Zajímavý je i článek v "Nezavisimoj gazetě", ze kterého autor čerpá. V něm jsou vysvětleny důvody pro takový projekt: Alternativa k ISS, mezinárodní program, který by tentokrát koordinovalo Rusko. Často jsme zde diskutovali o cenách jednotlivých kosmických programů, zde autoři hovoří o 10 mld. USD. Finance budou rozhodně problém, ale mám pocit, že si autoři zbytečně zavírají dveře k vážnějším úvahám.
Skutečnost, že projekt byl vypracován v RKK Energija, by měl svědčit o jisté serióznosti. Nerozumím ale tomu, proč stavět obrovskou loď pro 6 kosmonautů (základní blok o délce 28 m a průměru 6 m), s nutností 4 startů znovuzrozené rakety Energija, když nejde o přistání lidí na Marsu.
Vysvětlete mi někdo, proč takovou misi nemůže uskutečnit loď postavená na bázi základního bloku Miru se tříčlennou posádkou a příp. několika menšími moduly.
Naopak zcela chápu RKK Energija, že si netroufá na výsadek kosmonautů na Marsu. Souhlasím ale se Zdeňkem, že bez přistání vypadá projekt jako "nedotažený do konce".

: Vysvětlete mi někdo, proč takovou misi nemůže uskutečnit loď postavená na bázi základního bloku Miru se tříčlennou posádkou a příp. několika menšími moduly.
: Naopak zcela chápu RKK Energija, že si netroufá na výsadek kosmonautů na Marsu. Souhlasím ale se Zdeňkem, že bez přistání vypadá projekt jako "nedotažený do konce".

: PS: Nevíte, co je to xenonový pohon?
: Jiří Hošek

Zkusím laicky odpovědět. Loď postavená na bázi základního bloku MIRu by nemohla být tak dlouho autonomní. Cesta na Mars a zpět bude trvat cca. 22 měsíců a po tu dobu + po dobu pobytu na orbitu Marsu (1 měsíc)musí být plně autonomní.
Tj. nelze doplňovat jídlo, nelze doplňovat kyslík, energetické zdroje, vodu apod. Na vše tam musí být technologie, která recykluje vše, co jen recyklovat jde. Všechno musí být minimálně zdvojené (míním všechny systémy) + náhradní aparáty. A to už bude muset být pěkný kolos.

Co je zajímavé je plánované masivní využití xenonových motorů jako hlavních motorů mise. Zde také padla otázka, co jsou xenonové motory. Jsou to v podstatě iontové motory, kde je použit xenon.
Iontový motor si můžete zjednodušeně představit jako ohromnou letící obrazovku, kde ale ze "stínítka" vylétávají kladné ionty aktivní látky (xenonu) a tak tvoří potřebný tah. Bokem pak musíme ještě speciální "elektrodou" vyrovnávat potenciál, tj. uvolňovat elektrony zpět do vyslaného xenonového kladného oblaku.

Iontový motor obecně má v použití výhodu proti klasickým motorům tyto:
- nepotřebuje okysličovadlo, místo něho vezeme také xenon, takže vezeme jakoby dvojnásobek paliva
- akcelerace je iontům udělována elektrickým polem, tzn. tah motoru je lehce regulovatelný a je dlouhodobý, stálý a výkon motoru je přímo úměrný dodanému výkonu
- energii pro urychlení iontů lze získat ze solárních článků
- motor skoro nemá pohyblivé, tj. nespolehlivé části, ke všemu může být konstruován jako velmi malý

Má však i své nevýhody:
- má malý tah, řádově desítky mili-newtonů (tato nevýhoda je kompenzována tím, že motor může běžet několik let v kuse)

První pokusy s xenonovým motorem jako hlavním motorem mise byly uskutečněny prostřednictvím mise Deep Space 1. Zde byl použit xenonový motor, který dával tah 92 mN při 2,3 kW el. energie a potenciálu 1280 V. Celý motor měřil, což je velmi zajímavé, pouhých 30 cm !!!! Za 1800 hodin činnosti motoru bylo spotřebováno 11,4 kg xenonu a byla získána rychlost 700 m/s.
Více na: http://nmp.jpl.nasa.gov/ds1/

Z tohoto přehledu je jasné, že xenonový pohon se hodí na dlouhodobé mise, kde je možné, či nutné pozvolna měnit trajektorii letu. Při použití této technologie pak je nutné směr korigovat nepřetržitě, nikoliv párkrát pomocí korekčních zážehů. Proto je nutné mít dobrou, resp. přesnou informaci o poloze vesmírného tělesa pro regulátor tahu.
Proto se dnes NASA intenzivně zabývá vývojem StartTracků.
A také je jasné, že se otevírají dveře výzkumům tohoto typu pohonu. Jednak jde o zvýšení výstupní rychlosti plynu, jednak o lepší zdroje energie než solární panely (učinnější solární panely, reaktory, lepší jaderné baterie ...)

