|
| Proc se zeme otaci kolem sve osy? |
|
citace:
Proc se zeme otaci kolem sve osy?
Hvězdy a tělesa kolem nich vznikají shlukováním z oblaku prachu. Při kolizích částic samozřejmě funguje zachování hybnosti, což se promítá do rotací výsledných těles. Důsledkem kolizí už relativně velkých těles v závěrečných fázích formování planetární soustavy není u všech těles stejný smysl a stejná rychlost u všech těles.
Jinými slovy rotuje vše, jen ne vše stejně.  ____________________
--
MIZ |
|
>>Hvězdy a tělesa kolem nich vznikají...
Dekuji za srozumitelnou odpoved, tohle mi nedoslo... Porad jsem hledal odpoved v nejakych "aktualnich" silach, a zapomnel jsem na tyto davne "impulsy"... |
|
| Jeste mne napadla podotazka... Ma Slunce vliv na rotaci zeme kolem sve osy? |
|
citace:
Ma Slunce vliv na rotaci zeme kolem sve osy?
Má, ale mnohem větší vliv na rotaci Země má Měsíc. Obě dvě tělesa - Měsíc a Slunce - způsobují tzv. slapové jevy (nejen příliv a odliv moří a oceánů, ale i podobný pohyb plastického nitra Země). Slapové jevy způsobují postupné brzdění zemské rotace, takže po dostatečně dlouhé době by se Země otáčela k Měsíci stále stejnou stranou podobně, jako se teď otáčí Měsíc. Takové rotaci sa pak říká "vázaná rotace" a má ji většina měsíců planet.
____________________
Antonín Vítek |
|
Stručně řečeno, za to může První Hybatel (dosaďte si tam koho chcete) - v okamžiku velkého třesku vznikl čas, prostor a pohyb!
( Tomáš Aquinský napsal: "Omne quod movetur ad alio movetur" - " Vše co se hýbe je hýbáno cizím"
Jak píše kolega výše, byl tady oblak mezihvědného plynu a prachu, ten se vlivem gravitačních sil počal před asi 5 miliardami let smršťovat. Hmotnost takového mraku musela být veliká, aby ta gravitace se mohla takto projevit, odhaduje se na 1000 sluncí.
Ten mrak se rozdělil na více menších částí a z těch menších částí vznikaly opět gravitací zhustky - zárodky slunečních soustav a ty se hroutily - smršťovaly dál. Začaly se ohřívat, hustota už byla veliká a vytvářel se velký zhustek (protoslunce) a menší zhustky ( protoplanety). Původní oblak měl velmi malou rotaci (pohyb) - smršťováním se rotace (pohyb) zrychlovala, moment hybnosti musí být zachován (je to zákon) a tak ta tělesa rotovala stále rychleji a navíc ty menší (protoplanety) obíhaly-rotovaly kolem centrálního tělěsa ( protoslunce). A sluneční soustava ještě rotuje -obíhá kolem středu Galaxie (také v galaxiích platí gravitace, moment hybnosti atp.)
A tak je tomu pořád. Jednou v budoucnu, zatraceně daleko v budoucnu, pohyb ustane (nebude to co by se mělo hýbat) - a to pak bude konec vesmíru.
|
|
Zdravím a doplním.
Měsíc se potvora, pomalinku vzdaluje od Země, tím pádem se rotace Země zpomaluje. Natahuje se nám tak den s nocí. Ale hlavy si tím nelámejme, je to opravdu pomalé. |
|
citace:
Zdravím a doplním.
Měsíc se potvora, pomalinku vzdaluje od Země, tím pádem se rotace Země zpomaluje. Natahuje se nám tak den s nocí. Ale hlavy si tím nelámejme, je to opravdu pomalé.
Ano a dodejme, že to všechno má na svědomí zákon zachování momentu hybnosti. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Stručně řečeno, za to může První Hybatel (dosaďte si tam koho chcete) - v okamžiku velkého třesku vznikl čas, prostor a pohyb!
