| 10.8.2014 - 02:38 - David | |
|
| Usazeniny ve vodním prostředí vznikají tak, že voda unáší částice z výše položených míst na níže položená místa, pokud by byla teorie o vzniku Mt.S z usazenin ve vodním prostředí pravdivá, tak by tomu bylo na Marsu přesně naopak. Voda by brala částice na níže položených místech a ukládala by je na výše položená místa. Nelze použít ani vrásnění, protože Mars nemá plovoucí pevninské kry. |
|
Takže z hrušky dolů, všechno vylejt a tudy se nejede.
Během solu 714 Curiosity kompletně vyjela z Hidden Valley a zvažuje se jiná trasa.
  |
|
Pane David, geologie je trochu složitější, chybí vám tam jedna dost významná proměnná, a to je výška hladiny, Gale byl jezerem a nikdo netuší, kde mělo nejvyšší hladinu, ta se navíc v průběhu času pohybovala
místa, kde dnes Curiosity jezdí dokumentují závěrečnou fázi vysychání s řekami ústícími do mělké už takřka vyschlé louže
teprve až vyjede nahoru, budeme moudřejší
teorie o navátí AM/MS je zajímavá, ale problém vidím ve faktoru času, kdy by vlastně mělo dojít k jejímu vzniku?
v 1. miliardě let, kdy byla hustá atmosféra a navatí by bylo teoreticky možné? - těžko, je tu voda, prší, probíhá eroze vodou, navíc i proces vířivé sedimentace by byl pomalý (část sedimentů by vítr erodoval), k tomu uvažte vysokou hladinu jezera
poté, co Mars zamrzl? takřka nemožné
realita bude o hodně složitější a určitě půjde o velmi komlikovaný sled různých dějů ... |
| 10.8.2014 - 18:05 - David | |
|
Myslím že bude rozumné počkat na rover až tam dorazí, mě se teorie vzniku Mt.S. ukládáním usazenin ve vodě od samého počátku nelíbí a poslední teorie dle detailních snímků MRO to též popírá a dává mi za pravdu a to jsem si dovolil prezentovat, nic víc nic míň. Protože je to teorie není dobré ji glorifikovat ani zatracovat a počkat na její racionální potvrzení nebo vyvrácení.
Co mě na této debatě mrzí, je nekorektnost vůči dr. Grygarovi, jeho práce na " Žni objevů" je úžasná a nezastupitelná. To že kosmonautika se nedělá pro kosmonautiku , ale pro přírodovědné obory počínaje kosmologií a konče jadernou fyzikou, není dobré zapomínat, ostatně důkazem toho je přesun " drožkažení" a komerčních letů z NASA na soukromý sektor. |
|
V čem konkrétně je nekorektní vyjádření vůči Dr. Grygarovi, jestliže upoznorníme na to, že prezentuje jednu z teorií jako potvrzenou pravdu?
Teorie o větrném vzniku má jednu hodně zásadní vadu, težko by vznikla hora vyšší než okraje kráteru ....
jinak tak trochu popíráte sám sebe .... |
| 10.8.2014 - 22:19 - dodge | |
|
citace:
V čem konkrétně je nekorektní vyjádření vůči Dr. Grygarovi, jestliže upoznorníme na to, že prezentuje jednu z teorií jako potvrzenou pravdu?
Teorie o větrném vzniku má jednu hodně zásadní vadu, težko by vznikla hora vyšší než okraje kráteru ....
jinak tak trochu popíráte sám sebe ....
Pak tedy chápete Žeň objevů evidentně chybně, zřejmě ji považujete za popularizační materiál o astronomii. |
|
Tak čím tedy jsou?
jinak pro zájemce originál tolik diskutovaného článku je zde:
http://geomorph.caltech.edu/sites/default/files/pdfs/Kite_et_al_Geology_2013.pdf
Když to shrnu, jde o to, že autoři měřili podle snímků z HiRISE sklon vrstev (nikoli svahů, jak píše Dr. Grygar), který vychází okolo 3 až 4 stupňů okolo celé centrální hory
diskutují možnost vzniku eolickou aktivitou katabatických (padavých) větrů, které by měly takové sklony sedimentu produkovat
lakustrinní sedimenty by totiž sklon vykazovat neměly
jenže sami v článku zmiňují i jiné možnosti, pokud by například byl v centru pánve centrální vrcholek, pak by lakustrinní sedimenty v jeho blízkosti sklon získaly při kompakci
a autoři sami píší, že konečné řešení přinese až cesta Curiosity (jenom tak na okraj by se mělo citovat Kite at al., ne Lewis et al...)
