|
...se do stratosféry uvolnila látka, která by pohlcovala fotony ve vlnové délce, která odpovídá spektru viditelného světla. Takže by byla tma jak v pytli, ale ultrafialové a infračervené vlnové délky by normálně dopadaly na povrch. Jak by se změnil život na planetě? A mohl by vůbec za takových podmínek život na planetě existovat? Co by se stalo s civilizací, která je zvyklá pořád na něco čučet?
Díky za nápady a komentáře... |
|
Pokud by látka světlo pohlcovala, tak zřejmě stejně nakonec došlo k "převyzáření" pohlcené energie srážkami s plynem a vyzařování v infračerveném oboru, což by v prvé řadě silně zahřálo stratosféru, s následným rozepnutím vnější atmosféry Země, popadání družic na nízkých drahách a podobně. Ale tak asi model stát neměl.
Pokud by to měl být jen jakýsi hypotetický "odrazný štít" který by prostě jen zničeho nic vyblokoval veškerou videlnou oblast spektra, v prvé řadě by Země začala velmi rychle ochládat (rovnovážná teplota povrchu při odstranění většiny dopadající energie by byla pár desítek stupňů pod nulou), tepelná kapacita povrchu by to ale zřejmě stačila zbrzdit alespoň natolik, aby biosféra stačila začít strádat nedostatkem fotosyntézy dřív, než by zmrzla. Naše civilizace by přestala existovat, možná by přežilo (asi ne dlouho) sem-tam pár lidí v okolí geotermálních pramenů a velkých energetických zdrojů.
Pokud by ale šlo o život na planetě, která by tak byla stíněná od počátku, nevidím důvod, proč by se na ní život (dokonce vcelku "pozemského" typu) vyvinout nemohl, pokud by celkové množství energie bylo dostatečné. |
| 07.3.2009 - 12:37 - Jirka anonym | |
|
citace:
...se do stratosféry uvolnila látka, která by pohlcovala fotony ve vlnové délce, která odpovídá spektru viditelného světla. Takže by byla tma jak v pytli, ale ultrafialové a infračervené vlnové délky by normálně dopadaly na povrch. Jak by se změnil život na planetě? A mohl by vůbec za takových podmínek život na planetě existovat? Co by se stalo s civilizací, která je zvyklá pořád na něco čučet?
Díky za nápady a komentáře...
Sorry, ale to jsou trochu zcestne predstavy vhodne tak jedine do nejake verneovky. To by nebyla ani dobra sci-fi. Te latky by muselo byt ohromne mnzstvi a pak by se Zeme nejspis podobala Venusi. Lidstvo hrne ohromne mnozstvi CO2 do ovzdusi a zatim se debatuje nad oteplenim v radu setin ci desetin stupne. Na druhou stranu CO2 nebo CH4 jsou neskodne plyny, ktere maji rostlinky radi a pekne nam je papaji. CH4 rychle zoxiduje na CO2. Kdybys vypoustel nejake horsi svinstvo, tak bys vsechny driv otravil - viz oxidy siry a dusiku. I tak ale vsechno splachne voda a nakonec zbasti mikroorganismy.
Te latky by proste muselo byt tak ohromne mnoztvi ze by 99.99% druhu zivocihcu rychle vyhynulo, zbytek se prizpusobil a Zeme by presla do dalsiho geologickeho obdobi Petihory.
Jediny scenar jak odstinit Slunce je nejaky supervulkan. Vyvrzene aerosoly by by se ovsem zahy zase usadily. Se Zemi by to zamavalo, ale nemyslim si ze by to ekosystem neunesl. To se ovsem neda rici o lidske spolecnosti. Tezko rict jestli by prezila blackout trvajici par let. Urcite ne v soucasne forme. Tohle ale neni nijak zvlastni geologicka udalost. Supervulkany jsou vcelku pravidelnou zalezitosti a zatim je vzdy clovek, jako zivocisny druh, prezil. |
| 07.3.2009 - 12:42 - Jirka anonym | |
|
citace:
Pokud by to měl být jen jakýsi hypotetický "odrazný štít" který by prostě jen zničeho nic vyblokoval veškerou videlnou oblast spektra, v prvé řadě by Země začala velmi rychle ochládat
Jenomze to nemluvime o latce vypustene do atmosfery, ale o nejakem poloprospustnem zrcadle (selektivnim filtru) umistenem mezi Zemi a Sluncem. Takove vlastnosti ma mezihvezdny prach, ale kdy by v takove blizkosti Zeme vzal? |
|
| Jo jedná se o konzultaci k povídce... to je jedno co by to bylo... každopádně na Zemi z ničehož nic přestane dopadat viditelné světlo... |
| 07.3.2009 - 12:57 - Jirka anonym | |
|
citace:
Jo jedná se o konzultaci k povídce... to je jedno co by to bylo... každopádně na Zemi z ničehož nic přestane dopadat viditelné světlo...
