citace:Chod trollovat na sme alebo na nejaky podobny bulvar
zato teba nejak strháva nadšenie pre neoverené až "antiveda" teórie
najprv emdrive, teraz "man made disasters"
čo to bude nabudúce?
tragédiou je, že ľudstvo má na životné prostredie fakt nedobrí vplyv, ale pretože sa "boj" proti tomu sústredil na úplnú volovinu, spôsobujeme akurát ešte väčšie škody
[Upraveno 22.5.2015 alamo]
citace:Chod trollovat na sme alebo na nejaky podobny bulvar
zato teba nejak strháva nadšenie pre neoverené až "antiveda" teórie
najprv emdrive, teraz "man made disasters"
čo to bude nabudúce?
tragédiou je, že ľudstvo má na životné prostredie fakt nedobrí vplyv, ale pretože sa "boj" proti tomu sústredil na úplnú volovinu, spôsobujeme akurát ešte väčšie škody
[Upraveno 22.5.2015 alamo]
emdrive je namerany experiment bez adekvatneho vedeckeho vysvetlenia, preto je zaujimavy. Realne naklady fosilnych paliv je tiez udaj, s ktorym treba pracovat ked sa bavime o energiach.
Zatialco jedni meraju a diskutuju, druhi vratane teba odsudzuju a osocuju. Mudrujes ako radio ale prispevok k diskusii nulovy.
K elektrovozidlům. Dnes nám v Plzni začaly jezdit v MHD první dva elektrobusy. Rychlonabíječku, která nabije jejich Li-Ion baterie do 8 minut, máme ve čtvrti Košutka na konečné autobusů. Maximální rychlost je 80 km/h. Rozhodně se s nimi brzy projedu, abych si otestoval jízdu v elektroautě, tedy vlastně v elektrobusu.
Nevím přesně, kam je to vhodné dát, ale dnes
tedy 1.6.2015 jde na ČT 2 od 20:55 - dokument o továrně
na výrobu auta Tesla model S,
o kterém se diskutovalo i v tomto vláknu - proto to sem dávám.
Bohužel se jedná o " jen" průletovou sondu o váze prvních Marinerů a v kombinaci se vzdáleností a zejména s konstrukčním omezením, které spočívá v tom, že při fotografování nutno natáčet celou sondu se pochopitelně se snímky " šetří".
Tady je vidět jak utrpěl základní výzkum Sluneční soustavy nahrazením Saturnů raketoplánem a transferem financí do " černé díry kosmonautiky" jménem ISS.
Za ty peníze které padly na vývoj a předražený provoz raketoplánu a výstavbu ISS mohla být stálá základna na Měsíci , ponorky na Europě, pořádné sondy v pásu KBO, u Urana či Neptuna a " doma" mohly být už dávno vzorky z Marsu.
Zkrátka Sověti svého času napálili Američany fikcí, že bez stálé orbitální základy to na Mars nepůjde. Je to s podivem, krom toho, že je to z podstaty věci čirý nesmysl, na Měsíc to šlo !
Inu tak to dopadá, když o vědě rozhodují politici , paradoxem historie je, že jak za obrovským vzepětím kosmonautiky v jejích počátcích stojí právě politici, tak stejně stojí za jejím úpadkem.
To je nutné stále tady číst ty tvoje politické kraviny? Už seš tím opravdu dost otravný a cpeš to do každého vlákna. Nevím, proč porovnáváš velikosti a chceš z toho něco vyvozovat. V době Marinerů byl počítačem " sálový počítač" a dnes ho výkonem daleko předčí něco, co je schované na dně mobilního telefonu. A velmi podobné to je i s vybavením sond, snímacími prvky, přenosovou technikou a pod.
citace:To je nutné stále tady číst ty tvoje politické kraviny? Už seš tím opravdu dost otravný a cpeš to do každého vlákna. Nevím, proč porovnáváš velikosti a chceš z toho něco vyvozovat. V době Marinerů byl počítačem " sálový počítač" a dnes ho výkonem daleko předčí něco, co je schované na dně mobilního telefonu. A velmi podobné to je i s vybavením sond, snímacími prvky, přenosovou technikou a pod.