Nemohu si pomoci, ale pan Dr. Grygar tento článek pochopil zcela nesprávně, je patrné, že není geologem
Je špatně upozornit na chybu? Copak opět žijeme v době, kdy se někteří nemohou kritizovat? Ale pánové, sám Dr. Grygar by byl proti takovému přístupu.
Takže doporučuji jít k primárním zdrojům, ale hlavně číst (a chápat) správně ... [Upraveno 10.8.2014 Petr_Šída] |
| 10.8.2014 - 23:08 - dodge | |
|
citace:
Tak čím tedy jsou?
jinak pro zájemce originál tolik diskutovaného článku je zde:
http://geomorph.caltech.edu/sites/default/files/pdfs/Kite_et_al_Geology_2013.pdf
Když to shrnu, jde o to, že autoři měřili podle snímků z HiRISE sklon vrstev (nikoli svahů, jak píše Dr. Grygar), který vychází okolo 3 až 4 stupňů okolo celé centrální hory
diskutují možnost vzniku eolickou aktivitou katabatických (padavých) větrů, které by měly takové sklony sedimentu produkovat
lakustrinní sedimenty by totiž sklon vykazovat neměly
jenže sami v článku zmiňují i jiné možnosti, pokud by například byl v centru pánve centrální vrcholek, pak by lakustrinní sedimenty v jeho blízkosti sklon získaly při kompakci
a autoři sami píší, že konečné řešení přinese až cesta Curiosity (jenom tak na okraj by se mělo citovat Kite at al., ne Lewis et al...)
Nemohu si pomoci, ale pan Dr. Grygar tento článek pochopil zcela nesprávně, je patrné, že není geologem
Je špatně upozornit na chybu? Copak opět žijeme v době, kdy se někteří nemohou kritizovat? Ale pánové, sám Dr. Grygar by byl proti takovému přístupu.
Takže doporučuji jít k primárním zdrojům, ale hlavně číst (a chápat) správně ... [Upraveno 10.8.2014 Petr_Šída]
Je to rešerše objevů pro astronomy, komentáře tam žádné nejsou, jenom citace z původních pramenů. Tak nevím kde jste to vzal? |
| 11.8.2014 - 07:38 - David | |
|
Na WIKI je topografická mapa kráteru s výškovým rozlišením včetně blízkého okolí.
a/ severní polovina kráteru včetně 3/4 středového vrcholku je 1 km pod referenční rovinou Marsu / obdoby pozemské " hladiny moře " a v úrovni okolního terénu
b/ nad tuto rovinu ční jižní okraj kráteru o cca 1,5 km a centrální část středového vrcholku o cca 1 km.
c/ kráterová mísa je tedy nakloněna směrem k severu ve směru přilétajícího projektilu
d/v severní části dna je hloubka 4,5 km pod referenční rovinou a 5,5 km pod vrcholkem
e/ jižní část dna je v úrovni referenční roviny, tedy 4,5 km nad dnem severní části., nad tímto dnem a současně O,5 km pod úrovní nejvyšší části jižního valu kráteru je středový vrcholek.
Z toho plyne, že kráter nemohl být nikdy zcela zaplaven vodou, pokud by současně nebyla zaplavena i okolní planina. Aby se celý středový vrcholek ocitl pod vodou musela by být okolní planina zaplavena do výše 1 km.
Voda ukládá usazeniny na nejnižší místa v terénu . Jelikož severní dno kráteru není " zarovnáno" usazeninami do úrovně okolního terénu lze s jistotou dovodit, že na dno kráteru voda usazeniny nekladla, poznamenávám že ze dna je možný odtok 4,5 km nad jeho nejnižší částí.
jelikož voda v kráteru usazeniny nekladla v takové míře aby změnily topografii severní nejhlubší části dna zle logicky dovodit, že nekladla ani usazeniny na středový vrcholek čnící 1 km nad severní okraj kráteru, potažmo nad okolní terén.