Pokud chces napsat sci-fi a ne fantazy tak pouzij supervulkan. Muzes to vhodne zkombinovat i s dalsi geologickou udalosti jako je impakt, doba ledova, prepolovani magnetickeho pole, slunecni minimum, vybuch blizke supernovy nebo tak neco.
|
|
citace:
citace:
Jo jedná se o konzultaci k povídce... to je jedno co by to bylo... každopádně na Zemi z ničehož nic přestane dopadat viditelné světlo...
Pokud chces napsat sci-fi a ne fantazy tak pouzij supervulkan. Muzes to vhodne zkombinovat i s dalsi geologickou udalosti jako je impakt, doba ledova, prepolovani magnetickeho pole, slunecni minimum, vybuch blizke supernovy nebo tak neco.
Klidně můžu použít i jadernou válku... ...i když ta by nezpůsobila jen neprostupnost viditelného světla. Nejde mi o zobrazení nukleární zimy.
Máš pocit, že jsme již na konci veškerých technických možností? Neumíš si představit superzbraň, která ve vzdálené budoucnosti může ve svrchní vrstvě atmosféry vytvořit vrstvu (klidně tenkou jako ozonovou), která prostě nepropustí světlo?
Chápu, že to třeba tvojí představivost nebere, a taky to po tobě nechci. Chci jen probrat důsledky toho, že na planetě bude z ničehož nic úplná tma...
...věcně jako Archimedes a ne se babrat v blátíčku jestli to jde nebo nejde... |
| 07.3.2009 - 13:08 - Jirka anonym | |
|
Predstava, ze by viditelne svetlo bylo uplne odblokovo asi neprojde, ale urcite bude sero jako kdyz je hodne hodne pod mrakem. Jenomze aeorosoly budou nekde ve stratosfere a budou odrazet zareni od Zeme. Taky se vysrazi veskera vlhkost a vycisti spodni vrstvy atmosfery. Mohlo by to vypadat tak trochu jako za polarni noci, kdy je jen sero. Vsechno by bylo prikryto vrstvou popela a snehu o tlousce nekolik desitek centimetru. Docela hezke pozadi povidky. Zaver by mohl byt trochu optimisticky, kdyz po par letech by se atmosfera mohla zacit vracet do normalu. Je ti ale doufam jasne ze vetsinu lidstva musis nechat zemrit. Take vetsina vetsich zivocu nema sanci prezit. To je udel postapokaliptickych povidek.
|
|
citace:
Predstava, ze by viditelne svetlo bylo uplne odblokovo asi neprojde, ale urcite bude sero jako kdyz je hodne hodne pod mrakem. Jenomze aeorosoly budou nekde ve stratosfere a budou odrazet zareni od Zeme. Taky se vysrazi veskera vlhkost a vycisti spodni vrstvy atmosfery. Mohlo by to vypadat tak trochu jako za polarni noci, kdy je jen sero. Vsechno by bylo prikryto vrstvou popela a snehu o tlousce nekolik desitek centimetru. Docela hezke pozadi povidky. Zaver by mohl byt trochu optimisticky, kdyz po par letech by se atmosfera mohla zacit vracet do normalu. Je ti ale doufam jasne ze vetsinu lidstva musis nechat zemrit. Take vetsina vetsich zivocu nema sanci prezit. To je udel postapokaliptickych povidek.
Oprosti se od toho co známe dnes, jaká je technika a možnosti. Prostě najedou někdo vypne slunce a na zem bude dopadat jen IR a UV záření... ...co se stane? |
| 07.3.2009 - 13:23 - Jirka anonym | |
|
citace:
Máš pocit, že jsme již na konci veškerých technických možností? Neumíš si představit superzbraň, která ve vzdálené budoucnosti může ve svrchní vrstvě atmosféry vytvořit vrstvu (klidně tenkou jako ozonovou), která prostě nepropustí světlo?
Myslim ze si umim predstavit mnohem ucinejsi a napaditejsi zbrane.
citace:
Chápu, že to třeba tvojí představivost nebere, a taky to po tobě nechci. Chci jen probrat důsledky toho, že na planetě bude z ničehož nic úplná tma...
Doporucuju cestu za polarni kruh v Zime. Zeme reaguje citlive i na male zmeny v mnozstvi dopadajiciho zareni.
citace:
...věcně jako Archimedes a ne se babrat v blátíčku jestli to jde nebo nejde...
