Diky, Přesně tak. Jak by jsi jej zasáhl?
Půl roku předtím při priblizeni ke Slunci? Bude proletavat kolem vnitřních planet a rozhoduje i úroveň sluneční činnosti. Já to nevím. Proto se ptám. Takto letěl cerjabinsky meteorit?
citace 21.10.2021 - 20:34 - petrpetr:Diky, Přesně tak. Jak by jsi jej zasáhl?
Půl roku předtím při priblizeni ke Slunci?
Co to má co společného s tím, že se objekt objeví 14 dní před zásahem Země ? Ten obrázek je snad jasný ,trajektorie rakety také. Nebo jsi zase změnil zadání ? A jdeš likvidovat asteroid před tím, než ho objevíš. ?
Já jsem obrázkem odpověděl, nevidím v tom z hlediska nebeské mechaniky problém. Je to zvládnutelné.
Poraď, bude to zásah ze strany?
S touto trajektorii si nevím rady jinak nežli zásah z boku. A 100 připravených pum pro zvýšení pravdepodobnosti.
O celjabinskem meteoritu vím, že letěl po podobne dráze od slunce a nevěděli o něm. Dalekohledy jej nevidely.
Iste že je to stretnutie na križujúcich sa dráhach - koorbitálne stretnutie vyžaduje prípravu roky vopred a veľké deltaV.
Z hľadiska navedenia je to navedenie na nemanévrujúci cieľ.
milantos - ten 16960 je asteroid na dráhe s relatívne vysokým sklonom 17,5° a križujúci rovinu zemskej dráhy v relatívne neveľkej vzdialenosti od Zeme, takže riziko predstavuje len v prípade zmeny dráhy... Aj keď priblíženia sa opakujú celkom často - zhruba v 40 ročných intervaloch (tj v astronomickom merítku veľmi často)
Tá schéma potom znázorňuje niečo iné - pravdepodobne energeticky najvýhodnejšiu dráhu pre prieletovú "snímkovaciu" sondu
Tá je ale zasa blízka až skoro zhodná s dráhou "korekčnej" sondy s náložou.
Velmi dobrý průlet - minimální rychlost. Ideální pro změnu dráhy zpomalením, navíc dlouhodobě sledovaný.
V současnosti představuje největší problém velký asteroid, který přiletí z velmi výstředné dráhy a ze špatného úhlu. Až druhý problém jsou malé asteroidy, které objevíme až na poslední chvíli.
citace 23.10.2021 - 09:36 - Ervé: V současnosti představuje největší problém velký asteroid, který přiletí z velmi výstředné dráhy a ze špatného úhlu. Až druhý problém jsou malé asteroidy, které objevíme až na poslední chvíli.
Pokud přiletí od Slunce, naše šance si ho všimnout se blíží nule, a pokud bude na výstředné kometární dráze (nějaká prastará kometa dávno zbavená veškerých těkavých látek), tak navíc bude svištět jako ďas. Vrcholem by byla retrográdní dráha, pak by srážková rychlost mohla dosahovat až 70 km/s. Hodně blbá kombinace, ale na druhé straně, bylo by to rychlé...
Omlouvám se, šibeniční humor.
Proto nejdůležitější je vyladit starship. Přebytečné tj. a atom pumy na světě jsou.
A vědět o maximu těchto asteroidů co nejpodrobneji. Stále jich chybí najít a popsat drahu tisíce.
Hloupé je, že zkušební zásah by asi neprošel u kecalů. Každý si najde důvod proč nic nedělat.
Preložené návrhy sú nepriateľné, pretože nie sú uhlikovo neutrálne, zahrňujú využitie jadrovej energie a dokonca neekologických vysokoobohatených transuranov a hrubo zasahujú do prirodzených prírodných procesov.
Takže metodu odberu ešte nevybrali? Alebo planuju konštrukciu "univerzalnu" a spôsob zvolia operatívne podľa situácie?
BTW - s odberom vzoriek ešte môže byť iná sranda, pretože asteroid 2016 HO3 rotuje rýchlo - 0,467h, teda niečo cez 28 minút (50-51 otáčok za deň)a podľa nasledujúceho obrázku je za rotačnou barierou (prinajmenšom v jej blízkosti) a mohol by to byť kompaktný balvan s "nadkritickými" otáčkami. To by mohlo spôsobiť nemalé komplikácie pri pokuse o odber...
https://trnava.zoznam.sk/nevidany-vesmirny-ukaz-nad-senicou-meteor-rozziaril-nocnu-oblohu/
Prírodný úkaz, ktorý sa len tak bežne nevidí, ste mohli spozorovať vo štvrtok 13. januára okolo 18,00 hodiny pri česko-slovenských hraniciach. Oblohu na niekoľko sekúnd rozžiaril veľmi jasný meteor bolid. Po vstupe do atmosféry zhorel pri Senici. Informoval o tom Česká astronomická spoločnosť.
... rozměrově i konstrukčně to zřejmě odpovídá hornímu stupni indické rakety PSLV-C37 (průměr 2,5-2,8m, vinutý kompozit světlé barvy), nebo doplňkovému urychlovacímu stupni téže rakety ...