.
|
|
Davide a dodge, je pěkné, že se snažíte obhajovat Grygara a jím prezentovanou jednu z možných teorií vzniku Mt.Sharp, nebo dokonce vytvářet vlastní hypotézy, ale přiznejte si to, ani jeden z vás tří není geolog. Nebylo by lepší, přečíst si pár dalších dokumentů na dané téma a uznat, že těch vysvětlení, jak mohla centrální hora vzniknout je více?
Petr Šída, jako profi geolog, se vám to snažil trochu osvětlit, machi taky, tak proč se toho tak tvrdošíjně držíte?
V tomto dokumentu z října 2013, od jiných autorů než Kite a Lewis, je na základě zjištěné morfologie, stratigrafie a mineralogie popsán možný scénář vzniku hory poměrně podrobně. I v něm se píše o vzdušné sedimentaci jako o hlavním mechanismu, ale ne jako o jediném. Je dobré si uvědomit, že vznik kráteru Gale je datován někdy před 3,61 miliardami let - pozdní Noachian / mladší Hesperian. Od té doby Mars prošel několika na klima a další podmínky odlišnými obdobími a každé z nich mělo na tvář kráteru a jeho centrální hory určitý vliv. Viz kapitola Timing of Events, str 32.
Takže ano, jednou z kapitol historie Aeolis Mons bylo velmi pravděpodobně ukládání prachu, sopečného popela a písku větrem, ale v jiné části historie to byla taky vodní sedimentace, usazeniny sněhu a ledu, následná větrná i vodní eroze, atd, atd.
Počkejme si tedy, co Curiosity zjistí, až se dostane k Murray Buttes a dál. |
| 11.8.2014 - 09:10 - dodge | |
|
citace:
Davide a dodge, je pěkné, že se snažíte obhajovat Grygara a jím prezentovanou jednu z možných teorií vzniku Mt.Sharp, nebo dokonce vytvářet vlastní hypotézy, ale přiznejte si to, ani jeden z vás tří není geolog. Nebylo by lepší, přečíst si pár dalších dokumentů na dané téma a uznat, že těch vysvětlení, jak mohla centrální hora vzniknout je více?
Petr Šída, jako profi geolog, se vám to snažil trochu osvětlit, machi taky, tak proč se toho tak tvrdošíjně držíte?
Bude to zřejmě proto, že znalosti z pozemské geologie lze velmi omezeně uplatňovat na planety, které vznikaly za jiných podmínek a odlišným způsobem než Zeměkoule. Dr. Grygar nepotřebuje obhajovat před kritikou odborníků,kteří mu nesahají ani po podrážky jeho bot ani v nejmenším. Počkáme si tedy až nám skutečnost sdělí marsovský důchodce Elon Musk, to se mOsli zase nadšením uhýkají, a ani je nenapadne svého guru kritizovat, naopak jeho kritiky budou vztekle napadat. |
| 11.8.2014 - 09:45 - David | |
|
Jen jsem popsal topografii kráteru a jeho okolí, to není žádná teorie, ale skutečnost. Voda teče z kopce dolů vždy a stéká z vyšších na níže položená místa, pokud je na tělese gravitace a ta na Marsu je. A i když je sice poloviční neumožní téci vodě do kopce a ještě tam navíc něco dopravovat a ukládat.
Já pouze napadám teorii o tom, že Mt. S. se skládá z naplavenin což vzhledem k topografii kráteru a okolí se mi jeví jako vyloučené a přikláním se k teorii navátého vrcholku, zejména když vítr běžně vytváří duny a na rozdíl od vody vane běžně i do kopce.
Samozřejmě jsou i jiné možnosti, příkladně, že impakt " probudil spící magmatický krb", což v tomto případě popírá chybějící vrcholová kaldera. |
|
citace:
Bude to zřejmě proto, že znalosti z pozemské geologie lze velmi omezeně uplatňovat na planety, které vznikaly za jiných podmínek a odlišným způsobem než Zeměkoule.
Existuje vědní obor Planetární Geologie, který se geologickým vývojem a skladbou cizích kosmických těles zabývá. Tomuto oboru se ve světě věnují desítky až stovky vědců a jejich názory a hypotézy je třeba brát v úvahu jako nejvíce fundované.
citace:
Dr. Grygar nepotřebuje obhajovat před kritikou odborníků,kteří mu nesahají ani po podrážky jeho bot ani v nejmenším.
