|
Pohled kamerou WATSON do mezery mezi otočnou a pevnou částí karuselu pro příjem vzorků. Tentokrát se snad už konečně podařilo kamínků zbavit. Mezera vypadá čistá. Krátká jízda s vycouváním do svahu tedy pomohla k vypadnutí kamínků, tak jak v JPL předpokládali. Snímek byl pořízený v sol 300 16:46:53 LMST (23.01.2022 23:22:39 UTC).
 |
|
Většinou jsme viděli snímky, kde vrtačka má připevněný vrták. Většinou je to vrták pro odběr jádrových vzorků, jako je na snímku. Na včerejších snímcích ze solu 332 je však vidět vrtačka, ze které je vrták sundaný. Nejspíš došlo ke zkoušce funkčnosti karuselu po zbavení se kamínků.
  |
|
Po krátkém terénním pojíždění, kdy Perseverance záměrně najížděla na větší kameny, aby došlo k většímu náklonu roveru, a tak se zbavila kamínků uvízlými v karuselu, se Perseverance v sol 333 vrátila zpět ke kamenu Issole. Z něho by se měla pokusit odebrat další vzorek.
 
  |
|
| Krátký blog popisující dění minulých dní. Potvrzuje, že kamínky jsou opravdu pryč a rover se vrací do normálního pracovního režimu. |
|
Perseverance opět trochu změnila polohu. V sol 335 ~13:10 LMST (28.01.2022 ~23:00) popojela celkem 9 m a u Issole teď stojí z druhé strany oproti poloze při předcházejícím odběru vzorků. Rover teď stojí téměř rovně - pitch: 0,69°, roll: 0,46°. Helikoptéra je zatím stále na pozici 18. Vzdálenost k ní je 538,4 m a azimut 66,5°.
  |
|
Dnes v ranních hodinách Perseverance úspěšně odebrala další vzorek z kamene Issole a i uzavřela pouzdro se vzorkem. K odběru vzorku došlo 337. sol přibližně v 15:00 LMST (31.01.2022 02:10 UTC), čas případně ještě upřesním. Teď už by snad nemuselo nic bránit tomu, aby se rover vydal na další cestu.
  
|
|
| Po dokončení odběru vzorků z kamene Issole, kde se rover neplánovaně zastavil již na 52 solů, se rover nyní vydá na další cestu (doufejme, že se neobjeví další problém) k Západní deltě. Tvrdí, že pojedou velmi rychle, protože delty chtějí dosáhnout v co nejkratším možném čase. Tak uvidíme, jak rychle to zvládnou. Rover teď vyjede na hřeben Artuby, a pak bude pokračovat v cestě po stejné trase, kterou přijel do lokality Jižní Séítah. Zatím se rozhodují, jestli provedou další odběr vzorku z kamene Roubion, kde se odběr úplně prvního vzorku nezdařil, a v plánu po cestě jsou ještě dvě kandidátská místa pro použití vrtačky. Z místa přistání pak bude rover pokračovat na sever, kde projede v blízkosti velkého kráteru (z dvojice velkých kráterů ten východní - mapky jsou asi o dvě stránky příspěvků zpátky), kde uvažují o jeho bližším prozkoumání. Po projetí kolem kráteru by se pak rover měl vydat směrem na západ k lokalitě Three Forks, která je již přímo u hrany delty. |
|
Slíbil jsem upřesnění času odběru třetího vzorku z Issole. Levý snímek, kde je přiložená vrtačka ke kameni, byl pořízen v 337 14:29 LMST (31.01.2022 01:38 UTC). Pravý snímek, kde je již patrný kopeček odvrtaného materiálu je z 337 15:02 LMST (31.01.2022 02:12 UTC). O pět minut později pak proběhla vizuální kontrola odebraného vzorku ve vrtáku. K té dojde vždy bezprostředně, v řádu několika minut, po ukončení vrtání a utržení odvrtaného jádra z vrtaného kamene.
  |
|
Dnes brzy ráno 3.2.2022 v ~5:30 UTC (Sol 340 5:35 LMST) se Perseverance přemístila do nové pozice. Ta leží jihovýchodně ve vzdálenosti 153 m od pozice u kamene Issole. Ještě nejsou k dispozici všechna data a v tomhle okamžiku známe pouze polohu roveru. Je to snad poprvé, kdy je zveřejněna pouze jeho poloha, ale ne trasa, tak snad nezabloudil  . Těch 153 m je přímá vzdálenost, ne délka trasy, a tak je docela možné, že se dnes bude jednat o rekord. Zatím nejdelší ujetá vzdálenost byla v sol 200, kdy rover urazil 169,85 m.
Rover ani nejel po trase, kterou přijel do Séítah Jih. Ta vedla podél hřebenu Artuby v jeho těsné blízkosti. Tahle od ní vede zhruba o 30 m jižněji, kde je rovná pláň.
