|
Zakládám nové téma pro příští plánovaný start raketoplánu. Tím je STS-119 (36. start raketoplánu Discovery) s posledním dílem ITS-S6 hlavního příhradového nosníku, včetně příslušných fotovoltaických panelů (mise ISS-15A).
Včera (14.1.2009) byla sestava raketoplánu Discovery STS-119 převezena z montážní budovy VAB na startovací rampu LC-39A na KSC. Následné zkušební odpočítávání (TCDT) za účasti letové posádky má být od 19. do 21.1.2009. Start je zatím plánován na 12.2.2009 cca v 13:32 SEČ.
Základní info o plánované misi je např. na:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts119/status.html
http://www.cbsnews.com/network/news/space/current.html
http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/main/index.html
http://en.wikipedia.org/wiki/STS-119
http://cs.wikipedia.org/wiki/STS-119
http://astro.zeto.czest.pl/loty/sts119.htm
P.S.: Do tohoto tématu přesunu i starší relevantní příspěvky. |
| 15.1.2009 - 08:16 - David | |
|
| Start stanoven na 12.2., ponese m.j. další nosníky, chtěl bych se zeptat jestli někdo ví, jakou hmotnost bude mít náklad umístěný v nákladovém prostoru při tomto letu ? |
|
A ještě jste se ptal na váhu S6: 31,300 lbs(liber)
a rozměry: rozpětí 45 feet (stop)
šíře 16 f (stop)
údaje najdete na:,
http://www.nasa.gov/externalflash/TheObservationDeck/index.html
včetně fotek a videa |
| 15.1.2009 - 13:10 - David | |
|
| To znamená, že " veze" jen 14 tun. Není to škoda, že letí takhle nevytížen, vždyť by uvezl klidně několik tisíc nanodružic,nebo desítky specializovaných družic, což by zaplatilo vělkou část nákladů na let.Ptám se není to škoda ? |
|
| Souhlasím s vámi, je to škoda, ale NASA podobně neuvažuje, při každém startu je nevyužitá kapacita. Mnohé se dá skrýt za pracovní zatížení posádky, má prostě plno práce s hlavním nákladem a nemůže se zdržovat nějakými mnohými drobnostmi. Ale určitě by šlo víc. Proč ne?! |
|
| Hlavním důvodem je, že takový náklad neexistuje. Většina družic se nevypouští na dráhu se sklonem 51°, ani většina Cubesatů, ty létají na retrográdní polární dráhy se stálým osvitem (98°), 35 minut ve stínu Země by nepřežily. Dalším důvodem samozřejmě je snaha NASA vyhnout se komplikacím s dalším nákladem, riziko střetu s neovladatelnou družicí pofidérního dodavatele - oficiální výmluvou je tedy bezpečnost posádky a mise. |
|
citace:
retrográdní polární dráhy se stálým osvitem (98°), 35 minut ve stínu Země by nepřežily.
S tim stalym osvitem opatrne, nejsem si jisty, zda je to pravda.
Sklon drahy s tim, zda bude satelit stale osvicen, nesouvisi, to je vec parametru RAAN a z dlouhodobeho hlediska toho, jak moc je draha heliosynchronni.
O tom nepreziti to neni pravda urcite :-)
omluva za lehky offtopic ... |
|
citace:
Hlavním důvodem je, že takový náklad neexistuje. Většina družic se nevypouští na dráhu se sklonem 51°, ani většina Cubesatů, ty létají na retrográdní polární dráhy se stálým osvitem (98°), 35 minut ve stínu Země by nepřežily. Dalším důvodem samozřejmě je snaha NASA vyhnout se komplikacím s dalším nákladem, riziko střetu s neovladatelnou družicí pofidérního dodavatele - oficiální výmluvou je tedy bezpečnost posádky a mise.
No ony tyhle části nosníku zabírají prakticky celý nákladový prostor - viz fotky např. STS 97 což je stejný nosník, akorát na opačnou stranu.
