Ja sice nie som miliardár, ale podľa mňa každý príčetný človek na Isaacmanovom mieste, by si už dávno položil otázku "Jezuskote, do čoho som sa to nechal uvŕtať?!"
A musím povedať, oznámenie uvoľnili sme Isaacmana z nominácie.
Znie pro dokórum tak nejak lepšie, než musieť oznámiť "Jared prezidentovi oznámil, že sa mu na to môže vykýchať, a pán prezident si má nájsť, niekoho iného s koho bude robiť vola."
Takže můžeme zapomenout na nějakou novou raketu nebo loď. ESA teď bude nejmíň 2 roky řešit problémy s Američany a snažit se zachránit co se dá. Na další věci asi nezbydou kapacity.
citace 31.5.2025 - 01:26 - Machi:Byl publikován přesný popis Trumpova rozpočtu pro NASA.
V praxi znamená konec misí
VERITAS, DaVinci, OSIRIS-Apex, New Horizons, Mars Odyssey, MAVEN, JUNO, Chandra, Fermi a další.
Končí také spolupráce na většině projektů s ESA.
MUSE, Dragonfly a Nancy Grace mají pokračovat. Aspoň že tak.
Veritas a Davinci - jsou na začátku, není to taková škoda.
Zrušení Orionu je nesmysl. Nemají loď pro vynášení lidí k Měsíci, ani na Mars. Artemis 3 může selhat a Čína vyhraje. Starship nebude schopen létat s lidmi ještě nejmíň 5-6 let - nemají kabinu ani systém podpory.
Ukončení Osiris-Apex (15 mega ročně) a Juno (29 mega ročně) je šílenost - fungují, přinášejí vědu a stojí to jen špetku peněz.
New Horizons - měli by počkat, jestli letos ještě nenajdou nějaký dobrý cíl. Taky není jisté, jak dlouho vydrží Voyagery a další sonda zkoumající vnější vesmír by se hodila, zase tolik nestojí - 10 mega ročně.
Voyagery plánují do roku 2028, pak našštěstí rozhodne nový prezident - jen 5 mega ročně.
Ukončení podpory Rosalind Franklin je konečná - ESA nemá čas ani peníze na rozjetí nového vývoje přistávací plošiny. Reálně to spolu se zrušením Orionu znamená konec spolupráce s ESA.
Osekání ISS snižuje hodnotu celého projektu.
Nechce někdo koupit nebo dotovat Osiris-Apex, New Horizons nebo Juno? Zeptejte se Buffeta, Sorose nebo Billa Gatese. Snad zasáhne Kongres.
Byl publikován přesný popis Trumpova rozpočtu pro NASA.
V praxi znamená konec misí
VERITAS, DaVinci, OSIRIS-Apex, New Horizons, Mars Odyssey, MAVEN, JUNO, Chandra, Fermi a další.
Končí také spolupráce na většině projektů s ESA.
citace 29.5.2025 - 14:41 - Martin Jediny:Su investicie, ktore nie su otazkou ceny, ale suverenity.
Keby to skutočne fungovalo, tak zo strany konkurentov, napríklad od od toho Elona,počujem nejaké sťažnosti.
Napríklad v znení "európania poskytujú A6 za dumpingové ceny".. Alebo "európa sa dopúšťa, nekalej hospodárskej súťaže".
Vtedy by sa dali podľa mňa aj dotácie, nazvať investíciami.
Ale nijaké také sťažnosti nepočuť. Konkurencia si nijak nesťažuje, na to čo a ako robíme.
To je podľa mňa dôkaz, že čosi nám na tom nefunguje.
citace:Starship: SpaceX na rozcestí mezi hvězdnou revolucí a drahým ohňostrojem
Program Starship společnosti SpaceX, ten velký sen Elona Muska o kolonizaci Marsu a revoluci v kosmické dopravě, se nachází v bodě, kde se potlesk nad technickou smělostí mísí s nervózním pokašláváním nad sérií velkolepých explozí a protahujícím se vývojem. https://www.osel.cz/14092-starship-spacex-na-rozcesti-mezi-hvezdnou-revoluci-a-drahym-ohnostrojem.html
citace 29.5.2025 - 06:45 - Ervé:Sláva si azse plete EU a ESA.
