|
Podle tohoto nového panaromatu složeného ze snímků NavCam to vypadá, že se Curiosity po Novém roce opět dala do pohybu, a pokračuje směrem na jih, čili vzhůru po svahu Aeolis Mons. Časem polohu upřesním mapkou až JPL aktualizuje GIS data pohybu roveru.
[upraveno 3.1.2022 21:30] |
|
Jak již jsem zmínil na základě předchozího obrázku, tak Curiosity se opravdu vydala poprvé v tomto roce na další cestu. V noci z 2.1 na 3.1.2021 UTC se přesunula se na nové místo, které je od „vánoční“ polohy vzdálené 26 m jihozápadně. Rover při této cestě ujel vzdálenost necelých 31 m a zdolal převýšení necelé 4 m.
 Velká mapa  Velká mapa
[upraveno 5.1.2022 01:28] |
|
Curiosity popojela 3347. sol o dalších 14 m. Ze své pozice má rover díky stoupajícímu a členitému terénu velmi omezený výhled. A i když se podíváme na snímky HiRISE je trochu obtížné se vytvořit představu, v jakém terénu se rover vlastně pohybuje, proto sem dávám 3D pohled na nejbližší okolí roveru. 3D je vytvořený z oblasti přibližně 3x5 km, takže na obzoru nejspíše vzdálenější útvary terénu chybí.
Podle tohoto blogu teď Curiosity zamíří do průsmyku mezi dvěma nejbližšími kopci a u toho pravého nejspíš zajede až k jeho stěně, podobně jako tomu bylo v soutěsce Maria Gordon. Pak bude pokračovat údolím Gediz Vallis, na jehož jižním okraji se nyní pohybuje, stále směrem k vrcholu. Pro plánovače je obtížné vytyčit vhodnou trasu, protože rover se začíná pohybovat v těžkém terénu a plánovači musí brát ohled na stav kol roveru a nemohou si dovolit projet obtížnější trasu, kterou by „zdravý“ rover zvládl bez problémů. |
|
Zatímco Perseverance musí zůstat na místě, dokud se nevyřeší problém se spadlými kamínky do příruby vstupního otvoru karuselu pro příjem vzorků, Curiosity pokračuje ve stoupání po úpatí Aeolis Mons. 7.1.2022 UTC (sol 3 349) popojela od své předchozí pozice dalších 40 m jižním směrem.
Roveru, který se nyní pohybuje v dalším mapovém kvadrantu se jménem Roraima, se odkryl pohled na několik nízkých hřebenů. Jeden z nich se vydá prozkoumat. Zejména bude zjišťovat jeho složení a jeho původ. Kromě toho bude provádět obvyklá měření DAN, REMS a RAD.
 |
|
Jak již víme, před několika soly Curiosity vjela do dalšího kvadrantu, který dostal jméno Roraima. Tento kvadrant byl pojmenován po nejsevernějším státě Brazílie, ve kterém se nachází pohoří Serra de Pacaraima s nejvyšší horou Monte Roraima, která patří mezi stolové hory.
Je to v pořadí již 14. mapový kvadrant, kterým rover projíždí a připomeňme si tedy názvy všech kvadrantů, které dosud Curiosity při svém putování navštívila: Yellowknife, Mawson, Coeymans, Kimberley, Hannover, Shoshone, Arlee, Windhoek, Bar Harbor, Kuruman, Biwabik, Torridon, Nontron a naposledy Roraima.
Mapové kvadranty v případě Curiosity mají rozměry 0,025°×0,025° a ve válcové projekci mapy jsou to čtverce. Číslovány jsou po řadách, každá řada obsahuje 14 kvadrantů. Kvadrant s číslem 1 má souřadnice levého horního rohu 137.225°E, 4.500°S. Kvadranty, kterými Curiosity projíždí, dostávají jména a jsou pojmenované po nějakém místě na Zemi.
  |
|
| Po Perseverance má neplánovanou zastávku i rover Curiosity. Při pravidelné kontrole stavu kol kamerou MAHLI umístěné na přístrojové hlavě robotického ramene, se pohyb ramene nečekaně zastavil. Inženýři JPL pracují na odstranění problému a zjišťují co bylo příčinou zastavení pohybu manipulátoru. S tím zřejmě i souvisí to, že v sol 3 351 rover ujel vzdálenost zhruba metr. Nejspíš šlo pouze o technické popojetí při kontrole kol roveru. |
|
Já věděl, že to sem nemám psát o té robotické ruce  Přece jenom to byla informace pár solů stará a nejspíš to nebylo ani nic vážného, protože Curiosity se opět vydala na cestu a v sol 3353 vyrazila západním směrem. |
|
Regionální prachová bouře, která zasáhla InSight se nejspíš projevila i v kráteru Gale, protože z místa Curiosity už není severní val kráteru tak dobře vidět, jako ještě před několika soly.
  |
|
Po včerejší (sol 3353) delší jízdě o délce 25 m dnes (sol 3354) Curiosity popojela pouze o 1,1 m. Snaží se totiž dostat co nejblíž ke skalní vrstevnaté římse, kterou nazvali Prow, tak aby byla v dosahu robotického ramene. Curiosity tak čeká ještě několik takových malých opatrných krůčků, dokud nebude rover v požadované vzdálenosti od římsy. Zdejší lokalita je určitě pro geology opravdovou lahůdkou a pro nás negeology alespoň pastvou pro oči.
K obrázkům přikládám ještě i mapku, na které je aktuální poloha roveru místo puntíku vyznačená obdélníčkem, aby bylo poznat, jak je rover orientovaný. Pro rozpoznání, kde je předek roveru má zadní část malý černý „ocásek“ (MMRTG). Velikost značky je asi 1,5x větší než by na mapě byl skutečný rover.
 