( Tomáš Aquinský napsal: "Omne quod movetur ad alio movetur" - " Vše co se hýbe je hýbáno cizím"
Je zrejme ze rotacni pohyb v soucasnosti vsude pozorovany musi mit koreny sahajici do vzniku vesmiru.
Zrejme nejake lokalni nesymetrie zpusobily, ze v pocatecni expanzivni fazi vesmiru vznikaly viry hmoty a z nich pote vznikly mensi jednotky galaxii a jejich kup.
Jen by me zajimalo jestli uhrnny moment hybnosti vesmiru je nula, nebo zde panuje (opet) nejaka nesymetrie. Jako treba ze vetsina galaxii rotuje "doleva". To by znamenalo ze to co existovalo pred velkym treskem taky rotovalo. |
|
Je zrejme ze rotacni pohyb v soucasnosti vsude pozorovany musi mit koreny sahajici do vzniku vesmiru.
Zrejme nejake lokalni nesymetrie zpusobily, ze v pocatecni expanzivni fazi vesmiru vznikaly viry hmoty a z nich pote vznikly mensi jednotky galaxii a jejich kup.
Jen by me zajimalo jestli uhrnny moment hybnosti vesmiru je nula, nebo zde panuje (opet) nejaka nesymetrie. Jako treba ze vetsina galaxii rotuje "doleva". To by znamenalo ze to co existovalo pred velkym treskem taky rotovalo.
Aha, na to se budu muset podívat. Jen se mi nezdá to, že by něco ?! mělo před velkým třeskem rotovat. Nebylo nic, hrome, nebo bylo nic, ale nic nemůže být.?! Jo filozofie.  |
|
citace:
Slapové jevy způsobují postupné brzdění zemské rotace, takže po dostatečně dlouhé době by se Země otáčela k Měsíci stále stejnou stranou podobně, jako se teď otáčí Měsíc. Takové rotaci sa pak říká "vázaná rotace" a má ji většina měsíců planet.
Já si dovolím toto pro případné laické čtenáře lehce zopakovat, aby klesly šance nesprávného pochopení :-) :
Měsíc má vázanou rotaci, je k Zemi natočen stále stejnou částí.
Je to ale zčásti důsledkem jeho vzniku "slepením" částic vyvržených do prostoru ze Země po její srážce s velkým tělesem [asi velikosti Marsu] někdy před těmi 4 mld. let. [To je i důvod jeho postupného vzdalování se od Země, udává se tuším několik cm za rok.] ____________________
--
MIZ |
|
citace:
Jeste mne napadla podotazka... Ma Slunce vliv na rotaci zeme kolem sve osy?
Laicky si myslím, že vliv má díky nehomogennímu a ne zcela tuhému složení Země. Kdyby to bylo rotačně symetrické těleso se symetricky rozloženou hmotností [homogenní koule je zcela ideální případ, ale stačí ideální setrvačník] bez jakýchkoli vnitřních přesunů hmoty, vliv Slunce by byl IMHO nulový. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
A tak je tomu pořád. Jednou v budoucnu, zatraceně daleko v budoucnu, pohyb ustane (nebude to co by se mělo hýbat) - a to pak bude konec vesmíru.
No, nevim presne co se stane, ale pohyb by kompletne ustat nemel. Ikdyz se v soucasne dobe hustota energie vesmiru bude snizuje, nedokazu si predstavit ze klesne na nulu.
Ikdyby byl vesmir uzavreny, hustota se zase zacala zvysovat a veskera hmota a energie by spadla zpet do nejake centralni cerne diry. Nevim jake jsou pro toto odhady, ale muselo by to trvat nepredstavitelne dlouhou dobu. Mnohokrat dele nez je soucasne stari vesmiru.
No i pak by nebyl vesmir mozna uplne staticky.
|
|
citace:
Zrejme nejake lokalni nesymetrie zpusobily, ze v pocatecni expanzivni fazi vesmiru vznikaly viry hmoty a z nich pote vznikly mensi jednotky galaxii a jejich kup.
