stále tak bojují, nebo to má jiné vysvětlení.
No podle jinych zaberu startu, co jsem videl, tak se okolo SRB vzdycky v urcite vysce zacne delat takovy jakoby zavoj, tusim, ze z vodnich par. Ale toto mi spis pripadlo, jak kdyby tam probleskovaly spaliny z druheho SRB... |
|
citace:
Pro misi STS-115 (16.2.2006) se počítá opět s raketoplánem Atlantis (nesouvisí to s hmotností dílu P3/P4 nosníku?)
Ja jsem cerpal ze stranky http://195.117.109.25/loty/fmanned.htm
Jinak na http://spaceflight.nasa.gov/shuttle/future/index.html neni raketoplan pro misi STS-115 specifikovan. (Ale vim, ze se o "otoceni" Atlantisu na dve mise po sobe velmi vazne uvazovalo.) ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Taky jsem si toho vsimnul a to jiz pri zpravach pred odlozenym startem, povazoval jsem to vsak za omyl, ktery bude napraven, coz se ale evidentne nestalo. Jeste stesti, ze se Grifin na Novu nediva :-)
Inu, omyl SE nenapravi sam, omyl musi NEKDO napravit, ze? Na jedne strane souhlasim, ze je to chyba, na strane druhe podotykam, ze je to - pro bezneho divaka - naprosto nepodstatna informace. Budme radi, ze se o kosmonautice mluvi (i kdyz ne uplne presne). A myslim, ze kazdy z nas nepresnosti vcera slysel prehrsel, ale na radosti z velkolepeho navratu to nic nemeni... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
citace:
zas tam vo velkom odletovali nejake podozrive ulomky.Myslel som si, ze sa mi to zda, ale hovorili o tom prave aj v spravach TA3...
Zive jsem komentoval start na STV2 a na odletovani "ulomku" (izolace?, led?) z ET jsem taky upozornil. Musime si ale uvedomit, ze ulomky odletovaly, odletuji a odletovat budou. Konstrukcne tomu proste neni mozne zabranit - jde jen o to je co nejvice eliminovat a monitorovat (takze pokud byly videt, je to svym zpusobem dobre, neb je jsme schopni sledovat).
Diki Tomasi za ten komentar na STV.Nie som ziadny odbornik v teme ale kvalifikovy komentar niekoho, kto problematike rozumie, sa dobre pocuva.
Mam konkretne otazku pre tych co sa vyznaju, aky naklad (hmotnost a rozmer) je schopny vyniest na OD shuttle ked na dokoncenie ISS stare ruske moduly nestacia ? A preco je Hubble je az posledna priorita ?
|
|
Chci poděkovat panu Vítkovi a panu Kolářovi za komentáře na ČT24. Byli velmi věcné a k tématu. Co mě ale dostalo byl přímý vstup redaktora z USA přímo v době, kdy docházelo k odpojení ET. Škoda.
Jinak hodnotím tento počit ČT jako velmi pozitivní.
Zajímavé aspekty, které jsem na přenosu zhlédl a které tu byly popsány.
a) profukování dusíkem u tankovacího ramene
b) profukování trysek dusíkem ...
c) kondenzační spáry kolem trupu a SRB
d) záblesky při průletu vrchními částmi atmosféry
e) použití malých korekčních trysek (?) ve vrchní části při pohledu z ET.
Jinak k použití analogu kontra digitál. Nejsem si tím stále moc jistý, ale myslím, že analog jsme schopni vysekat i expost z nahrávky výrazně lépe než digitální informaci.
Véna |
| 27.7.2005 - 16:40 - Helca | |
|
| Tak uz to je 24 hodin od toho, co Discovery odstartoval.. |
| 27.7.2005 - 17:04 - Pavel Misák | |
|
[quote
Mam konkretne otazku pre tych co sa vyznaju, aky naklad (hmotnost a rozmer) je schopny vyniest na OD shuttle ked na dokoncenie ISS stare ruske moduly nestacia ? A preco je Hubble je az posledna priorita ?
