| 12.1.2013 - 22:21 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Američané v programu Apollo " jeli" v intervalu dvou měsíců, číňané jedou tempem rok a více.
Osobně považuji dosavadní zkušenosti získané z programu Shenzhou za obdobu zkušeností z amerického Gemini. Zatímco ovšem 12 lodí Gemini (včetně nepilotovaných) bylo vypuštěno v rozmezí 2,5 roku, pak 10 lodí Shenzhou (včetně budoucí letošní poslední mise k cílovému tělesu TG-1) v rozmezí 14 roků. Čína však poté zamíří ke stavbě obdoby Miru, nikoli k Měsíci jako Apollo. |
| 13.1.2013 - 00:14 - David | |
|
| Gemini byl průkopnický program, operace, které dělalo Gemini byly prováděny poprvé a nikdo nevěděl, zda se vůbec zdaří.Číňané žádné nové zkušenosti nemohou objevit, jen opakují to co před nimi podnikli sověti a američané a činí tak velice zvolna, raději bych napsal " ztuha" ačkoli právě sovětské a americké zkušenosti, které byly publikovány jim vše velice usnadňují. |
|
| zvolna je lepsie slovo. Ztuha by to islo, keby mali zakazdym problemy. Ale oni ich nemaju, su velmi uspesni. Len postupuju pomaly. |
| 13.1.2013 - 15:33 - Jiří Hošek | |
|
David:
Plně souhlasím.
Můj příspěvek byl ale o tom, že se v reakci na Vaši větu vůbec neodvažuji dosavadní ani blízký budoucí program Shenzhou porovnávat s Apollem. |
| 13.1.2013 - 17:54 - Jiřík | |
|
citace:
zvolna je lepsie slovo. Ztuha by to islo, keby mali zakazdym problemy. Ale oni ich nemaju, su velmi uspesni. Len postupuju pomaly.
Postupují pomalu, ale účelně, a jak už jsem tady svého času psal, to pomalé tempo mají možná velice dobře zkalkulované s cílem ukolébat konkurenci. Kdyby létali nahoru každé dva měsíce, nic nového by jim to nepřineslo, ale zato by tím mohli "podráždit" pospávající Američany, Rusy a další, kteří by se mohli vzbudit a díky větším zkušenostem a lepší infrastruktuře ukázat Číňanům záda. |
|
Američany, Rusy a další, kteří by se mohli vzbudit a díky větším zkušenostem a lepší infrastruktuře ukázat Číňanům záda.
Čiňani se nemají čeho nebo koho obávat, Rusové se od šedesátých let nikam neposunuly a Američani ti se zase propadli do šedesátých let zpět k předpotopnímu Apollu. Čína má k dizpozici nejmodernější tecnologii a mají na to čas do r.2030. |
|
https://spacenews.com/china-is-aiming-to-attract-partners-for-an-international-lunar-research-station/
 |
|
citace:
Američany, Rusy a další, kteří by se mohli vzbudit a díky větším zkušenostem a lepší infrastruktuře ukázat Číňanům záda.
Čiňani se nemají čeho nebo koho obávat, Rusové se od šedesátých let nikam neposunuly a Američani ti se zase propadli do šedesátých let zpět k předpotopnímu Apollu. Čína má k dizpozici nejmodernější tecnologii a mají na to čas do r.2030.
Jestli se USA propadli do šedesátých let, pak Čína a Rusko jsou pořád 5 let za nimi. Takže bych se nebál. |
|
citace:
Jestli se USA propadli do šedesátých let, pak Čína a Rusko jsou pořád 5 let za nimi. Takže bych se nebál.
Přijde na to, čemu říkáš USA. Pokud USA ve tvém pojetí zahrnuje SpaceX (což samozřejmě zahrnuje), tak ten čínský odstup je ještě o dost větší, než 5 let. Kdybys ale vzal USA bez SpaceX, tak mám vážnou obavu, že toho času už by Američani koukali Číňanům na záda. |
|
citace:
citace:
Jestli se USA propadli do šedesátých let, pak Čína a Rusko jsou pořád 5 let za nimi. Takže bych se nebál.
Přijde na to, čemu říkáš USA. Pokud USA ve tvém pojetí zahrnuje SpaceX (což samozřejmě zahrnuje), tak ten čínský odstup je ještě o dost větší, než 5 let. Kdybys ale vzal USA bez SpaceX, tak mám vážnou obavu, že toho času už by Američani koukali Číňanům na záda.
I když Čína má něco jako Starliner, ani zdaleka nemá Orion / SLS, o spoustě dalších věcí nemluvě (Hubble, Webb, Perseverance, Curiosity, atd.). |
|
| Je jasné, že Čína je ještě daleko za historickými úspěch USA ve vesmíru, které vyjmenoval pan Ervé (k nimž bych přidal Shuttle). Nicméně raketa Long March 9 se přinejmenším parametry vyrovná SLS a jemnější věci Číňané zřejmě zvládají také dobře – viz přistání na odvrácené straně Měsíce a sonda k Marsu. Odhaduji, že Čína se vyrovná USA za cca 10-15 roků, ovšem to vyrovnání bude v aktuálních projektech, nikoliv že by realizovali vše, co dosáhly USA v historii kosmonautiky. [upraveno 26.8.2020 11:24] |
|
citace:
I když Čína má něco jako Starliner, ani zdaleka nemá Orion / SLS, o spoustě dalších věcí nemluvě (Hubble, Webb, Perseverance, Curiosity, atd.).
