Jako záchranný člun je Starliner funkční. Lepší teď zůstat na ISS a normálně pracovat, než technici zjistí, co přesně se stalo a jak to nejlíp opravit a obejít.
Kažopádně Boeing bude mít problém, aby jim NASA uznala Starliner za schopný certifikace.
to Fridrich - uvažuj než píšeš. Problémy nejsou vůbec se záchodem, ale s recyklační jednotkou. Pytlíků na moč mají na ISS dost pro případ, že by se pokazil záchod.
Teď na mě na YouTube vyskočilo video: Starliner není způsobilý pro návrat astronautů.
Sice je to asi spekulativní, ale je to možné? Za jak dlouho by pro ně mohl doletět záchranný Dragon? Asi by to znamenalo odsun mise Polaris Down.
ak som spravne pochopil, tak uzatvarali nadrze s heliom. Takze unik bol asi az za hlavnym ventilom.
Pokial im ostane dost helia na navrat domov a nebudu vypadavat riadiace trysky, tak domov by sa vratit zrejme mohli.
ale fakt netusim, co si o tom myslia oni dvaja.
neviem ci ide premontovat sedadlo z STL do Dragonu. lebo Dragon by asi dve osoby navyse zniesol.
Som z tohto stavu zmateny. Som zvedavy ake su riesenia a ake rizika...
lenze rizika akym ich vystavia sa dozvieme zrejme az po rokoch.
Možná se to ještě hodí, tak zde malinko zopakuji pár detailů k pohonnému systému Starlineru. Je poněkud komplikovanější než bývá zvykem a sestává z:
20 trysek OMAC (Orbital Maneuvering and Attitude Control) pro orbitální manévrování, servisní modul SM, tah 1500 lbf
28 trysek RCS (Reaction Control System) (Aerojet Rocketdyne), SM, tah 100 lbf
12 trysek Reaction Control Engines (Aerojet Rocketdyne MR-104J thrusters), Crew Modul CM, tah 100 lbf
4 trysek LAS (Launch Abort Engines), SM, tah 40 000 lbf
Je to americká loď, jednotky nepřepočítávám, zevrubně 1 lbf ~ 0,454 kg.
Pohonný systém zajistila Aerojet Rocketdyne s cenovkou základního kontraktu cca 200 mil. USD za dodání 7 pohonných sad pro loď Starliner.
Každá sada servisního modulu zahrnuje 164 ventilů, 12 nádrží a přes 500 stop potrubí atd.
Nějaký přehledný obrázek systému jsem nenašel, líbí se mi ale třeba tento:
Je to prostě navrženo tak, jak je to navrženo. Dle mého názoru relativně neoptimálně a konzervativně. Události posledních let to jasně potvrzují.
Ačkoliv je návratová kabina designována pro 10 přepoužití, tak takto s každým letem vyhazují nějakých 28 mil USD jen za pohonný systém servisního modulu.
Pro srovnání Dragon 2 je za stejným účelem vybaven 16 RCS tryskami Draco o tahu 90 lbf a 8 x LAS Superdraco o tahu 16 000 lbf. Vše se používá opakovaně.
Sojuz pak pro RCS 14 x DPO-B (14kgf), 12 x DPO-M (2,7kgf), 1 hlavní motor (300kgf) + 6 x H2O2 trysky na návratovém modulu.
Apollo pak pro SM RCS 16 x 100 lbf, CM 12 x 100 lbf, 1 hlavní motor SPS (20 500 lbf) na SM. To ale nebyl primárně taxík, ale loď k měsíci...
neviem dohladat ten clenok kde pisali, ktore ventily mali astronauti uzavriet pri hladani chyb pocas prvej noci.
V podstatě se opakuje situace z 2. letu a oni ani po takové době nemají kořenovou příčinu problému?
Starliner by ale měl být dostatečně robustní a s takovou redundancí aby je dostal bezpečně na zem.
Jak píší v tom článku, bude to stát před certifikací ze strany NASA další redesign. To asi nebude hotovo za pár měsíců a já pochybuji, že NASA po tomto letu uvede Starliner do stavu rutinního provozu.
