|
Michal Filip naskenoval ještě článek A.Vítka z L+K 25/1972, který se plaketě (na Pioneeru 10) také věnuje:
Pro porovnání je tu obrázek plakety ze současné wikipedie:
Ať to tu teď máme kompletní, tak nakonec sem dám i "podivnou" plaketu z L+K 10/1987:
A ještě i celý článek z L+K 10/1987:
|
|
citace:
A k nejbližším hvězdám to mají:
Voyager 2: 296 000 let (ale vzdálenost k ní 4,3 ly, blbej směr)
Voyager 1: 40 000 let (vzdálenost 1,6 ly)
Pioneer 10: Nevím, letí směrem k Aldebaranu
Pioneer 11: cca 4 000 000 let k nejbližší, ale jak daleko od ní, nevím.
Srovnej s tím, co je uvedeno na konci článku v L+K 10/87 |
|
Ano, potom jsem na to koukal... "Me" udaje jsou od pana Vitka ze SPACE40.
Ono je to stejne jedno vzhledem k tem casum a dalkam... :-D ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
Kdo mu napíše? 
http://www.fotosalajka.com/ |
| 29.6.2014 - 06:54 - David | |
|
Bezvadná debata, myslím že účastníkům i návštěvníkům přinesla mnoho zajímavých informací, zejména v oskenovaných článcích, ačkoli ten z roku 1972 se o Pineeru-11 nezmiňuje. Je v něm ovšem , krom vskutku zásadních informací i informace , že na přípravu a výrobu plakety pro Pioneer.10 byly pouhé tři týdny !!, dosud jsem žil v tom, že to byly tři měsíce. Je zřejmé, že asi nebylo jednoduché NASA " přesvědčit" a z logiky věci, že při zadávání do výroby by NASA jistě " kývla" na výrobu dvou plaket, té druhé pro Pioneera 11 zejména z finančních důvodů, plaketa asi nebyla " levná".
Logické ovšem není proč by autor článku žádal nějakého výtvarníka o úpravu plakety , zejména když, jak dokazuje druhý článek, měl L+K v archivu originál od samého počátku.
Ještě malou poznámku k informacím na plaketě : ze vzdálenosti " zelené zóny " z níž sonda startovala se dá určit i druh hvězdy.
|
|
Myslím, že vysvětlení je nasnadě, autoři potřebovali ilustraci k misi voyagerů, a tak plaketa nemohla být stejná, jako od pionerů.
panu Salajkovi zkusím napsat |
| 29.6.2014 - 16:42 - David | |
|
| Někde na internetu jsem kdysi našel veb, kde byly aktuální polohy Voyagerů i Pioneerů a běžely tam i aktuální vzdálenosti, nemohu to ale nějak najít, neví náhodou někdo, kde by to bylo ? dík. |
|
třeba zde :
http://www.heavens-above.com/SolarEscape.aspx?lat=50.7191&lng=15.1744&loc=Jablonec+n.Nisou&alt=550&tz=CET&cul=en |
|
citace:
panu Salajkovi zkusím napsat
Panu Doubravovi a Salajkovi jsem dotaz k článku v L+K 10/1987 poslal s odkazem na stránku této diskuse.
|
| 30.6.2014 - 07:05 - David | |
|
citace:
třeba zde :
http://www.heavens-above.com/SolarEscape.aspx?lat=50.7191&lng=15.1744&loc=Jablonec+n.Nisou&alt=550&tz=CET&cul=en
Vřele děkuji. |
| 01.7.2014 - 07:36 - David | |
|
Sluneční soustavu opouští pět sond a jak se zdá i některé poslední stupně jejich nosičů. Jsou to, seřazeny podle současné vzdálenosti od Slunce : Voyager-1, Pioneer-10, Voyager-2, Pioneer-11 a New Horizons.
Jejich vzdálenosti jsou : 128, 111, 105, 91 a 30 AU. Rychlost s níž opouštějí Sluneční soustavu za rok 3,6 - 2,5 - 3,3 - 2,4 a 3,1 AU. Z toho mi vyšlo, že v roce 2030, což je dle předmětného článku hraniční životnost Voyagerů budou ve vzdálenostech : 188, 153, 159, 121 a 82 AU. Voyager-2 dožene Pioneera-10 v roce 2023 ve vzdálenosti kolem 136 AU. New Horizons dožene Pioneera-11 v roce 2O83 ve vzdálenosti 247 AU a Pioneera-10 v roce 2150 ve vzdálenosti 431 AU, Voyage-1 bude v té době již 378, resp. 618 AU daleko od Slunce.
