V blogu avizovaný 6. výbrus se nakonec neukonal, a tak skalní výchoz Rimplas skončil po setkání s Perseverance jenom s jednou odřeninou. 350. sol krátce před 14. hodinou LMST se rover vydal opět na kratší cestu, která podle snímků z NavCam trvala necelou hodinu. Na novém místě Perseverance strávila i 351. sol, ale naštěstí to vypadá, že nemá v dosahu žádný kámen, do kterého by se mohla pustit, tak snad brzy zase popojede.
Přikládám ještě obrázek složený ze čtyř snímků z NavCam-R, na kterém je pohled směrem k lokalitě Séítah Jih a dva snímky z cesty z kamer NavCam-L. Na snímcích jsou dobře viditelné staré stopy z cesty do Séítah Jih (sol 171).
Tak malá oprava. Podle těchto snímků ze solu 351, se zdá, že Perseverance nezůstala stát, ale i 351. sol se dala do pohybu. Omlouvám se za chybnou informaci.
Teď už má Perseverance skoro za sebou 352. sol (právě je 17:49 LMST) a jestli jela i dnes, tak už může být od poslední pozice hodně daleko.
Snímek z dnešní pozice roveru. Snímky z mozaiky byly pořízeny dnes 15.2.2022 ~12:42 UTC / Sol 352 ~15:37 LMST. Je to pohled jižním směrem na jižní výběžek Séítah. Perseverance ho již tedy objela a je na cestě na sever.
Tak Perseverance opravdu výrazně popojela. Byla na cestě všechny tři poslední soly (350, 351, 352). Bohužel data JPL jsou tentokrát neúplná a chybějí v nich waypointy za soly 350 a 351, takže jsem je musel dopočítat ze zbývajících dat. Pokud ale ta zbývající data jsou správná, tak v sol 351 pokořila další rekord, když za jeden sol ujela vzdálenost 313,8 m (podle GIS dat JPL v souborech geojson).
Dvě bílé čárkované čáry na mapce ukazují vzdálenost a azimut k vrtulníku a k místu přistání.
I dnes se Perseverance vydala na cestu. Stále jede ve svých stopách směrem k místu přistání. Přesná pozice místa, kde "přespí" ještě není známa, ale měla by ležet asi 25 m severně od solu 134. Z této dnešní jízdy pochází i následující obrázek. Od poslední pozice vystoupala přibližně 7 m, ale i to stačilo, aby se jí otevřel lepší výhled na kráter Jezero.
Ještě sem dám jeden obrázek z dnešní pozice Perseverance. Je to pohled proti slunci směrem k údolí Neretva. Dobře je vidět hrana delty i kopec Kodiak. O trochu ní po levé straně je pak lokalita Séítah Jih s dobře viditelným hřebenem Artuby.
Včerejší jízda (sol 253) Perseverance rekordní sice nebyla, ale patřila k těm delším - 212,4 m. Vzdušnou čarou zbývá k vrtulníku 259 m, reálně v terénu je to kolem 300 m. Takže buď jednu rekordní jízdu nebo dvě středně dlouhé a Perseverance bude na letišti E. Skoro to vypadá, jako kdyby chtěla být u Ingenuity do pátku, aby spolu mohly oslavit 1. rok na Marsu.
Jestli data, podle kterých dělám mapku jsou správná, tak Perseverance již překonala vzdálenost 4 km. V posledních datech s waypointy byl trochu zmatek, stačí se podívat na mapku roveru, kde je nejenom chybná celková ujetá vzdálenost, ale jsou tam zdvojené soly a některé chybí. Např. sol 351 je na mapce dvakrát, jednou správně a jednou místo solu 350. Naštěstí jsem si před nedávnem začal dělat archiv dat po jednotlivých jízdách, takže jsem to mohl dát dohromady.
K (mimo jiné) dvěma posledním obrázkům: Velice se mi líbí tyto záběry plné stínů a hloubky. Připadá mi, že zprostředkovávají běžný, trochu všední, ale o to působivější pohled na Mars mnohem lépe, než občas poněkud rigidní panoramata.
Pohled stejným směrem, jako včera, ale z jiného místa. Perseverance opět projela dlouhý úsek cesty a měla by se nacházet severně od pozice, kde byla sol 130. Pokud stále pojede ve svých stopách, tak do setkání s Ingenuity na letišti E jí zbývá přibližně ~90 m. Jestli se tedy nesemele něco nečekaného, tak zítra bychom měli na obrázku vidět vrtulník.
Dnes je tomu právě rok, kdy Perseverance přistála na povrchu Marsu. K napínavému přistání došlo ve čtvrtek 18.2.2021 ve večerních hodinách. První kontakt s povrchem Marsu byl zaznamenán ve 20:55:29.5 UTC / 16:04:44.2 LMST a o chvilku později, ve 20:55:31.0 UTC / 16:04:45.7 LMST, pak došlo k odseknutí nosných lan od sestupového stupně Skycrane, čímž bylo přistání úspěšně dokončeno. V dnešní okamžik prvního výročí bude Perseverance trávit na Marsu již 355 solů, 5 hodin, 37 minut a 12 sekund marsovského času a spolu s Ingenuity ho oslaví ve 21:41:57 LMST.
