|
Vědci vidí přínos v dalekohledu na povrchu Měsíce.
https://phys.org/news/2020-11-texas-astronomers-revive-idea-ultimately.html
 |
| 18.11.2020 - 15:17 - Ervé | |
|
citace:
Vědci vidí přínos v dalekohledu na povrchu Měsíce.
https://phys.org/news/2020-11-texas-astronomers-revive-idea-ultimately.html
No nevím, stabilně rotující tekuté zrcadlo o průměru desítek metrů je hodně mimo současné možnosti. Radioteleskop na odvrácené straně má podle mě větší šanci na realizaci. |
|
citace:
No nevím, stabilně rotující tekuté zrcadlo o průměru desítek metrů je hodně mimo současné možnosti. Radioteleskop na odvrácené straně má podle mě větší šanci na realizaci.
Na Zemi jsme zvládli 6m, což byl Large Zenith Telescope. Na Měsíci v nižší gravitaci a za použití pokročilejších technologií by to tedy snad mohlo jít.
|
|
Já tedy v tom článku vidím průměr zrcadla 100m
Zrcadlo o průměru 10 m, nepohyblivé, nedává moc smysl, když bude ve vesmíru plně pohyblivý JWST [upraveno 18.11.2020 16:49] |
|
citace:
Já tedy v tom článku vidím průměr zrcadla 100m
Zrcadlo o průměru 10 m, nepohyblivé, nedává moc smysl, když bude ve vesmíru plně pohyblivý JWST [upraveno 18.11.2020 16:49]
najvacsi zmysel by podla mna mal opticky interferometer na mesiaci. Mesiac poskytne jednotlivym teleskopom solidne zafixovanie vzajomnej polohy, co je obrovska vyhoda oproti orbitalnym teleskopom.
Pri obycajnom optickom teleskope nevidim moc vyhodu davat ho na mesiac, ked na orbite nie je potrebna ziadna montaz, vyhlad obmedzuje len slnko atd. |
|
citace:
citace:
Já tedy v tom článku vidím průměr zrcadla 100m
Zrcadlo o průměru 10 m, nepohyblivé, nedává moc smysl, když bude ve vesmíru plně pohyblivý JWST [upraveno 18.11.2020 16:49]
najvacsi zmysel by podla mna mal opticky interferometer na mesiaci. Mesiac poskytne jednotlivym teleskopom solidne zafixovanie vzajomnej polohy, co je obrovska vyhoda oproti orbitalnym teleskopom.
Pri obycajnom optickom teleskope nevidim moc vyhodu davat ho na mesiac, ked na orbite nie je potrebna ziadna montaz, vyhlad obmedzuje len slnko atd.
Stejně jako na Zemi, nemá jedno velké zrdcadlo valný smysl. Měsíc nemá atmosféru, což je výhoda a zároveň nevýhoda. Dodnes jsou pády meteoritů a mikrometeoritů pro podobné konstrukce hrozbou, která není zanedbatelná a pro takové zařízení bude mít pravděpodobně fatální následky. Částečným řešením by mohlo být zrdcadlo z tekutých kovů. To má ovšem další omezení.
Daleko lepší by bylo použití pole dalekohledů v optickém spektru, které by byly navzájem synchronizovány. Případně i jejich kombinace s infra, gama a možná i radioteleskopy. Tím by vznikl unikátní komplex, navíc jednotlivé komponenty by bylo možné odstavit a opravit i za běhu ostatních. To by sice znamenalo základnu a podpůrnou infrastrukturu, ve výsledku by to ale pomohlo začít se stálou přítomností na Měsíci. Dále, rozvoj takového projektu může trvat roky, není nutné kupovat dokonalé, úžasné, největší a dalšími superlativy obdařené vybavení. Zařízení lze navíc dále přidávat, případně vytvořit několik lokalit, které spolu budou spolupracovat. |
|
citace:
Daleko lepší by bylo použití pole dalekohledů v optickém spektru, které by byly navzájem synchronizovány. ...
ved to je prave interferometer  |
|
citace:
citace:
Daleko lepší by bylo použití pole dalekohledů v optickém spektru, které by byly navzájem synchronizovány. ...
ved to je prave interferometer
jj. Ale nevím, zda tomu tak lze říkat při spojení s prvky umožňující pozorování v dalších oblastech spektra. Znám to pouze pro viditelné světlo. |
|
citace:
citace:
citace:
Daleko lepší by bylo použití pole dalekohledů v optickém spektru, které by byly navzájem synchronizovány. ...
ved to je prave interferometer
jj. Ale nevím, zda tomu tak lze říkat při spojení s prvky umožňující pozorování v dalších oblastech spektra. Znám to pouze pro viditelné světlo.
vola sa to interferometer bez ohladu na vlnovu dlzku. Aj radiove anteny pospajane dokopy sa volaju interferometer |
|
JWST zatím není na oběžné dráze a otázka je, zdali bude správně fungovat. Velmi složité zařízení.