Nevim presne jakou nosnost ma raketoplan, ale s temi moduly je trochu jiny problem. Hodne je jich jiz ve vyrobe nebo dokonce vyrobeny. Tyto moduly jsou naprojektovany do nakladoveho prostoru v raketoplanu. Pri pouziti ruske rakety by se proste musely predelat.
S Hubble je jiny problem. Pokud by se pri tomto letu vyskytla zavada jako na Columbii, ktera by nesla opravit, nemela by posadka moznost pockat na zachrany let, tak jako kdyz leti k ISS. Jednoduse receno - od ted se lita jen k ISS.
Doufam, ze jsem to moc nedomotal, kdyztak me nekdo doplnte... |
| 27.7.2005 - 22:30 - Anonym | |
|
citace:
Chci poděkovat panu Vítkovi a panu Kolářovi za komentáře na ČT24. Byli velmi věcné a k tématu. Co mě ale dostalo byl přímý vstup redaktora z USA přímo v době, kdy docházelo k odpojení ET. Škoda.
Jinak hodnotím tento počit ČT jako velmi pozitivní.
Zajímavé aspekty, které jsem na přenosu zhlédl a které tu byly popsány.
a) profukování dusíkem u tankovacího ramene
b) profukování trysek dusíkem ...
c) kondenzační spáry kolem trupu a SRB
d) záblesky při průletu vrchními částmi atmosféry
e) použití malých korekčních trysek (?) ve vrchní části při pohledu z ET.
Jinak k použití analogu kontra digitál. Nejsem si tím stále moc jistý, ale myslím, že analog jsme schopni vysekat i expost z nahrávky výrazně lépe než digitální informaci.
Véna
To by bylo v případě že by v kamerách byly použity elektronkové snímače. Už se pár desetiletí používají místo nich CCD a ty způsobem snímání silně inklinují k digitálu. Při snímání bych použil širší samoopravný kód a zvětšil barevnou hloubku a tak by se ze snímku dalo vytahat maximum. Kompresi pouze rozdílovou, neztrátovou.
Transportní feed ze satelitu byl očividně v řádcích NTSC(tu mazaninu asi každý poznal) a navíc podezřívám že taky v analogu, neboť třeba při rozhovoru s posádkou byly vidět chvíli tmavší pruhy a při záběrech raketoplánu z kosmodromu live byly analogové vady také. Stejné vady se vyskytují také v průběhu vysílání Nasa TV(mám na mysli celkově).
Nejsem hnidopich, ale předpokládám jistou technologickou vybavenost v USA. Jak vidím tak, mají ještě co dohánět. Zvláště pak při přímých přenosech ze startů nebo z ISS si to chce člověk pořádně vychutnat v detailech. Minimálně samotná Nasa by mohla obnovit svůj televizní technologický park. |
| 27.7.2005 - 22:37 - Martin Gembec | |
|
Nechci být hnidopich..
.. kdo z vás kdy viděl lépe dokumentovaný start raketoplánu. Mít tolik záběrů, tolik informací, on-line přes internet. Dotyčný anonym by měl vzít v potaz, že to samo o sobě je úžasné. Děje-li se to analogově, má to nějaký důvod. Př. proč za to vyhazovat peníze, když to takhle bohatě stačí?
Jinak sám bych při dnešní kvalitě digitechniky uvítal alespoň vysvětlení, proč není použita a také proč sakra jsou ty krásné fotky an ofic. webu tak zrnité a někdy i rozostřené? (zrnitost bych pochopil jako zvětšování snímků na 300 ppi, ale no nevím, při dnešních digizrcadlovkách..) |
|
citace:
[quote
Mam konkretne otazku pre tych co sa vyznaju, aky naklad (hmotnost a rozmer) je schopny vyniest na OD shuttle ked na dokoncenie ISS stare ruske moduly nestacia ? A preco je Hubble je az posledna priorita ?
Hmotnost užitečného nákladu závisí na finální dráze. Nejvyšší je na nízkou dráhu se sklonem 28,5 stupně, to dělá asi necelých 25 tun. Na dráhu k ISS (pole okamité výšky dráhy) tak maximálně 17 tun (když by nebyla žádná rezerva pohonných látek pro korekce dráhy ISS).