Jak jsem tu již psal, určitě si rád zajdu prohlédnout zavěšenou Starship pod stropem mezi dalšími pokusnými stroji ve Smithsonian museum. Létat ji v takovém stavu s lidmi na palubě ale vidím strašně nerad. [upraveno 10.6.2024 12:23]
citace 10.6.2024 - 09:56 - ArX:Možná se to ještě hodí, tak zde malinko zopakuji pár detailů k pohonnému systému Starlineru. Je poněkud komplikovanější než bývá zvykem a sestává z:
20 trysek OMAC (Orbital Maneuvering and Attitude Control) pro orbitální manévrování, servisní modul SM, tah 1500 lbf
28 trysek RCS (Reaction Control System) (Aerojet Rocketdyne), SM, tah 100 lbf
12 trysek Reaction Control Engines (Aerojet Rocketdyne MR-104J thrusters), Crew Modul CM, tah 100 lbf
4 trysek LAS (Launch Abort Engines), SM, tah 40 000 lbf
Je to americká loď, jednotky nepřepočítávám, zevrubně 1 lbf ~ 0,454 kg.
Pohonný systém zajistila Aerojet Rocketdyne s cenovkou základního kontraktu cca 200 mil. USD za dodání 7 pohonných sad pro loď Starliner.
Každá sada servisního modulu zahrnuje 164 ventilů, 12 nádrží a přes 500 stop potrubí atd.
Nějaký přehledný obrázek systému jsem nenašel, líbí se mi ale třeba tento:
Je to prostě navrženo tak, jak je to navrženo. Dle mého názoru relativně neoptimálně a konzervativně. Události posledních let to jasně potvrzují.
Ačkoliv je návratová kabina designována pro 10 přepoužití, tak takto s každým letem vyhazují nějakých 28 mil USD jen za pohonný systém servisního modulu.
Pro srovnání Dragon 2 je za stejným účelem vybaven 16 RCS tryskami Draco o tahu 90 lbf a 8 x LAS Superdraco o tahu 16 000 lbf. Vše se používá opakovaně.
Sojuz pak pro RCS 14 x DPO-B (14kgf), 12 x DPO-M (2,7kgf), 1 hlavní motor (300kgf) + 6 x H2O2 trysky na návratovém modulu.
Apollo pak pro SM RCS 16 x 100 lbf, CM 12 x 100 lbf, 1 hlavní motor SPS (20 500 lbf) na SM. To ale nebyl primárně taxík, ale loď k měsíci...
... kdysi dávno, když se navrhovala architektura Starlineru (tehdy ještě CST-100), tak NASA požadovala větší míru redundance v systému orientačních trysek. Stejně tak požadavek na systém OMAC byl jedině u Starlineru (a ostatní citované kapsle pro dopravu pouze na LEO nemají nic podobného). Proto je tu tolik různých motorů (a proto i přes několik úniků hélia v rozvodech mohl Starliner plně manévrovat a zadokovat u ISS). A pokud jsem pročítal web, tak by měl být stále plně schopen návratu na Zemi. ;-)
To by bylo optimální i pro zhodnocení stavu a příčin současné situace. Co bude dál se uvidí ...
... na každý pád si Boeing naběhl, když se snažil udělat loď vybavenou na výrazně víc úkolů, než jen na dopravu na LEO. ;-(
citace 16.6.2024 - 11:11 - Martin Jediny:Ja ked nemam k niecomu tlacitko sa citim nekomfortne...
A hlavne mi tie tlacitka ziaden softwerista neprehadzuje pri kazdom upgrade programu...
Souhlasím. Tenhle řídící panel se dá ovládat i poslepu. Tohle jsem u SpaceX nehodnotil moc kladně. Jejich futuristický systém mi příjde zranitelnější.
Spíš nesouhlasím, oba jsou to extrémy. Chybí mi kompromis řekněme s 20-30 klíčovými ovladači a zbytek přes software. Interiér je dost naplněný věcmi, možná proto nebylo video při startu (kameru zakryl balík s nouzovou pumpou nebo jiným vybavením?). Vyjádřila se k tomu NASA nebo Boeing? A platí návrat 18. nebo ještě není rozhodnuto?