Mějte se a s chutí mě opravujte ve všem, v čem jsem se spletl.

: Dotaz: Šlo by nejdřív k Marsu poslat dva přistávací moduly a modul se zásobami a pak teprve pilotovanou loď,která by se s nimi setkala nad Marsem?

Mnoho projektů počítá s tím, že by některé moduly letěly samostatně a setkaly se s pilotovanou lodí buď nad Marsem nebo přímo na jeho povrchu (např. rover). Při takovémto řešení odpadá nutnost obrovského urychlovacího stupně lodi i obrovské rakety.

: Myslím že by šel použít odvozený základní modul Miru,stačilo by ho vybavit přídavnými moduly(něco jako MPLM)se zásobami a záložními systémy. Problém osobně vidím ve velikosti a účelu lodě. Proč 6 kosmonautů,když stačí 4(Velitel+zástupce,lékař-specialista +zástupce). Lidé jsou důležití až na povrchu Marsu, na orbitě stačí družice. Xenonové iontové motory fungovaly na lehké družici DSP-1,ale ve velkém je ještě nikdo nezkoušel.

Posádku s šesti členy považuji za optimální.V pořadu o Miru,který běžel před jeho zánikem,mluvi jeden doktor o tom,že po šesti měsících
na stanici začínají být kosmonauti trochu zdeptaní okolím.Zde by let trval dva roky a jejich zdeptání by bylo ještě umocněno tím,že by věděli,jak daleko jsou od Země.Depresívně by také mohla působit několika vteřinová odmlka v komunikaci se Zemí.Myslím tedy,že je nejlepší,aby na lodi byla "nějaká ta společnost".

:MYŠLENKY O PILOTOVANÉM LETU K MARSU BYŤ I BEZ PŘISTÁNÍ
PATŘÍ V SOUČASNOSTI POUZE DO OBLASTI SCI-FI.(1.4.=apríl).
Ať již z hlediska financí(to hlavně)a též technického vývoje
(jen si vezměte jak dlouho trvá postavení ISS,které se vleče
již nějakých 15 let od prvních projektů).
Z hlediska dopravních lodí má svět pouze sojuzy(vyvinuté
před 36lety pro lety snad i k měsíci) a raketoplány(4 ks!)(vývoj před
25 lety).Tedˇ je hlavní dokončit ISS v tom rozsahu,jaký je plánován
(Odhadem to dělá tak 50 letů STS,10-15 letů sojuzů a 30 letů progresů)
do roku 2007.

V současnosti v podstatě svět není schopen vyslat k Marsu ani
sondu s přístroji viz posledních 10 let letů k Marsu.

Mimochodem je zajímavé,že tato otázka v této diskusi zaujala
tolik zájemců(odhaduji,že mladšího věku,kteří zřejmě mají zájem
o sci-fi,kde jsou lety na Mars takovou prkotinou jako dojít ráno
do krámu pro housky).

Zdraví a všem přeje pěkný den M.Filip.

Četli jste na http://www.friends-partners.org/mwade/craft/marpost.htm o možnosti ruského pilotovaného letu k Marsu? Přijde mi to přimejmenšim velmi zajímavé.Myslím,že finance by se sehnat dali,jednak od případných zahraničích partnerů,ale hlavně nabízením reklamy.Otázkou však je,jestli by nestálo za to přidat nějaký ten peníz,aby kosmonauté mohli strávit pár hodin na Marsu(peníze získané z nabízení reklamy by tím ohromně vzrostli).