   [upraveno 12.1.2022 22:43] |
|
Další z řady pěkných panoramat, které vytvořil Jan van Driel ze snímků NavCam.
3356. sol ukončila Curiosity prohlídku skalní římsy Prow a přesunula se o 29 m jihovýchodním směrem, kde se zastavila u další vystouplé vrstevnaté podložní vrstvy. Prow najdeme na obrázku úplně vpravo pod kopcem. |
|
| Je možné, že Curiosity našla „uhlíkovou stopu“ pradávného života . V přírodě se vyskytují dva stabilní izotopy uhlíku ¹²C a ¹³C. Na Zemi jsou v poměru přibližně 99:1. Chemické procesy například při metabolismu nebo fotosyntéze organismů upřednostňují chemické vazby s lehčím uhlíkem ¹²C. Proto když se v pozemských horninách najde zvýšený obsah uhlíku ¹²C, tak je to obvykle spojeno s výskytem živých organismů v odpovídajícím geologickém období, ze kterého hornina pochází. A na něco podobného narazila i Curiosity. Většina vzorků z pěti různých míst analyzovaných laserovým spektrometrem TLS vykazuje zvýšený výskyt uhlíku ¹²C v porovnání např. s atmosférou Marsu nebo meteority. A jak to už u podobných objevů bývá, ve hře je i nebiologické vysvětlení zvýšeného výskytu ¹²C. Takže na verdikt, jestli na Marsu kdysi byl nebo nebyl život, si musíme stále počkat. |
|
| Curiosity a Persy jsou pořád jen jednoduché roboty. Potřebujeme pilotované výpravy, aby udělalaly pořádný výzkum. problémy s hloupým vysypáním vzorku z vrtáku jsou toho důkazem. Astronautovi by to trvalo pár sekund. |
|
Poloha Curiosity (sol 3359) po přiblížení k cíli, který dostal jméno Panari. Je to odkryté podloží tenkých vrstev sedimentů, ke kterému se Curiosity snaží dostat tak, aby bylo v dosahu robotického ramene. Z tohoto místa bylo vytvořeno předchozí panorama.
 
