Pane Vojvodík,
slunečními (správně fotovoltaickými) panely neproudí zhola nic. Ty žádné oběhové chlazení nemají, část tepla se pouze vyzařuje do vesmíru z opačné (tedy zastíněné) strany panelů. Čpavek se na ISS používá jako pracovní medium v externí smyčce termoregulačního systému ATCS (Active Thermal Control System), který zajišťuje odvod tepla z nitra stanice, tj. odpadní teplo, které uvnitř stanice vzniká zejména činností elektroniky. Kromě toho vnější smyčka ATCS chladí i bloky elektroniky, které jsou umístěny vně stanice na nosníku (např. jednotky DDCU, tj. stejnosměrné "transformátory" na úpravu napětí vystupujícího z fotovoltaických baterií, u kterých je značná produkce tepla).

Ohledně rovnovážné teploty povrchu panelů fotovoltaických baterií si nejsem jist (musel bych to složitě hledat v manuálech), ale domnívám se, že se maximální hodnota pohybuje někde kolem 140 stupnu C. Zdá se mi, že tam došlo ke zmatení teplotních stupnic, že šlo o stupně Rankinovy (což je americká obdoba Kelvinovy stupnice), pak by to bylo cca. 155 stupňů Celsia a to už by bylo v rozumné hodnotě jako absolutní maximum.


Ještě poznámka k termíálním zdrojům elektrické energie pro ISS. Ta idea byla v průběhu koncepčních studií (předpojektové fáze) opuštěna ještě před tím, než se připojili Rusové, takže možné úvahy ruských konstruktérů o jejich eventuálním použití na Miru 2 to nemohly ovlivnit.

 

Ještě poznámka: čpavek funguje jen jako teplonosné medium, nejde o kompresorovou chladničku.
 

To ste ma celkom upokojili, pracujem totiž v oblasti chladenia budov, už som si myslel že konečne vynašli niečo efektívne a hlavne ľahké na chladenie. Pre predstavu, taký kompresor s príslušenstvom o chladiacom výkone cca. 850 kW váži 8,5 t !!! Takže dúfam že nikoho ani nenapadne ťahať na obežnú dráhu klasický chladiaci stroj.
 

Tak to se omlouvám, myslel jsem, že tam je obdoba klimatizace. Jakým způsobem je tedy přenášeno teplo ven? Někde psali, že teplota media ve vnějším okruhu je cca 600 C, což mne zmátlo. Víte o tom někdo podrobnosti?