Odlet pilotované kosmické lodi CST-100 Starliner Calypso se opět posouvá. K odpojení od ISS by, podle nového harmonogramu, mělo dojít 25. června v 04:10 SELČ a k přistání 26. června v 10:51 SELČ. Čas bude využit ke zhodnocení dosavadních poznatků o chování pohonného systému. NASA a Boeing se s pomocí počítačových simulací a pozemních testů prováděných v Marshallově kosmickém středisku snaží co nejlépe pochopit příčiny úniků helia z pohonného systému servisní části kosmické lodi Starliner.
Jak se ukazuje, jsou úniky (a vznik nových) spojené s dynamickými aktivitami kosmické lodi (tedy prováděním motorických manévrů). Zásoba helia je nyní asi desetkrát větší, než kolik se očekává že bude potřeba pro nominální odlet a přistání. Pro získání více dat byly provedeny dva testy orientačních motorků RCS (bez jedno, který byl odstaven při připojení k ISS). První v délce zážehu 0,25 sekund byl podle všeho úspěšný (měřením tlaku ve spalovací komoře). Nízká vzorkovací frekvence (pouze 10 Hz) příslušného telemetrického systému nedovolila jednoznačně určit skutečné maximum. Proto byl test zopakován. Tentokrát s délkou zážehu 1,2 sekundy a k měření se použily také systémy na ISS. Výsledky ukázaly, že všechny použité motorky RCS dosáhly 100% tahu.
Boeing se potýká na servisním modulu lodi Starliner ještě s problémem na jednom z ventilů na rozvodu okysličovadla. Ten se plně nedovřel. K úniku přes něj ale nedochází. Situace se analyzuje a prozatím byla tato část reaktivního systému izolovaná a přepnuto na záložní větev.
Dusík vychází hmotnostně na téměř 7-násobek toho co helium.
Žijeme v době postfaktické a tak se dnes výrobci ani nesnaží s námi podělit o základní informace jako třeba kolik toho He v lodi vlastně vezou, jaké jsou pracovní tlaky a tak. Takže případný rozbor není moc jednoduchý či přesný.
Pokud odhaduji, že kapacita nádrží paliva v lodi je 1500 kg(l) a systémový tlak RCS 200 psi, tak bude třeba cca 100 l He o tlaku 3000 psi na tlakování. To je asi 3.5 kg helia. Pro dusík pak odhaduji 25 kg. Proč by byla taková nicotná úspora u lodi o hmotnosti 13 tun tak důležitá nevím.
Jinak co důležité je, tak Steve Stich - NASA Commercial Crew Program manager uvedl, že pro deorbit lze využít i čistě RCS systém (nikoliv jen OMAC), což svědčí o dostatečné záloze.
Podobné RCS systémy se rutinně používají od začátku kosmických letů, na sondách dobře fungují i desítky let. Je tak s podivem, že u lodi zavedené společnosti, která má za sebou již dva testovací lety je tolik problémů. Navíc problémů, které tu již dávno byly a jsou dostatečně zadokumentované tak, aby se v novějších návrzích a implementacích již neopakovaly. Přesně to co se roky řešilo je například popsáno v tomto dokumentu z éry STS: https://core.ac.uk/download/pdf/10562618.pdf
citace 20.6.2024 - 08:54 - ArX:
Jinak co důležité je, tak Steve Stich - NASA Commercial Crew Program manager uvedl, že pro deorbit lze využít i čistě RCS systém (nikoliv jen OMAC), což svědčí o dostatečné záloze.
Sice pro deorbit nelze použít všechny, ale teoreticky:
Kolik je 28 * 85 + 12 * 100? Kolik je 20 * 1.500?
A pokud tohle neví, tak jsou tam, kde jsou.
PROPULSION
Crew Module
12 Reaction Control System (RCS) thrusters, 100 pound-force (lbf) each
Service Module
• 28 RCS thrusters, 85 lbf each
• 20 Orbital Maneuvering and Attitude Control (OMAC) thrusters, 1,500 lbf each
• 4 Launch Abort Engines, 40,000 lbf each
citace 20.6.2024 - 08:54 - ArX:
Jinak co důležité je, tak Steve Stich - NASA Commercial Crew Program manager uvedl, že pro deorbit lze využít i čistě RCS systém (nikoliv jen OMAC), což svědčí o dostatečné záloze.
