Japonská kosmická agentura JAXA potvrdila skvělý stav meziplanetární sody MMX. Po navedení na přeletovou dráhu k Marsu došlo k úspěšnému rozložení panelů fotovoltaických článků, tříosé stabilizaci a vyklopení středně výkonné antény (MGA). Toto byly jedny z kritických bodů mise. Když už jsme u té komunikace, tak stojí zato zmínit, že komunikační sytém sondy MMX zahrnuje vysoko, středně a nízko ziskovou anténu. Posledně jmenovaná funguje pouze jako záloha pro případ problému a je schopna jen přijímat povely a odesílat základní telemetrii. V takovém případě nemusí být sonda vhodně orientována k Zemi a může dokonce i rotovat. Ostatní komunikace probíhající v pásu X a také K ₐ a podle použitého přístupu se přenosová rychlost bude u Marsu pohybovat od 32 do 128 kb/s. Na Zemi se budou primárně o příjem dat a řízení sondy starat nově zbudovaná 54metrová anténa stanice v Misase, 64metrová anténa v Usudě a 34metrová anténa v Učinoře. JAXA však na tento úkol není sama. Jak jsem již psal, má několik zahraničních partnerů. Americká NASA poskytne pro komunikaci své antény v Goldstone, Canbeře, a Madridu; Evropská kosmická agentura ESA pak v Cebresos, Malargue a New Norcia.
Brněnská firma Spacemanic podepsala memorandum o porozumění s jihokorejským provozovatelem výškových i kosmických nosných raket INNOSPACE. Předmětem je zejména poskytnutí českého deployeru CubeSatů pro nosnou raketu HANBIT-Nano.
V 05:39 SELČ odstartovala ze speciálně upravené lodě DFHTG zakotvené ve Žlutém moři u města Ž'-čao nosná raketa Ceres-1S. Poprvé byl v praxi odzkoušen nový způsob řízení předstartovních příprav, samotného startu i letu rakety. Nově byla většina řídících, datových a operačních funkcí přesunuta z paluby lodě do pozemního střediska. Spojení s lodí pak zajišťuje vysokorychlostní komunikační linka. Toto řešení umožňuje výrazně snazší modernizaci systému a není limitováno možnostmi plavidla.
Při dnešním startu byla na kruhovou oběžnou dráhu s výškou 541 km a sklonem 39° vůči rovníku dopravena družice Xiguang-4 01 (Si-kuang). Ta je určena pro pozorování Země a netypická je její nízký sklon oběžné dráhy. Ten je znakem nově budované hybridní sítě Wuyang (Wu-jang). Družice Xiguang-4 01 bude pořizovat panchromatické snímky zemského povrchu s prostorovým rozlišením 0,5 m a multispektrální s rozlišením 2,0 m. V infračervené oblasti (TIR) pak budou přehledová snímky pořizovány s rozlišením 20 m.
Součástí japonské mise MMX k měsíci Fobos je také malý rover Idefix (někdy psáno nesprávně také jako IDEFIX), který je jedním z vkladů Německé kosmické agentury DLR a Francouzské kosmické agentury CNES. Úvahy o něm jsou staré více než dekádu a vychází ze studie CNES.
Hmotnost Idefixu je pouhých 23,47 kg včetně vědeckých přístrojů. Patří k němu ještě dalších 4,02 kg vybavení, které však zůstane na mateřské sondě MMX. Jedná se o separační mechanismus a počítač s komunikační aparaturou, která zajistí spojení roveru Idefix s MMX.) Tělo roveru má rozměry 231×376×415 mm a horní část je osazena panelem fotovoltaických článků a třemi výklopnými panely (po jednom do každé strany a jeden dozadu). Jejich rozměry jsou 415×363 mm a mají poskytovat nejméně 60 Wh v průběhu dne na Fobosu (trvá cca 7 hodin). Na cestě ke svému cíli bude Idefix ve složeném stavu, který pro něj bude představovat také přistávací konfiguraci. Jeho rozměry jsou v této konfiguraci 326×445×553 mm. Palubní systémy budou v hybernaci a jejich stav bude pravidelně kontrolován každé tři měsíce.