Pikantní je, že NH, ačkoli odletěl od Země daleko nejvyšší rychlostí nikdy Voyagery nedohoní, neb získaly vyšší rychlost díky gravitační asistenci velkých planet, které zkoumaly.
|
| 03.7.2014 - 14:04 - David | |
|
Je obrovské štěstí, že planety byly v sedmdesátých létech m.s. v poloze, že sondy po průletu zamířily ve směru pohybu Slunce okolo středu Galaxie, čímž jsou nyní v náběžné hraně sluneční energetické bubliny, pokud by letěly směrem jako Pioneer-11, tak bychom se měření v mezihvězdném prostředí v dohledné době nedočkali.
Voyager-2 by též měl vstupovat do mezihvězdného prostředí, zatím jsem ale nikde o tom nic nezjistil, neví náhodou někdo nějakou podrobnost ? Dík. |
|
Na pocatku mely Voyagery vykon koncovych zesilovacu na 8GHz (X pasmo) 25W PA.
Jak klesa teplota RTG, tak v soucasnosti je vykon V1 asi 14W PA.
Vyssi vykon byl 25W a nizsi vykon (prepina se dalkove) 12W. Ten vyssi spadl jiz na onech 14W PA.
Uz kvuli detekci je v soucasnosti sirka radioveho pasma cca az 2kHz s prenosovou rychlosti PSK cca 0.8 az 2kbps. Nejuzsi pasmo je 20Hz s 0.04kbps v PSK modulaci.
Radioamaterum se pred par roky zadarilo prijmout a dekodovat signaly z V1 pomoci 25m paraboly v Bochumi.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Bochumi_HAM_RX.pdf
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Bochumi_Voyager_Amsat_2007.pdf
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/DH2VA_Bochumi_HAM_RX.pdf
[Upraveno 04.7.2014 -=RYS=-] |
| 04.7.2014 - 07:25 - David | |
|
| Jenže Voyagery potřebují další energii pro přístroje a ovládání, zajímalo by mne, kolik energie vyrábí po tolika letech a kolik zbývá paliva pro orientační systém. |
|
citace:
Jenže Voyagery potřebují další energii pro přístroje a ovládání, zajímalo by mne, kolik energie vyrábí po tolika letech a kolik zbývá paliva pro orientační systém.
Aktualizované informace o stavu systémů sond je možné najít na Status reportu:
http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm |
|
citace:
Panu Doubravovi a Salajkovi jsem dotaz k článku v L+K 10/1987 poslal s odkazem na stránku této diskuse
Martin Salajka - fotograf - mi odepsal : nejsem autorem textu a o kosmonautice toho tak moc nevím. Jako redaktor jsem jen překresloval dodané podklady a nehodnotil jsem jejich obsah či správnost. Myslím, že plaketa byla převzata ze zahraničního tisku, ale po letech už si detaily nepamatuji. Takže své dotazy směřujte na autora textu.
RNDr.Pavel Doubrava - autor článku - mi odepsal : docela jste mě svým dotazem překvapil a ještě mě víc překvapila diskuse nad článkem, který je skoro 30 let starý....Abych pravdu řekl, tak si už nepamatuji, jak to celé kolem obrazových příloh tenkrát bylo, ale v tomto případě obrázky dodávala redakce (byl to vyžádaný článek...) Jenom si při dnešním pohledu na tu "plaketu" matně vzpomínám, že mě to pěkně naštvalo (dnes už se tomu směju). Na počátku letu obou Voyagerů se totiž objevilo několik docela zdařilých plagiátů a karikatur té "pozdravné destičky" a redakce L+K bohužel vybrala jednu z nich....Ta v článku Tondy Vítka je samozřejmě správná....Berte to prostě jako vtipný omyl v jinak velmi seriozním časopisu...
|
| 14.7.2014 - 07:47 - David | |
|
Velice děkuji všem,kdo se do diskuze zapojili zejména za objektivní přístup. Plaketa, jak se nyní zdá, je opravdu zdařilý plagiát, v každém případě v článku být neměla.
Nesporným pozitivem jistě je, že oba články, s nimiž se účastníci měli možnost seznámit jsou opravdu kvalitní, nabité zajímavými informacemi nejen o vlastní letící plaketě, ale i o dosud pracujících Voyagerech a účastníci osvědčili pozoruhodné znalosti.