Sice pro deorbit nelze použít všechny, ale teoreticky:
Kolik je 28 * 85 + 12 * 100? Kolik je 20 * 1.500?
A pokud tohle neví, tak jsou tam, kde jsou.
Ale toto přeci není až tak o použitelném tahu, ale o nutném impulsu pro změnu hybnosti lodi. Jen s nižším tahem nebude manévr trvat 2, ale cca 12 minut.
Jinak tah těch RCS je prakticky stejný jako má pro deorbit k dispozici třeba loď Dragon. Předpokládám, že standardně jsou pro deorbit použity 4 trysky v symetrických pozicích.
citace 20.6.2024 - 10:49 - Tesarakt:
Ale toto přeci není až tak o použitelném tahu, ale o nutném impulsu pro změnu hybnosti lodi. Jen s nižším tahem nebude manévr trvat 2, ale cca 12 minut.
Škoda, že se vytratily z myslí lidí znalosti či i jen myšlenky, co takový deorbit o délce +12 minut místo dvou znamená.
Pri obeznej drahe ISS brzdenie 2 alebo 12 minut nie je zasadne, pokial sa spravne nacasuje, aj pristavacia oblast je rovnaka, aj rovnake podmienky vstupu do hustej atmosfery...
...ale tiez ma udivuje, co pisal ArX a Erve, ze pre usporu 30kg sa trapia s heliom miesto dusika. Nehovoriac o obstaravacej cene, specialnych ventiloch, testovani a ...problemoch [upraveno 20.6.2024 16:44]
citace 20.6.2024 - 16:38 - Martin Jediny:Pri obeznej drahe ISS brzdenie 2 alebo 12 minut nie je zasadne, pokial sa spravne nacasuje
To je pak těžké diskutovat, když si někdo nepřečte ani ten odkaz:
"V žádném případě však nesmí rychlost natáčení kabiny klesnout pod 15° /s, protože při těchto hodnotách dojde k překročení meze přetížení."
A to jen jeden případ z mnoha, který může nastat.
Schválně, ví tu někdo, jak má schematicky probíhat návratová dráha z orbity u Starlineru?
Nebo si ji až teď aspoň vyhledá?
To je pak těžké diskutovat, když si někdo nepřečte ani ten odkaz:
"V žádném případě však nesmí rychlost natáčení kabiny klesnout pod 15° /s, protože při těchto hodnotách dojde k překročení meze přetížení."
A to jen jeden případ z mnoha, který může nastat.
Schválně, ví tu někdo, jak má schematicky probíhat návratová dráha z orbity u Starlineru?
Nebo si ji až teď aspoň vyhledá?
A může mi pan Tesarakt vysvětlit, jak souvisí historický článek popisující hypotetický návrat lodi Apollo od Marsu rychlostí 21km/s s lodí Starliner a jejím vstupním vektorem? Rád se přiučím, ale rozhodně nebudu pro vaši potěchu někde googlit a hledat odpovědi na vaše impertinentní otázky.
Myslím, že by zde většina z nás ocenila, pokud byste uvedl sám něco konkrétního k zde diskutované lodi. Paradoxně je dostupný zlomek toho co je k dispozici o Apollu. Cokoliv zajímavého najdete se zde neztratí. ;-)
citace 20.6.2024 - 16:38 - Martin Jediny:Pri obeznej drahe ISS brzdenie 2 alebo 12 minut nie je zasadne, pokial sa spravne nacasuje, aj pristavacia oblast je rovnaka, aj rovnake podmienky vstupu do hustej atmosfery...
...ale tiez ma udivuje, co pisal ArX a Erve, ze pre usporu 30kg sa trapia s heliom miesto dusika. Nehovoriac o obstaravacej cene, specialnych ventiloch, testovani a ...problemoch [upraveno 20.6.2024 16:44]
... ale dusík má dost jiné chemické/fyzikální vlastnosti. Tvoří na povrchu kovů nitridy (čímž je "jako" svaří dohromady), má jinou tepelnou kapacitu, těžší molekuly dusíku znamenají výrazně nižší ISP=účinnost motoru, u dusíku se výrazně mění jeho chování v závislosti na teplotě a tlaku, ... atd.
