Je třeba doplnit pár informaci na vysvětlenou.
Tento obrázek vytvořila Emily Lakdawalla na základě DTMs (Digital Terrain Models), které vznikly ze stereosnímků terénu kamerou HiRISE.
Světle žlutá křivka reprezentuje projetou trasu, sytě zlutá je přibližný plán postupu k Murray Buttes - nástupnímu bodu na horu Mt.Sharp.
Jak vidíme z poslednich 20 solů, tento plán není žádné dogma a řidiči roveru se ho drží jen v hrubých rysech.
A konečně oranžová čara, klikatící se po úpatí centrální hory, by neměla být brána moc vážně - je to hypotetická budoucí trasa, vytvořená v roce 2011 třemi vědci a od skutečného plánu se může poměrně lišit.
(Někde v hloubi tohoto vlákna jsem dával mapu s přibližně osmi různými trasami výstupu na Mt.Sharp, které byly navrženy na základě kombinace prostupnosti terénu a vědecké atraktivity lokalit)
Myslím ,že za každým kamenem (prašné prostředí)by měla být závěj .
Co tam dělá stará kolej? Vlevo dole.
Nebo to je zatvrdlý písek zatečen při deštích do pukliny?
citace:Co tam dělá stará kolej? Vlevo dole. Nebo to je zatvrdlý písek zatečen při deštích do pukliny?
Skoro jsi to trefil. Takovéto vystouplé žilky světlého minerálu, podobného sádrovci, jsme viděli v Gale a na dalších místech Marsu v minulosti už několikrát.
Geologové by ti vysvětlili, že jde o důkaz dlouhodobé přítomnosti kapalné vody v několika oddělených geologických obdobích.
Sol 544 : MAHLI se poprvé od přistání podívala na místa roveru, kam ještě nikdy před tím - vstupní otvor pro odběr plynných vzorků do přístroje SAM a druhý je mi zatím trochu záhadný.
Musíme počkat na stažení snímků v plném rozlišení.
Řidiči roveru ověřují poškozování kol kovovými simulátory ostrých kamenů na Mars Yardu.
U příležitosti 5000 m na odometru Curiosity si členové MSL týmu a další zaměstnanci JPL zaběhli 5 km dlouhou kondiční trasu.
Btw. konečně máme důkaz, že na kalibračním terči zůstal nápis "MARS 2010", což mělo udávat původně plánovaný rok přistání 2010 (start 2009).
Dvouletý odklad startu na 2011 nestál za to, aby se nápis na hodinách aktualizoval.
Jeden zajímavý detail k této fotce.
Pokud jste se pozastavili nad "chaotickou" skupinou šroubů na boční stěně inspekčního talíře, tak ty mají svůj účel, vlastně dva:
1) hlavy šroubů slouží jako "škrabka" pro čištění drátěného rotačního kartáče DRT od zbytků prašného materiálu
2) hlavy šroubů v Braillově písmu dávají nápis "John Klein", na památku zesnulého projektového managera MSL.
Představte si, že jste byli zvoleni do posádky prvního přistání lidí na Marsu. Už jste na místě, pracujete ve skafandru mimo přistávací modul, sbíráte všelijaké šutry a najednou už nastane večer (Mars má skoro stejně dlouhý den jako Země) a vy se máte vrátit do lodi. V poslední chvilce venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
tak to je trochu optimisticka vizia takto vidiet Zem na vlastne oci.
Zem je len o trochu vacsia ako Mars a ani "blizku" a "velku" Venusu v takomto rozliseni nevidno... Priemerny clovek nerozozna volnym okom ani len fazu Venuse.
realnejsi je ten prvy obrazok... [Editoval 18.2.2014 martinjediny]
citace:... ani "blizku" a "velku" Venusu v takomto rozliseni nevidno... Priemerny clovek nerozozna volnym okom ani len fazu Venuse...
Tak veru, v podstate ju vidím až pri 30 - 40 násobnom zväčšení v spektíve 20-60x60. Pri tomto zväčšení však už vidno Galileove mesiace okolo Jupitera, ako ho je vidieť, keďže takmer furt je zamračené. Popravde, voľným okom nie je v Bratislave vidieť už ani Malý voz, ale to je iný prípad - svetelný smog.
To ale vcelku nic nemění na tom, že ten obrázek je tam vložený blbě .... a kohokoli, kdo to přečte to mate, ta fotka není z Curiosity a s popisku to neplyne a i v článku je to schované hodně hluboko
citace:To ale vcelku nic nemění na tom, že ten obrázek je tam vložený blbě .... a kohokoli, kdo to přečte to mate, ta fotka není z Curiosity a s popisku to neplyne a i v článku je to schované hodně hluboko
Souhlasím, bez pozorného prostudování článku dojde povrchní čtenář příspěvků k mylným závěrům.
je mi jedno, kdo je autor článku, nezajímá mě originální zdroj.
Ale pokud si zde na kosmo.cz přečtu větu ( a je mi opravdu jedno, kdo ji vytvořil !) ale kterou jsi sem vložil TY a to větu :
"Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně. "
a pod toto tvrzení vložíš snímek z MRO,
tak je myslím všem jasné, kdo tady co zblbnul, a nezmění to žádné poučování druhých, jak a co mají číst.
je mi jedno, kdo je autor článku, nezajímá mě originální zdroj.
Ale pokud si zde na kosmo.cz přečtu větu ( a je mi opravdu jedno, kdo ji vytvořil !) ale kterou jsi sem vložil TY a to větu :
"Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně. "
a pod toto tvrzení vložíš snímek z MRO,
tak je myslím všem jasné, kdo tady co zblbnul, a nezmění to žádné poučování druhých, jak a co mají číst.
Rozumím,členové ČAS jsou neobyčejně hloupí že píší tak slabomyslné články které tě tak snadno "zblbnou".
Promiň, ten článek jsem četl možná dříve než ty. Pan Straka to tam nemá hloupě, nepíše slabomyslné bludy a má tam u textu správné obrázky. Na rozdíl od tebe, který máš tady pod textem nesprávný obrázek a obhajuješ neobhasitelně něco, cos zblbnul.
citace:Promiň, ten článek jsem četl možná dříve než ty. Pan Straka to tam nemá hloupě, nepíše slabomyslné bludy a má tam u textu správné obrázky. Na rozdíl od tebe, který máš tady pod textem nesprávný obrázek a obhajuješ neobhasitelně něco, cos zblbnul.
Máš pravdu, příště doplním pro nechápavé text, že se jedná o ilustrační snímek. Jiní to hned z kontextu pochopili.
Takovéto vystouplé žilky světlého minerálu, podobného sádrovci, jsme viděli v Gale a na dalších místech Marsu v minulosti už několikrát. 