Tak ho neobhajujte. Všichni víme o kvalitách Dr. Grygara a uznáváme je. Geologie ale mezi ně nepatří.
citace:
Počkáme si tedy až nám skutečnost sdělí marsovský důchodce Elon Musk, to se mOsli zase nadšením uhýkají, a ani je nenapadne svého guru kritizovat, naopak jeho kritiky budou vztekle napadat.
Proč sem pletete Muska? Nikdo tu o něm nemluvil. Navíc se začínáte urážením ostatních diskutujících podobat jednomu uživateli, který byl za toto porušování pravidel z diskuse vyloučen. Nikdo o vás nepíše, že byste byl například gOsel, tak si prosím podobné invektivy nechejte někam jinam. Tady to nebude tolerováno.
Bavíme se tu o tom, že profesionální planetární geologové se zatím neshodnou na tom, jaké všechny jevy a pochody v minulosti formovaly Mt.Sharp až do dnešní podoby. |
|
Je to rešerše objevů pro astronomy, komentáře tam žádné nejsou, jenom citace z původních pramenů. Tak nevím kde jste to vzal?
To právě v uvedeném případě není ani náhodou, LASKAVĚ SI OBA TEXTY SROVNEJTE, než začnete někoho zase napadat
ano, v astronomii panu dr. Grygarovi nesahám ani po kolena (a jestli jste si všiml, tak se k ní nevyjadřuji), v geologii tomu tak není
zbatek radši nekomentuji, tyhle ideologické žvásty si nechte na jiné fórum
Mirku díky za odkaz, tenhle text jsem ještě v ruce neměl
asi se pustím do pořádného článku na blog kosmonautixu
|
| 11.8.2014 - 11:41 - David | |
|
Tady se jedná jen o to, že voda v dotčené lokalitě údajně navršila usazeninami kilometr vysoký kopec a hned vedle nechala bez povšimnutí 4,5 kilomeru hlubokou depresi a to v podmínkách tělesa kde není voda v tekutém stavu trvale přítomna a které nezná pojem " vrásnění" .
Kráter ani nemohl být trvale zaplaven neboť jeho severní val je na úrovni jižního dna, mohla být trvale zaplavena jen deprese v severní polovině kráteru a její hladina by byla kilometr pod vrcholem Mt.S..
Doporučuji se podívat na topografii kráteru na WIKI , tam je to jasné .
[Upraveno 11.8.2014 David] |
|
Sol 714 : Curiosity to bere oklikou - do prachových dun Hidden Valley se už nevrátí
 |
| 12.8.2014 - 07:53 - dodge | |
|
Pictures: Punishing Mars Plateau For Curiosity Rover And Damaged Wheels.
NASA’s Curiosity rover looks across a rock field in this raw picture from Mars taken Aug. 8, 2014.
A closeup of Curiosity’s wheels on Mars on Aug. 9, 2014.
A low view of the terrain taken by the Mars Curiosity rover in August 2014.
The Mars Curiosity rover leaves tracks in the sand in this picture taken Aug. 9, 2014.
A shadow of Mars Curiosity lies across the surface in this picture taken Aug. 9, 2014.
http://www.universetoday.com/113802/pictures-punishing-martian-plateau-for-curiosity-and-damaged-wheels/ [Upraveno 12.8.2014 dodge] |
|
Tak proti všem odhadům se MSL během solu 717 vrátila zpět k vjezdu do Hidden Valley, aby tam provedla podrobnější kontaktní průzkum světlejšího podloží v místě nazvaném Bonanza King.
Na tomto místě se plánuje provést v pořadí čtvrtý odběr vzoru pomocí vrtačky. Ovšem ne dříve než během solu 721, poněvadž jsme právě v období "restricted sols", po kterých primárně proběhne detailní snímkování místa odběru a nejbližšího okolí.
  |
| 18.8.2014 - 14:20 - David | |
|
| Neměl být už rover dávno u Mt.S. ? Mě to připadá, že se mu tam nějak " nechce", což je pochopitelné pouze v tom případě, že se jedná o " horu z navátého písku". |
|
citace:
Neměl být už rover dávno u Mt.S. ? Mě to připadá, že se mu tam nějak " nechce",...
Pokud by to byl "marsochod", který má primárně za úkol trhat rekordy, být někde první, někam rychle dojet, ujet co nejdelší vzdálenost, překonat co největší převýšení, tak už by tam asi dávno byl.