Jen by me zajimalo jestli uhrnny moment hybnosti vesmiru je nula, nebo zde panuje (opet) nejaka nesymetrie. Jako treba ze vetsina galaxii rotuje "doleva". To by znamenalo ze to co existovalo pred velkym treskem taky rotovalo.
a/ Neexistuje žádné doleva.
b/ Při uvažování o hybnosti hmoty tak obrovské, jaká je jen např. v pozorovatelné části vesmíru IMHO už nemůžeme zanedbávat hmotnost záření. Přesněji tedy jeho hybnost.
c/ Neexistuje časový údaj "před velkým třeskem".
d/ Hmota taková jak ji dnes známe [a antihmota, samozřejmě] vznikla až relativně dlouho po vzniku vesmíru oddělením od záření. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
Aha, na to se budu muset podívat. Jen se mi nezdá to, že by něco ?! mělo před velkým třeskem rotovat. Nebylo nic, hrome, nebo bylo nic, ale nic nemůže být.?! Jo filozofie.
Pred vznikem vesmiru tak jak ho zname existoval zrejme vesmir tak jak ho nezname. To je vsechno co o tom muzu rict.
Je to velmi podobne otazce co je za hranici naseho vesmiru?
Nebo jak je to s nekonecnosti vesmiru?
Ted me napadlo ze zatimco ja jsem kdysi velice intenzivne premyslel nad temato otazkama, moje manzelka se trapila podobnou otazkou: "Jaky asi bude ten muj vyvoleny?".
Zaver je stejny. Az prijde ten pravy cas, tak se to dozvime. |
|
citace:
citace:
A tak je tomu pořád. Jednou v budoucnu, zatraceně daleko v budoucnu, pohyb ustane (nebude to co by se mělo hýbat) - a to pak bude konec vesmíru.
No, nevim presne co se stane, ale pohyb by kompletne ustat nemel. Ikdyz se v soucasne dobe hustota energie vesmiru bude snizuje, nedokazu si predstavit ze klesne na nulu.
Ikdyby byl vesmir uzavreny, hustota se zase zacala zvysovat a veskera hmota a energie by spadla zpet do nejake centralni cerne diry. Nevim jake jsou pro toto odhady, ale muselo by to trvat nepredstavitelne dlouhou dobu. Mnohokrat dele nez je soucasne stari vesmiru.
No i pak by nebyl vesmir mozna uplne staticky.
Zatím to vypadá, že hustota vesmíru nedosahuje té kritické hodnoty, která by byla potřebná k tomu, aby se po nějaké [dlouuuhé] době zase začal smršťovat.
Tyto úvahy jsou ale docela přebíjeny posledními zjištěními o zrychlujícím se rozpínání vesmíru. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
a/ Neexistuje žádné doleva.
myslel jsem "doleva"
citace:
b/ Při uvažování o hybnosti hmoty tak obrovské, jaká je jen např. v pozorovatelné části vesmíru IMHO už nemůžeme zanedbávat hmotnost záření. Přesněji tedy jeho hybnost.
S tim souhlasim
citace:
c/ Neexistuje časový údaj "před velkým třeskem".
V tom pripade polovina tve vety neexistuje.
citace:
d/ Hmota taková jak ji dnes známe [a antihmota, samozřejmě] vznikla až relativně dlouho po vzniku vesmíru oddělením od záření.
Definuj pojem "Hmota taková jak ji dnes známe". Myslis tim atomy? |
|
citace:
Proc se zeme otaci kolem sve osy?
Drahi priatelia.
Odpoved na otazku, preco sa zem toci treba hladat v kauzalnych pricinach vzniku vesmiru nie pred Velkym Treskom, ale v okamihu Velkeho Tresku.
Vsetci by sme mali suhlasit s fyzikalnou realitou, podla ktorej je gravitacna interakcia posobiaca na hmotne body (kopy galaxii, galaxie, hviezdy, planeta, mesiace,kvarky,antikvarky,zakladne kamene latkovej formy hmoty-neutrony,protony a elektrony)je nielen radialna, ale sucasne aj rotujuca, pricom rozhodujucu ulohu pri zakriveni trajektorie hmotnych bodov v rotujucom gravitacnom poli zohrava Coriolisova sila.
