Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Avatar (indický VentureStar)
10.8.2001 - 11:32 - 
MEK příspěvek #784

Ahoj všichni.

Dnes jsem na http://www.spacedaily.com/news/india-01i.html našel velmi zajímavý článek o vývoji indického raketoplánu Avatar.

Koncept podle mne vypadá velmi zajímavě a rozumně. Při startu váží jen 25 tun, z toho je 15 tun (60%) kapalný vodík na pohon. Opravdu jen kapalný vodík! Potřebných 21 tun kapalného kyslíku pro raketový motor by si měl vyrobit ze vzduchu až po startu.

Startuje i přistává vodorovně jako letadlo (motoricky, ne jako kluzák). Postupně použije klasické proudové, pak ramjet a nakonec scramjet motory k dosažení výšky 10 km a rychlosti Mach 8. Pak asi hodinu vyrábí kapalný kyslík z okolního vzduchu. Nakonec zažehne kyslíkovodíkové raketové motory a dostane se na nízkou oběžnou dráhu, kde může vypustit náklad o hmotnosti až 1 tuna.

Pak se zase vrátí do atmosféry a přistane jako proudové letadlo.

Sice je to zatím určitě jen návrh, ale opravdu se mi líbí. Líbí se mi vodorovný start a postupné zrychlování pomocí atmosférických motorů. Líbí se mi výroba raketového paliva za letu (i když tady bude asi ještě hodně problémů) a líbí se mi i motorické vodorovné přistání.

Teoreticky by to mělo fungovat a je to snad maximum, co se dá dnes udělat pro zlevnění dopravy do kosmu. Navíc je to řešení bez kompromisů a opravdový SSTO (Single Stage To Orbit), tedy kosmický raketoplán jako ze sci-fi. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.

Aleš.
 

11.8.2001 - 18:17 - 
MEK příspěvek #786

Pěkné,ale myslím,že úspěšné pokračování ve vývoji je podmíněno prodejem někomu bohatému (NASA).



 

24.8.2001 - 10:52 - 
MEK příspěvek #797

Mně Avatar připomíná 15 let staré projekty SSTO Hotol (V.Británie) a X-30 (NASA - neplést s X-33). Oba zajímavé projekty byly poměrně brzy zrušeny pro svou technickou a finanční náročnost. Odhaduji, že Avatar bude brzy následovat jejich osud. Pro indické družice jsou dostatečné nosné rakety PSLV (kterou se od poloviny 90.let zbavili závislosti na ruských nosičích při vynášení družic na dráhu s vysokým sklonem-meteorologické družice a družice pro dálkový průzkum-zemědělství, suroviny) a GSLV (tou by se v nejbližších letech mohli zbavit dosavadní závislosti na raketě Ariane při vynášení stacionárních spojových družic). Na druhou stranu jsem pochopil, že o Avatar by měli zájem vojáci.

O zajímavém ruském návratovém stupni Baikal je článek včetně fota z aerosalonu v Le Bourget v dnešním Právu (v příloze na straně S6). Mj. zde uvádí, že "náklady na 1 start mohou představovat 30-50% nákladů na start jiných (i tak dost levných) ruských raket, například nosiče Proton".

Jirka




 

12.7.2007 - 14:20 - 
Novější články k Avataru:

http://www.india-defence.com/reports-3382

http://en.wikipedia.org/wiki/AVATAR_%28spacecraft%29

Hovoří se o startu demonstrátoru do konce 2008

 

____________________
Antonín Vítek
 
12.7.2007 - 14:26 - 
Starší články k Avataru


http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=127&pjmeno=&kredit=&p1=
 
12.7.2007 - 15:17 - 
Pro mě by Avatár byl přesvědčivý, kdyby byly k dispozici zprávy, že byly pokročile odzkoušeny některé průlomové technologie, které mají tvořit jeho důležité články. Takhle mi to připadá jako studie o možné využitelnosti budoucích průlomových technologií s nejasnou perspektivou, kdy by k tomu mohlo dojít.

 

____________________
Áda
 
12.7.2007 - 15:40 - 
citace:
Pro mě by Avatár byl přesvědčivý, kdyby byly k dispozici zprávy, že byly pokročile odzkoušeny některé průlomové technologie, které mají tvořit jeho důležité články. Takhle mi to připadá jako studie o možné využitelnosti budoucích průlomových technologií s nejasnou perspektivou, kdy by k tomu mohlo dojít.