Po příletu sondy MMX k Marsu a zahájení vědecké fáze mise u Fobosu, bude Idefix stále připojen k mateřské sondě. Až po nalezení vhodného místa pro přistání a práci bude vypuštěn. Toto proběhne před tím, než samotná sonda MMX provede přistání a odběr vzorků. Místo přistání sondy MMX a Idefix bude také odlišné, aby nedocházelo k vzájemnému ovlivňování. Idefix je pomocí mechanického a elektrického rozhraní spojen se spodní části vědeckého modulu sondy MMX a je přibližně uprostřed mezi čtveřicí jejich přistávacích nohou. Idefix bude vypuštěn z maximální vzdálenosti (chcete-li výšky) 100 m nad povrchem. Podle předběžného programu práce sondy MMX se očekává spíše vzdálenost 40 až 45 m. Vzhledem k velmi nízké gravitaci Fobosu nebudou potřeba brzdící motorky či jiné prvky. Rover na povrch dopadne a předpokládá se, že se od něj několikrát odrazí, než se zastaví. Následovat bude rozložení čtyř samostatně poháněných kol a odklopení panelů fotovoltaický panelů. Nezávislé ovládání kol také umožní, že Idefix umí pokleknout a nasměrovat panely ke Slunci.
Na povrchu Fobosu má rover pracovat 100 dní, což bude záležet na jeho kondici a také přítomnosti sondy MMX. Bez ní nedokáže komunikovat se Zemí. Rychlost jeho pohybu po povrchu bude průměrně 1 mm/s. A bude to nesmírně náročné s ohledem na již zmíněnou nízkou gravitaci. Ta je na Fobosu pouze 0,0030 až 0,0068 m.s⁻². Jízda roveru tak bude muset být velmi dobře plánována. Na Zemi totiž nebylo možné navodit podmínky panující na Fobosu a tak se v mnohém vychází pouze z dosavadních zkušeností z jiných těles a hlavně z důkladných simulací. I když je jedním z cílů mise roveru Idefix ověřit to zda bude fungovat a jezdit, má před sebou i skutečnou vědeckou práci. Ta zahrnuje celkem 27 různých typů měření a pozorování, které má průběžně provádět. Zejména ve vztahu k vlastnostem a složení regolitu a terénu.
K tomu mu poslouží několik palubních přístrojů, na kterých se podílely německé, francouzské, španělské a japonské instituce. Co nesmí chybět jsou dvojice kamer, které slouží primárně k navigaci, ale i sledování povrchu. Umístěné jsou za předním panelem v těle roveru. Každá kamera je vybavena CMOS detektorem o velikosti 2048×2048 px, které jsou osazeny Bayerovou maskou (RGGB). Citlivé tak budou v rozsahu přibližně od 400 do 800 nm. Na vzdálenost 1 m bude možné pozorovat objekty o velikosti 1 mm. Mnohem zajímavější jsou dvě tzv. WheelCams, tedy kamery umístěné vespod těla roveru. Přičemž každá se dívá na jedno z kol. Základ kamer je stejný jako u navigačních kamer, avšak nejsou osazeny filtrem. Jejich cílem je sledovat chování regolitu při pohybu kol. Protože bude pod roverem stále tma, jsou kamery osazeny LED osvětlením pozorované scény. Část z nich je bílých a budou se používat hlavně za jízdy, další část barevných na několika vlnových délkách. Umožní tak multispektrální pozorování.