Očividně jsi nepochopil, co chtěl David říct. Tvrdil, a já s ním naprostou souhlasím, že kdyby se nevyhodily STOVKY MILIARD za raketoplány a ISS, tak bylo možné za ty samé peníze prostřednictvím Saturnů či jejich konstrukčních nástupců už dávno prozkoumat kdejaký šutr nejen na Marsu, ale prakticky kdekoliv ve Sluneční soustavě. Jak tahle úvaha souvisí s technologickým pokrokem u počítačů? Ty by se snad zdokonalovaly tak jako tak, ne?
Mimochodem, pokud by někdo toužil po stanici na LEO, tak za zlomeček nákladů ISS bylo možné prostřednictvím Saturnů vynést nahoru i několik Skylabů, což byla v podstatě jediná dosavadní důstojná orbitální stanice. [Upraveno 02.6.2015 NovýJiřík]
saturn bol neskutocne draha raketa, aj v porovnani s STS. Isteze keby sa nevyvijalo STS, vela by sa usetrilo, ale po vojne je kazdy general. Zamer bol znizit naklady a rozsirit moznosti, co je podla mna OK. Bohuzial pokrok je malokedy o spravnych viziach, vacsinou je o slepych ulickach...
Osobne si neviem predstavit let na mars alebo hocikam, v trvani mesiacov az rokov, bez skusenosti a technologii z MIRu a ISS. Skylab bol sice velky, ale fungoval viacmenej na jednorazovych zasobach. Malo to vobec nejaku recyklaciu?
citace:saturn bol neskutocne draha raketa, aj v porovnani s STS. Isteze keby sa nevyvijalo STS, vela by sa usetrilo, ale po vojne je kazdy general. Zamer bol znizit naklady a rozsirit moznosti, co je podla mna OK. Bohuzial pokrok je malokedy o spravnych viziach, vacsinou je o slepych ulickach...
Yamato, důležité je být generál před bitvou, ale ještě důležitější je nějakého generála vůbec mít. Von Braun takový generál byl, podobně jako Koroljov, a oba dokázali během pár let neuvěřitelné věci. Ale vzpomínáš si na nějakého geniálního generála se správnou vizí v souvislosti s STS? Já ne. Moudré pravidlo říká "ve špatně započaté práci nepokračuj". Že je raketoplán slepá ulička nejen ekonomicky, ale i technicky, muselo být každému jasné nejpozději při výbuchu Challengeru, ale přesto se pokračovalo dalších čtvrt století. A teď se jen tak pro zajímavost podívej na tvého i mého oblíbence Muska. SpaceX založil 2002, poprvé se pokusil o start s F1 v roce 2006 a letos už, doufejme, odstartuje FH, raketa s víc jak dvojnásobnou nosností STS, ale zato asi pětkrát levnější. Jinými slovy nejde o to mít "záměr", jde o to ten záměr realizovat. [Upraveno 02.6.2015 NovýJiřík]
citace:saturn bol neskutocne draha raketa, aj v porovnani s STS. Isteze keby sa nevyvijalo STS, vela by sa usetrilo, ale po vojne je kazdy general. Zamer bol znizit naklady a rozsirit moznosti, co je podla mna OK. Bohuzial pokrok je malokedy o spravnych viziach, vacsinou je o slepych ulickach...