Mapku se dám, až bude známá trasa.
 [upraveno 3.2.2022 17:59] |
|
Poslední jízda roveru byla opravdu rekordní. Podle dosavadních dat rover během jízdy urazil vzdálenost 238 m, čímž se přehoupnul přes celkovou ujetou vzdálenost 3 km. |
|
Podle těchto obrázků z dnešního rána (4.2.2022 ~5:50 UTC / 341 ~16:00 LMST) je Perseverance opět na cestě. Vypadá to, že rover zamířil severovýchodním směrem, přejel hřeben Artuby a dostal se tak na trasu kterou přijel do Séítah Jih, která vede podél jihovýchodního cípu Séítah. Tato jízda bude asi opět patřit spíš k těm delším, ale tu včerejší nejspíše nepřekoná kvůli složitějšímu terénu.
  |
|
Sice z týmu Perseverance byly zprávy, že lokalitu Séítah opustí rychle, že ale až tak… Ve svém předchozím odhadu jsem se spletl, protože Perseverance opět zdolala rekord, když při své dnešní ranní jízdě urazila 240,73 m. Včera to bylo 237,78 m. Celková ujetá vzdálenost je tak 3 330,78 m.
Omlouvám se za chybný údaj na včerejší mapce. Nějak jsem to zmatlal, vůbec nevím jak se mi to povedlo, ale u popisku polohy roveru je hned za solem údaj o celkové ujeté vzdálenosti. A ten je tam špatně. Má tam být 3090,0 m.
 |
|
Po přejetí do dnešní pozice by již měly být rover a vrtulník v přímé viditelnosti. Na grafu je terénní profil na spojnici rover-vrtulník. Převýšení je počítáno vzhledem k elevaci Perseverance.
 |
|
| Honzo, Mirek Pospíšil sdílel tvou úžasnou mapu, musím ti vyseknout poklonu i poděkování zároveň. |
|
citace 4.2.2022 - 21:17 - Martin Gembec:
Honzo, Mirek Pospíšil sdílel tvou úžasnou mapu, musím ti vyseknout poklonu i poděkování zároveň.
Martine, díky za uznání, cením si toho. Ale já jsem až úplně ten malinký poslední v řadě, který jenom pro mapku použil dostupná data. Přede mnou je celá řada těch velkých, kteří odvedli úžasnou práci a patří jim za to veliké poděkování. A pokud to vezmu popořadě, a určitě na spoustu dalších zapomenu, tak jsou to především týmy, které zpracovaly mapy MOLA, které jsou dnes referenčními mapami souřadného systému a výškových stupnic Marsu, týmy ESA kolem kamery HRSC, týmy kamer CTX a HiRISE, týmy lidí z MSSS a USGS, kteří vytvořili přesně georeferencovanou mozaiku snímků HiRISE kráterů Jezero a Gale a jejich DTM modely za pomoci dat MOLA a snímků HRSC a CTX, a pak týmy z JPL kolem roverů, které zveřejňují získaná data. Já jsem jenom použil výsledky jejich práce a sestavil z toho všeho malou mapku, doufaje, že práci těch přede mnou jsem moc nezvrtal, což moc velkou práci naopak nedá.
Ty mapky, co sem dávám, jsou samozřejmě k volnému použití, pokud se někomu budou hodit.
|
|
Dám se ještě jednu mapku, která souvisí s dlouho očekávaným 19. letem vrtulníčku. Pokud mi to vyšlo správně, tak na mapce jsou vyznačené oblasti, kde anténa vrtulníčku, který je teď na pozici 18, přímo vidí anténu roveru pro komunikaci s vrtulníčkem. Při poslední jízdě rover do této oblasti vjel a pokud udělá další takhle dlouhou jízdu, tak z té oblasti zase vyjede. Je tedy možné, že k 19. letu dojde někdy v brzké době, protože z hlediska komunikace mezi roverem a vrtulníkem už lepší podmínky asi nebudou.
Vycházel jsem z toho, že pata antény vrtulníčku je ve výšce 0,48 m. Přesnou polohu antény na roveru jsem nenašel, ale z obrázků mi vychází kolem 1,49 m.
