|
Jak vznikají pavouci na Marsu
https://www.sciencealert.com/there-are-spiders-on-mars-like-nothing-on-earth-and-we-are-figuring-out-how-they-form
 |
|
Hezká malůvka:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=52988.0;attach=2024665;image |
|
Trochu jsem si hrál  a vytvořil takovou malou webovou kalkulačku, která kromě času pro zadané souřadnice na Marsu počítá i polohu Země a Slunce.
Webová kalkulačka. |
|
| Pekna praca. Robis si aj statistiku, ze kolko clovekohodin si tomu venoval? |
|
citace 26.5.2021 - 08:08 - Martin Jediny:
Pekna praca. Robis si aj statistiku, ze kolko clovekohodin si tomu venoval?
Díky za uznání No, statistiky si nevedu... raději. Nějak moc času tomu zase nevěnuji. Ono to ale není tak, že jsem si sednul a řekl si teď udělám kalkulačku a bude muset umět to a to. Občas si ale tu a tam něco spočítám a za nějakých třeba deset let těch částečných výpočtů je už tolik, že z toho lze poskládat něco funkčního, třeba tu kalkulačku. Ta na webu je už také skoro deset let, ale moc toho nepočítala. A někdy minulý týden jsem si řekl, že by potřebovala vylepšit a moc času mi to ani nezabralo, protože jsem ji jenom poskládal z toho co už jsem měl k dispozici. Takže dostat ji do téhle formy mi zabralo nějakých 6-7 hodin, možná ani tolik ne. Je ale na ní ještě co vylepšovat, ale zase někdy až bude chuť a čas. |
|
Ještě mírné vylepšení v přidání výběru míst přistání sond, aby se to nemuselo vyťukávat ručně.
Marťanská kalkulačka. |
|
Nevím, jestli to tady už bylo, ale tohle je moc pěkné
https://eyes.jpl.nasa.gov/apps/mrn/index.html |
|
Pekne.
Čo to vlastne zobrazuje?
Jasné že slnečný systém, Mars, marsovské mesiačiky, sondy a rovery okolo Marsu (s peknými modelmi!) - a čo ešte?
Prebiehajúce a plánované komunikačné okná? |
|
citace 20.8.2021 - 19:37 - Alchymista:
Pekne.
Čo to vlastne zobrazuje?
Ukazuje to komunikační okna mezi orbitery a sondami na Marsu. Rozklikne se to tou šipečkou napravo, pak se vybere kdo s kým. Tím se zobrazí komunikační okna a pokud se klikne no konkrétní okno, na levé straně se ukážou informace o okně, a pokud klikne na na "More", zobrazí se další podrobnosti. |
|
Nenašel jsem tady vlákno Mars Odyssey, tak to dám sem. Za pár dní, 24.10. tomu bude již 20 roků, co byla sonda Mars Odyssey navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dosud pořídila celkem 1,2 miliónu snímků povrchu Marsu, odeslala přes 16 Tb dat a zajišťovala spojení pro celkem 6 marsovských misí, z toho pro 3 ještě zajišťuje.
 |
|
Opět zajímavý článek o Marsu.
https://www.newsweek.com/mars-nasa-rovers-amazing-new-discoveries-perseverance-curiosity-insight-1652088
|
|
V minulém týdnu se objevila trochu rozsáhlejší prachová bouře, která více či méně zasáhla všechny mise na Marsu. Bouře se vyvinula v oblasti Hesperia-Promethei. Postupně se přesunula do oblasti Isidis Planitia a Syrtis Major. Bouře se následně rozšířila směrem na východ do oblasti Elysium Planitia a směrem na jihovýchod Cimmeria Terra. Předpokládá se, že bouře by měla poměrně rychle utichnout.
InSight – v důsledku prachové bouře je sonda v nouzovém režimu.