Yamato, důležité je být generál před bitvou, ale ještě důležitější je nějakého generála vůbec mít. Von Braun takový generál byl, podobně jako Koroljov, a oba dokázali během pár let neuvěřitelné věci. Ale vzpomínáš si na nějakého geniálního generála se správnou vizí v souvislosti s STS? Já ne. Moudré pravidlo říká "ve špatně započaté práci nepokračuj". Že je raketoplán slepá ulička nejen ekonomicky, ale i technicky, muselo být každému jasné nejpozději při výbuchu Challengeru, ale přesto se pokračovalo dalších čtvrt století. A teď se jen tak pro zajímavost podívej na tvého i mého oblíbence Muska. SpaceX založil 2002, poprvé se pokusil o start s F1 v roce 2006 a letos už, doufejme, odstartuje FH, raketa s víc jak dvojnásobnou nosností STS, ale zato asi pětkrát levnější. Jinými slovy nejde o to mít "záměr", jde o to ten záměr realizovat. [Upraveno 02.6.2015 NovýJiřík]
suhlasim, ale:
-general sa neda kupit v supermarkete. Von Braun a Koroljov boli vizionari, ktori navyse zili v dobe, ked velmoci takychto vizionarov potrebovali a bezhranicne financovali. Takato stastna konstelacia pri STS uz nebola
-STS bol statny projekt, co znamena uz z definicie ze nejde len tak ho zrusit, ked sa zisti ze je zly. Prilis vela kontraktorov, prilis vela lobingu, pracovne miesta...
-Musk je po dlhej dobe dalsi vizionar s dostatocnymi prostriedkami v kozmonautike. SpaceX nefunguje podla tradicnych schem v tomto sektore, skor sa podoba na IT firmu, ktora povazuje vlastny produkt za zastarany okamzite po nasadeni do predaja. Taketo tempo je so statnou masineriou absolutne nezlucitelne, okrem stavu vojny (kam spada aj apollo)
To už jsme probírali x-krát. Zrušením ISS nebo STS by se těžko výrazně zvýšil planetární výzkum. STS potopil 1. Pentagon trváním na obrovské lodi, 2. kroky po katastrofě Challengeru - zákaz Centauru, omezení při startech, odložení realizace Freedomu a pak ISS atd. 3. problémy vzniklé realizací dobré myšlenky za nedostatku peněz na dokončení vývoje.
NH je jaký je, buďme rádi alespoň za to, ale stejně každý týden určitě dělají sérii fotek (kvůli zpřesnění navigace), tak proč něco z toho nepouští ven?
citace:odstartuje FH, raketa s víc jak dvojnásobnou nosností STS, ale zato asi pětkrát levnější.
A těch 7 lidí k tomu jaksi je nutné přepočítat.
Raketoplán hezky sám přirazil se servisním modulem až k ISS. A ten byl po celou dobu hezky jako v bavlnce - né tak vysoké přetížení při startu jako u běžné rakety - a je trvale napojen na termoregulační soustavu raketoplánu + zdroj elektrické energie + telemetrie.
Jediná možnost speciální jednorázový modul, který by tam s ním domanévroval a toto zajištoval - modul něměl totuiž žádný raktový motor - na to jeho odpůrci mimo toto fórum - většinou na Technetu - nejspíš jen z neznalosti zapomínají. Případně prosím jiný vhodný způsob upřesnit od skutečných znalců zde - Ruské moduly byli základní - měli proto i vlastní motor a termoregulční systém.
Modul ISS z USA prostě není samostaná a zcela soběstačná družice.
A po katastrofě Challengeru nebylo nic jisté - jednak vození dolů- v součané době třeba nikdo z ISS neodveze porouchané čerpadlo na jeho důkladnou prohlídku do laboratoře - což bylo zcela vhodné, neboť jen prohlídkou proč selhalo v laboratoři - lze postavit odolnější vhodný právě pro někým prosazovaný let k Marsu.
Stejně jako už nic neopraví plánovaně teleskop - šlo o nutné plánované opravy - ty další - vyměna stabilizačních gyroskopů + jeho postupná modernizace.
Ukončením letů raketoplánů by mohli ten teleskop rovnou odepsat.
A za Appola či letu na Mars by se riskovalo daleko víc než bylo riziko havárie rakaetoplánu.
A to ještě doplním - jinak havárie Chalengeru - ve skutečnosti byla havárie z důvodu nedodržení podmínek bezpečného startu. Tedy jako zcela běžný druh havárie v letecké dopravě !!!
Firma co vyrobila ty pomocné startovací motory, jasně prohlásila, že jejich těsnění za těchto atmosférických podmínek nikdy nebylo testováno a není jasné jak tedy bude fungovat - jasně to řídícím týmu toho letu sdělila.