Můj pohled je jiný.
První, co jsem si ověřoval, bylo, jestli článek vyšel 1.4. Mám dojem, že L.Gorškov myslel svůj projekt vážně. Samozřejmě jde pouze o návrh, který nebyl nikde schválen. Úvahy o stálé kosmické stanici NASA také vznikaly před více než 30 lety téměř jako sci-fi; bylo jasné, že musí prozatím ustoupit vývoji raketoplánu.
Můžete si být jisti, že kdyby zde někdo teoreticky popsal třeba princip pohonu sondy k hypotetické planetární soustavě Alfy Centauri, tak si ten článek rád přečtu, protože o tom nevím vůbec nic.

: :MYŠLENKY O PILOTOVANÉM LETU K MARSU BYŤ I BEZ PŘISTÁNÍ
: PATŘÍ V SOUČASNOSTI POUZE DO OBLASTI SCI-FI.(1.4.=apríl).
: V současnosti v podstatě svět není schopen vyslat k Marsu ani
: sondu s přístroji viz posledních 10 let letů k Marsu.

: : :MYŠLENKY O PILOTOVANÉM LETU K MARSU BYŤ I BEZ PŘISTÁNÍ
: : PATŘÍ V SOUČASNOSTI POUZE DO OBLASTI SCI-FI.(1.4.=apríl).
: : V současnosti v podstatě svět není schopen vyslat k Marsu ani
: : sondu s přístroji viz posledních 10 let letů k Marsu.

: Pilotovaný let k Marsu není sci-fi. Současné problémy jsou pouze důsledkem podceňování významu vesmíru v USA a nedostatkem financí
: a politické vůle v celém světě. Vzhledem k tomu, že náklady na vybudování částečné (v podstatě zbytečné,Bushem požadované)
: protiraketové obrany USA se odhadují na 40 mld.USD,lze říct,že ani peníze nepředstavují neřešitelný problém. Všechny technické
: problémy se dají vyřešit,ne sice hned a levně,ale DAJÍ !!!!
: Let v podobě představené původním článkem je nereálný,ale idea letu na Mars nesmyslem NENÍ.
: Radek V.,22 let, VUT Brno

USA je třeba vyprovokovat k přistání na Marsu nějakým potenciálním konkurentem,kterým by Rusko být mohlo,jen ty peníze...
Myslím,že v případě potřeby by USA dokázaly celý projekt uskutečnit za několik málo let.
P.S.:Co si lidé v roce 1960 asi mysleli o procházce na Měsíci?

: USA je třeba vyprovokovat k přistání na Marsu nějakým potenciálním konkurentem,kterým by Rusko být mohlo,jen ty peníze...
-->Těch impulsů může být několik, těžko říct, kdy přijdou, ale mám pocit, že NASA si nakonec bude muset vystačit s rozpočtem srovnatelným se současnými 14,5 mld. USD ročně. Což znamená dilema: mise na Mars nebo kosmická stanice-2? Co je vlastně důležitější? Nebo se velmoci z ekonomických důvodů dokáží domluvit na další spolupráci? Nedávno jsem četl zajímavý názor: Kdyby se USA bývaly vzdaly stanice ISS a pokračovaly v letech na Mir, měly by nyní finanční zdroje na přípravu mezinárodní mise na Mars, na kterou by na oplátku částečně přispívalo Rusko. Každá z velmocí by tak řídila jeden projekt a vůči sobě by se cítily rovnoprávné. Stejný princip vedl k odůvodnění projektu Marpost (USA: stanice, Rusko: Mars).
Zatím je podstatné, že není výrazně omezován program průzkumu Marsu automaty; podobnou úlohu sehrály před Apollem Rangery a Surveyory.

: Myslím,že v případě potřeby by USA dokázaly celý projekt uskutečnit za několik málo let.
-->NASA před čtyřmi lety jasně deklaroval, že je schopen projekt
realizovat maximálně osm let od případného politického rozhodnutí.
To odpovídá době realizace Apolla.

: P.S.:Co si lidé v roce 1960 asi mysleli o procházce na Měsíci?
-->Že je to sci-fi nebo apríl.

Ani jsem si tady netroufal říct, že by k 40.výročí letu J.Gagarina mohlo Rusko vyhlásit nějaký nový program.
Před chvílí jsem ale slyšel v rádiu, že Rusko připravuje let na Mars, který by se měl uskutečnit ve 2.polovině příštího desetiletí. Vůbec nevím, o co jde, ani jestli by mělo jít i o přistání. Třeba je to celé kachna, ale jestli takový program nevyhlásí teď, tak už asi dlouho ne.