S tím je mi ale divný, že STS 97 měl jen pětičlennou posádku,a přitom to byl Endeavour, co víc unese a ještě se uvažovalo tenkrát přitom o demontáži WC, kvůli nosnosti. Taky při obnovení letů raketoplánu v roce 2005 se počítalo, že po Discovery STS-114 poletí Atlantis STS 121, a pak znovu po asi 5 měsících Atlantis STS-115 s částí nosníku a zdůvodňovalo se to nízkou nosností Discovery (Endeavour nebyl ještě hotov z rekonstrukce). Najednou letí Discovery s nosníkem, se sedmičlennou posádkou a dokonce i se záchodem a není to problém!? |
| 16.1.2009 - 12:30 - David | |
|
| Váhová rezerva je taková, že by se přívažky nijak nemusely omezovat ve váze i rozměrech. Mohly by být vypuštěny vždy po skončení mise a před novou misí navedeny do atmosféry aby nepřekážely, nebo odeslány na dráhu s jiným sklonem či parametry. |
| 16.1.2009 - 13:13 - Jaro. | |
|
| A aká je skutočná nosnosť STS na dráhu ISS, čiže medzi 300-400 km, ak odrátame samozrejme tu mechanickú ruku i s tým predlžovákom? |
|
citace:
To znamená, že " veze" jen 14 tun. Není to škoda, že letí takhle nevytížen, vždyť by uvezl klidně několik tisíc nanodružic,nebo desítky specializovaných družic, což by zaplatilo vělkou část nákladů na let.Ptám se není to škoda ?
Tisíc nanodružic alebo desítky specializovaných družic? A na akej dráhe? Ak uvážime že ISS lieta pomerne nízko, uvažovať môžeme skôr vyššie dráhy, ak nemá byť životnosť družíc pár mesiacov. (Dráhy totožné s ISS z pochopiteľných dôvodov vynechávam) To by znamenalo že raketoplán by sa po odpojení od ISS musel vydať na vyššiu dráhu, a až potom reentry... |
|
citace:
A aká je skutočná nosnosť STS na dráhu ISS, čiže medzi 300-400 km, ak odrátame samozrejme tu mechanickú ruku i s tým predlžovákom?
Je to právě něco kolem těch 14t - možná o něco víc, ale ne o moc. Nosnost 20 a více tun je jen na dráhy s menším sklonem. Jako "balast" raketoplán určitě nese palivo pro zvýšení dráhy a zásoby vody pro ISS (jako obvykle).
To jsou mi tady zase moudra, o tom jak letí "nevyužitý", ach jo :-) |
| 17.1.2009 - 09:29 - David | |
|
| Pokud je schopen dopravit k ISS JEN 14 tun, tím hůře. Vývoj raketoplánu byl m.j. rozhodujícím způsobem zdůvodňován skokovým zlevněním dopraveného užitečného zatížení na LEO.Bylo by zajímavé srovnat náklady na vypuštění 1 kg v současnosti používanými nosnými prostředky a v případě STS,Progresu a Verna uvést dvě hodnoty a/ jen náklad a b/náklad včetně kosmické lodi.Myslím že takové srovnání by bylo obecně zajímavé i užitečné. |
| 17.1.2009 - 13:48 - Mário | |
|
Prosim Vas, to vubec neni pravda, ze raketoplan unese pouze 14 tun na drahu 51.6°. Raketoplan unese daleko vic, vzdyt jen treba STS-117.
ODS 1800kg
RMS 410kg
OBSS 450kg
S3/S4 16183kg
Celkem 18843kg
nehledě na to ze je tam jeste spousta experimentu a ostatniho vybaveni co se nam vubec neudava nebo tomu nevenujeme pozornost.
____________________
Mário Pliska |
| 17.1.2009 - 15:47 - David | |
|
| I kdyby unesl 20 tun, tak to asi žádná sláva za 1 kg nebude. |
| 17.1.2009 - 21:41 - Jiří Hošek | |
|
citace:
I kdyby unesl 20 tun, tak to asi žádná sláva za 1 kg nebude.
Pro porovnání: V rámci programu COTS nabídl SpaceX dopravit na stanici 20 tun nákladu za 1,6 mld. USD a Orbital za 1,9 mld. USD.
Ovšem náklad, který veze Discovery STS-119, nelze na stanici dopravit jinak než raketoplánem. |
| 19.1.2009 - 09:42 - fanda kosmonautiky | |
|
citace:
citace:
I kdyby unesl 20 tun, tak to asi žádná sláva za 1 kg nebude.