Tedy stejně jako letadlo odstartovalo, když výrobce měl pochyby o funkčnosti jeho některých zásadních dílů - taky se ihned tento typ letadla neruší - maximálně pokud to jde se upraví, aby zvládl i tyto podmínky a to se stalo přesně i u raketoplánu.
Jinak raketoplán je chybná koncepce pouze pokud jsou součané druhy pohonu - pokud by se náhodou objevila jiný druh tento koncept bude možná vypadat úplně jinak.
Aneb jak SpaceX zničilo ULA, nebo, jak ULA zničila levnou a spolehlivou Deltu vývojem verze Delta IV. Zajímavé je, že ULA nechce investovat do vlastní výroby RD-180 a místo toho vyvíjí BE-4 a AR-1. A potvrzuje se to, co jsem říkal od začátku, Delta 4 je mizerná raketa.
Že raketoplán je neuskutečnitelná vize s tehdejšími prostředky bylo jasné již v okamžiku zadávání projektu. Tehdy se zjistilo, že znovupoužitelný celý stroj je nesmysl. Přesto se tvrdohlavě pokračovalo dále a výsledek znovupoužitelnosti byly pochroumané obaly přídavných raket na THP, motory, které před každým novým startem procházely " generálkou" , drak orbiteru ve " skleněném " provedení, též před každým letem " generálkovaný" a nádrže na pohonné hmoty k letu na LEO na jedno použití. Že tato splácanina havarovala jen dvakrát je malý zázrak. Pokud se týče nosnosti, tak raketoplán nebyl ani na úrovni Protonu. To co by vynesl Saturn 5 jedním letem by se muselo rozdělit min do šesti, ale spíše sedmi raketoplánů.
Jediné jeho pozitivum je, že pomohl " uzbrojit" říši zla.
Pokud se týče ISS, tak vše co se na její palubě činí by hravě zajistily dva " Skylaby " . Uvozovky znamenají pokud by byly sestaveny speciálně a vyneseny třístupňovým Saturnem-5, mohly by vážit kolem 130 tun a mít průměr 6 metrů a poté by zcela jistě stačil by úplně jeden.
Zapomíná se na to, že Skylab o váze osmdesát tun vynesl dvoustupňový Saturn-5 a sám Skylab byl " jen" upravený třetí stupeň Saturnu z jehož nádrží byly vytvořeny prostory pro posádku a přidána konstrukce ATM a sluneční baterie.
Skylab byl první a jedinou kosmickou stanicí USA a hned napoprvé se naprosto osvědčil, ve srovnání s ním byly " výkony" prvních konkurenčních sovětských Saljutů žalostné.
Původní záměr raketoplánu byl nahradit úplně tradiční nosiče, že to byl také nesmysl dokazují řady nosičů Delta a Atlas, které dále létaly raketoplán-neraketoplán.
Sověti nesmyslnost raketoplánů pochopili ihned, pokud by taktéž prozřeli Američané, mohli snadno " oprášit " Saturn-5 a mohlo se vesele létat kam fantazie ráčila.
Vždyť je to ostuda, po šedesáti letech první sonda u Pluta a na Měsíci člověk nebyl padesát let po Armstrongovi a hornina z Marsu v nedohlednu.
Promiň Davide, ale kecáš nesmysly. Opakovaně použitelný raketoplán fungoval 30 let. Nebyl to tedy nesmysl od začátku. Chybou bylo snažit se o naprostou univerzálnost (nahradit jak nejmenší, tak největší rakety) - tím vznikl příliš velký a drahý raketoplán. Největší chybou ale bylo ukončení vývoje a úprav v syrovém, prototypovém stavu kvůli nedostatečnému financování a chybné kroky po havárii Challengeru.
Promiň Davide, ale odporuješ si. Nemůžeš přece tvrdit, že raketoplán Sověty "pomohl uzbrojit" - tím že věnovali skoro třicet let (od 1976 do konce Svazu) a ukrutné prostředky vývoji vlastního - a současně že "nesmyslnost raketolánů pochopili hned".