Ona je ale MSL primárně pojízdnou vědeckou laboratoří, takže její cíle a úkoly jsou dány potřebami vědců, nikoliv politiků, nebo inženýrů. |
| 18.8.2014 - 18:59 - David | |
|
Kráter byl vybrán z několika jiných cílů právě kvůli středové hoře, která měla být vytvořena z naplavenin, které měly být ukládány ve vodním prostředí po dlouhá časová období a údajné vrstvy na svazích měly podat obraz z geologické minulosti Marsu v řádu miliard let. Tento cíl nevybrali inženýři, ale vědci, je to tedy primární cíl mise. Zdá se mi divně, že rover s tabulkovou životností tuším dva roky se nemá k tomu, aby splnil primární cíl mise ačkoli dva roky již uplynuly a pokud pojede tímto stylem tak tam nebude ani za další dva roky.
Z toho by se dalo dovodit, že ve světle posledních teorií o vzniku kopce mise původní primární cíl opustila, nebo se mýlím ?
Pokud se týče výšek, tak středová hora je " jen " 1,5 km nad větší částí dna kráteru a okolního terénu a 5,5 km na depresí v jižní části kráteru. |
|
Davide, to uz si prekombinoval. Co si cakal, ze curiosity pristane a hned najkratsou moznou trasou bude uhanat na vrchol kopca? Aby stihla prekonat nejaky rekord? Je to multimiliardove vedecke zariadenie, je uplne logicke ze postupuje pomaly a dokladne skuma okolity teren. Co keby tie najzasadnejsie objavy neboli na vrchole kopca, ale niekde dole na polceste? To by sa z takeho rekordu netesil nikto okrem teba  |
| 18.8.2014 - 21:29 - David | |
|
Sonda stála cca 2 mld, cíl byl " pečlivě vybrán " a předpokládejme, že se ukáže, že cíl byl vybrán chybně, což naznačují poslední teorie, není jedno z řešení " zahrát si na pštrosa" a nepospíchat si pro ostudu. Jestliže se ukáže, že hora je opravdu kopcem větrem navátého písku, tak to bude nejen opravdová ostuda, ale hlavně 2 mld. vyhozené do větru jen pro špatně vybraný cíl. Získat čas není špatný nápad, začne průzkum Pluta, Ceresu a tak je naděje, že se na " kopec písku" pomalu, ale jistě zapomene.
Mě nejde o žádný " rekord", jde
mi o to, že sonda měla primární cíl a nijak se nesnaží jej splnit a to se mi zdá velice podivné.
V obdobné situaci byl svého času Spirit, ten také jel k pahorku a on na rozdíl od MSL
tam dojel a navíc svoji misi již dávno měl splněnu, MSL postupuje přesně opačně, než tehdy Spirit.
Proto nyní otázka zní : Je ještě cesta k Mt.S. aktuální a je tento útvar primárním cílem mise ? |
|
Pane David, to už přeháníte, úkolem MSL je především potvrdit existenci tekuté vody v geologické minulosti Marsu, což jen tak mimochodem už dávno splnil
jen tak naokraj to, co se teď chystají vrtat je nejpíše jezerní sediment
prostudujte si trochu víc z vědecké literatury, než jenom odkazy z Wiki
zjistíte, že to jezero tam bylo, a dost hluboké .... |
| 19.8.2014 - 06:51 - David | |
|
Omlouvám se za svou nedočkavost, které není dána nějakým toužením po kilometrech či dokonce rekordech, ale tím, že jsem od samého počátku pochyboval o Mt.S. jako výsledku usazování hornin ve vodním prostředí a MSL až tam dojede může potvrdit jak to je . Krom toho fakt že v kráteru tekoucí voda kdysi byla bylo prokázáno dávno před misí MSL a právě tento fakt byl rozhodující pro zacílení MSL. Cílem mise je zkoumat geologickou minulost Marsu studiem vrstev usazenin hluboko do minulosti s tím, zda v některé ze zkoumaných vrstev nebyl podmínky pro život. To ale nelze zjistit několikamilimetrovým vrtáním do jedné vrstvy k čemuž se MSL chystá, ledaže by to byla neuvěřitelná náhoda.