Perseverance – podle raw snímků to vypadá, že nejméně jedna z HazCam (levá zadní) je pokryta prachem. V lokalitě asi i více foukalo, protože odvrtané kopečky materiálu po odběru posledních dvou vzorků z kamene Issole jsou trochu rozfoukané.
 
Curiosity – kráter Gale je asi ze všech tří misí zasažený nejméně. Zde se prachová bouře projevila pouze menším snížením průhlednosti atmosféry. |
|
Snímek kráteru Airy-0, který pořídila sonda MRO kamerou HiRISE. Tímto kráterem prochází marsovský nultý poledník. Historie definice polohy nultého poledníku pomocí kráteru Airy-0 sahá do dob prvních Marinerů, které pořídily snímky jeho povrchu. Současná definice nultého marsovského poledníku však s kráterem Airy-0 už nepočítá. Sice tímto kráterem stále prochází, ale hlavní poledník je na doporučení IAU nepřímo definovaný pomocí polohy landeru Viking 1, u kterého byla zafixovaná areocentrická délka na pevnou hodnotu 312,04863°.
 |
|
Podle této studie existovala ve větších měřítcích kapalná voda na Marsu mnohem déle, než se dosud předpokládalo, a to téměř o 1 miliardu let. Na základě dat z Mars Odyssey, které objevila ložiska chloridu solného, bylo odhadnuto jejich stáří a některá z nich vznikala ještě před 2,3 miliardami let. Dosud se předpokládalo, že kapalná voda přestala na Marsu existovat zhruba před 3 miliardami let.
To dobře koresponduje s analýzou snímků z MRO, podle kterých se zjišťovalo, kdy ještě na Marsu existovala tekoucí voda. I tady dostali výsledek, že tekoucí voda formovala povrch ještě před 2-2,5 miliardami let, tedy v ranném amazonianu. [upraveno 26.1.2022 17:47] |
|
Tak základ pro cestu na Mars bychom již měli. Hodinky.
 |
|
Na SPACE NEWS Je zajímavý článek o perspektivách letů člověka na Mars:
https://spacenews.com/op-ed-whither-mars-or-wither-mars/
Zdůrazňuje se v něm, že vedení SpaceX jasně řeklo, že SpX zajistí transport, ale při letech člověka na Mars je mnoho důležitých problémů a úskalí a bylo by třeba je již nyní a koordinovaně řešit |
|
Dvě mapky Marsu v Mercatorově zobrazení s vyznačenými místy přistání / dopadu marsovských sond. Ta první je elevační MOLA a ta druhá je kombinace reliéfu z MOLA a mapy albeda povrchu Marsu.
  |
| 13.11.2022 - 20:20 - Machi | |
|
citace 13.11.2022 - 20:09 - Honza Vacek:
Dvě mapky Marsu v Mercatorově zobrazení s vyznačenými místy přistání / dopadu marsovských sond. Ta první je elevační MOLA a ta druhá je kombinace reliéfu z MOLA a mapy albeda povrchu Marsu.
Pěkné mapky, akorát Mars 2 přistál dle většiny zdrojů jinde a to v oblasti Hellas Planitia. [upraveno 13.11.2022 20:21] |
|
citace 13.11.2022 - 20:20 - Machi:
Pěkné mapky, akorát Mars 2 přistál dle většiny zdrojů jinde a to v oblasti Hellas Planitia. [upraveno 13.11.2022 20:21]
O tom místě v západní části Hellas samozřejmě vím, ale na mapce je poloha podle webu sekce pro vesmír Ruské akademie věd a i stránky NASA NSSDCA uvádějí místo (4 N, 47 W). |
| 13.11.2022 - 21:08 - Machi | |
|
citace 13.11.2022 - 20:42 - Honza Vacek:
O tom místě v západní části Hellas samozřejmě vím, ale na mapce je poloha podle webu sekce pro vesmír Ruské akademie věd a i stránky NASA NSSDCA uvádějí místo (4 N, 47 W).
Zajímavé, to je pro mne novinka.
