|
Na Shuttle už měním během dvou let potřetí názor. Řekl bych,že to není často kritizovaná technická koncepce(orbiter na hřbetě raketového systému) ,která ho odepsala, ale spíše způsob a filozofie jak se k tomuto unikátnímu kosmickému prostředku přistupovalo během jeho provozu ho zabily. V této souvislosti tři otázky k zamyšlení.
1.Díky vynášení Spacelabu a Spacehabu nepotřeboval Západní blok stálou orbitální stanici. Ale copak není levnější nechat lidi v klidu pracovat měsíce na stálé orbitální stanici než je vynést jen na 14 dní s laboratorním modulem na LEO raketoplánem? NASA přeci měla již nějaké zkušenosti s kosmickými stanicemi (Skylab), setkávání se na oběžné dráze, proč nezačala experimentovat hned od začátku provozu STS s modulovými koncepcemi na orbitu a pustila se cestou Spacelabu a SPacehubu?
V podstatě skoro 20 let se plýtvalo až na vyjímky(např. Hubble) lety STS než byl smysluplně využit jeho potenciál- stavba orbitální stanice. ISS, Alfa nebo Freedom mohl dávno být na oběžné dráze a touto dobou jsme už mohli možná sledovat další lidi na Měsíci.
2.30.000 lidí zaměstnaných na raketoplánech mně nepřestává fascinovat, je 25 let tak krátká doba, aby nešly některé postupy zeefektivnit?
3.Bylo opravdu tak nemožné předělat STS tak ,aby byl schopen nepilotovaných letů a musel se vždy riskovat život posádky? Při konstrukci ISS ,jejím zásobování a experimentálních misích po nehodách by byla tato schopnost určitě vítána.
Raketoplán a způsob jak byl využíván NASA hodně zbrzdil a je asi odpovědí na to, proč se člověk dodnes nebyl schopen vrátit na Měsíc.
|
|
dobry den,
Souhlasím a jen si dovoluji připojit pár poznámek:
ad 1) Ano, to je (bohužel) politika v praxi. Protože orbitální stanice dělal USSR (a on je dělal, protože na Měsíci už nemohl být první), tak to američani nemohli dělat na stejné úrovni. A tak si vysnili ALfu/Freedom/ISS. Ale díky stejné politice se k realizaci dostali až mnohem později.
ad 2) Politika. Každý senátor potřebuje ve svém okrsku továrnu na kosmické věci. Proto se dodnes díly systému STS vyrábějí a vozí po celých spojených státech a obrovské náklady padají jen na speciální dopravu a související činnosti (kontroly, přípravy, mobilní zařízeni, přístavy (pro dopravu ET, pro zdvihání SRB, ...)
ad 3) Politika. Technicky to lze, ale stojí to určité peníze. Ovšem pro zásobování ISS je určitě lepší koncept ATV.
zdravím
Honza
|
|
citace:
Díky vynášení Spacelabu a Spacehabu nepotřeboval Západní blok stálou orbitální stanici. Ale copak není levnější nechat lidi v klidu pracovat měsíce na stálé orbitální stanici než je vynést jen na 14 dní s laboratorním modulem na LEO raketoplánem? NASA přeci měla již nějaké zkušenosti s kosmickými stanicemi (Skylab), setkávání se na oběžné dráze, proč nezačala experimentovat hned od začátku provozu STS s modulovými koncepcemi na orbitu a pustila se cestou Spacelabu a SPacehubu?
V první polovině 70.let se koncepce Spacelabu zdála být efektivní. Na rozdíl od stálé stanice byl levný, a navíc to byl příspěvek ESA. Raketoplány měly startovat 1x týdně, přičemž při třetině letů měl být v nákladovém prostoru právě Spacelab (druhá třetina letů měla být pro vojenské účely a třetí třetina s družicemi). Posádky ve Spacelabu pracovaly ve dvou střídajících se týmech po dvanáctihodinových směnách, bez nutnosti záchranné lodě, bez přenášení nákladu apod. Kromě toho se předpokládalo, že raketoplány budou navštěvovat stanici Skylab.
citace:
V podstatě skoro 20 let se plýtvalo až na vyjímky(např. Hubble) lety STS než byl smysluplně využit jeho potenciál- stavba orbitální stanice.