Online přenos k tomuto výroční začne ve 22:00 CET
proto si zatím připomeňme, jak to všechno proběhlo, a mnohá místa, která na videu vidíme ze sestupové kamery jsou nám dnes již důvěrně známá, díky úžasným snímkům, které nám Perseverance z Marsu posílá
Perseverance dnes (sol 355) opět uskutečnila jednu ze svých dlouhých jízd, když od včerejší pozice ujela 267,7 m, a překonala tak celkovou vzdálenost 4,5 km. Mapka JPL ukazuje celkovou vzdálenost menší. Důvod je ten, že z nějakého důvodu stále ještě nezapočítali do celkové ujeté vzdálenosti jízdy za soly 350 a 351, kdy rover urazil 92,4 a 313,8 m, když objížděl jihovýchodní výběžek Séítah. Na mapce se i poloha roveru v solu 350 zobrazuje jako sol 351, takže tam mají 351. sol 2x na různých a hodně vzdálených místech.
U vrtulníku se Perseverance nezastavila, alespoň ne nadlouho. Podle trasy projela přes letiště E a vrtulník minula ve vzdálenosti ~29 m. Pokračovala dále k místu přistání, ke kterému se po dnešku hodně přiblížila.
Několik informací k vrtulníčku a jeho další trase k západní deltě, kam nyní poměrně rychle postupuje Perseverance.
Před samotným letem č.19 se Ingenuity potýkala s několika problémy, které tento let výrazně opozdily. Ten první známe všichni. Má souvislost s letem č.18 a výběrem místa přistání. To se ukázalo až tak moc čisté a hladké, že v závěrečné fázi přistání, těsně před dosednutím, hlásil navigační software chyby v důsledku ztráty orientace. V místě přistání chyběly terénní útvary, jako např. menší kamínky, které by mohly posloužit k vytvoření navigačních bodů. Samotný let to neohrozilo a vrtulníček bezpečně přistál za pomoci laserového výškoměru a senzorů náklonu. Problém by ale nastal při pokusu o vzlet, který by navigační systém přerušil v důsledku chybějících navigačních bodů. To vyřešila úprava navigačního softwaru.
Pak přišla prachová bouře, která znemožnila let. Jednak foukal silnější vítr, došlo k poklesu hustoty atmosféry pod hodnotu nutnou k letu vrtulníku a snížená průhlednost atmosféry měla i za následek snížení slunečního svitu a tím i množství dodávané energie solárními články vrtulníku. Tyto nepříznivé podmínky však trvaly pouze několik solů. Prachová bouře poměrně rychle odezněla. Zato se však projevily její důsledky na vrtulník.
Na kontrolních snímcích z navigační kamery vrtulníku pořízených po prachové bouři byly zjištěny nečistoty na průhledném krytu navigačních kamery, které narušovaly obraz. Jednalo se o prachové částice, které se usadily při prachové bouři na okrajích krytu. Nacházejí se sice naštěstí jenom na jeho okrajích, ale mohly by způsobit, že je chybně navigační systém vyhodnotí jako překážku. Tento problém se také podařilo vyřešit softwarovou úpravou tak, že navigační systém nevyhodnocuje okraje zorného pole. Tím se trochu navigační kameře zúžil zorný úhel aplikováním softwarové masky na snímky z navigační kamery.
Třetí problém byl zjištěný až při pokusu o start letu č. 19. Bezprostředně před každým letem proběhne předletová kontrola, která zahrnuje i schopnost ovládání náklonu listů vrtule. Tu zajišťuje několik servomotorů. Během předletové kontroly se však ukázalo, že serva vykazují zvýšený odběr elektrické energie. Let byl proto zrušený. Analýzou dat se pak zjistilo, že prachová bouře zanesla prach a písek do mechanismu, kterým servomotorky ovládají náklon lopatek rotoru. A tak zatímco Perseverance bojovala s kamínky v karuselu, Ingenuity se pokoušela zbavit nečistot v mechanismu náklonu lopatek vrtulí, což se nakonec podařilo, a let č. 19 proběhl hladce.
A nakonec ještě jedna zpráva, která mnohé nepotěší. Nejspíš už nikdy neuvidíme nové snímky vrtulníku z bezprostřední blízkosti. Pro vrtulník má rover kolem sebe ochrannou zónu 50 m, kterou vrtulník nikdy nepřekročí. Stejně tak se rover nebude přibližovat k vrtulníku, i třeba z důvodu jeho vizuální kontroly při nějakých problémech. Vrtulník je sice pro misi užitečný pomocník, ale je postradatelný a ani se s ním vlastně nikdy nepočítalo. Včerejší průjezd roveru kolem vrtulníku ve vzdálenosti zhruba 28 m byl asi jeden z limitů nejmenší vzdálenosti, na jakou se Perseverance přiblíží k Ingenuity.
