| 26.8.2011 - 09:59 - jMEDE | |
|
| Uvidíme jak se tato vzducholoď osvědčí v praxi, jestli si ji třeba nepořídí NASA na přepravu dílů raket nebo dokonce vyzkoušet vypouštění raket. |
|
citace:
Uvidíme jak se tato vzducholoď osvědčí v praxi, jestli si ji třeba nepořídí NASA na přepravu dílů raket nebo dokonce vyzkoušet vypouštění raket.
Podivej se na Aeroscraft http://www.aerosml.com/
a taky http://en.wikipedia.org/wiki/Mini-Mag_Orion |
| 23.11.2011 - 10:16 - JMede | |
|
Podivej se na Aeroscraft http://www.aerosml.com/
a taky http://en.wikipedia.org/wiki/Mini-Mag_Orion
A co takhle použít: Areogel = Zmrzlý dým" nebo také "téměř vůbec nic". Obě přezdívky dokonale vystihují jeho vlastnosti, neboť 99,98 % jeho objemu tvoří úplně obyčejný vzduch. Vyrobit ho ve vákuu tak bude jeden m3 vážit mínus 1kg takto se může chovat jako bublina ve vodě. V budoucnu nahradí hělium ve vzducholodích a bude vynášet sondy na samou hranici kosmu. |
| 23.11.2011 - 10:32 - Čtenář | |
|
Měl bych několik otázek pro znalce:
1. je struktura aerogelu plynotěsná?
2. je vůbec možná příprava aerogelu (tj. superkritické vysoušení) tak, aby proces skončil na úrovni nulového tlaku?
3. jestliže ano, vydrží struktura aerogelu běžný atmosférický tlak 1kg/1cm2, jestliže by v jeho "dutinách" bylo čisté vakuum?
4. jaká by byla měrná hustota dnes představitelného aerogelu, pokud by v něm vakuum bylo?
5. jaké výšce nad povrchem odpovídá stejná hustota atmosféry? |
|
citace:
Měl bych několik otázek pro znalce:
1. je struktura aerogelu plynotěsná?
2. je vůbec možná příprava aerogelu (tj. superkritické vysoušení) tak, aby proces skončil na úrovni nulového tlaku?
3. jestliže ano, vydrží struktura aerogelu běžný atmosférický tlak 1kg/1cm2, jestliže by v jeho "dutinách" bylo čisté vakuum?
4. jaká by byla měrná hustota dnes představitelného aerogelu, pokud by v něm vakuum bylo?
5. jaké výšce nad povrchem odpovídá stejná hustota atmosféry?
1. Zalezi na velikosti molekul, napriklad helium neudrzi
2. Podle dostupnych materialu je plyn nutny pro tvorbu bublin, bez nej neni mozne dosahnout teto porovitosti. Nejlepe vystavit areogel vakuu po nejakou dobu a pote zabaleny spustit do hornich vrstev atmosfery. Mel by plavat.
4. nevim, podivam se. Mohl by to zvladnout.
5. ~1% hustoty kremiku = 0,0223 kg/m3. Vzduch ma hustotu 1,29 kg/m3, stejna hustota pak odpovida priblizne 25 km. Ovsem je nutno odpocitat zatez (ochranu potahem proti vlhkosti, zaves a dalsi). Realne pocitejte tak s 15-20km, i tak je to slusne. |
| 23.11.2011 - 10:57 - Čtenář | |
|
"Spustit do atmosféry"?
Na laně z GEO družice? Nebo s brzdící raketou z LEO?
Plánuje někdo někde nějaký pokus s malou "aerogelovou atmosférickou bójkou"?
Nebylo by lepší takovou bójku připravit dole, ve vakuové komoře ji vyvézt letadlem co nejvýš a pak vypustit :-) |
|
citace:
"Spustit do atmosféry"?
Na laně z GEO družice? Nebo s brzdící raketou z LEO?
Plánuje někdo někde nějaký pokus s malou "aerogelovou atmosférickou bójkou"?
Nebylo by lepší takovou bójku připravit dole, ve vakuové komoře ji vyvézt letadlem co nejvýš a pak vypustit :-)
Vzhledem k velkemu objemu a male hmotnosti by stavily brzdici motory, ktere by zajistili pouze shodnou uhlovou rychlost. Pri volnem padu do atmosfery by se pak "Areostat" sam stabilizoval. Diky rozmerum bude dochazet k slusnemu brzdeni, dokonce by se nemelo dosahnout nejak extremnich teplot ani pretizeni.
Jedinou starosti je objem. Pokud by teleso melo mit dostatecny vztlak, aby uneslo treba 100 tun ....;o) |
| 23.11.2011 - 11:38 - Ladia | |
|
citace:
"Spustit do atmosféry"? ...
Nebylo by lepší takovou bójku připravit dole, ve vakuové komoře ji vyvézt letadlem co nejvýš a pak vypustit :-)
Spíš pomocí balonů. Ona ta vzducholoď bude docela křehulka ;-) |
| 23.11.2011 - 12:07 - Čtenář | |
|
Není řeč o vzducholodi, ale bójce o průměru řekněme zpočátku 30cm, ta je vyrobitelná leckde, později 3m - ta je snad vyrobitelná (domnívám se) např. ve vakuových komorách na testy družic (třeba ESA Estec nejblíže).
Aerogel má jistou pružnost, tříští se až při větším tlaku nebo nárazu.
Taková aerogelová vakuová bóje s obalem o průměru 3m by mohla mít při objemu cca 14m3 hmotnost cca 3-5kg a tedy čistou nosnost u povrchu Země řekněme 15 kg (vodíková jen o něco málo méně). Stojí to vůbec zato? |
|
nie som znalec, ale:
1/ nie je uz zprincipu vyroby. jedna z najvacsich beznych molekul z nej musi uniknut.
2/ zrejme ano
3/ ak sa povrchove pory uzatvoria tak zrejme prizemny atmosfericky tlak 100 kPa aerogel rozdrvi. (pisu, ze udrzi osobne auto, tj tlak 5kPa?) |