Vsetko, absolutne vsetko od makrostruktur po mikrostruktury vesmiru je deterministicky predurcene k rotacii okolo vlasnej osi.
Uvodom by som chcel pre pochopenie daneho fenomenu zdoraznit a zaroven poukazat na zatial neznamy "horizontalno-vertikalny princip symetrie", o ktorom pojednava strucna monografia na:
www.gympoh.edu.sk/odysea
|
|
citace:
citace:
a/ Neexistuje žádné doleva.
myslel jsem "doleva"
Doleva opravdu neexistuje. Co tim bylo mysleno je, ze galaxie mohou rotovat doleva z pohledu zeme. Pokud se ale premistim a podivam se na tu samou galaxii z "druhe strany" tak bude rotovat doprava... takze vlastne nerotuje doprava ani doleva.. a sakra.. zaseknul se mi mozek.. 
citace:
c/ Neexistuje časový údaj "před velkým třeskem".
V tom pripade polovina tve vety neexistuje.
dobry.. spis se melo napsat, ze cas jako takovy, jak ho zname/vnimame/merime my vzniknul pri velkem tresku. Takze pojem jako "pred velkym treskem" nemuze technicky existovat. Ovsem to jsme zpet u filozofie.
citace:
d/ Hmota taková jak ji dnes známe [a antihmota, samozřejmě] vznikla až relativně dlouho po vzniku vesmíru oddělením od záření.
Definuj pojem "Hmota taková jak ji dnes známe". Myslis tim atomy?
Po velkem tresku bylo zareni a hmota vazana dohromady, takz ne tak ji zname dnes. Az po tom "relativne dlouhem" obdobi, kdy cely vesmir chladnul a rozpinal se, se hmota a zareni rozdelily do dnesni podoby. Alespon tak jsem to pochopil pri cetbe "Brief history of time" od S. Hawkinga. Ale mozna jsem to pochopil spatne? ma nekdo lepsi verzi? necham se poucit |
|
citace:
Má, ale mnohem větší vliv na rotaci Země má Měsíc. Obě dvě tělesa - Měsíc a Slunce - způsobují tzv. slapové jevy (nejen příliv a odliv moří a oceánů, ale i podobný pohyb plastického nitra Země)...
Chtěl bych doplnit, že slapové síly působí na celé těleso Země i Měsíce. Nejenom na hydrosféru, ale i na atmosféru (špatně měřitelné), litosféru (dnes již měřitelné), a veškeré hmoty pod ní (plášť i jádro). Pohybují se tedy nejenom plastické části, ale i rigidní. Kdyby Země byla homogenním tělesem, slapové síly by se projevovaly také a Země by také získala vázanou rotaci.
|
|
Rotacia hmotnych bodov (galaxii) je urcena smerom rotacnej osi rotujuceho gravitacneho pola vesmiru a radialnej rychlosti, ktorou bola superhusta a superhoruca latkova forma hmoty vymrstena v rotujucom gravitacnom poli vesmiru, ktory sa extremne rychlo rozpinal.
Ak rotacna os rotujuceho gravitacneho pola expandujuceho vesmiru smeruje hypoteticky tak, ako smeruje rotacna os zeme, ktora rotuje od zapadu na vychod, potom - na severnej hemisfere vesmiru-superhuste a horuce hmotne body vymrstene radialne vzhladom na gravitacny stred vesmiru(galaxie) by mali cez svoju radialnu rychlost rotovat okolo "gravitacneho stredu vesmiru" cez Coriolisovu silu dolava, tj.proti rotacii rotujuceho gravitacneho pola vesmiru (mozno ze sa mylim, ale asi nie).
Na "juznej hemisfere vesmiru" su hmotne body vymrstene radialne vzhladom na "gravitacny stred vesmiru" zakrivene cez Coriolisovu silu podobne ako na severnej hemisfere, tj. proti rotacii gravitacneho pola vesmiru.
