Start | M.označ. | Hmotnost
| Popis |
03.05.2024 |
2024-083A |
8200
kg |
- čínská sonda pro odběr a návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce na
Zemi |
Chang'e 6
Sonda
Chang'e 5 je určena k odběru vzorků povrchu Měsíce (až 2 kg) a jejich dopravě
zpět na Zemi. Navazuje na misi sondy Chang'e
5 z roku 2020, která měla stejnou konstrukci i podobný cíl (úspěšně splněný).
Průběh letu
Start sondy se uskutečnil 03.05.2024 nosnou raketou CZ-5
z kosmodromu Wenchang.
K motorickému navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce došlo 08.05.2024 (dv cca
340 m/s). Základní dráha měla výšku 200 x 8600 km a oběžnou dobu 12 hodin. Na
této dráze sonda ještě téhiž dne uvolnila k samostatnému letu družici ICUBE-Quamar
o hmotnosti 6,5 kg. Sonda Chang`e 6 pak během dalších dvou motorických manévrů
(dv cca 220 a 250 m/s) snížila svou oběžnou dráhu až na kruhovou ve výšce 200
km (dosažena 21.05.2024), kde strávila několik dalších dnů. Přistávací modul
se 01.05.2024 oddělil od orbitálního modulu a 01.06.2024 ve 22:23 UT měkce dosedl
na odvrácené straně Měsíce na okraji kráteru Apollo v oblasti South Pole-Aitken.
Po přistání proběhl odběr vzorků povrchu, které pak byly umístěny do vzletového
modulu. Následně 03.06.2024 ve 23:38 UT modul se vzorky odstartovat z Měsice
a na jeho oběžné dráze se 06.06.2024 v 6:48 UT spojil s čekající orbitální sekcí.
Brzy poté (v 7:24 UT) došlo k přesunu vzorků do návratového pouzdra, uloženého
v orbitální sekci. Prázdný vzletový modul se odpojil od orbitální sekce, a ta
20.06.2024 odletěla směrem k Zemi. Přistání pouzdra se vzorky v Číně je očekáváno
25.06.2024, cca 53 dní po startu ze Země.
Konstrukce
Startovací hmotnost celé sondy byla cca 8200 kg. Skládala se ze čtyř hlavních
částí. Orbitální modul (orbiter) měl motor pro navedení sondy na oběžnou
dráhu kolem Měsíce a pak i odlet pouzdra se vzoky k Zemi. Přistávací modul
(lander) byl vybaven kamerami, podpovrchovým radarem, spektrometrem a speciální
lopatkou a vrtnou soupravou pro odběr vzorků z hloubky až 2 metry. Vzletový
modul zajistil dopravu vzorků na oběžnou dráhu kolem Měsíce, spojení s čekajícím
orbiterem a přemístění vzorků do návratového pouzdra. Návratové pouzdro
pomocí orbiteru odletělo k Zemi, kde přistane (v Číně).
Vědecké vybavení
- čínská přistávací kamera LCAM (Landing Camera)
- čínská panoramatická kamera PCAM (Panoramic Camera)
- čínský podpovrchový radar LRPR (Lunar Regolith Penetrating Radar)
- čínský spektrometr LMS (Lunar Mineralogic Spectrometer)
- čínský miniaturní rover s kamerou pro snímkování sondy po přistání
- italské koutové odražeče INRRI (INstrument for landing-Roving laser Retroreflector
Investigations)
- francouzský detektor DORN (Detection of Outgassing RadoN) pro studium měsíčního
prachu
- detektor nabitých částic NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) od ESA
- pákistánsko-čínská družice ICUBE-Q (byla ze sondy uvolněna 08.05.2024 na
oběžné dráze kolem Měsíce) se dvěma kamerami a magnetometrem
Aktualizováno : 21.06.2024
[ Obsah
| Nepilotované kosmické lety ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/ostatni/change6/index.htm)