Nicméně data z Ruské akademie věd neodpovídají publikovaným datům (Marov a Petrov, Investigations of Mars from the Soviet Automatic Stations Mars
2 and 3, 1973), publikovaným informacím o dráze Marsu 2, nemají autora a navíc jsou zde některé indicie, že došlo k omylu v převodu souřadnic, protože 47° západně může být mylně odvozeno od 313° východně. (viz třeba Stooke 2018, The International Atlas of Mars Exploration The First Five Decades). |
|
citace 13.11.2022 - 21:08 - Machi:
Nicméně data z Ruské akademie věd neodpovídají publikovaným datům (Marov a Petrov, Investigations of Mars from the Soviet Automatic Stations Mars
2 and 3, 1973).
Ten článek od Marova a Petrova je zaměřený hlavně na vědecké výsledky sond Mars 2 a Mars 3. Článek se ale nijak nezabývá analýzou trajektorie sond a možným místem dopadu sondy Mars 2. Je tam v krátkosti popsaná navigace sond a samotné přistání sond je zmíněno spíše okrajově. Konkrétně je tam uvedeno pouze to, Mars 2 během cesty provedl tři korekční manévry a po třetím korekčním manévru 27.11.1971 se přistávací pouzdro oddělilo od mateřské sondy a vstoupilo do atmosféry na souřadnicích -44.20°, 313.2°. Víc jsem v tom článku nenašel. Vůbec například nezmiňuje co je uvedeno v knize Brian Harvey , Russian Planetary Exploration: History, Development, Legacy and Prospects, a to, že právě v době, kdy sonda měla změnit orientaci a následně se mělo oddělit pouzdro, došlo k selhání elektroniky a sonda nezměnila orientaci. Přistávací pouzdro pak mělo vstoupit na starou sestupovou trajektorii naprogramovanou v květnu. Tady uvádějí místo dopadu východně od Hellas na souřadnicích 44,2°S, 213° W.
Když jsem se před pár lety snažil dopátrat, kam vlastně sonda dopadla, hledal jsem nějaký článek, který by se analýzou trajektorie a místem dopadu sondy Mars 2 nějak podrobněji zabýval. To se mi nepovedlo. Co mě ale zaujalo, bylo to, že o průběhu oddělení a přistání pouzdra Mars 2 nejsou nikde uvedeny (alespoň jsem je nikde nenašel) časové údaje. U sondy Mars 3 je uvedeno, že k oddělení došlo 2.12.1971 v 09:14 UT, ale u sondy Mars 2 je vždy uvedeno pouze datum 27.11.1971, což je hodně široké rozpětí pro nějaký přesnější odhad místa dopadu sondy. Skoro to na mě dělá dojem, že z téhle události chybí telemetrie, nebo i následné jakékoliv potvrzení toho, kdy a jak k oddělení pouzdra od sondy došlo. Nelze tedy podle mě ani s jistotou říct, kam pouzdro vlastně dopadlo. No, a pokud telemetrie existuje, a jenom data nebyla zveřejněna, měla by je mít ruská strana, nejspíš Mašinostroitelnyj zavod S.A. Lavočkina, který sondu provozoval a možná NASA, která asi sondu sledovala.
Hodně jsem váhal, jestli Mars 2 mám na mapku vůbec dávat, ale nakonec ji tam dal na základě těch informací, které jsem minule uvedl. Nejspíš je to chyba, ale lepší informace jsem nedohledal. Rozhodně ale budu rád za každou novou informaci, která pomůže poodhalit osud landeru Mars 2.
[upraveno 14.11.2022 20:54] |
| 15.11.2022 - 01:08 - Machi | |
|
citace 14.11.2022 - 13:06 - Honza Vacek:
...