Zaver by mal byt taky, ze vzhladom na hypotetickeho pozorovatela umiestneneho v "gravitacnom strede vesmiru" (v inercialnej sustave, ktora je v pokoji), je nas vesmir "rotujuci paraboloid", ktory rotuje opacne ako rotuje "gravitacne rotujuce pole vesmiru".
Ak sa mylim, potom sa ospravedlnujem.
____________________
xyz |
|
citace:
...
Vsetci by sme mali suhlasit s fyzikalnou realitou, podla ktorej je gravitacna interakcia posobiaca na hmotne body (kopy galaxii, galaxie, hviezdy, planeta, mesiace,kvarky,antikvarky,zakladne kamene latkovej formy hmoty-neutrony,protony a elektrony)je nielen radialna, ale sucasne aj rotujuca, pricom rozhodujucu ulohu pri zakriveni trajektorie hmotnych bodov v rotujucom gravitacnom poli zohrava Coriolisova sila. ...
Tady si zase někdo plete pojmy "rotující gravitační pole" s "rotující souřadnou soustavou". Coriolisova síla je síla zdánlivá (stejně jako odstředivá), kterou musíme uměle zavádět, když popisujeme pohyb hmotného tělesa (nebo v abstraktním případě hmnotného bodu) v neinerciální rotující soustavě souřadnic.
To platí i o tom, co bylo v niti "Téma: Je možné skĺbiť VTR s Newtonovou modifikovanou dynamikou?"
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=1014#pid22713
Tam jde také o stejnou záměnu.
____________________
Antonín Vítek |
|
Problem spociva v tom, ze gravitacne pole centralneho a rotujuceho telesa je skutocne radialne a sucasne rotujuce.
Chces snad opisovat neustale a konvencne pohyb satelitov okolo centralneho telesa tak, ze sa satelit aj centralne teleso pohybuju okolo spolocneho taziska?
Kazdy rotujuci fyzikalny system je neinercialna sustava, v ktorej nutne vystupuju nie "dodatkove sily", ale zotrvacne sily.
V ramci vesmiru- jeho makro a mikrostruktur- neexistuje priklad inercialnej sustavy.
Inercialna sustava je dobra len v laboratornych rozmeroch experimentalnej a teoretickej fyziky.
citace:
citace:
...
Vsetci by sme mali suhlasit s fyzikalnou realitou, podla ktorej je gravitacna interakcia posobiaca na hmotne body (kopy galaxii, galaxie, hviezdy, planeta, mesiace,kvarky,antikvarky,zakladne kamene latkovej formy hmoty-neutrony,protony a elektrony)je nielen radialna, ale sucasne aj rotujuca, pricom rozhodujucu ulohu pri zakriveni trajektorie hmotnych bodov v rotujucom gravitacnom poli zohrava Coriolisova sila. ...
Tady si zase někdo plete pojmy "rotující gravitační pole" s "rotující souřadnou soustavou". Coriolisova síla je síla zdánlivá (stejně jako odstředivá), kterou musíme uměle zavádět, když popisujeme pohyb hmotného tělesa (nebo v abstraktním případě hmnotného bodu) v neinerciální rotující soustavě souřadnic.
To platí i o tom, co bylo v niti "Téma: Je možné skĺbiť VTR s Newtonovou modifikovanou dynamikou?"
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=1014#pid22713
Tam jde také o stejnou záměnu.
____________________
xyz |
|
citace:
citace:
Definuj pojem "Hmota taková jak ji dnes známe". Myslis tim atomy?