No, je naprosto jasné, že podle tebe není férové srovnávat Skylab se soudobými Saljuty 5 a 6, ale jen se staršími Saljutem 1 a 2. Doufám jen, že se stejného pravidla - srovnávat první s prvním budete držet i např. u čínských a amerických kosmických lodí a při uvažování o vyspělosti Číny a USA budete Šen-čou vždy srovnávat pouze s loděmi Mercury. První s prvním
citace:Vždyť je to ostuda...
Nejen v kosmonautice. Množivé reaktory se nemnoží, se skladováním elektřiny jsme zrovna nepokročili, létající taxíky s atomovým pohonem vidíme pořád jen na plátnech kin.. bude to obecnější problém. Že by mrška fyzika?
citace: Vědci se při analýze zaměřili hlavně na spektrální čáry prokazující existenci atomů vodíku a kyslíku, což by ukazovalo na rozpad vody a stejně tak hledali atomy uhlíku pro důkaz rozpadu oxidu uhličitého. Objev ukazuje, že se molekuly rozpadají ve dvou krocích. Nejprve foton ze Slunce zasáhne molekulu vody v kometární komě a ionizuje ji tím, že vyhodí elektron. Ten pak „zaútočí“ na jinou molekulu vody v komě. Tu rozbije na dva vodíky a jeden kyslíkový atom. Zároveň dodá atomům energii, kterou uvolní v ultrafialovém spektru, což už si pohlídá přístroj Alice.Dříve se předpokládalo, že rozpad molekul způsobují přímo fotony. Ukázalo se, že fotony v celém průběhu hrají důležitou roli, ale o samotný rozpad se postarají elektrony.
dalo by sa to nejako použiť pri rozklade vody?
alebo nejakom priamom procese premeny CO2, na uhlík kyslík? [Upraveno 05.6.2015 alamo]
citace:Tady je vidět jak utrpěl základní výzkum Sluneční soustavy nahrazením Saturnů raketoplánem a transferem financí do " černé díry kosmonautiky" jménem ISS.
Se slovy o nahrazení Saturnů raketoplánem se z důvodu časového nesouladu neztotožňuji.
V polovině 60. let si byli v NASA dobře vědomi toho, že v případě úspěšného přistání na Měsíci budou čelit strmému poklesu rozpočtu pilotovaných kosmických letů. V naději na prokázání jejich pokračující hodnoty vyvinuli několik návrhů využívajících evoluce hardwaru Apolla. Tyto návrhy byly seskupeny pod názvem Apollo Applications Program (AAP), a zahrnovaly například kosmickou stanici na nízké oběžné dráze kolem Země, základnu na Měsíci, oblet Venuše apod.
AAP byl zabit 16. srpna 1968 při hlasování Sněmovny reprezentantů o snížení finančních prostředků. Kongres tehdy vznášel tvrdé otázky o účelu pilotovaných letů na Mars a byl k nim velmi nepřátelský. Výsledkem bylo, že jedinou přeživší misí AAP bude Skylab, program dostane na FY 1969 místo 455 mil. USD jen 122 mil. USD, další série raket Saturn V nebude objednána, výrobní kapacity se budou uzavírat a zaměstnanci propouštět. Prezident Lyndon Johnson tuto dohodu o rozpočtu přijal a podepsal.
Program Space Shuttle byl schválen až dalším prezidentem, Richardem Nixonem, dne 5. ledna 1972, a kdyby jej předtím nepodpořila armáda, tak by nebyl realizován ani v menší variantě.
Souhlasím s tím, že raketoplán Saturny nenahradil a ani nahradit nemohl, ale měl nahradit všechny ostatní klasické nosiče z ekonomických důvodů.
Program Apollo byl čistě politickým programem, měl Američanům napravit pošramocenou pověst sovětským vesmírným programem. Peníze nehrály v tom případě roli, náklady byly vskutku obludné, zejména započítáme-li i přípravné či související programy jako Ranger, Surveyor, Gemini a LO.