Američani mají SLS/Orion? Tak to je pro mne novinka, podle mne mají VE VÝVOJI SLS a Orion, a kdy a jak jedno i druhé poletí, je dost otazník. Pokud někdo bude tvrdit, že Orion existuje a jednou už na Deltě letěl, tak lze namítnout, že Číňani letos v květnu taky vyzkoušeli novou loď, která by měla být vůči Orionu vcelku ekvivalentem (včetně schopnosti letu do hlubokého vesmíru).
Číňani nemají "něco jako Starliner", tedy zatím fakticky neprovozuschopnou loď, nýbrž plně funkční a několikrát ozkoušenou (včetně lidské posádky) loď Šen-čou. Ta sice není žádný zázrak, ale lítá a lítá spolehlivě.
Na Měsíci momentálně Čína nemá konkurenci a k Marsu toho času letí jak americká, tak čínská sonda, obě mají přistát a jezdit po povrchu. Američani k tomu mají navíc malý vrtulník.
Jinými slovy, nebýt SpaceX, tak USA oproti Číně nemá v soudobé kosmonautice v ničem navrch. Zdůrazňuji to "soudobé", protože z hlediska historických výsledků a úspěchů se to samozřejmě vůbec nedá srovnat, jenže to mohli v SSSR po Sputniku, Luně 3, Gagarinovi, Voschodu s výstupem do volného vesmíru atd. atd. někdy kolem roku 1965 tvrdit taky - a jak to dopadlo a jak vypadá ruská kosmonautika dnes. |
|
"a k Marsu toho času letí jak americká, tak čínská sonda, obě mají přistát a jezdit po povrchu."
...takže jsou si podle vás tím pádem ve výzkumu Marsu vlastně rovni?
OK, to mi stačí... |
|
Ehm..
Považujete ten Čínsky plán na Lunárnu povrchovú základňu za rozumný?
 [upraveno 26.8.2020 22:30]
Ehm..
V tom zmysle, či je lepší, krajší alebo čo ja viem čo.. ako US Gateway na orbite?
 [upraveno 26.8.2020 22:33] |
|
citace:
"a k Marsu toho času letí jak americká, tak čínská sonda, obě mají přistát a jezdit po povrchu."
...takže jsou si podle vás tím pádem ve výzkumu Marsu vlastně rovni?
OK, to mi stačí...
A číst umíte? Myslím celý text, ne jen jednu z kontextu vytrženou větu? Přesně podle klasického díla z 19. století "Parlaments logics, tactics and rhetorics", kde se politikům radí: "Z vystoupení vašeho soupeře prohlašte za nejdůležitější vždy tu myšlenku, kterou dokážete nejlépe popřít". Vidíte se v tom?
Nicméně přesto pro ty méně sčetlé zopakuji klíčovou větu ze svého příspěvku: "Zdůrazňuji to soudobé, protože z hlediska historických výsledků a úspěchů se to samozřejmě vůbec nedá srovnat". Je vůbec možné, že tak jednoznačné konstatování někdo dokáže nepochopit? Že USA a Čína v dlouhodobém výzkumu Marsu a dosažených výsledcích jsou nesrovnatelné veličiny? Ale navzdory tomu v tomto oknu už k Marsu letí 1:1, a pokud by se v příštích letech neuskutečnily marťanské aktivity SpaceX, tak za pár dalších oken by klidně mohly k Marsu letět tři sondy čínské a americká žádná; k občanské válce mají v USA beztak našlápnuto vcelku zdařile.
No, mně to taky stačí!
|
|
@Nový Jiřík
Omnoho zaujímavejšia otázka by bola, ak pripustíme že Čína a USA spolu vedú nejaké tie vesmírne preteky, aký vlastne majú cieľ?
Preteky obvykle vyhráva ten kto cieľ dosiahne ako prvý.