Po velkem tresku bylo zareni a hmota vazana dohromady, takz ne tak ji zname dnes. Az po tom "relativne dlouhem" obdobi, kdy cely vesmir chladnul a rozpinal se, se hmota a zareni rozdelily do dnesni podoby. Alespon tak jsem to pochopil pri cetbe "Brief history of time" od S. Hawkinga. Ale mozna jsem to pochopil spatne? ma nekdo lepsi verzi? necham se poucit
Ano, tak nějak se to dá říci. Byla tak vysoká teplota a hustota, že se používá popis "vesmír byl pro světlo neprostupný", fotony pořád s něčím interagovaly. Neexistovalo nic tak studeného a stabilního jako atom. [Doporučuji i postarší knihu "První tři minuty", ale teď mi z mé na jména slabé hlavy vypadl autor... [S. Weinberg??].] Reliktní záření vlastně pochází z doby, kdy vesmír vychladl a zřídl natolik, že fotony již přestaly být blokovány a začaly se volně šířit prostorem. Jeho analýzou dnes zjišťujeme tehdejší nerovnoměrnosti rozložení hmoty v prostoru, dále se snažíme i zjistit něco o "prostorové uspořádanosti" vesmíru, o jeho geometrických parametrech.
Rozhodně se ale nedá mluvit o nějakém geometrickém a tím ani o gravitačním středu vesmíru. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
citace:
citace:
Definuj pojem "Hmota taková jak ji dnes známe". Myslis tim atomy?
Po velkem tresku bylo zareni a hmota vazana dohromady, takz ne tak ji zname dnes. Az po tom "relativne dlouhem" obdobi, kdy cely vesmir chladnul a rozpinal se, se hmota a zareni rozdelily do dnesni podoby. Alespon tak jsem to pochopil pri cetbe "Brief history of time" od S. Hawkinga. Ale mozna jsem to pochopil spatne? ma nekdo lepsi verzi? necham se poucit
Ano, tak nějak se to dá říci. Byla tak vysoká teplota a hustota, že se používá popis "vesmír byl pro světlo neprostupný", fotony pořád s něčím interagovaly. Neexistovalo nic tak studeného a stabilního jako atom. [Doporučuji i postarší knihu "První tři minuty", ale teď mi z mé na jména slabé hlavy vypadl autor... [S. Weinberg??].] Reliktní záření vlastně pochází z doby, kdy vesmír vychladl a zřídl natolik, že fotony již přestaly být blokovány a začaly se volně šířit prostorem. Jeho analýzou dnes zjišťujeme tehdejší nerovnoměrnosti rozložení hmoty v prostoru, dále se snažíme i zjistit něco o "prostorové uspořádanosti" vesmíru, o jeho geometrických parametrech.
Rozhodně se ale nedá mluvit o nějakém geometrickém a tím ani o gravitačním středu vesmíru.
Nedovolim si niekoho poucat, ale na dany problem mam svoj nazor a predstavu spojenu s hypotezou, podla ktorej ziarenie s obrovskou energiou interagovalo s "polom" bez latkovej formy hmoty. Vysledkom tejto interakcie bola generacia obrovskeho mnozstva hyperhorucich, hyperhustych a hypertazkych "castic", na ktore v "rotujucom gravitacnom poli" posobila radialna hravitacna sila a sucasne aj jedna zo zotrvacnych sil, a to Coriolisova sila, ktora zakrivila trajektorie hmotnych bodov v rotujucom gravitacnom poli.
Moj nazor je taky, ze sucasne s rozpinanim a chladnutim vesmiru doslo ku rospinaniu a chladnutiu aj "hypertazkych, hyperhustych a hyperhorucich" hmotnych bodov, ktore mohli byt zarodkom buducich galaxii.
Spiralovy tvar galaxii potvrdzuje, ze jednou zo zotrvacnych sil zodpovednych za ich spiralovy tvar je aj Coriolisova sila.
Moja dalsia nekonvencna predstava vychadza z toho, ze reliktne ziarenie ako svedok vzniku vesmiru bolo oddelene od latkovej formy hmoty uz v okamihu Velkeho Tresku, pricom bolo exstremne horuce a v neustalej interakcii s latkovou formou hmoty (pri extremne vysokych teplotach reliktneho ziarenia nemozno hovorit ani o takej strukture, ako su kvarky, neutrony, protony).
Ako sa vesmir rozpinal, chladlo aj reliktne ziarenie, co umoznovalo neskor tvorbu kvarkov, neutronov, protonov, jadier atomov a pri teplote reliktneho ziarenia okolo 3000 K sa uz mohli objavit aj take struktury, ako su atomy.