Pro porovnání: V rámci programu COTS nabídl SpaceX dopravit na stanici 20 tun nákladu za 1,6 mld. USD a Orbital za 1,9 mld. USD.
Ovšem náklad, který veze Discovery STS-119, nelze na stanici dopravit jinak než raketoplánem.
Srovnavate dojmy s pojmy! 
Raketoplan je fungujici provereny system.
SpaceX je stále jen pár Powerpointových prezentací, které zatím nikdy nikam nic nedopravili. A nejaká virtuální cena je pouhým zbožným přáním a nelze jí porovnávat! :-)
|
|
O to právě jde, raketoplán vynese kolem 20 t nákladu k ISS, vynesl by i 22 t, kdyby se zredukovala posádka a naložilo se jen nezbytné palivo pro RCS, kyslík a vodík pro články.
Taky jde o to, že udržet raketoplán v letech 2011 až 2019 by stálo 40-50 miliard USD, přitom je potřeba vynést takové množství lidí a nákladu, že stačí SpaceX a Orbital za 4 mld., Sojuzy za 3 mld. a Orion za 10 miliard, celkem 17. NASA zůstane 23 - 33 miliard dolarů na vývoj Aresů, Orionu a lety na Měsíc. |
| 19.1.2009 - 15:58 - fanda kosmonautiky | |
|
citace:
O to právě jde, raketoplán vynese kolem 20 t nákladu k ISS, vynesl by i 22 t, kdyby se zredukovala posádka a naložilo se jen nezbytné palivo pro RCS, kyslík a vodík pro články.
Taky jde o to, že udržet raketoplán v letech 2011 až 2019 by stálo 40-50 miliard USD, přitom je potřeba vynést takové množství lidí a nákladu, že stačí SpaceX a Orbital za 4 mld., Sojuzy za 3 mld. a Orion za 10 miliard, celkem 17. NASA zůstane 23 - 33 miliard dolarů na vývoj Aresů, Orionu a lety na Měsíc.
Obávám se, že můžeme očekávat pesimistický vývoj:
- ty peníze nikde nezůstanou ... rozpustí se v režii. 
- NASA sice vyvine AresI, ale nebude s ním mít kam lítat. Náklad to neuveze a na ISS už bude jen hostem ...
- a měsíc stejně čeká na Čínu. |
| 20.1.2009 - 08:34 - David | |
|
Dokázal by někdo sestavit tabulku z níž by bylo jasné kolik stojí doprava 1kg nákladu na LEO u současných nosičů, která by obsahovala výrobní cenu nosiče, náklady na vypuštění, váhu nákladu a u raketoplánu i odpis pořizovací ceny letounu a náklady na poletovou generálku ?
Kdysi taková tabulka vyšla v L+K a byla velmi poučná, nejhůře na tom byl Vanguard a nejlépe Saturn-5, ovšem to bylo v době dlouho před STS. |
| 21.1.2009 - 10:40 - Jan Bastecky | |
|
citace:
Dokázal by někdo sestavit tabulku z níž by bylo jasné kolik stojí doprava 1kg nákladu na LEO u současných nosičů, která by obsahovala výrobní cenu nosiče, náklady na vypuštění, váhu nákladu a u raketoplánu i odpis pořizovací ceny letounu a náklady na poletovou generálku ?
Kdysi taková tabulka vyšla v L+K a byla velmi poučná, nejhůře na tom byl Vanguard a nejlépe Saturn-5, ovšem to bylo v době dlouho před STS.
porovnani nakladu je napriklad v
"Space Transportation Costs: Trends in Price Per Pound to Orbit 1990-2000" na adrese http://www.futron.com/pdf/resource_center/white_papers/FutronLaunchCostWP.pdf
doporucuju navstivit Wikipedii. Napriklad: http://en.wikipedia.org/wiki/Rocket obsahuje pekny prehled raket (vcetne konstrukcnich cisel)
cenou se zabyva i zajimavy clanek o vesmirnem vytahu na http://en.wikipedia.org/wiki/Space_elevator_economics
hezky den ...
Honza |
| 21.1.2009 - 10:52 - Jan Bastecky | |
|
citace:
citace:
Dokázal by někdo sestavit tabulku z níž by bylo jasné kolik stojí doprava 1kg nákladu na LEO u současných nosičů, která by obsahovala výrobní cenu nosiče, náklady na vypuštění, váhu nákladu a u raketoplánu i odpis pořizovací ceny letounu a náklady na poletovou generálku ?