On si toho Sláva plete bohužel více. Proto už reaguji pouze na jeho největší kraviny, které se snažím opravit. Do diskuze s ním se již nepouštím, to je jako hlavou proti zdi.
Tento systém "účtovníctva", keď sú peniaze prerátavané a nadeľované na počet štartov, alebo ako príspevok na každý jeden štart. Mi začína pripadať, dosť pochybný.
Veď v reále je treba, posielať výplaty zamestnancom alebo platiť účty za elektrinu pravidelne každý mesiac. A aj obyčajná výroba čohokoľvek napríklad aj automobilka, dokáže prepáliť miliardy, aj bez toho aby vyrobila a dala do predaja jediný kus.
Proste fixné náklady, sú aj bez toho aby odštartovala čo i len jedna raketa.
Tak mi to pripadá priam nastavené, aby poplachy "minuli sa peniaze", vznikali viac menej pravidelne.
Zajímavé, jak se údaje v různých zdrojích liší:
Hmotnost tepelného štítu - wikipedie udává 3000 lb (1360 kg) - to je ale víceméně nesmysl, když kabina celá, vybavená vážila 5,5 t.
Našel jsem oficiální údaj 1465 lb (665 kg) v NASA archivu, z kontextu by to měla být celková váha. Původně odhadovali o 200 liber víc, pak se jim ale pro kabiny Block II (všechny pilotované) podařilo váhu snížit (lepší výpočty a testy, použití materiálu s menší hustotou).
Astronautix uvádí 848 kg (1869 lb), což by mohl být původní údaj o hmotnosti nebo do toho počítají ještě něco jiného.
Dnes slavíme krásné kulaté výročí založení Evropské kosmické agentury ESA. Stalo se tak přesně před 50 lety, 30. května 1975, v Paříži. Úmluvu o založení Evropské kosmické agentury tehdy podepsalo 10 států – Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Počet členských států ESA postupně narůstal ve třech větších vlnách. Nyní jich je 23 a od roku 2008 mezi ně patříme také my. Do rodiny patří se speciálním statutem Kanada, dále spolupracující státy ECS Litva, Lotyšsko a Slovensko a spolupracující státy Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Malta. Se vznikem ESA to však nebylo jednoduché. V první polovině 60. let 20. století byly založeny dvě evropské organizace ESRO a ELDO se zaměřením na kosmonautiku. Už o pár let později začaly diskuze o nutnosti sjednocení pod jedinou zastřešující organizace. Dne 20. prosince 1972 padlo rozhodnutí o vytvoření Evropské kosmické agentury z ESRO a ELDO a zřídit ji takovým způsobem, aby mohla svoji činnost de facto zahájit neprodleně. Následující dva roky se pracovalo na přípravě právního rámce.
Dne 15. dubna 1975 bylo lidově řečeno vše upečeno a připraveno k podpisům. K tomu došlo již v úvodu zmíněném 30. květnu 1975. Téhož dne přestalo existovat ESRO a ESA se stala jeho nástupnickou organizací. De facto začala fungovat o den později 31. května 1975. Úmluva o založení Evropské kosmické agentury zůstala otevřená k podpisu do konce roku 1975, protože se čekalo na podpisy Irska a Norska. Využilo toho však pouze Irsko. Norsko se stalo členem ESA až v roce 1986. Úmluva o založení Evropské kosmické agentury nabyla platnosti po ratifikaci vládami členských států. Stalo se tak 30. října 1980. Jak je vidět, tak těch datumů spojených se vznikem ESA je více. Oficiálně se však bere 30. květen 1975.