Pokud ovšem je Mt.S. kopcem z písku pak je jasné, že nemá cenu tam spěchat, proto kladu otázku, zda je Mt.S. stále primárním a hlavním cílem mise, sám na ni nedovedu odpovědět a proto ji kladu diskutujícím. Vše ostatní okolo, krom jasné odpovědí je " mlácením prázdné slámy ". |
|
citace:
... proto kladu otázku, zda je Mt.S. stále primárním a hlavním cílem mise, sám na ni nedovedu odpovědět a proto ji kladu diskutujícím.
Davide, nemá smysl ti to vysvětlovat znovu a znovu, tak si to prosím přečti sám.
Čtyři primární vědecké cíle mise MSL: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/science/goals/
Pět hlavních vědeckých objevů (prozatím): http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/science/results/ |
| 19.8.2014 - 10:54 - David | |
|
| Dík, vycházel jsem z toho, že jsem někde četl, že průzkum Mt.S. umožní splnit vědecké cíle mise. |
| 19.8.2014 - 13:39 - Machi | |
|
MSL jede k úpatí Mt. Sharp (momentálně je právě u vjezdu do dunových polí) a vědci se pokud vím netajili tím, že tam chtějí dojet, protože jsou tam vědecky nejzajímavější oblasti (oblasti výskytu jílů, sulfátů a nakonec oblasti mladších geol. vrstev). Proč jim to tak trvá? No to je otázka asi spíše pro Mirka, protože já MSL zase až tak nesleduji, ale řekl bych, že je to opatrnost týmu, který nechce poškodit tak drahý stroj rychlými a potenciálně rizikovými kroky (pamatujete si, jak dlouho trvala příprava před použitím palubní laboratoře?). A zřejmě nikdo nepočítá s tím, že mise bude trvat jen dva roky, takže není kam spěchat, protože hora neuteče.
Další věcí je, že vědecké týmy často něco naslibují a teprve, když se rozběhnou pozorování zjistí, že cíl nebude tak snadné splnit. To k věci ale patří, protože přece jen je planetární výzkum stále o posunování možností a ty je těžké předpovědět dopředu. |
| 19.8.2014 - 17:01 - Machi | |
|
Skoro jako na zavolanou, Emily Lakdawalla napsala o problému MSL, který vedl ke zpomalení cesty k Aeolis Mons.
Zde je výborný článek o poškození kol Curiosity, čím je způsobeno a také jak se tým snaží toto poškození minimalizovat.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/08190630-curiosity-wheel-damage.html |
| 20.8.2014 - 08:39 - dodge | |
|
Curiosity Brushes ‘Bonanza King’ Target Anticipating Fourth Red Planet Rock Drilling.
Curiosity brushes ‘Bonanza King’ drill target on Mars
NASA’s Curiosity rover looks back to ramp with 4th drill site target at ‘Bonanza King’ rock outcrop in ‘Hidden Valley’ in this photo mosaic view captured on Aug. 6, 2014, Sol 711. Inset shows results of brushing on Aug. 17, Sol 722, that revealed gray patch beneath red dust. Note the rover’s partial selfie, valley walls, deep wheel tracks in the sand dunes and distant rim of Gale crater beyond the ramp. Navcam camera raw images stitched and colorized.
Curiosity rover used the Dust Removal Tool on its robotic arm to brush aside reddish, more-oxidized dust, revealing a gray patch of less-oxidized rock material at a target called “Bonanza King,” visible in this image from the rover’s Mast Camera (Mastcam).
The main map here shows the assortment of landforms near the location of NASA’s Curiosity Mars rover as the rover’s second anniversary of landing on Mars nears. The gold traverse line entering from upper right ends at Curiosity’s position as of Sol 705 on Mars (July 31, 2014). The inset map shows the mission’s entire traverse from the landing on Aug. 5, 2012, PDT (Aug. 6, EDT) to Sol 705, and the remaining distance to long-term science destinations near Murray Buttes, at the base of Mount Sharp. The label “Aug. 5, 2013″ indicates where Curiosity was one year after landing.
1 Martian Year on Mars! Curiosity treks to Mount Sharp in this photo mosaic view captured on Sol 669, June 24, 2014. Navcam camera raw images stitched and colorized.
http://www.universetoday.com/114009/curiosity-brushes-bonanza-king-target-anticipating-fourth-red-planet-rock-drilling/ |
|