[upraveno 5.2.2022 06:12] |
|
Pár snímků z dnešního rána, na kterých jsou dobře vidět staré stopy roveru z cesty do Séítah Jih. Rover dnes opět trochu popojel, ale nijak daleko. Zatím poslední snímek (ten pravý) je z 5.2.2022 5:01 UTC / 342 14:34 LMST. Jsou na něm vidět staré příčné stopy, které by měly pocházet ze solu 175. Rover je tedy jenom kousek od včerejší pozice.
  |
|
Dnešní (sol 342) jízda Perseverance byla opravdu krátká. Popojela pouhých 12,8 m jihovýchodním směrem. Nyní stojí zhruba v polovině vzdálenosti mezi pozicemi v solech 173 a 175. Je orientovaná směrem na jihovýchod (yaw=153°) a s velkým náklonem na levý bok (roll= −12,3°).
  |
|
Jenom pro zajímavost takové srovnání, co vidí nyní zaparkovaný rover před sebou kamerou HazCam a jak to vidí z oběžné dráhy MRO kamerou HiRISE.
 |
|
Dnes Perseverance opět trochu popojela a vyjela zpátky na hřeben Artuby, odkud pochází i tato mozaika složená ze čtyř snímků NavCam-L, které byly pořízené dnes ráno 6.2.2022 05:47 UTC / 343 14:40 LMST. Zkusil jsem obyčejný starý MS-ICE a tohle je výsledek.
NASA JPL také potvrdila rekord v ujeté vzdálenosti během jedné jízdy roverů. První padl v sol 340, druhý při solu 341. Na tomto tveetu uvádí hodnoty 243,3 m a 245,76 m. Jsou to hodnoty zhruba o 5 m větší než jsem uváděl já: 237,78 m a 240,73 m. Trochu problém je ten, že oboje hodnoty pocházejí z JPL. Ta první z tweenu a ta druhá, která zde uvádím, pocházejí z datových souborů JPL. Jsou ke stažení přímo u mapky ve formátu GeoJson a obsahují podrobné informace o pozicích roveru, elevaci, orientaci atd. Na stejnou nesrovnalost narazíme i u vrtulníčku, kde se opět liší hodnoty uvedené v letovém deníku a v datových souborech někdy o několik metrů. |
|
| Pro zájemce data o všech waypointech roveru a helikoptéry do solu 342. Jsou to data JPL převedená z formátu GeoJson do formátu csv: rover, helikoptéra. |
|
citace:
NASA JPL také potvrdila rekord v ujeté vzdálenosti během jedné jízdy roverů. První padl v sol 340, druhý při solu 341. Na tomto tveetu uvádí hodnoty 243,3 m a 245,76 m. Jsou to hodnoty zhruba o 5 m větší než jsem uváděl já: 237,78 m a 240,73 m. Trochu problém je ten, že oboje hodnoty pocházejí z JPL. Ta první z tweenu a ta druhá, která zde uvádím, pocházejí z datových souborů JPL. Jsou ke stažení přímo u mapky ve formátu GeoJson a obsahují podrobné informace o pozicích roveru, elevaci, orientaci atd. Na stejnou nesrovnalost narazíme i u vrtulníčku, kde se opět liší hodnoty uvedené v letovém deníku a v datových souborech někdy o několik metrů.
Nerní to způsobené tím, že větší hodnoty jsou z odometru? Menší pak reálná vzdálenost po odečtení prokluzu? |
|
citace 7.2.2022 - 06:56 - Ervé:
Nerní to způsobené tím, že větší hodnoty jsou z odometru? Menší pak reálná vzdálenost po odečtení prokluzu?
Ano, to je logické vysvětlení, že rozdílné hodnoty pocházejí z různých odometrií. Pokud ale použijeme hodnoty o ujeté vzdálenosti, které byly uvedeny v tom tweetu, tak dostaneme zhruba i o deset metrů delší ujetou celkovou vzdálenost, a tato hodnota nebude konzistentní s celkovou ujetou vzdáleností, kterou mají například uvedenou u mapky. Ta používá stejná data, jaká jsem tady uváděl, a zobrazuje i stejnou délku posledních dvou rekordních jízd. Určitě se o délce rekordních jízd zmíní v některém z dalších blogů, tak snad pak budeme vědět víc, jak to s těmi vzdálenostmi je.
Podle dnešních snímků to vypadá, že rover se od poslední krátké jízdy v sol 344 nepohnul a stále zůstává, na stejné pozici, jako předešlý sol 343, kdy absolvoval krátkou jízdu o délce 19,2 m a vyjel až téměř na hřeben Artuby, kde se zastavil před malým skalním výchozem. Zatím ale nejsou informace o tom, jestli důvodem delší zastávky a vyjetí na Artuby, je odběr vzorku z výchozu nebo jestli řeší vrtulník.
Pohled východním směrem na jižní cíp Séítah, kam dále bude směřovat rover. Po objetí výběžku se vydá severním směrem k místu přetání. (na levou stranu do kopce).
 |
|
I dnešní sol 345 zůstala Perseverance zaparkovaná na stejném místě, na které popojela 343. sol. Po včerejším zdánlivém nicnedělání se dnes stal předmětem jejího zájmu malý výchoz, před kterým stojí. Levý snímek byl pořízený dnes ráno 8.2.2022 06:52 UTC / 345 14:26 LMST levou kamerou HazCam A, druhý snímek kamerou SHERLOC WATSON o asi minutu později.
  |
|
Vybrána raketka ,co dopraví vzorky z Marsu na orbitu s pomocí mise Sample Mars Return.
https://spacenews.com/lockheed-martin-wins-contract-to-build-rocket-for-mars-sample-return/
Na mars ji dopraví co?