Když jsem se před pár lety snažil dopátrat, kam vlastně sonda dopadla, hledal jsem nějaký článek, který by se analýzou trajektorie a místem dopadu sondy Mars 2 nějak podrobněji zabýval. To se mi nepovedlo. Co mě ale zaujalo, bylo to, že o průběhu oddělení a přistání pouzdra Mars 2 nejsou nikde uvedeny (alespoň jsem je nikde nenašel) časové údaje. U sondy Mars 3 je uvedeno, že k oddělení došlo 2.12.1971 v 09:14 UT, ale u sondy Mars 2 je vždy uvedeno pouze datum 27.11.1971, což je hodně široké rozpětí pro nějaký přesnější odhad místa dopadu sondy. Skoro to na mě dělá dojem, že z téhle události chybí telemetrie, nebo i následné jakékoliv potvrzení toho, kdy a jak k oddělení pouzdra od sondy došlo. Nelze tedy podle mě ani s jistotou říct, kam pouzdro vlastně dopadlo. No, a pokud telemetrie existuje, a jenom data nebyla zveřejněna, měla by je mít ruská strana, nejspíš Mašinostroitelnyj zavod S.A. Lavočkina, který sondu provozoval a možná NASA, která asi sondu sledovala.
Hodně jsem váhal, jestli Mars 2 mám na mapku vůbec dávat, ale nakonec ji tam dal na základě těch informací, které jsem minule uvedl. Nejspíš je to chyba, ale lepší informace jsem nedohledal. Rozhodně ale budu rád za každou novou informaci, která pomůže poodhalit osud landeru Mars 2.
[upraveno 14.11.2022 20:54]
Přistávací modul Marsu 2 se oddělil 27.11.71 v 15:15 UT a dopadl ve 20:22 téhož dne (podle MARS 2 AND 3: ENGINEERING AND RESEARCH RESULTS
Rudolf Hofstatter, 1973). |
|
Ten odkaz na původní info je výborný, zaujal mě.
Našel jsem na https://books.google.com/ v části Space Vehicles odstavec, zřejmě převzatý ze západoněmeckého časopisu:
To vše uvnitř Scientific and Technical Aerospace Reports, July 23 1973, NASA.
citace 15.11.2022 - 01:08 - Machi:
citace 14.11.2022 - 13:06 - Honza Vacek:
...
Když jsem se před pár lety snažil dopátrat, kam vlastně sonda dopadla, hledal jsem nějaký článek, který by se analýzou trajektorie a místem dopadu sondy Mars 2 nějak podrobněji zabýval. ... deleted ...
Přistávací modul Marsu 2 se oddělil 27.11.71 v 15:15 UT a dopadl ve 20:22 téhož dne (podle MARS 2 AND 3: ENGINEERING AND RESEARCH RESULTS
Rudolf Hofstatter, 1973).
|
| 15.11.2022 - 10:08 - Machi | |
|
citace 15.11.2022 - 04:22 - Josef Chlachula:
Ten odkaz na původní info je výborný, zaujal mě.
Našel jsem na https://books.google.com/ v části Space Vehicles odstavec, zřejmě převzatý ze západoněmeckého časopisu:
To vše uvnitř Scientific and Technical Aerospace Reports, July 23 1973, NASA.
Bohužel originál už asi není dostupný na netu (kdysi byl na NASA NTRS).
Dočasně dám link zde (večer smažu).
Jinak dopad na severní polokouli je nepravděpodobný i proto, že periapsidy obou sond (Mars 2 i 3) byly zřejmě vždy na jižní polokouli.
Informace pro Mars 2 se sice velmi špatně shání, ale data pro některé periapsidy jsou třeba v Dolginovi 1972. |
|
citace 15.11.2022 - 01:08 - Machi:
Přistávací modul Marsu 2 se oddělil 27.11.71 v 15:15 UT a dopadl ve 20:22 téhož dne (podle MARS 2 AND 3: ENGINEERING AND RESEARCH RESULTS
Rudolf Hofstatter, 1973).