... pro helium velmi silně hovoří především jeho netečnost a stejnoměrné chování v širokém rozsahu teplot a tlaků.
Tím neříkám, že by to s dusíkem nešlo. Ale je to mnohem komplexnější záležitost přinášející spoustu nových problémů. Ve výsledku by jste asi dostali spíš nadváhu místo úspory 30kg a k tomu spoustu nových problémů ... ;-(
netvrdim, ze dusik je trivialny, ale pocitovo v zasade ide o jednoduchsi koncept ako helium.
a o uspore hmotnosti sme samozrejme hovorili v prospech helia, ... [upraveno 20.6.2024 20:36]
To je pak těžké diskutovat, když si někdo nepřečte ani ten odkaz:
"V žádném případě však nesmí rychlost natáčení kabiny klesnout pod 15° /s, protože při těchto hodnotách dojde k překročení meze přetížení."
A to jen jeden případ z mnoha, který může nastat.
Schválně, ví tu někdo, jak má schematicky probíhat návratová dráha z orbity u Starlineru?
Nebo si ji až teď aspoň vyhledá?
A může mi pan Tesarakt vysvětlit, jak souvisí historický článek popisující hypotetický návrat lodi Apollo od Marsu rychlostí 21km/s s lodí Starliner a jejím vstupním vektorem? Rád se přiučím, ale rozhodně nebudu pro vaši potěchu někde googlit a hledat odpovědi na vaše impertinentní otázky.
Myslím, že by zde většina z nás ocenila, pokud byste uvedl sám něco konkrétního k zde diskutované lodi. Paradoxně je dostupný zlomek toho co je k dispozici o Apollu. Cokoliv zajímavého najdete se zde neztratí. ;-)
Pokud přistáváte z LEO, pak brzdíte z rychlosti nižší než cca 11km/s a nemáte horní hranici příletového koridoru (nehrozí Vám "odražení/odskočení" od atmosféry následované odletem mimo Zemi). Při případném skočení ztratíte část energie a následně dojde k zanoření do atmosféry o něco později. Z LEO dráhy vám hrozí pouze vyšší přetížení v důsledku nadměrného zbrždění, příliš velkého úhlu zanoření a následné balistické dráhy (s důsledkem jiného místa dopadu na povrch).
Tedy u Starlineru hrozí maximálně balistický návrat (který je normálně zahrnutý v nouzových scénářích). Tedy méně pohodlná dráha, ale žádná katastrofa.
poznámka1: U Apolla (přilétávacího od Měsíce rychlostí cca 14km/s) bylo používáno jedno malé odskočení pro snížení okamžitého namáhání tepelného štítu. Proto byl příletový koridor Apolla se spodní i horní hranicí. Dokonce byly navigační počítače Apolla programované pro možnost několika skoků při příletu...
poznámka2: Ovšem v té době se s těmito trajektoriemi počítalo pro jaderné hlavice a tak nebyly publikovány přesné parametry příletové dráhy. Tyto dráhy byly studované původně jako metoda prodloužení doletu balistických hlavic a možnost zmatení sledovacích radarů ... ;-(
poznámka3: udržení se příletovém koridoru můžete natáčením kabiny (protože má těžiště mimo osu a natočením měníte její "hypersonickou klouzavost"= poměr L/D. U Apolla to šlo i ručně (pokud kabina nerotovala příliš rychle a pilot to stíhal). Při letu od Měsíce by to stíhal (ale nakonec to nikdy nebylo potřeba).
Ovšem čím vyšší rychlostí přilétáte, tím musíte udržet koridor přesněji. Pokud by loď typu Apollo letěla od Marsu, pak požadovaná rychlost reakce řízení vede na max. otáčení kabiny 15st/sec.
Poznámka4: U lodi Sojuz se přistání po balistické dráze stalo několikrát.
poznámka5: test kapsle Orion z programu Artemis záměrně letěla po dráze s několika plně řízenými skoky.
[upraveno 20.6.2024 11:48]