U mapek Curiosity jsem trochu zvětšil měřítko, aby byly podrobnější a značka polohy roveru již zhruba odpovídá i velikosti roveru. Na šířku okraje značky odpovídají rozchodu středních kol.
[upraveno 19.1.2022 03:11] |
|
Po prohlídce cíle Panari se Curiosity v sol 3363 vrátila o 17 m zpět k římse Prow a zaparkovala tentokrát u jejího středu. Prow je tvořena výraznými tenkými vrstvami sedimentů. V plánu je použití zejména ChemCam LIBS pro analýzu její horní části.
 |
|
K římse Prow se Curiosity dojet nepodařilo tak, aby římsa byla v dosahu robotické paže. Malý kousek, který k římse zbýval, znamenalo vyjet po navátém písku. Jenže se to nepovedlo. Curiosity prokluzovala kola a sklouzávala do pravé strany. To je dobře vidět na snímku hlavně u pravého kola. Průzkum této části římsy byl tedy ukončený a Curiosity bude pokračovat k dalšímu cíli.
  |
|
Snímky, ze kterých je složena tato mozaika, jsou sice staršího data, ale mozaika byla vytvořena až nyní. Snímky mozaiky pocházejí ze solů 2711 a 2712, když Curiosity parkovala na vyvýšeném místě Greenheugh Pediment. V popředí je vidět vrt, který dostal jméno Edinburgh.
 |
|
Curiosity zatím popojíždí poblíž římsy Prow tvořené tenkými vrstvami sedimentů. Ta je pro geology velice lákavá, ale ani po několika pokusech se roveru nepodařilo k římse dostat na vzdálenost dosahu robotického ramene, aby bylo možné udělat podrobnější analýzu. V tomto případě se však Mars zachoval milosrdně a nabídl Curiosity veliký úlomek římsy, o kterém geologové i vědí, ze kterého místa římsy odpadl. Curiosity se nyní zaměří na průzkum tohoto cíle.
 
 |
|
Včera 7.2.2022 / sol 3379 ukončila Curiosity průzkum římsy Prow a podnikla jednu ze svých delších jízd za poslední dobu. Sjela zpět 76,5 m směrem na sever a obhlíží terén, kudy by mohla vyjet na Greenheugh Pediment. Jedna z možných cest je sedlo 87 m severozápadně od současné polohy roveru. Až bude nahoře, můžeme se nejspíš těšit na pěkný výhled na severní část kráteru Gale. Pokud tedy počasí dovolí.
 
K mapkám přikládám ještě panoramatickou mozaiku ze současné polohy Curiosity. Autorem těchto zdařilých panoramat, která sem dávám, je Jan van Driel z umsf.
[upraveno 8.2.2022 21:21] |
|
https://twitter.com/MarsCuriosity/status/1491486278851776515 |
|
fuha, to uz je desat rokov?
Myslel som, ze kusky medzi krajnymi vyztuhami kolesa okrem stredovej obruce uz davno vypadaju... teda pred desiatimi rokmi...
|
|
To je ale jeden z těch spíš "hezčích" obrázků. Na jiných to vypadá trochu strašidelněji.
  |
|
| Tak to je strasidelnejsie, lebo tu chybaju aj priecky... tie som naopak dufal, ze preziju... a ony su ochotne sa ustrihnut hned na hrane stredovej obruce. |
|
citace 10.2.2022 - 08:57 - Martin Jediny:
Tak to je strasidelnejsie, lebo tu chybaju aj priecky... tie som naopak dufal, ze preziju... a ony su ochotne sa ustrihnut hned na hrane stredovej obruce.
Nejvíce poškozená jsou ta prostřední kola, hlavně to na levé straně, ale v JPL je stav kol nechává „relativně v klidu“ a ani si nemyslí, že poškození kol by mělo tím, co ukončí misi. Curiosity jezdí opatrněji, což znamená, že na nebezpečném terénu pro kola jezdí pomaleji. Na to jí i upravili sw a je to asi i náročnější i pro plánovače jízd, aby se vyhýbali větším a ostřejším kamenům, pokud to jde. Když ale bude nejhůř, a některé z kol praskne, tak mají už vyzkoušený plán co s tím. Záměrným najížděním na vhodný kámen kolo ještě více rozlámou. Tím by se měl odloupnout vnitřek kola a zůstane jenom vnější ráfek o šířce 1/3, který je pevnější než zbytek kola a na kole zůstanou ještě i odometrické značky. S takto „opraveným“ kolem by pak Curiosity pokračovala v jízdě.
 |
|
Vdaka za vysvetlenie. Prezili 10 rokov a nabehali spustu kilometrov, co by iny za to dali...
Ale jak pozeram na odometricke znacky, tak z JPL im ostanu len tri bodky...
|
|
Curiosity je na cestě na plošinu Greenheugh Pediment. Pro dnešní ranní jízdu (ranní podle UTC / sol 3383) připravil tým plánovaček roveru Curiosity délku trasy trochu kratší - 24,9 m, než byly trasy dva předešlé soly (54 a 77 m), kde se Curiosity pohybovala ve známém terénu, který si už projela při cestě k římse Prow. Do sedla jí ještě zbývá přímou čarou ještě 23 m. Během zastávek provádí snímkování kamerami MastCam a ChemCam a analýzu hornin pomocí ChemCam a APXS.
Kromě obvyklé topografické mapky se ještě dávám mapu sklonu terénu, ze které lze trochu odhadnout, kudy by mohly vést další možné trasy Curiosity nebo kam vjet nemůže, protože je limitovaná sklonem terénu do 30°. Už jsem sem podobnou mapku kdysi dával, proto jenom připomenu, že na mapě je barevně odlišen sklon terénu a místo vrstevnic jsou na mapě izolinie sklonu terénu s intervalem 5°. Místo elevací u jednotlivých pozic roveru je uveden celkový náklon roveru v místě, kde zrovna zaparkoval.
 