Kdysi taková tabulka vyšla v L+K a byla velmi poučná, nejhůře na tom byl Vanguard a nejlépe Saturn-5, ovšem to bylo v době dlouho před STS.
porovnani nakladu je napriklad v
"Space Transportation Costs: Trends in Price Per Pound to Orbit 1990-2000" na adrese http://www.futron.com/pdf/resource_center/white_papers/FutronLaunchCostWP.pdf
doporucuju navstivit Wikipedii. Napriklad: http://en.wikipedia.org/wiki/Rocket obsahuje pekny prehled raket (vcetne konstrukcnich cisel)
cenou se zabyva i zajimavy clanek o vesmirnem vytahu na http://en.wikipedia.org/wiki/Space_elevator_economics
hezky den ...
Honza
a jeste doporucuju prohlednout temata z anglicke wikipedie (linky mi forum hlasi jako spam):
Comparison_of_heavy_lift_launch_systems
Comparison_of_medium_lift_launch_systems
Criticism_of_the_Space_Shuttle_program
Honza |
| 21.1.2009 - 21:00 - Jiří Hošek | |
|
citace:
linky mi forum hlasi jako spam
Zřejmě proto, že jste měl v jednom příspěvku moc odkazů (celkem šest včetně těch v "quote"). |
|
| Start STS-119 Discovery odložen na "ne dříve než" 19.2.2009 ____________________
|
|
Příčinou jsou nedodělky s výměnou a testováním ventilů FCV (Flow Control Valves). Ty řídí množství plynného vodíku z vysokotlakých turbočerpadel motorů SSME, které se vrací zpět do vodíkové nádrže ET, aby v této nádrži během motorického letu raketoplánu na oběžnoou druáhuju v něm udržovaly potřebný tlak. Když ten tlak poklesne pod 221 kPa, ventily se otevřnou a když vzroste nad 227,5 kPa, tak se zase zavřou. Vzhledem k hysterezi systému je tak tlak v nádrži udržován mezi 220 a 230 kPa (tj. přinližně 2,2 a 2,3 atmosférami).
____________________
Antonín Vítek |
|
Včera 2009-02-06 manažeřii rozhodli, že vzhledem ke skluzům s certifikací FCV se plánované datum startu (stále jen NET) odsune op další dva dny,. na 2009-02-22. IFRR, která se měla konat přes víkend, se také odložila na příští týden.
Viz
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/feb/HQ_09-026_STS-119_status.html ____________________
Antonín Vítek |
|
Upraveno ve SPACE-40:
http://www.lib.cas.cz/space.40/1998/I067A.HTM
http://www.lib.cas.cz/space.40/ISS/IISSSCH.HTM
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
SpaceX je stále jen pár Powerpointových prezentací, které zatím nikdy nikam nic nedopravili. A nejaká virtuální cena je pouhým zbožným přáním a nelze jí porovnávat! :-)
Tak minimálně zatím jako první dosáhli oběžné dráhy se soukromě financovanou raketou na KPH používající původní také soukromě financovaný raketový motor na KPH.
A Falcon-9 už absolvoval zkušební zážeh motorů první stupně který svým trváním odpovídal skutečné době hoření reálného první stupně. Toto je opravdu trochu jiný level, než "powerpointová" prezentace... osobně fakt věřím, že to těm Space X vyjde (a vyjde to pochopitelně i těm SpaceDev, kteří mají víc zkušeností... a kombinací technologií které ovládají SpaceX a SpaceDev by pak už mohlo vzniknout něco skutečně převratného - např. man-rated raketa se vzdušným startem, nebo tak...) |
|
| Tak start Discovery opet odlozen, tentokrat na ne drive nez 27.2.2009 ____________________
|
|
Oponentura FRR ve dnech 2009-01-19 až 2009-02-20 neschválila připravenost raketoplánu Doscovery k letu STS-119, předběžně plánovanému na ne dříve než (NET) 2009-02-27. Důvod - nedořešené problémy s ventily FCV. Nový termín startu nebyl stanoven. Další jednání manažerů se má konat ve středu 2009-02-25, kdy bude (doufejme) rozhodnuto o dalším postupu.
____________________
Antonín Vítek |