Po porážce Sovětů v Moon Race a zjištění, že Sověti nejsou schopni postavit obdobu Saturnu-5, ztratilo pokračování Apolla politický smysl.
Kongres považoval kosmický výzkum za zbytečně nákladný a NASA se jej snažila přesvědčit, že raketoplán bude v ceně 1 kg na orbitu o řád levnější než Saturn-5 a o dva řády než jiné klasické nosiče třídy Atlas, či Delta.
Paradoxem je, že v době zastavení projektu Apollo byly vyrobeny min dva nosiče Saturn-5, které byly schopny samy vynést na LEO stanici třídy ISS.
Že raketoplán nenahradil ani Saturny ani ostatní klasické nosiče je evidentní a že náklady na dopravu 1kg na LEO / nám na mysli užitečné zatížení v nákladovém prostoru, nikoli celý orbiter vč. nákladu/ nesnížil, ale naopak zvýšil je též jisté.
Vjednom však měl raketoplán Saturny zcela jistě nahradit a také nahradil a to v dopravě astronautů na LEO, příkladně Skylab čekal , leč marně, na raketoplán, jehož vývoj se nejen opozdil, ale též náležitě prodražil, byť výsledek zdaleka nedosahoval parametrů původního zadání ve všech ohledech.
Domnívám se, že Američané po triumfu Apolla přecenili své technické možnosti a podcenili potíže, které bude nutné překonat při stavbě vícenásobně použitelného nosného systému. Důsledkem bylo promrhání více než 100 mld. dolarů v honbě za chimérou, útlum základního výzkumu a zbytečná ztráta 14 lidských životů.
citace:Po porážce Sovětů v Moon Race a zjištění, že Sověti nejsou schopni postavit obdobu Saturnu-5, ztratilo pokračování Apolla politický smysl.
No tak bych rád věděl, kdy podle vás, Davide, Američané zjistili, že "Sověti nejsou schopni postavit obdobu Saturnu-5". Když říkáte, že na své zjištění reagovali zabitím AAP.
Sovětští politici totiž usoudili, že nejsou schopni postavit... až roku 1974. Šest let po zabití AAP.
citace:Po porážce Sovětů v Moon Race a zjištění, že Sověti nejsou schopni postavit obdobu Saturnu-5, ztratilo pokračování Apolla politický smysl.
No tak bych rád věděl, kdy podle vás, Davide, Američané zjistili, že "Sověti nejsou schopni postavit obdobu Saturnu-5". Když říkáte, že na své zjištění reagovali zabitím AAP.
Sovětští politici totiž usoudili, že nejsou schopni postavit... až roku 1974. Šest let po zabití AAP.
Domnívám se, že již před letem Apolla-11, neboť v případě konkurenceschopnosti Sovětů existoval plán vynechat let Apolla-10 a rovnou letět jedenáctkou. Po zjištění , že sovětská superraketa není schopna letu tento plán padl a v klidu provedli zkoušku soulodí a operací u Měsíce.
Fenomenální úspěch Apolla v kombinaci s náskokem v oblasti meziplanetárních sond a aplikovaných družic Země vyhodnotil Kongres, že není třeba již do kosmonautiky sypat peníze, neboť sovětská konkurence je na hlavu poražena a USA jasně vedou ve všech oblastech kosmonautiky.
citace:Po porážce Sovětů v Moon Race a zjištění, že Sověti nejsou schopni postavit obdobu Saturnu-5, ztratilo pokračování Apolla politický smysl.
No tak bych rád věděl, kdy podle vás, Davide, Američané zjistili, že "Sověti nejsou schopni postavit obdobu Saturnu-5". Když říkáte, že na své zjištění reagovali zabitím AAP.
Sovětští politici totiž usoudili, že nejsou schopni postavit... až roku 1974. Šest let po zabití AAP.