Z téhle druhé mapky je i patrný jeden z důvodů, proč modely DTM ze snímků HiRISE nemohou sloužit pro přesné plánování jízd. Týká se to pozice roveru při solu 3324 v soutěsce Maria Gordon, kde parkoval se sklonem 18°, ačkoliv je toto místo už hodně v červené oblasti, kde mapa ukazuje sklon 40°. Je to proto, že rover zaparkoval těsně u skalní stěny, která je trochu převislá a terén pod převisem kamera HiRISE už nevidí, takže i DTM nedá pro toto místo skutečné hodnoty sklonu a elevace terénu.
[upraveno 12.2.2022 00:38] |
|
Curiosity pomalu, ale vytrvale postupuje vzhůru na Greenheugh Pediment. Za včerejší sol 3387 popojela 13 m. Na každé své zastávce, která obvykle trvá kolem 3 solů, analyzuje horniny pomocí ChemCam LIBS a APXS a pořizuje snímky okolí. Jeden z nich tady přikládám. Je složený ze dvou snímků NavCam-L, které byly pořízené 14.2.2022 04:28 UTC / 3386 12:14 LMST.
 |
|
Několik zajímavých obrázků z MAHLI, které Curiosity pořídila včera 24.02.2022 15:13 UTC / 3396 16:17 LMST.
 
A pak, že na Marsu nic neroste  |
|
Včera (sol 3397) Curiosity opět popojela, a dá se říct, že je již na Greenheugh Pediment, kde by měla strávit až několik měsíců.
Ještě jednou vykrystalizovaná struktura z předchozích obrázků, ale ve 3D
https://twitter.com/i/status/1497336806991437826
|
|
Panorama z mozaiky snímků navigační kamery NavCam-R, které sestavil Jan van Driel z fóra UMSF. Snímky mozaiky byly pořízené včera (sol 3403). Na snímcích je vidět, že atmosféra v oblasti kráteru Gale se po prachové bouři již docela pročistila a opět začíná být dobře viditelný severní val kráteru.
 |
|
Odběr vzorků, které provádí Perseverance je hodně sledovaný, ale nemělo by se zapomínat ani na Curiosity. Jestli jsem to dobře spočítal, tak již analyzovala materiál z 34 vrtů + 6 analýz pískového materiálu. Zde je seznam odběrových míst a číslo solu, kdy byl vrt provedený.
John Klein (182), Cumberland (279), Windjana (621), Confidence Hills (759), Mojave2 (882), Telegraph Peak (908), Buckskin (1060), BigSky (1119), Greenhorn (1137), Lubango (1320), Okoruso (1332), Oudam (1361), Marimba (1422), Quela (1464), Sebina (1495), Duluth (2057), Stoer (2136), Highfield (2224), Rock Hall (2261), Aberlady (2370), Kilmarie (2384), Glen Etive (2486), Geln Etive 2 (2527), Hutton (2668), Edinburgh (2711), Glasgow (2754), Marry Anning (2839), Marry Anning3 (2872), Groken (2914), Nontron (3064), Bardou (3094), Pontours (3170), Maria Gordon (3224), Zechstein (3292)
 
[upraveno 14.3.2022 22:38] |