Díky, Machi. Tohle se mi nedařilo najít. Svého času, když jsem ty informace hledal, jsem zašel i přímo na ruské weby o kosmonautice, a prošel jsem několik jejich diskuzních fór, ale tohle jsem nenašel ani tam. Stejně tak se mi nepodařilo dohledat, kde vlastně plánovali se sondami přistát, a jak měly vypadat jejich přistávací elipsy. Ještě jednou díky. |
| 15.11.2022 - 12:13 - Machi | |
|
citace 15.11.2022 - 10:36 - Honza Vacek:
Díky, Machi. Tohle se mi nedařilo najít. Svého času, když jsem ty informace hledal, jsem zašel i přímo na ruské weby o kosmonautice, a prošel jsem několik jejich diskuzních fór, ale tohle jsem nenašel ani tam. Stejně tak se mi nepodařilo dohledat, kde vlastně plánovali se sondami přistát, a jak měly vypadat jejich přistávací elipsy. Ještě jednou díky.
Není zač!
Kdysi jsem psal článek o Marsech 2 a 3 a stáhnul jsem si většinu dokumentů z NASA NTRS ještě před tím, než na serveru omezili přístup.
Obecně bych bral údaje o čemkoliv o těchto misích s jistou mírou skepticismu. Ne že bych třeba pochyboval o přistání Marsu 3, jako to dělají jiní, ale obě sondy trpěly technickými problémy, které mohly vést ke zmatečným údajům. Například teoretické rozlišení kamer bylo udáváno na 10 až 100 m/pix, ve skutečnosti jen horní údaj odpovídá plánované dráze a parametrům kamer. I přistání Marsu 2 zůstane záhadou, navíc se obávám, že se u Marsu 2 nepodaří najít zbytky na snímcích z MRO, jak se to zřejmě povedlo u Marsu 3. Přesto ze všech údajů vyplývá přistání v Hellas Planitia jako pravděpodobnější, protože u rovníkového přistání by muselo dojít k extrémní změně dráhy během přistávacího manévru a nemyslím, že to odpovídalo možnostem sondy.
[upraveno 15.11.2022 12:23] |
|
citace 15.11.2022 - 12:13 - Machi:
... navíc se obávám, že se u Marsu 2 nepodaří najít zbytky na snímcích z MRO, jak se to zřejmě povedlo u Marsu 3.
Také si myslím, že se to nepodaří. Mars 3 se asi našel jenom díky padáku (jestli je to padák) a u Marsu 2 nevíme, jak to s padákem dopadlo. Pokud se stačil alespoň trochu rozvinout mohl by být na HiRISE vidět. Hlavně by se ale musela kamera podívat na to správné místo, o kterém nikdo neví, kde přesně leží. Pokrytí Hellas snímky HiRISE vypadá v současnosti takto.
Kroužek na snímku označuje oblast dopadu sondy Mars 2, jak ji odhadl Phil Stooke. |
|
nuz tomu sa povie cerpat zo zdroja
kde si uverejnil svoje clanky? |
|
citace 15.11.2022 - 10:08 - Machi:
.... Bohužel originál už asi není dostupný na netu (kdysi byl na NASA NTRS).
Dočasně dám link ....
Díky!
Takže původní německý článek nejspíš je "Mars 2 und 3: Technik und Forschungsergebnisee, Flug Revue, Flugwelt International, April 1973, pp.25-28, 33-35". Časopis je i na webu https://www.FlugRevue.de/ ale archivní čísla tam jsou jen do roku 2011.
Jen pro zajímavost: V tomtéž časopise v březnu 1972 vyšlo interview o Marsu 2 a 3.  |
| 17.11.2022 - 15:50 - Machi | |
|
citace 15.11.2022 - 17:07 - Martin Jediny:
nuz tomu sa povie cerpat zo zdroja
kde si uverejnil svoje clanky?
Bohužel článek o Marsech 2 a 3 je jeden z těch, které jsem nikdy nedokončil. Když jsem ho teď po letech znovu našel, tak sem se díval že je asi tak z 50 % hotový.
Jinak by skončil zřejmě na mém blogu.
|