To se mi nezdá, ale museli bychom probírat jednu misi po druhé počínaje STS-1. |
|
Quote: Raketoplány měly startovat 1x týdně, přičemž při třetině letů měl být v nákladovém prostoru právě Spacelab
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je otázka, zda by tento způsob nebyl vědecky výhodnější, než stavba monstrózní ISS. To by ovšem musel být každý let SST několikanásobně levnější. Proto jsem před časem navrhoval po vyřazení Shuttle alespoň v jednom z nich udělat v nákladovém prostoru vědeckou laboratoř s prostředky a zásobami pro pobyt posádky a nechat Shuttle dlouho na oběžné dráze. Musel by se vždy připojoval k autonomnímu bloku slunečních článků (které by zůstávaly na LEO) a jeho motorové a orientační systémy by byly předělány na delší pobyt na LEO. Mohly by se k němu připojovat i malé lodě jako Sojuz nebo OSP. Nepotřeboval by záchranné lodě a při zásadní změně výzkumů by přistál i s posádkou a na Zemi by se předělalo vědecké vybavení pro další let. Problém by asi byl, že v posádce by museli být nejméně 2 zaškolení piloti, ale ti by snad mohli dělat nějaké dlouhodobé vědecké pozorování Země pro vojáky, meteorologii, zemědělství, životní prostředí atd..
|
|
> Je otázka, zda by tento způsob (Spacelab) nebyl vědecky výhodnější, než stavba monstrózní ISS.
Osobně si taky myslím, že krátkodobější (několikaměsíční) orbitální stanice s možností přistání a kompletní obměny vědeckého vybavení, by mohly být výhodné (pro některé typy výzkumů). Využití stávajícího typu STS a Spacelabu by v takovém případě bylo přirozené a vhodné.
Připomínám ještě, že návrh na využití raketoplánu jako dlouhodobější orbitální stanice, prezentovali jako projekt "Radegast" už v roce 1983 např. kluci ze skupiny LSG při Planetáriu Praha na kongresu IAF v Budapešti. Viz. např. http://mek.kosmo.cz/cz/lsg/radegast.htm , nebo http://staff.infima.cz/svoboda/lsg.htm . |
| 06.9.2005 - 09:22 - Vítězslav Novák | |
|
No jo, pánové, jenže to všechno je odvozeno od laciných a rychle opakovatelných letů STS. STS toho schopen není a zjevně není možné ho na takový provoz přestavět. Skylab spadl, protože nebylo v čem k němu dostat astronauty a nešlo k němu ani poslat automatickou loď jako poslali Rusové k Miru, protože NASA nemá automatické stykovací zařízení. Tudíž nemají smysl ani automatické lety k ISS: STS se automaticky nepřipojí, o připojování dílů, vyprojektovaných na připojování roborukou a ruční úpravy, nemluvě.
Že NASA už měla mít automatickou stykovku? No, asi jo. Asi to není sranda, když jak ESA tak Čína si ji koupily od Rusů, ale určitě by to NASA zvládla. Kdyby se do toho pustila a DOTÁHLA do konce.
Že měla mít něco místo STS? No, asi jo.
Jenže nemá. Zaspala. Zaspala hrozně a jenom to, že se rozpadl SSSR a Rusové nemají prachy, uchránilo NASA od osudu běžce o kolo zpátky. Ne že by běžela nějak dobře, ale Rusové museli taky zpomalit. A nebo to naopak zapříčinilo sebeuspokojení, "Nějací mužici na nás nemaj, nemusíme se snažit" - a důsledek vidíme.
Kdyby, kdyby... Znáte to s těma rybama, ne? Při současných (a bohužel i budoucích, rozhodně ještě léta) možnostech je "monstrózní ISS" nejlacinější řešení. |
|
| Hlavní problém byl v tom, že NASA předpokládala, že s počtem startů STS se budou náklady na údržbu a péči snižovat, protože se zjistí, že je všechno supr a v pohodě. Místo toho se neustále rozšiřovalo množství věcí, které je nutné zkontrolovat, rostla cena lidské práce atd. Pád SSSR v podstatě snahy o zlepšení umrtvil, protože klesla potřeba udržovat náskok před Rusy. |
| 06.9.2005 - 19:23 - Patek | |
|
citace:
Hlavní problém byl v tom, že NASA předpokládala, že s počtem startů STS se budou náklady na údržbu a péči snižovat, protože se zjistí, že je všechno supr a v pohodě. Místo toho se neustále rozšiřovalo množství věcí, které je nutné zkontrolovat, rostla cena lidské práce atd. Pád SSSR v podstatě snahy o zlepšení umrtvil, protože klesla potřeba udržovat náskok před Rusy.
Akorát nevim o jakej náskok se jednalo.Asi jedinej byl v počtu lidí v kosmu.Apollo už je třicet let pasé. |
|