Tento dalekohled bude dle mne jednodušší zařízení. Zástěna před plazmovým větrem musí být. Je to podle mne kvůli hledání tmavých, rychlých objektů mimo SS jako byla třeba:
https://en.wikipedia.org/wiki/%CA%BBOumuamua
Jejich detekce je ze Země spíš dílem náhody. Průlet je krátký. |
|
Teď netuším, o jakém dalekohleu píšeš.Pokud se to týká toho 100m na Měsíci, tak ta jednoduchost je jen v tom obrázku. O nějakém hledání interstelárních objektů sl. soustavy - to snad není myšleno vážně. Dalekohled mířící do jednoho bodu na obloze toho moc nenalezne. Na vyhledávání těchto těles je dnes na zemi několik velmi výkonných
a poměrně velkých zařízení, další jsou na cestě. Jen jim začnou výrazně vadit Starlinky a podobné houfy satelitů. |
|
Máš pravdu, uvědomil jsem si to hned, jakmile to napsal. Spíš by to chtělo přehledový dalekohled SS pro nalezení rychle letících objektů skrz sluneční soustavu a rychlé vyhodnocování.
Je něco na ISS, co by se dalo použít trvale pro sledování oblohy a vyhodnocování? |
|
| ISS je pro něco takového prakticky nepoužitelná- Musel by to být dalekohled s kompletním naváděním na povrchu stanice. Ale jaký by to mělo význam oproti specializovaným přehlídkovým teleskopům na Zemi, které jsou k tomu určeny ? Byla by to proti nim rozměrově naprostá hračka. Chápu, že na kosmonautockém fóru nápady pro dalekohled v kosmu budou stále, ale mna zemi je momentálně pro tyhle účely vybudovaná dost masívní infrastruktura, kterou překonat by znamenalo vypustit na oběžnou dráhu specializovaný telesom minimálně v rozměru JWST a v podobné ceně. Jenže za to se na Zemi těch teleskopů může vybudovat minimálně 5-10 |
|
teleskopy vo vesmire kazdy povazuje za lepsie, pretoze su... vo vesmire
Je velmi male povedomie o schopnostiach sucasnych pozemskych teleskopov s adaptivnou optikou. |
|
| Akákoľvek obývaná stanica je pre vesmírne pozorovania nepoužiteľná - pohyb a životné prejavy personálu tvorí vibrácie, porovnateľné so seingom na Zemi. |
|
Rozumím, ale vzhledem k nízkému albedu ʻOumuamua je problém tato tělesa najít. Atmosféra tlumí světlo z ʻOumuamua.
Máte nějakého favorita? Myslím tím dalekohled.
|
|
Ale není to přeci tak. Extinkce je problém u obzoru, ve výšce přes 30°nad obzorem atmosféra zeslabí o 0,5 mag, ve větší výšce výrazně méně. Nic více z vesmíru navíc nezískáš. Na zemi na sledování podobných těles jsou specializové systémy a observatoře, např. ATLAS, LINEAR, NEAT, LONEOS, Catalina, s automatizovanými systémy vyhledávání a vyhodnocování , vybavené řadou teleskopů od průměru 0,5m do 1,5m, umožnňující vyhledávat objekty do cca 19.- 21. mag. A před dokončením je observatoř Vera C.Rubin, s teleskopem o průměru 8,4 m
Takže : co je potřeba zbudovat ve vesmíru, aby to mělo přínos? |
|
Díky, doma mám jen divadelní kukátko.
Vyjímečně s tebou souhlasím. Spíš je to o vyhodnocovacím software. Protože těch dat bude hodně a mezi hvězdama se ztrácí taková tělesa.
Je to tak? |
|
Nehledal bych v tom problém. Pokud se dá něco detekovat, dá se to i vyhodnotit a zpracovat. Na slabá a vzdálená tělesa lze jít jen hrubou silou - větší sběrnou plochou teleskopu. Protože citlivost detektorů už nemá moc kam vzrůstat. Těch několik procent rezervy v kvantové účinnosti čipů už je pouhý detail.
P.S. : není potřeba se mnou souhlasit - uvedl jsem jen současnou realitu v astronomických pozorováních |
|
citace:
Díky, doma mám jen divadelní kukátko.
Vyjímečně s tebou souhlasím. Spíš je to o vyhodnocovacím software. Protože těch dat bude hodně a mezi hvězdama se ztrácí taková tělesa.
Je to tak?
neviem nakolko sa orientujete v problematike teleskopov, takze len zaklad - hlavny problem atmosfery nie je v utlme, ale v turbulencii (tzv. seeing). Rozostrenie obrazu atmosferickou turbulenciou ma za nasledok, ze uhlove rozlisenie pozemskych teleskopov rastie po priemer zrkadla cca. 30cm, a dalej uz nie. Inak povedane, s 10meteovym pasivnym teleskopom neuvidite viac detailov nez s 30centimetrovym.