Plán na dalších několik měsíců je teď takový, že Perseverance projede kolem místa přistání, kde se poblíž chystá odebrat vzorky v oblasti Máaz. Pak zamíří podél kaňonu De Chelly severním směrem ke kráteru La Orotava, který objede kolem jeho západního valu, a pak ze severu objede Séítah. Vrtulník nebude následovat Perseverance v jejích stopách a zkrátí si cestu postupným přeletem Sáítah severozápadním směrem. Odstartovat k této náročné cestě by měl ze severní části Pole bratří Wrightů.
Pohled směrem k údolí Neretva s dobře viditelným kopcem Kodiak po včerejší krátké jízdě Perseverance. Kam přesně rover dorazil bychom se mohli dozvědět dnes večer. Snímky mozaiky byly pořízené 358. sol v 16:07 LMST / 21.02.2022 17:11 UTC, tedy v pozdní odpoledne místního času, kdy Slunce bylo 17° nad obzorem. Předchozí dva soly rover strávil na místě, na které dorazil 355. sol, a pořizoval stero páry snímků okolí kamerou Mastkam-Z.
Ještě jeden obrázek ze stejného místa, jako ten předchozí, a opět ze stejného solu 358. Je pořízený jenom o pár minut dříve, ale tentokrát to je pohled severním směrem.
Aktuální poloha roveru k solu 359 (22.02.2022). Od poslední polohy (sol 355) rover popojel 43,8 m. Nyní se pohybuje v oblasti Máaz, ve které je v plánu odebrat další jádrový vzorek.
Ještě jeden obrázek ze včerejší polohy, do které dorazil 359. sol. Obrázek je opět složený ze čtyř snímků NavCam-L. Dnes rover popojel zase o kousek dál, ale přesnou polohu zatím ještě neznáme.
Včerejší jízda Perseverance patřila opět k těm delším. Rover ujel vzdálenost necelých 206 m, a ocitl se tak v blízkosti místa přistání, od kterého je nyní vzdálený pouhých 85 m.
V nejbližší době, možná již zítra, proběhne v pořadí již 20. let vrtulníčku. Měl by proběhnout ve výšce ~10 m nad terénem a délka trasy je přibližně 390 m. Cílem by měla být mělká deprese, která leží jihozápadně od Pole bratří Wrightů. Na mapce je to místo vyplněné několika dunami napravo od popisku Séítah.
Jenom ještě doplním, že dnešní jízda byla krátká - 19,5 m a Perseverance vlastně jenom přeparkovala. Tak je docela možné, že jeden z těch kamenů, před kterými právě teď stojí, to už má spočítané.
Včera (sol 362) Perseverance trochu přeparkovala. Je stále v těsné blízkosti kamenů z předchozího obrázku, ale je u nich teď v trochu jiné pozici, je natočena o necelých 21° více k jihu. Důvodem malé změny polohy je s největší pravděpodobností příprava na odběr vzorku z některého z kamenů na obrázku.
Snímek byl pořízený levou kamerou NavCam v 13:47 LMST v průběhu přeparkování roveru.
Perseverance se před časem dostal do levého předního kola větší kámen, kterému se moc nechce kolo opustit. Podle snímků z HazCam to vypadá, že kámen do kola zapadl při dlouhé jízdě ve 341. solu. Rover tedy s tímto kamenem v kole jede již 1,5 km.
Zatím to vypadá, že snímky z NavCam vrtulníku pořízené během jeho včerejšího 20. letu ještě na Zemi nedorazily, a není tedy ani přesně známá poloha, kde vrtulník přistál. Poloha se určuje z posledních pěti snímků NavCam pořízených během přistání a z hybnosti vrtulníku.
Poslední relace s Perseverance prostřednictvím DSN proběhla v 10:47 UTC. Během hodiny dvou, bychom snad měli vědět, jestli jsou již snímky na Zemi. K dalšímu přenosu dat pak dojde až večer v 19:41 UTC.
Mapka s polohami roveru a vrtulníku k 362. solu. 20. let vrtulníku byl dlouhý 392,3 m a od roveru je nyní vzdálený 219,2 m. Současná poloha vrtulníku by měla sloužit jako výchozí bod k přeletu Séítah.
Včerejší sol 367 Perseverance provedla další výbrus v kameni, který dostal jméno Sid. Pokud dobře počítám, měl by to být v pořadí již sedmý výbrus. Úplně první byl provedený v solu 151 a šlo o test. Na tomto místě Perseverance také odhodila vrták, kterým výbrus provedla; ten sloužil jako uzávěr karuselu během cesty roveru na Mars. Pak následovalo šest vědeckých výbrusů: Roubion (160), Rochette (185), Brac (253), Issole (292), Rimplas (346) a nejnovější Sid (367).