Na mne to dělá ten samý dojem. Myslím, že to, co chtějí vyzkoušet v příštím roce bude jen atmosférický stroj (na jednom místě se hovoří o rychlosti do Ma = 14, což je jen asi 55 % orbitální rychlosti). Podle mne bude velký oříšek to, co nazývají "akumulace kyslíku během letu nižší atmosférou pro úsek letu mimo atmosféru". Moc si to nedovedu klasickými technologiemi představit - zkapalňovat mnoho tun vzduchu (byť třeba bez následné frakcionace destilací na odstranění dusíku) v průběhu několika minut až málo desítek minut (5 až 25 minut odhadem) mi nepřipadá moc reálné, skladovat stejné množství ve vysokotlakých nádržích je taky asi pochybné. Obě dvě metody vyžadují jednak značně hmotná zařízení (kompresory, vysdokotlaké nádrže, příp. systém na zkapalnění) a značné množství energie - a ta by šla na úkor účinnosti pohonného systému. Je pravda, že hmotnostní poměr (Ciolkovského číslo) vypadá bídně, takže se značnou prázdnou hmotností počítají, ale stejně mi to nepřipadá úplně reálné? Má-li to být znovupoužitelné, bude třeba vyřešit (lépe než u STS) tepelnou ochranu a ta má taky nezanedbatelnou hmotnost.

SSTO je velký technický oříšek. Použití scramjetu sice může ušetřit na startovní hmotnosti a zlepšít charateristickou rychlost, ale osobně se domnívám, že lepší řešení by bylo buď dvoustupňové, nebo přece jen vozit zásoby okysličovadla pro exoatmosférickou fázi letu ze Země. Ale to jsou jen moje dohady, chtělo by to někoho, kdo by to pořádně spočítal. Třeba ing. Růžička z Brna, ale ten ještě nemá doma Internet, tak si tohle nepřečte ...

 

____________________
Antonín Vítek
 
13.7.2007 - 09:17 - 
citace:

Moc si to nedovedu klasickými technologiemi představit - zkapalňovat mnoho tun vzduchu (byť třeba bez následné frakcionace destilací na odstranění dusíku) v průběhu několika minut až málo desítek minut (5 až 25 minut odhadem) mi nepřipadá moc reálné, skladovat stejné množství ve vysokotlakých nádržích je taky asi pochybné. Obě dvě metody vyžadují jednak značně hmotná zařízení (kompresory, vysdokotlaké nádrže, příp. systém na zkapalnění) a značné množství energie - a ta by šla na úkor účinnosti pohonného systému.


Že by vozit superetandér (zkapalňovač) či dokonce linku na frakční destilaci kyslíku mohlo vyjít výhodněji, než vézt rovnou kyslík mi připadá také iluzurní. Nevidím tu problém jen s hmotností. Největší složka výkonu, která je při zkapalňování či dokonce kryogenní destilaci zapotřebí, je chladící výkon, s čímž je spojená i potřeba velkého chladiče - veliké plochy obtékané chladným vzduchem. Letoun potřebuje plochy spíš k zajištění aerodynamických účinků pro let a při vysokých rychlostech je spíš problém, aby odolaly tepelnému namáhání, než aby přes ně šlo uchladit kyslíkárnu.

Kdyby se jim tohle povedlo dobře vyřešit, tak by kyslíkárny a dusíkárny nebyly rozměrné chemické výrobny s kompresory, které berou tolik proudu jako okresní město, a chladícími věžemi za humny, nýbrž by nám nad hlavou létala obří letadla - okřídlené kyslíkové lahve s křídly s žebrováním jak chladič u auta.



Jestli se jim to povede, tak se na to těším už pro ten pohled na oblohu.

 

____________________
Áda
 
13.7.2007 - 09:24 - 
V mnou zmiňovaném článku z www.mwm.cz je dost technologií,na kterých pracuje i NASA nebo ESA a jsou zmiňovány i na tomto serveru v oblasti

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zaklady/rakety/fyzpoh.htm



V knize od Jiřího Wojnara Tunel do kosmu je to více do detailů rozebíráno.

Dávný hypotetický Avatar tak byl "vystřelován" do výšky do rychlosti nutné pro běh ramjetů a scramjetů pomocí Magnetické levitace a dále se využíval princip MHD.

Obzvláště Magnetická levitace (v praxi u vlaků) nebo MHD nejsou už tedy nějáké sci-fi.MHD se dokonce chystá i pro nástupce SR-71 a už nyní jej využívají i dělostřelecké granáty moderní koncepce.
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.082760 vteřiny.