Ariane 5 má nosnost?
Další eu rakety budou kdy?
|
|
Dnes vrtulník vykonal svůj dlouho očekávaný 19. let. K přeletu z letiště L na letiště E (pokud v plánech nedošlo k nějaké změně) došlo přibližně 8. 2.2022 ~4:25 UTC / 345 ~12:04 LMST.
 
Na druhém snímku jsou dobře vidět staré stopy roveru. Podle plánu měl přistát v jejich těsné blízkosti, poblíž pozice roveru v solu 129. |
|
Aktualizovaná mapka s polohami roveru a helikoptéry po jejím letu č. 19, ke kterému došlo včera 345. sol. Helikoptéra přeletěla z letiště L na letiště E a délka letu byla 61,6 m (GIS data JPL). Podle tweetu NASA JPL trval let 99,98 s. Po tomto letu se vrtulník již hodně přiblížil k hranici celkové délky trasy 4 km, kterou možná zdolá během příštího letu. K dnešním dni nalétal celkem 3905,57 m. Tato vzdálenost je opět podle GIS dat JPL.
 |
|
Včera Perseverance okukovala odkryté podloží kamerou SHERLOC WATSON, ale dnešní 346. sol se rozhodla pro poněkud invazivnější metodu průzkumu. Uvidíme, jestli zůstane pouze u tohoto výbrusu nebo se rozhodnou odebrat jádrový vzorek. To by pak znamenalo trochu delší zastávku na tomto místě, protože na porovnání se odebírají vzorky v párech.
 
  |
|
Perseverance zůstane u skalního výchozu, u kterého parkuje, zřejmě až do konce týdne. Výchoz dostal jméno Rimplas. V plánu je udělat ještě jeden, v celkovém pořadí již 6. výbrus. Pokud tedy geology něco zajímavého v dalším výbrusu nezaujme do té míry, že by se rozhodli udělat do kamene „díru“, měla by se poté Perseverance vydat na další cestu.
Pokud jsem si myslel, že nový blog o současných aktivitách Perseverance vnese trochu více světla, jak je to s těmi ujetými rekordními vzdálenostmi při solech 340 a 341, tak jsem se zmýlil. Je to spíš naopak. Jenom připomenu, o co jde. V tweetu uvádějí ujeté vzdálenosti 243,3 m a 245,76 m. Naproti tomu v geojson datech jsou hodnoty 237,78 m a 240,73 m, což je export dat z rozsáhlejších dat pravděpodobně z PDS, který není udělaný jenom pro tu mapku JPL, protože naprostou většinu údajů v těchto datech mapka vůbec nepoužívá. Tyto vzdálenosti zobrazuje i mapka JPL, pokud si myší najedeme na trasu a koresponduje to i s celkovou ujetou vzdáleností v záhlaví mapky. V uvedeném blogu se již však ta větší hodnota vůbec nezmiňuje. Jako rekord se uvádí ta menší hodnota 243,3 m pro sol 340, ačkoliv trasa v následujícím solu 341 byla delší, což mi tvrdí i GIS, když ho nechám spočítat délku zmíněných tras. To, že se jedná o rekordní ujetou vzdálenost v jednom solu je jisté, ale jaká je přesná délka ujeté trasy zůstává zatím v mlze.
Pro zájemce ještě přikládám podrobnější data letů vrtulníku z uvedených datových souborů, kde bohužel také vzdálenosti neodpovídají vzdálenostem uvedenými ve flight logu. |
|
I vrtulníček létá do kopce a z kopce. Létá několik metrů nad zemí, ale současně musí zdolat i převýšení terénu. Na grafu je profil terénu podél trasy vrtulníku. Na grafu je vidět, že některé body přistávacích míst vrtulníku jsou nepatrně posunuté vzhledem čáře profilu terénu. Důvod je ten, že polohy vrtulníku pocházejí z dat JPL, kde je elevace přesně změřená. Naproti tomu profil terénu je z DTM modelu snímků HiRISE, kde se nepřesnost v elevaci pohybuje v desítkách cm. Většinou ale není horší než 10-20 cm.
Největší převýšení terénu musel vrtulník překonat při letu č.11, kdy přistávací místo bylo 8,3 m výš než startovací. Naopak nejvíce z kopce letěl při svém nejdelším letu č. 9 (631,8 m), kdy přistávací místo bylo položené o 10,5 m níž oproti tomu odkud startoval.
 |