Budto chces napsat dobrou sci-fi, nebo to strihnout nekam jinam. Jednim z duvodu proc chodim na tento server je, ze tady debatujeme nad vecmi ktere jsou ralne mozne. Skutecny svet je mnohem zabavnejsi a barvitejsi nez si i ten nejlepsi autor dokaze vymyslet. Proto jsem prestal nekdy ve 20 letech cist sci-fi. Proste jsem zjistil ze nejsou dost zabavne. To uz radsi vezmu do ruky pohadku nebo fantasy.
Pokud chces napsat dobrou povidku, tak musis o tematu vedet vic nez ten co ji bude cist. Da se to obejit tim ze si vymyslis svuj vlastni svet se svymi pravidly. |
|
citace:
citace:
Máš pocit, že jsme již na konci veškerých technických možností? Neumíš si představit superzbraň, která ve vzdálené budoucnosti může ve svrchní vrstvě atmosféry vytvořit vrstvu (klidně tenkou jako ozonovou), která prostě nepropustí světlo?
Myslim ze si umim predstavit mnohem ucinejsi a napaditejsi zbrane.
citace:
Chápu, že to třeba tvojí představivost nebere, a taky to po tobě nechci. Chci jen probrat důsledky toho, že na planetě bude z ničehož nic úplná tma...
Doporucuju cestu za polarni kruh v Zime. Zeme reaguje citlive i na male zmeny v mnozstvi dopadajiciho zareni.
citace:
...věcně jako Archimedes a ne se babrat v blátíčku jestli to jde nebo nejde...
Budto chces napsat dobrou sci-fi, nebo to strihnout nekam jinam. Jednim z duvodu proc chodim na tento server je, ze tady debatujeme nad vecmi ktere jsou ralne mozne. Skutecny svet je mnohem zabavnejsi a barvitejsi nez si i ten nejlepsi autor dokaze vymyslet. Proto jsem prestal nekdy ve 20 letech cist sci-fi. Proste jsem zjistil ze nejsou dost zabavne. To uz radsi vezmu do ruky pohadku nebo fantasy.
Pokud chces napsat dobrou povidku, tak musis o tematu vedet vic nez ten co ji bude cist. Da se to obejit tim ze si vymyslis svuj vlastni svet se svymi pravidly.
Tohle není odpověď na mou otázku...
Promiň ale na podobnou debatu nemám čas. Nechceš mi odpovědět ... ok, ale už sem nic nepiš. Já potřebuju odpověď nebo hypotézu na svojí otázku a ne miliardu keců a teorií, jestli něco jde nebo nejde...
Myslíš tu realitu, jejíž představitelé tvrdili ještě před 500 lety, že země je placka na slonech? Před 400 lety tvrdili, že Země je středem vesmíru? Před sto lety si mysleli, že člověk, který překoná určitou rychlost, tak zemře... ...příkladů omezeného vnímaní a znalostí jsou miliony. Nebudu se s tebou přít ani o to co se vyzkoumá nebo nevyzkoumá za tisíc nebo sto tisíc let...
Buď odpověz na mou otázku, co se stane když... nebo děkuju, ale neplýtvej mým časem... |
| 07.3.2009 - 13:45 - Jirka anonym | |
|
| Sorry, uz te nebudu zdrzovat od psani povidky stoleti. |
| 07.3.2009 - 14:06 - Adolf | |
|
citace:
tepelná kapacita povrchu by to ale zřejmě stačila zbrzdit alespoň natolik, aby biosféra stačila začít strádat nedostatkem fotosyntézy dřív, než by zmrzla. Naše civilizace by přestala existovat, možná by přežilo (asi ne dlouho) sem-tam pár lidí v okolí geotermálních pramenů a velkých energetických zdrojů.
Ne, fotosyntéza by se okamžitě zastavila. Ta potřebuje světlo ve viditelném spektru.
Takto definovaný filtr je ale dost divný. V dobrém sci-fi by myslím mělo být napsáno, z čeho ten filtr je, aby to tak mohlo trochu být a nebyla to nějaké fantasy s vílami a čaroději.