Autora potěšilo že jeho článek se čte i po takových letech. Nebylo zcela jistě od věci kdyby L+K jej požádal o aktualizaci. |
|
| Panu Doubravovi skládám poklonu za reakci a připojuji komentář: cesty osudu jsou velmi klikaté .... |
| 17.7.2014 - 13:51 - David | |
|
| Voyager-1 spotřebovává 30W, V-2 jen 11W neví někdo důvod ? Dík. |
|
citace:
Voyager-1 spotřebovává 30W, V-2 jen 11W neví někdo důvod ? Dík.
Zhruba 20W plus minus sezere vysilac kdyz je v chodu.
V rezimu prijimu to odhaduji na 2-6W.
Viz me zkusenosti s radiostanicema a konstrukcema trx zarizeni i z te doby.
Rekl bych, ze zbytek energie jde do vytapeni palubnich systemu a jen cas od casu se zapne nejaky merici vedecky pristroj.
Zrejme se system setri tak, ze se palubni pocitac predem naprogramuje na urcite postupy a mereni, pak se pristroje vypnou a energie se prevede na vysilac pro odvysilani dat.
Prijimac, co jsem cetl jede v urcitych casovych okenkach, drive jel nonstop.
Takze odhaduji, ze jedinne co bezi nonstop jsou hlave dve zarizeni.
Vytapeni a magnetopaskova pamet (flashka) s palubnim pocitacem.
Zrejme uz nelze soucasne zapnout vysilac+cpu+vytapeni+nekolik vedeckych pristroju.
Asi nejvice spotrebovaval magnetometr, protoze obsahoval vysokonapetove nasobice co "zerou" proud.
Take dost bude zrat elektrinu i detektor zareni, ten obsahuje take napetovy nasobic na x tisic voltu, ale je mensi a zere min nez magnetometr, funguje dodnes, ale nevim kolik presne zere proudu.
Obecne vsechny napetove nasobice pro rozkmitani potrebuji neco proudu a i tak to neni moc ucinne.
Soucasne PWM-SSR moduly menicu pro kosmicke sondy jsou mnohem ucinnejsi a efektivnejsi a samospotreba je daleko nizsi a samozrejme jsou to veci v radu stokorun.
Nejsou uz vetsinou na bazi kremiku ale na zareni odolne galium-arzenit.
Rekl bych, kdyz by sonda byla vyrobena ze soucasne soucastkove zakladny, tak kdyz by plutonium bylo obohacene na 95% v RTG clanku, tak by vsechny casti sondy (vcetne kamery) fungovali po dobu zivotnosti RTG clanku.
Ale jak vime, tak treba kamery na V1 uz davno nepracuji.
[Upraveno 17.7.2014 -=RYS=-] |
|
| Mám poznámku k těm 30 a 11 Wattům. Pokud dobře chápu informace na stránce http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm , tak ta výše uvedená čísla jsou tam označena jako "Margin", což by se snad dalo přeložit jako "přebytek". Nemá to tedy podle mne nic moc společného se spotřebou sond. Je tam uveden jen celkový výkon ("Output") radioizotopových zdrojů na úrovni téměř 260 W. Řekl bych, že z těch čísel plyne, že se počítá s celkovou spotřebou sondy až do hodnoty 230 - 250 Wattů. Rozdíl mezi oběma sondami je pak už poměrně malý. Je moje úvaha správná? |
|
citace:
Mám poznámku k těm 30 a 11 Wattům. Pokud dobře chápu informace na stránce http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm , tak ta výše uvedená čísla jsou tam označena jako "Margin", což by se snad dalo přeložit jako "přebytek". Nemá to tedy podle mne nic moc společného se spotřebou sond. Je tam uveden jen celkový výkon ("Output") radioizotopových zdrojů na úrovni téměř 260 W. Řekl bych, že z těch čísel plyne, že se počítá s celkovou spotřebou sondy až do hodnoty 230 - 250 Wattů. Rozdíl mezi oběma sondami je pak už poměrně malý. Je moje úvaha správná?
Alesi, tak to urcite nebude.
Uz z toho principu, ze kazdy RTG zdroj byl sestaven z jinych palivovych tablet, pricemz kazda peleta tablet ma jiste jinak obohacene plutonium 239.
Takze peleta do V1 ma jiste jinou hustotu "skladovane" energie nez V2.