Preto sa posielaju teleskopy nad atmosferu, do vesmiru. Nie kvoli utlmu svetla.
V poslednej dobe ale uz dokazu pozemske teleskopy korigovat chvenie atmosfery (tzv. adaptivna optika), a preto pozemsky 8-10m teleskop ma vyrazne lepsi vykon nez napr. HST |
|
citace:
neviem nakolko sa orientujete v problematike teleskopov, takze len zaklad - hlavny problem atmosfery nie je v utlme, ale v turbulencii (tzv. seeing). Rozostrenie obrazu atmosferickou turbulenciou ma za nasledok, ze uhlove rozlisenie pozemskych teleskopov rastie po priemer zrkadla cca. 30cm, a dalej uz nie. Inak povedane, s 10meteovym pasivnym teleskopom neuvidite viac detailov nez s 30centimetrovym.
Preto sa posielaju teleskopy nad atmosferu, do vesmiru. Nie kvoli utlmu svetla.
V poslednej dobe ale uz dokazu pozemske teleskopy korigovat chvenie atmosfery (tzv. adaptivna optika), a preto pozemsky 8-10m teleskop ma vyrazne lepsi vykon nez napr. HST
Já se v nich neorientuji vůbec, ale dovedu si představit interferometr složený z 10Webů například v L2. :-) ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
| Tak platí přesně to , co jsi napsal. Vůbec se v tom neorientuješ. |
|
Oumuamua a Huble/Webb - problém je rovnaký ako s Čeljabinským meteoritom: ďalekohľady sa nedívajú správnym smerom. Veľké ďalekohľady sú proste určené na "produkciu objavov v najvzdialenejších kútoch vesmíru", nie na každodennú "strážnu službu" nad telesami v slnečnej sústave. Je to proste tak... Na dlhú, nudnú a nevzrušujúcu strážnu službu nechce tiež nikto uvoľniť peniaze - "nekouká z toho žádná sláva". Preto tiež oba doteraz zistené medzihviezdne objekty našli v podstate "amatéri".
Ak už by mali byť ďalekohľady niekde ďalej vo vesmíre, tak niekde v bodoch L4 a L5, aby odtiaľ videli "za Slnko". A najmenej dva ďalekohľady zhruba veľkosti HST by sa odtiaľ mali venovať čiste prehliadkovej činnosti na vyhľadávanie a sledovanie malých telies slnečnej sústavy.
[upraveno 20.11.2020 21:05] |
|
citace:
Preto tiež oba doteraz zistené medzihviezdne objekty našli v podstate "amatéri".
Rád bych tě upozornil, že se velmim mýlíš.
1I/ʻOumuamua byl objeven systémem PanSTARRS což je systém 2 speciálních 1,8 m dalekohledů k vyhledávání právě blízkozemních planetek
2I/Borisov -byl objeven na Krymské observatoři optikem a konstruktérem jejich 60cm dalekohledu, speciální konstrukce právě pro objevování těchto těles. Ve vztahu k pozorování a tomuhle objevu je Borisov amatérem, ačkoliv je zaměstnancem Krymské observatoře, jen v jiném oboru, za který je placen
|
|
Preto je to v uvodzovkách .
Borisov je jasný - formálne patrí k technickým pracovníkom hvezdárne a komety objavuje vo voľnom čase. Weryk sa venuje hlavne meteorom... Ani u jedného nespadá ich objav do popisu práce... Holt šťastie praje pripraveným - a pozorným. |
|
Pak si ale myslím, že by bylo potřeba i upřesnit to, že to nejsou náhody, a že na tohle jsou speciální programy observatoře a systémy. V současné době je takřka vše, ať jde o supernovy, asteroidy a i komety objeveno těmi specializovanými systémy a tam už se vůbec neuvádí nějaký objevitel. Protože data z těchto systému zpracovávají a vyhodnocují týmy a je jen náhoda, kde má to štěstí, že zrovna v jeho datech je to těleso. Uvádí se jen jméno systému. Takže PanSTARRS , LINEAR ..... Několik vyjímek je stále u komet, které jsou objeveny astronomickými observatořemi nebo i amatéry, ( ne tedy vyhledávacími systémy ) a tam se uvádí skutečné jméno objevitele. V tomto seznamu poslední dobou dost vyčnívá právě Borisov, který konstruuje speciální přístroje pro detekci a ve volném čase je testuje a pozoruje s nimi , a ten má u svého jména 10 objevů komet. A jedno z těch těles je právě 2I/Borisov
............
Takže se nedá psát, že nejsou peníze na vyhledávání těchto těles- jsou to dost velké projekty za dost peněz a nejsou to žádné malé přístroje ani okrajové programy. . Navíc asi nejvíce automatizované a velmi efektivní a mající na svědomí prakticky všechny objevené blízkozemní asteroidy v poslední době. [upraveno 21.11.2020 00:07] [upraveno 21.11.2020 00:09] |