Jde asi o tuto agenturní zpravu:

Rusko připravuje let člověka na Mars
MOSKVA 10. dubna (ČTK) - Ruští vědci pracují na
projektu letu člověka na Mars, který by se mohl uskutečnit v
letech 2016 až 2020. "Bude to další krok v rozvoji světové
kosmonautiky po nynější Mezinárodní vesmírné stanici
(ISS)," řekl dnes v rozhovoru pro agenturu ITAR-TASS
ředitel lékařskobiologického ústavu Ruské akademie věd
Anatolij Grigorjev.
Projekt je teď podle něj ve stadiu "technické přípravy".
Ucelený program se může objevit v roce 2005, kdy bude
dokončena ISS. Na organizování letu na Mars se budou
podílet tytéž země, které se účastní projektu ISS, tedy vedle
Ruska také USA, Kanada, evropské státy a Japonsko.
Expedice na rudou planetu bude vyžadovat zcela novou
kosmickou loď s nejmodernějším vybavením, které
kosmonautům umožní pracovat zcela samostatně a bez
pomoci ze Země. Signál z oběžné dráhy Marsu na Zem
přijde totiž až za 20 minut, ale většina rozhodnutí musí
padnout okamžitě.
Odborníci soudí, že let na Mars potrvá asi dva roky: devět
měsíců tam, stejnou dobu zpátky a tři nebo čtyři měsíce
pobytu na planetě. Posádku by mělo tvořit čtyři až pět mužů,
ženy v ní nebudou. Jeden z kosmonautů musí být
bezpodmínečně lékař, a to chirurg i psycholog zároveň.
Podle Grigorjeva je třeba, aby lety na Mars byly
pravidelné, což umožní připravit planetu na případné budoucí
osady. Tyto plány "jsou zcela reálné, i když teď připomínají
fantastický sen", poznamenal vědec.
Mars, pojmenovaný podle římského boha války pro svůj
povrch rudé barvy, rozrytý meteority, posetý sopkami a
zbrázděný roklinami, si zatím svá tajemství přísně střeží.
Navzdory nejnovějším teoriím se zatím nikomu nepodařilo
přinést přesvědčivý důkaz o tom, zda byl nebo stále je na
rudé planetě život. Podle vědců však může přijít doba, kdy
lidé budou muset Zemi opustit, protože zdroje k životu
budou vyčerpány. Přesídlit pak mohou jedině do vesmíru.
Dosud nejambicióznějším pokusem evropských zemí zjistit
na Marsu známky života je projekt Beagle 2. Asi třicetikilový
modul Beagle 2, pojmenovaný po výzkumné lodi, s níž se v
první polovině 19. století plavil přírodovědec Charles
Darwin, má 26. prosince 2003 přistát na Marsu. Beagle
"pročichá" vzduch na Marsu a zavrtá se i do jeho povrchu,
aby odebral vzorky.
Existuje jistá naděje, že Mars byl před čtyřmi miliardami
let velmi podobný Zemi, s velkými zásobami vody a tím
správným chemickým prostředím. Podle některých teorií byl
dokonce z Marsu přenesen život na Zemi.

Na I-netu jsem nenašel nic, pouze v dnešním Právu na str. 8 vlevo dole článek:

MOSKVA (DPA,ČTK,hor)
....Ředitel ruské kosmické agentury Jurij Koptěv, oznámil včera v Moskvě na mezinárodní konferenci o odvrácení militarizace vesmíru, jíž se účastní zástupci 104 zemí světa, že Rusko sice zkoumá možnost vytvoření vlastní kosmické stanice, ale v současné době se orientuje na účast v projektu ISS. Podle něj bude plnit všechny úkoly, které jsou s tímto projektem spojeny.
Koptěv také informoval o ruských plánech pilotovaných letů k planetám Sluneční soustavy, mj. k Marsu, které Rusko plánuje uskutečnit v letech 2016 až 2020.

Je to tedy zprostředkovaná informace a nevím, jestli si tisková agentura něco do zprávy nepřidala. Nikde jsem nenašel ani dementi předvčerejší zprávy. Zdá se mi, že v RKA by rádi svým partnerům v nejbližších letech takovou spolupráci navrhli.