To by pelety museli byt vyrobene ze stejne serie tablet.
|
|
| Nejde mi o to, z jakých "tablet" jsou poskládány RTG zdroje, ale domnívám se, že běžný elektrický příkon sond Voyager není 10 - 30 Wattů, ale spíš kolem 240 Wattů. To je smysl mé poznámky. |
| 17.7.2014 - 21:05 - Machi | |
|
citace:
Mám poznámku k těm 30 a 11 Wattům. Pokud dobře chápu informace na stránce http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm , tak ta výše uvedená čísla jsou tam označena jako "Margin", což by se snad dalo přeložit jako "přebytek". Nemá to tedy podle mne nic moc společného se spotřebou sond. Je tam uveden jen celkový výkon ("Output") radioizotopových zdrojů na úrovni téměř 260 W. Řekl bych, že z těch čísel plyne, že se počítá s celkovou spotřebou sondy až do hodnoty 230 - 250 Wattů. Rozdíl mezi oběma sondami je pak už poměrně malý. Je moje úvaha správná?
Je. 11 a 30 Wattů, tak malou spotřebu nemá snad žádná samostatná sonda. Naopak je to běžný operační příkon třeba kamery. Ani Rosetta v hibernaci neměla nižší spotřebu než nějakých ~300 Wattů. |
|
Pravdu máte tak trochu oba. Počáteční výkon obou zdrojů V1 a V2 se při startu lišil, ovšem ne moc výrazně. Vztah mezi output a margin pak vysvětluje tento graf.
 |
|
| Tak se přiznám, že z toho grafu nechápu, co je to ten "Power Margin". Předpokládal jsem, že to bude něco jako "přebytek výkonu zdroje nad spotřebou sondy", ale z toho grafu to tak nevypadá. Kde je těch 11 a 30 wattů "marginu", uvedených ve "weekly reportech"? |
|
Připadá mi, že je to minimum dostupné v daný čas, ty čísla pak mohou být informace o tom, kolik do minima zbývá, tady jistý dostupný přebytek výkonu?
|
|
OK, tak jsem si to ujasnil. Je to tak, že řídicí středisko postupně vypínalo a vypíná jednotlivé systémy sondy tak, aby spotřeba sondy byla vždy o trochu nižší, než je dostupný elektrický výkon z RTG zdrojů. Tomu okamžitému přebytku výkonu nad příkonem říkají "Power Margin", nebo jen "Margin" (ve weekly reportech). Takže skutečná spotřeba (příkon) sondy je okamžitý "výkon zdroje" ("Output") mínus "Margin". Voyager 1 tedy měl 30.5.2014 spotřebu 227 wattů a Voyager 2 měl spotřebu 247 wattů (měl vypnuto méně přístrojů než Voyager 1).
Z bezpečnostních důvodů je definováno, že minimální "Power Margin" je 12 wattů. A to jsou ty nižší křivky v grafu, označené jako "Power Margin" (vždy přesně 12 wattů pod horními křivkami výkonu zdrojů). Přesnější by bylo ty dolní křivky nazývat "maximální povolená spotřeba sondy".
Už je mi tedy jasný jak okamžitý příkon obou sond (i jeho "řízení"), tak i ten graf.
Výše uvedené informace jsem vyčetl z těchto zdrojů:
http://voyager.jpl.nasa.gov/science/thirty.html (je tu i uvedeno, kdy bylo co vypnuto)
http://pds.nasa.gov/ds-view/pds/viewHostProfile.jsp?INSTRUMENT_HOST_ID=VG1 |
| 18.7.2014 - 07:18 - David | |
|
Skvělá práce, dík. V každém případě je obdivuhodná životnost termočlánků, které na počátku letu dávaly 480W .
Zásoby paliva jsou též relativně velké z čehož plyne, že Voyagery mají před sebou dalších 10 až 20 let.
|
| 13.1.2015 - 12:49 - David | |
|
Na počátku " Interstellar Mision " měly být v činnosti čtyři vědecké přístroje :
CRS - teleskopy energ. spektra elektronů O,5-9 MeV a elektron složky nad 7 MeV.
LECP - nízkoenerg. záření 15 keV až 160 MeV.
PLS - plazma slunečního větru - 10 eV do 6 keV.
MAG - čtyři magnetometry, dva 10 pT-0,O5 mT a dva 25nT-2mT.
Zjímalo by mne jestli ještě fungují, resp jak jejich využití limituje klesající zásoba energie. Dík.
|