Vedle navigačních kamer je přístroj miniRAD k měření infračerveného tepelného záření povrchu. Pracovat bude v šesti vlnových oblastech a pomůže s charakteristikou povrhu a kamenů (kamínků) v okolí pohybu roveru Idefix. Ve spodní přední části těla roveru je umístěn kompaktní Ramanův spektrometr RAX. Využívá pevnolátkový laser Nd:YAG (zelená, 532 nm) a integrovaný opto-mechanický autofokus. Primárním úkolem je zjištění složení zkoumaných částí povrchu nebo objektů. Aby mohl přístroj RAX správně pracovat bude muset být ve vzdálenost přibližně 8 cm od povrchu. Proto v takovém případě rover pohnout předními rameny s koly dopředu a se zadními dozadu. Tím dostane vlastní tělo blíže k povrhu Fobosu.
Na závěr stojí zmínit to, co vás asi již při čtení napadlo. A to, zda Idefix nějak souvisí s Asterixem a Obelixem. Odpověď je kladná a rover se opravdu jmenuje po psím průvodci galských hrdinů. Pokud se mise roveru Idefix zdaří, přinese nejenom mnoho velmi cenných vědeckých i technologických poznatků, ale získá také mnoho prvenství.
Datum odletu a návratu, ale tam to asi souvisí se stavem sondy a paliva v daný okamžik, a taky v tom, jaký další cíl bude JAXA zvažovat pro zbytek MMX. Zveřejnilo už Japonsko jméno sondy? Zatím to vždy po startu udělali.
citace 20.10.2026 - 14:55 - Ervé:Asi by družice se SAR radarem měly být vybaveny softwarem, který by unožnil zamířit SAR radar na cizí satelit a pokud se přiblíží na míň než 200 m, naplno SAR radar zapnout.
To je celkem nepředstavitelný a hlavně prakticky nerealistický model.
Představitelný je, když jsem si ho představil :-)
Ochrana vlastního majetku je jasný důvod, proč je to reálné. A SAR radar může být programově upraven pro různé operace. Technicky to problém nebude. Otázkou je efekt na návštěvu, ale pochybuju, že by to inspekční družice riskovala.
Gratulace Japoncům k úspěšnému startu. Držím palce, ať všechno klapne.
Vzhledem k profilu mise - přílet k Marsu za 11 měsíců, ale návrat až 2031? Ten návrat je nejasný. Podle návratových oken by mělo dojít k návratu vzorků ve stejné době, kdy patrně Čína doveze vzorky z povrchu Marsu. Takže to bude ještě zajímavé.
Ještě jeden doplňující obrázek, který ukazuje, jak by měl podle současných efemerid probíhat vývoj vzdálenosti od Merkuru R a rychlosti V vzhledem ke středu Merkuru pro BepiColombo.
Ale je tu cinnost zjavne nepriatelska a zrejme i suvisiaca s vojenskými aktivitami v aktivnej vojne. Aktivnejsi postoj asi bude nevyhnutne nasledovat...
Ve 13:04 SELČ odstartovala ze vzletové rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS nosná raketa Falcon 9 se sdílenou misí Bandwagon-5. První stupeň B1085 přistál na mořském prámu ASOG v Atlantském oceánu a bylo to jeho 19. úspěšné použití. Mezi 57. a 70. minutou po startu bylo na nízkou oběžnou dráhu vypuštěno 31 družic včetně návratové družice W-7 od společnosti Varda Space Industries. Zajímavější okamžik však přišel 168 po vzletu, kdy bylo oddělené experimentální pouzdro SpaceX Starfall. Jedná se o druhou misi tohoto sytému, který má být při komerčním nasazení využitý k provádění vědeckých experimentů a komerční výrobě v podmínkách mikrogravitace. Přičemž doručí výsledky zpět na zemský povrch.
citace 20.10.2026 - 14:55 - Ervé:Asi by družice se SAR radarem měly být vybaveny softwarem, který by unožnil zamířit SAR radar na cizí satelit a pokud se přiblíží na míň než 200 m, naplno SAR radar zapnout.
To je celkem nepředstavitelný a hlavně prakticky nerealistický model.
Asi by družice se SAR radarem měly být vybaveny softwarem, který by unožnil zamířit SAR radar na cizí satelit a pokud se přiblíží na míň než 200 m, naplno SAR radar zapnout.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy