|
| V úterý 2008-03-11 ve 14:00 SEČ bude ne Leonardu vysílána beseda o vojenském využití (zneužití) vesmíru v kosmonautice, které jsme se účasnili doc. Perek, ing Valkovič a já. Hovořili jsme tam taky i o problematice USA-193. ____________________
Antonín Vítek |
| 08.3.2008 - 21:10 - Vlado | |
|
http://www.thespacereview.com/article/1073/1
Děkuji
.Z výše uvedeného odkazu , mi to je , jasné. Je to pravý opak toho , co bylo znázorněno v časopisu.
|
|
citace:
Nevim jestli ma nektera protiletadlova infracervena raketa nejake nastavovani optiky, ale spise klasicke PL rakety zadnou vektorizaci tahu ani uhlove nastavovani optiky nemaji. Pokud raketa mine cil, tak se muze prece otocit a pokusit se vypocitat smer kde cil znovu najit. Z logiky veci take musi klasicka PL raketa zasahnout cil jeste pred tim nez jeji motor vyhori.
Krátko k hlavičkám PL rakiet s IR navedením:
Všetky takéto rakety až do zavedenia mozaikových detektorov v polovici 80. rokov používali prakticky rovnaký systém - gyroskop na kardanovom závese a optický systém typu cassegrain s s rastrovým prvkom (slúži na určenie polárnych súradníc cieľa v zornom poli) a jedným detektorovým prvkom. Gyroskop tvoril súčasne optický systém a bol riadený pomerne zložitým elektromagnetickým systémom obsahujúcim až dve desiatky vynutí pre roztočenie, riadenie a snímanie uhlových zrýchlení gyroskopu. Zorné pole optického systému zriedka prekročilo 5° ale gyroskop sa mohol vychýliť až o 30° pri zamierení a až o 60° počas letu rakety k cieľu (i viac, napríklad u ruskej rakety R-60). Optická osa IR detektoru sa teda nemusela zhodovať s osou rakety a pri použití obvykle ani nezhodovala.
Hlavička teda sledovala cieľ "samostatne" (gyroskop bol vychyľovaný riadiacimi cievkami na základe informácie o polohe cieľa v zornom poli optického systému) a riadiaci systém sa snažil "dorovnať" osu rakety smerom na cieľ pomocou kormidiel. Riadiaci algoritmus bol pochopiteľne zložitejší, dráha "jednoduchého prenasledovania" dáva príliš vysoké priečne zrýchlenia).
Žiadna zo striel s IR navedením nebola schopná (a zrejme dodnes nie je schopná) po strate cieľa znovu ho zachytiť - je to dokonca nežiadúce, pretože nedokáže cieľ identifikovať a môže sa naviesť aj na vlastné lietadlo.
Väčšina PL rakiet má motor pracujúci len na menšom úseku dráhy, zvyšok dráhy prekonáva zotrvačnosťou. U staršej ruskej rakety R-3s (vylepšená kopia americkéj AIM-9 Sidewinder) motor horel cca 6 sekúnd, doba riadeného letu bola 20-25 sekúnd.
Len niektoré moderné strely veľkého dosahu používajú motor s dvomi stupňami ťahu, ale ani ten nepracuje po celej dráhe letu na maximálny dostrel. Výnimkou sú len strely s raketonáporovou pohonnou jednotkou, ale tie používajú predovšetkým rádiolokačné, nie IR navedenie. |
|
| Ešte k vektorovaniu ťahu - Prvou leteckou PL raketou, ktorá používala riadenie vektoru ťahu bola ruská R-73 zavedená v polovici 80. rokov (s nástupom novej generácie lietadiel - Mig-29 a Su-27). Ani dnes nie je riadenie vektoru ťahu u leteckých PL rakiet bežnou záležitosťou. U pozemných PL rakiet sa vyskytuje častejšie, ale tiež nie je úplnou samozrejmosťou. |
|
citace:
Interceptor a satelit se pohybovaly po vstřícných tratích, a iterceptor byl naveden pomocí GPS.
Ja myslim ze druha cast vety je zavadejici. GPS mohl byt pomocny system pri navadeni raketoveho nosice ktery interceptor vynasel. Interceptor vsak urcite byl navaden pomoci radarovych dat poslanych ze zeme a senzoru umistenych na interceptoru. |
|
citace:
Žiadna zo striel s IR navedením nebola schopná (a zrejme dodnes nie je schopná) po strate cieľa znovu ho zachytiť - je to dokonca nežiadúce, pretože nedokáže cieľ identifikovať a môže sa naviesť aj na vlastné lietadlo.
Nechci byt moc offtopic a o problematice toho moc nevim, ale mozna takovy AMRAAM, navadeny radarem, by toho byl schopen. Novejsi typy maji hodne velky dolet a dostavaji updaty v prubehu letu. Autonomni radar ve strele zameri cil az chvili pred zasahem. Pokud tedy cil ztrati, bylo by mozne ji pomoci updatu znovu nasmerovat. Otazkou opravdu zustava jestli bude mit strela dost energie pro manevr a dalsi utok. |
|
| IR a RL navedenie sú dve veľmi rozdielne spôsoby navedenia. |
|
citace:
IR a RL navedenie sú dve veľmi rozdielne spôsoby navedenia.
No ale treba interceptor SM-3 ma kombinaci obojiho. Dostava radarove updaty a v konecne fazi se ridi IC senzorem. |
|
Za poslední den nebyly katalogizovány další úlomky, zato řada známých zanikla. Jako zaniklé je označeno celkem 38 objektů, tedy skoro čtvrtina (24,7 %) katalogizovaných. Ve SPACE-40 je to už upraveno.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
No ale treba interceptor SM-3 ma kombinaci obojiho. Dostava radarove updaty a v konecne fazi se ridi IC senzorem.
RIM-161 SM-3 je ale antiraketa a protidružicová zbraň s oddelujúcou sa "samonavádzacou bojovou časťou" a kinetickým ničením pre použitie mimo atmosféru - v danej konfigurácii to nie je protilietadová strela.
BTW - nebolo by vhodnejšie sa s našou debatou presunúť na niektorý "vojenský" web - napríklad na palba.cz ? |
| 10.3.2008 - 14:07 - Martin Jediny | |
|
citace:
BTW - nebolo by vhodnejšie sa s našou debatou presunúť na niektorý "vojenský" web - napríklad na palba.cz ?
To by si snad amikom nespravil, ze zostrel USA-193 hodis na "vojensky" web !!  |
|
| ehm.... kúzlo nechceného. |
| 11.3.2008 - 21:54 - Blaza | |
|
citace:
GPS a DGPS
Mimo atmosferu muze byt klasicky GPS celkem dost presny - nevite nekdo, s jakou presnosti naviguje GPS ve vysce 250km? |
|
Zanikly další úlomky z USA-193. Statistika je nyní (2008-03-23) následující:
Počet zániklých objektů = 89
Počet objektů na dráze = 83
Počet registrovaných objektů celkem = 172
Z toho objekty vzniklé rozpadem (vč. objektu A) = 171
% zaniklých = 52,0
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Zanikly další úlomky z USA-193. Statistika je nyní (2008-03-23) následující:
Počet zániklých objektů = 89
Počet objektů na dráze = 83
Počet registrovaných objektů celkem = 172
Z toho objekty vzniklé rozpadem (vč. objektu A) = 171
% zaniklých = 52,0
Predpokladany samovolny zanik bol odhadovany na 2008-03-13.
Nie je toho na orbite v tomto case primnoho? Alebo ide o male a tazke diely? |
|
citace:
Predpokladany samovolny zanik bol odhadovany na 2008-03-13.
Nie je toho na orbite v tomto case primnoho? Alebo ide o male a tazke diely?
Otázkou spíš je, kolik z celkového počtu jich bylo vůbec zaregistrováno.... |
|
V období od 2008-03-23 byly katalogizovány další 3 úlomky z USA-193. Počet nově zařazených objektů do databáze rapidně klesá; dá se počítat s tím, že objektů s efektivním radiolokačním průřezem kolem 10 cm2 a větších je už 100 % katalogizovaných, objektů menších do 1 cm2 je podle mého odhadu zkatalogizováno asi 10 % (ale ty v důsledku negraviačních vlivů rychleji zanikají). Krátkodobě mohou být sledovány tyto menší objekty v podstatně větším počtu, ale jejich jednoznačná identifikace je obtížná (mnohé mají podobné dráhy a elementy jejich drah se velmi rychle mění, takže poznat, která radiolokační pozorování patří k sobě je velmi obtížn=, ba skoro nemožné). Jinak se dá odhadnout, že v průběhu prvního oběhu po zásahu družice antiraketou nejméně 60 % úlomků zaniklo, než mohly být katalogizovány, ale spíš to bylo 80 až 90 %.
Zaniklo větší množství dalších úlomků. Statistika je nyní (2008-03-29) následující:
Počet zániklých objektů = 106
Počet objektů na dráze = 69
Počet registrovaných objektů celkem = 175
Z toho objekty vzniklé rozpadem (vč. objektu A) = 174
% zaniklých = 60,9 %
Pro srovnání čínský FY-1C:
Počet zániklých objektů = 31
Počet objektů na dráze = 2349
Počet registrovaných objektů celkem = 2380
Z toho objekty vzniklé rozpadem (vč. objektu A) = 2377
% zaniklých = 1,3 %
To dělá ten rozdíl, v jaké výšce byyl atak proveden.
Co se týče podivování se, že samovolný zánik byl již předpokládán 2008-03-13:
Úlomky, která při kolizi dostaly dodatečnou rychlost ve směru letu a v téměř vodorovném směru, přešly na eliptickou dráhu s výškou perigea přibližně rovnou průměrné výšce původní téměř kruhové dráhy. U takových objektů (za předpokladu srovnatelné kompaktnosti - přesně řečeno balistického koeficientu) se prodlouží jejich živostnost.
Naproti tomu při změně rychlostí směrem vzhůru, se kupodivu doba životnosti zkracuje, stejně tak, když se při kolizi rychlost sníží.
Nelze přirovnat zásah družice k sestřelení letadla.
____________________
Antonín Vítek |