Ovšem v historii Země zdejší ekosystém musel přežít skutečné a velice katastrofické světelné filtry. Když geologicky zcela nedávno došlo k erupci supervulkánu Tobe, před 75 000 lety, tak to bylo docela sci-fi podnětné. Tehdy vymřeli všichni příslušníci druhu homo sapiens, až jich v Africe zůstaly prý jen 2000 ve čtyřech oddělených populacích. Jejich jsme všichni potomky. Od toho okamžiku také došlo k výrně rychlejšímu kulturnímu a technologickému rozvoji druhu homo sapiens, který nesmírně zrychlil a daleko předběhl ostatní druhy jemu příbuzných hominidů. Pak začal všude prudce expandovat a došlo asi pod tlakem sapientů k vymizení ostatních homindidů. Od té doby se také datuje rozsáhlé využívání oděvu aj.
Po erupci Tobe zahalila planetu štiplavá žlutá mlha z oxidů síry. Ty silně odráží teplné záření, takže došlo k prudkému ochlazení planety, a to dokonce tak, že došlo i k ochlazení ocenánů. Normálně, když přide doba ledová, trvá ochlazení ocelánů o 5 C, ke kterému došlo, 100 000 let. Po erupci Tobe se oceány ochladily o 5 C za pouhých 500 let.
Na planetě však už došlo k horším supervulkánům. Např. velké vymírání, co vyhubilo dinosaury a většinu tehdejších dominantních forem života, s největší pravděpodobností nemá na na svědomí yucatánský asteroid, jak se soudilo. Do kráteru po něm se totiž nastěhovaly standardní druhohorní formy života, jako byly v moři všude kolem, a blaženě tam prosperovaly. Teprve později došlo ke katastrofě, která znamená rozhraní druhohorních a třetihorních vrstev. Prakticky na druhé straně planety je však Dekánská vysočina v Indii. Ta je obrovským starovulkánem z této doby, který by na takové vymírání dobře stačila. (Existují hypotézy, že náraz asteroidu, který se přenesl na protilehlou část planety, mohl k erupci tohoto gigantického vulkánu přispět.)
Ještě daleko větší vymírání, než na konci křídy, znamenal přelom permu a triasu. Tehdy byly vyšší formy života na pokraji vyhynutí. Že to má na svědomí gigantický starovulkán na Sibiři. Dekánské trapy jsou proti Sibiřským trapům jenom sopečka. Ty trapy zabírají asi 1/4 plochy Sibiře - plochu větší než Amerika. Tehdy tu byl velký superkontinent, a jsou podmínky ke vzniku supervulkánů příznivější než v naší době roztrhaných kontinentů. Až prý dojde k novému pospojování do nového superkontinentu Pangea Proxima, tak tu má konečně k zániku života dojít.
Netřeba vymýšlet divoké intelektuální konstrukce. Supervulkány tu několikrát přinesly globální filtr na sluneční záření jako realitu.
____________________
Áda |
| 07.3.2009 - 15:41 - Jirka anonym | |
|
citace:
Netřeba vymýšlet divoké intelektuální konstrukce. Supervulkány tu několikrát přinesly globální filtr na sluneční záření jako realitu.
Opravdu neni treba nic vymyslet. Erupce v Laki roku 1783 je vcelku slusne popsana a nasledky jsou zname.
http://en.wikipedia.org/wiki/Laki_fissure
Zaujala me docela ta fluoroza. Zajimave je taky ze nejdriv doslo k otepleni a az pote k ochlazeni. 25% mrtvych na Islandu a 50% dobytka je docela slusna bilance. A to pritom nemluvime o supervulkanu, ktere jsou mnohem silnejsi.
http://en.wikipedia.org/wiki/Volcanic_Explosivity_Index
To je namet jako remen. Kezby se to nejakemu velikanovi typu Mika Waltari chtelo zpracovat jako historicky roman. |
|
citace:
Ne, fotosyntéza by se okamžitě zastavila. Ta potřebuje světlo ve viditelném spektru.
Samozřejmě, jen než tím začne trpět _celá_ biosféra (tj. i živočichové, bakterie a celý ten živý bordel), tak to chvilku trvá. V noci se taky fotosyntéza zastaví a přitom se nic neděje
Jinak technickou realizaci toho štítu jen na viditelné záření si moc představit nedovedu, ale čistě principiální ano - fyzika samotná to nezakazuje.
...
Tak jsem si cvičně spočítal, kolik by vážil optický filtr o plože Země nebo větší (při "zaparkování" blízko bodu L1 Země-Slunce by se musely dorovnávat značné oscilace kolem ideální polohy). Je to idea v podstatě z oblasti klasické fyziky, jen obludně zvětšená Při tloušťce 1 um (na filtr samotný by to stačit mělo, jen ten materiál by musel být supermegapevný, aby byl samonosný) by samotný filtr vážil řádově 10^12 až 10^13 kg, což hmotnost zhruba kilometrové planetky.
...
A zase k užitečné práci  |
|