Moje predstavy vycharzaju z nazoru, ze Velky Tresk mal povahu kvantoveho javu- interakcie, ktorej vysledkom bola generacia latkovej formy hmoty s makro a mikrostrukturamu, ktre vytvorili priestor a sucasne aj cas.
Pri extremne hustych hodnotach vesmiru s extremne malymi rozmermi bolo "zakrivenie casu" tal obrovske, ze jedna tisicina nasej pozemskej sekundy mohla vtedy predtavovat cas o patnast radov dlhsi(10^-3 s = 10^12 s ). ____________________
xyz |
| 09.11.2006 - 18:08 - Anonym | |
|
| K tomu otáčení, nevím jestli ta srážková teorie je ok, U planet převládá totožný směr rotace, spíč bych řekl, že se otáčel už původní oblak a směr rotace planet je vyvozený rozdílem rychlostí na vnitří a vnější straně disku kolem zkondenzovaný planety. Nevím jestli sem tu myšlenku popsal ok, nejsem fyzik. |
|
citace:
fotony pořád s něčím interagovaly. Neexistovalo nic tak studeného a stabilního jako atom.
Me spis slo o to, v cem je ta hmota povazovana za neco neznameho. Chapal bych kdyby se elementarni castice nebyly usporadany tak jak je to typicke pro soucasny vesmir. Nebo ze energie castic byla vyrazne vyssi nez nyni. To je ale jiz vpodstate zahrnuto v pojmu hustota energie.
Ja myslim ze problem s chapanim vzniku vesmiru je ciste problem naseho nedokonaleho chapani struktury a vlastnosti vesmiru.
Nic zahadneho se tam zrejme nedelo, jen prostor byl ponekud vice zmackan nez je dnes a tudiz mel i jine vlastnosti, ktere jsou pro nas zahadne prave tim ze o nich mnoho nevime.
Jeste bych se ale vratil k tem odhadum ze rozpinani vesmiru se zruchluje. To je zrejme dusledek nejakych pozorovani.
Zrejme se Hubblova kostanta zmensuje s pozorovanou vzdalenosti.
Nebo lepe receno rudy posuv se zmensuje se vzdalenosti.
Nebo jinak receno vzdalene hvezdy se od nas vzdaluji pomaleji nez by mely pri casove konstantni Hubblove konstante.
Je toto spravna uvaha? |
|
citace:
Nebo lepe receno rudy posuv se zmensuje se vzdalenosti.
Chtel jsem rict, ze se nezvetsuje tak jak se cekalo. Ze je asi mensi nez by se sluselo pro poslusnou konstantni konstatnu. |
|
citace:
K tomu otáčení, nevím jestli ta srážková teorie je ok, U planet převládá totožný směr rotace, spíč bych řekl, že se otáčel už původní oblak a směr rotace planet je vyvozený rozdílem rychlostí na vnitří a vnější straně disku kolem zkondenzovaný planety. Nevím jestli sem tu myšlenku popsal ok, nejsem fyzik.
Srazkova teorie mi prijde v poradku. Kde jinde by se vzaly tak krasne chaoticke rotacni osy vesmirnych objektu. Kdyby k zadnym srazkam nedochazelo, tak asi mame uhledny disk slunecni soustavy se vsemi telesy otecejicimi se v jedne rovine a ve stejnem smeru.
To by byl ale hnus. |
| 09.11.2006 - 18:22 - Anonym | |
|
citace:
Srazkova teorie mi prijde v poradku. Kde jinde by se vzaly tak krasne chaoticke rotacni osy vesmirnych objektu. Kdyby k zadnym srazkam nedochazelo, tak asi mame uhledny disk slunecni soustavy se vsemi telesy otecejicimi se v jedne rovine a ve stejnem smeru.
To by byl ale hnus.
Pokud se nepletu tak až na dvě (Neptun, Venuše) se všechny otáčejí stejným směrem, a jen precese, sklon osy a další úlety jsou od srážek |
|