Při tomto letu činila hmotnost nákladu v nákladovém prostoru 13483 kg.
Průměr nákladového prostoru je 3,5 metru, délka celková 18 metrů (využitelná 12,4 metru - v přední části musí byt stykovací zařízení pro připojení ke stanici). |
|
citace:
Ne, prvni raketoplan se necha schoret v atmosfere pred pristanim zachraneho.
Škoda raketoplánu. Kdyby byl schopen bezpilotního letu tak to nějak zapatlají a zkusí s prázdným raketoplánem přistát bez posádky. Když zhoří tak zhoří a když ne tak ušetří raketoplán. |
|
citace:
Nechci být hnidopich..
.. kdo z vás kdy viděl lépe dokumentovaný start raketoplánu. Mít tolik záběrů, tolik informací, on-line přes internet. Dotyčný anonym by měl vzít v potaz, že to samo o sobě je úžasné. Děje-li se to analogově, má to nějaký důvod. Př. proč za to vyhazovat peníze, když to takhle bohatě stačí?
Jinak sám bych při dnešní kvalitě digitechniky uvítal alespoň vysvětlení, proč není použita a také proč sakra jsou ty krásné fotky an ofic. webu tak zrnité a někdy i rozostřené? (zrnitost bych pochopil jako zvětšování snímků na 300 ppi, ale no nevím, při dnešních digizrcadlovkách..)
To jsem psal já, akorát jsem ze zapomněl podepsat Uznávám že lépe zdokumentovaný start raketoplánu jsem neviděl. Někde bylo psáno že je to nejsledovanější objekt v dějinách. Ale analog mi leží v žaludku již dlouho. Analogově to nestačí. To se na mne nikdo nemůže zlobit. Pokud jste se koukal na přenos z CT24, tak byl vidět ten kontrast při přepínání obrazů mezi studiem a mezi feedem z Nasa. Studio kontrastní jak břitva , jemné barvy a při přepnutí na feed z Nasa to vypadalo jako rozmatlané cosi. Asi jako když se podíváte zkrz nejlevnějším upatlaným kukátkem s plastovou čočkou.
Analog u raketoplánu se ještě jakž takž dá pochopit. Nikdo se asi nechce vrtat v telekomunikačním systému raketoplánu, neboť po celou dobu letu je nutno mít s raketoplánem spojení.
Co mi ale není jasné je analog z pozemních stanic a uplink ze studia taky analog. To je nějaká úroveň v 21.století? |
|
Jak je to s velením Eileen Collinsové? Podle NOVY první, ale podle mě druhé. Jako by návrat raketoplánu do letových operací nebyla dost
velká senzace. Je to asi málo? Proč si tedy něco nepřidat, že jo?
|
|
Od ET se utrhnul vcelku velky kus peny.
Viz zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palramp1.jpg
zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palramp2.jpg
zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palramp3.jpg
a zde:
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/images/050727palrampcloseup.jpg
Utrzeny kus pochazi z tak zvane PAL rampy (Protuberance Air Load), ktera ma odstranovat turbulentni proudeni vzduchu okolo tlakovych vedeni a externi kabelaze na ET. Puvodne mela byt tato rampa odstranena, ale nakonec byla ponechana... Urcite si ted hodne lidi v NASA skrabe hlavy proc ji tam nechali...
Nastesti se ten kus s nicim nesrazil, ale spolehat na nahodu bych urcite nechtel... |
|
NASA zrovna bezi zive tiskovou konferenci ohledne te peny a ostatnich poskozeni...
www.nasa.gov/ntv
|
| 28.7.2005 - 00:25 - Martin Gembec | |
|
To s tím kusem izolační pěny se mi přestalo líbit. Podle toho co jsem právě četl a viděl to vypadá špatně s dalším startem. Ta ET se snad bude muset předělat, nebo vyhodnotit lépe rizika. Problém s dlaždičkou prý není tak závažný..