Domnívám se, že již před letem Apolla-11, neboť v případě konkurenceschopnosti Sovětů existoval plán vynechat let Apolla-10 a rovnou letět jedenáctkou. Po zjištění , že sovětská superraketa není schopna letu tento plán padl a v klidu provedli zkoušku soulodí a operací u Měsíce.
Fenomenální úspěch Apolla v kombinaci s náskokem v oblasti meziplanetárních sond a aplikovaných družic Země vyhodnotil Kongres, že není třeba již do kosmonautiky sypat peníze, neboť sovětská konkurence je na hlavu poražena a USA jasně vedou ve všech oblastech kosmonautiky.
Nechci se hádat, do hlav amerických kongresmanů nevidím, ale myslím, Davide, že věci hodnotíš hodně zkratkovitě na základě znalosti toho, co se odehrávalo v dalších desetiletích. Tvrdit, že sovětská konkurence byla v roce 1968 na hlavu poražená - na základě čeho? Byla v dalších letech poražená v souboji o první pilotované přistání na Měsíci, a to je asi tak všechno. Velké ambice ale sovětská kosmonautika měla i nadále, a to nejen v hubách politických reprezentantů SSSR. Už jsem to tu psal několikrát, ale připomenu ještě jednou: Nejen v uvedené době, ale až do roku 1990 měla sovětská kosmonautika dominantní postavení ve výzkumu Venuše, americká v případě Marsu, a protože "jinam" startoval teprve Pioneer 10, a to až v roce 1972, bylo to v roce 1968 pokud jde o meziplanetární průzkum fifty-fifty. V případě Měsíce, před 16. srpnem 1968 neletělo dokonce ještě ani Apollo 7! Takže senzační americký úspěch série Apoll 8-17 byl v kritické době jen optimistickým doufáním do budoucna. Co se týče sovětské superrakety, měli z ní Američani vítr ještě i v roce 1969, protože z analýzy špionážních leteckých snímků (píše o tom Pacner v "A velký skok pro lidstvo) došli k závěru, že sovětská raketa bude mít 4-5 tisíc tun. A že tudíž, i když poletí o pár let později, bez problémů umožní hned se pustit do stavby stálé měsíční základny. Tím by se úspěch okolo prvního přistání na Měsíci rázem odsunul do pozadí jako jen drobné zaváhání v jinak spanilé sovětské jízdě vesmírem. Přičemž na podporu na tohoto očekávání Sověti na Měsíc v dalších letech posílali Lunochody a návratové Luny a současně zahájili program dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru na svých Saljutech. Dnes samozřejmě víme, že všechno bylo jinak, ale tehdy, v létě 1968? Že prezident i Kongres začali NASA oškubávat až na dřeň, nemělo nic společného s nějakým (neodůvodněným) pocitem suverénní kosmické dominance, ale bylo způsobeno ekonomicky (konec hospodářského zázraku první poloviny 60. let) a geopoliticky (stále větší průser naznačující válka ve Vietnamu). Osobně jsem přesvědčený, i když je to jen můj nedokazatelný dojem, že i kdyby v závodu o Měsíc vyhrál Sovětský svaz, USA by ve výzkumu a dobývání vesmíru i tak začaly zařazovat zpátečku, i když pochopitelně zdaleka ne v takové míře. [Upraveno 07.6.2015 NovýJiřík] [Upraveno 07.6.2015 NovýJiřík]
citace:To je sranda ako zrazu vsetci inovuju, cim to asi je?
Škoda jen, že Číňani jsou pořád tak kosmicky vlažní. Kdyby se do toho pustili se stejným elánem jako do ekonomického dobývání zeměkoule, třeba bychom viděli nové vesmírné závody a možná ještě lepší než v 60. letech.
No, neviem... kamaratka pracuje v shanghaji a dodava pre mna pomerne prekvapive " kulturne" informacie. Cinania su vraj lenivi (vzdy som ich mal za pracantov) a nejake samostatne uvazovanie nehrozi, nie to este inovacie. Robia co sa im povie, a co sa nepovie to neurobia. To je uplny opak vsetkych technologickych firiem, kde sa ocakavaju inovacie snad aj od upratovacky.