Jsem zvědav jak toto se vyvine, až bude za pár dnů známo více o všem po startu. |
|
Bill Parsons - Manazer misi raketoplanu rekl, ze dalsi raketoplan nepoleti az do te doby, nez zjisti proc se tak velky kus peny odloupnul od ET. Zatim nevi, kdy to bude....
Takze je mozna delsi prodleva pred startem raketoplanu Atlantis. Urcite bych nepocital s puvodnim stanovenym startem na 9. zari 2005... pocital bych tak listopad.. nebo spis pristi rok... 
|
| 28.7.2005 - 00:42 - Martin Gembec | |
|
| Lepší, že se tak velký kus utrhl teď - kdyby se to stalo třeba až v září, bylo by to asi horší. Takhle se to dá hned zase řešit a čas je. Atlantis klidně počká, ne? ;-) |
|
To je pravda.. nastesti se netrefil do Discovery... Take ukazovali jeste jednu fotku, na ktere je tidet odloupnuta pena pobliz predniho bi-podu - mista, odkud se utrhnula pena pri startu Columbie.
Jedine co me opravdu toci jsou ti odporni novinari, kteri jen rypou a porad se snazi dostat nejakou senzacni zpravu... ech.. dela se mi z nich nevolno... porad stouraji a maji priblble otazky... kdyby tam byl, tak tomu jednomu omlatim to skladaci kreslo o hlavu... rypaci..
Musel sem si ulevit...
|
|
citace:
To je pravda.. nastesti se netrefil do Discovery... Take ukazovali jeste jednu fotku, na ktere je videt odloupnuta pena pobliz predniho bi-podu - mista, odkud se utrhnula pena pri startu Columbie.
Jedine co me opravdu toci jsou ti odporni novinari, kteri jen rypou a porad se snazi dostat nejakou senzacni zpravu... ech.. dela se mi z nich nevolno... porad stouraji a maji priblble otazky... kdyby tam byl, tak tomu jednomu omlatim to skladaci kreslo o hlavu... rypaci..
Musel sem si ulevit...
S těmi novináři je to opravdu katastrofa tenhle titulek mě opravdu nadzvihnul ze židle
http://www.blesk.cz/Clanek53564.htm
|
|
Zato dost legracni jsou kontextove odkazy, co pod ten clanek (fuj) v Blesku doplnil eTarget:
Rockwool ... tepelne, zvukove a protipozarni izolace
Schonox, s.r.o ... materialy pro obkladace a podlahare - lepidla, sterky
Stavebniny vzhuru na orbit ;-) |
|
Nic nového.
Media všechno nafukují, snaží se urvat senzaci za každou cenu. Horší by bylo ,kdyby NASA začala dělat věci pod tlakem medií, i když možná se to i děje.
|
|
Tak jestli to není kachna:
NASA kvůli závadě na Discovery ukončila lety raketoplánů
http://www.novinky.cz/zahranicni/61728-nasa-kvuli-zavade-na-discovery-ukoncila-lety-raketoplanu.html |
|
| Ještě že Eileen a spol. nemají na palubě nový Blesk. To by asi rovnou vyskákali do volného kosmu.... :-))) |
|
NASA by měla zrušit pilotované lety a sázet na roboty.
CEV toto nevyřeší, to už je spíše otázka psychologie a klimatu v americké resp. celé tzv. Západní společnosti a jejímu přístupu k riziku. |
|
| No, ten nadpis je trochu moc krutý. Další starty ale byly pozastaveny, dokud se nezjistí, proč z ET STS-114 odpadl tak velký kus PAL rampy (skoro metr dlouhý), a dokud se neudělají dostatečná protiopatření. Je to bohužel docela "studená sprcha" pro STS a ISS. |
|
| Ten článek v Blesku mně znovu utvrdil ve zásdě, že nikdy Blesk nečtu. |
|
citace:
Jak je to s velením Eileen Collinsové? Podle NOVY první, ale podle mě druhé. Jako by návrat raketoplánu do letových operací nebyla dost
velká senzace. Je to asi málo? Proč si tedy něco nepřidat, že jo?
Collinsová letěla před STS-114 celkem 3x, z toho 2x jako pilot a 1x jako velitel. Teď tedy velí raketoplánu podruhé.
|