Prvý bude ten kto cieľ lepšie idemtifikuje, následne pre jeho dosiahnutie zostaví rýchlejšie bežiaci, racionálnejší aj lacnejší vesmírny program.
|
|
| Pred nejakým časom som čítal článok, rozhovor s jedným európskym vedcom, ktorý už nejaký ten čas pracuje v číne. Keď sa ho pýtal novinár prečo robí v krajine na opačnom konci sveta s odlišnou kultúrou povedal mu, že ho proste preplatili rovnako ako tisíce iných vedcov a tisíce ich preplácajú neustále a neustále. Prirovnal to k Amerike pred pár desaťročiami, keď si jednoducho kupovali mozgy z celého sveta. Teraz to robí čína. Nemôžem povedať, že by mi čína bola nejak simpatická, ale ak dáme stranou súkromné spoločnosti, tak mám pocit (je to len môj subjektívny pocit), že americký vládny program ide len zo zotrvačnosti, zatial čo ten čínsky je stále ešte len v rozbehu a nikto netuší do akých levelov to vytiahnu. Amerika má dosť vlastných problémov, hold nie je to ten dravec z povojnových rokov, myslím, že od 80tich rokov upadá a jediné čo ju ešte ako tak drží nad vodou sú internetoví giganti ako google a podobne. Ak dožijeme uvidíme. Každopádne ak by som si mal vsadiť na to, kto bude o 100 rokov na tom lepšie, asi by som si vsadil na čínu. Práve kvôli tomu, že sa dostala do bodu, keď dokáže preplatiť ameriku pri nákupe mozgov. Tento bod je kľúčový. V tom si krajiny vymenili vedúce postavenie. Ono bude ešte nejaký čas trvať kým sa výsledky dostavia, ale idú vpred zatial čo amerika mi už len pripomína rýmsku ríšu v čase keď na jej hraniciach vizigóti už šramotili sekerami o štít. A čo sa týka súkromníkov, tí pôjdu a budú vždy tam, kde budú mať najvhodnejšie podmienky, nie sú limitovaní hranicami. [upraveno 27.8.2020 09:13] |
|
citace:
citace:
"a k Marsu toho času letí jak americká, tak čínská sonda, obě mají přistát a jezdit po povrchu."
...takže jsou si podle vás tím pádem ve výzkumu Marsu vlastně rovni?
OK, to mi stačí...
A číst umíte? Myslím celý text, ne jen jednu z kontextu vytrženou větu? Přesně podle klasického díla z 19. století "Parlaments logics, tactics and rhetorics", kde se politikům radí: "Z vystoupení vašeho soupeře prohlašte za nejdůležitější vždy tu myšlenku, kterou dokážete nejlépe popřít". Vidíte se v tom?
Nicméně přesto pro ty méně sčetlé zopakuji klíčovou větu ze svého příspěvku: "Zdůrazňuji to soudobé, protože z hlediska historických výsledků a úspěchů se to samozřejmě vůbec nedá srovnat". Je vůbec možné, že tak jednoznačné konstatování někdo dokáže nepochopit? Že USA a Čína v dlouhodobém výzkumu Marsu a dosažených výsledcích jsou nesrovnatelné veličiny? Ale navzdory tomu v tomto oknu už k Marsu letí 1:1, a pokud by se v příštích letech neuskutečnily marťanské aktivity SpaceX, tak za pár dalších oken by klidně mohly k Marsu letět tři sondy čínské a americká žádná; k občanské válce mají v USA beztak našlápnuto vcelku zdařile.
No, mně to taky stačí!
Srovnávat stavěnou SLS/Orion s výhledovým projektem (powerpointem) CZ-9 není fér. Čínský roveřík srovnávat s Curiosity a Perseverance je taky zajímavé. ShenZhou je modernizovaný Sojuz, který už 4 roky neletěl. Čína je zajímavý hráč, ale na NASA nemá. Uvidíme, jak se situace vyvine. Zatím Čína hodně zaostává. |
|
| NovýJiřík: nezapomínejte na běžící mise u Marsu, je rozdíl mít tam několik funkčních družic a rower a poslat tam jednu misi. |
|
Soráč..
 |
|
citace:
Srovnávat stavěnou SLS/Orion s výhledovým projektem (powerpointem) CZ-9 není fér. Čínský roveřík srovnávat s Curiosity a Perseverance je taky zajímavé. ShenZhou je modernizovaný Sojuz, který už 4 roky neletěl. Čína je zajímavý hráč, ale na NASA nemá. Uvidíme, jak se situace vyvine. Zatím Čína hodně zaostává.
Já ale nesrovnával SLS s "papírovou" nosnou raketou CZ-9, nýbrž Orion s už letěnou lodí (zatím bezejmennou): https://kosmonautix.cz/2020/05/nova-cinska-kosmicka-lod-je-na-obezne-draze/
A pokud jde o ty rakety, SLS se sice už staví, ale moc perspektivně ji nevidím (ne že by bylo podstatné, co vidím nebo nevidím). CZ-9 naproti tomu, i když je ve fázi jen plánů, vnímám poměrně optimisticky, a vůbec bych se nedivil, kdyby si Číňani dávali s její stavbou tak načas, protože chtějí převzít zkušenosti od Starshipu, tedy opakovatelnost ano či ne? |
|
27 tun nosnost na LTO v roce 2027.
https://www.space.com/china-crew-launching-moon-rocket-2027-debut
To není málo.
https://twitter.com/FlyinAdamBadger/status/1612253096280817665
|
|
Na odvracené straně Měsíce je starý magmatický krb Compton-Belkovich.
https://m.vtm.zive.cz/clanky/cinske-lunarni-satelity-objevily-horkou-masu-horniny-pod-povrchem-mesice/sc-870-a-223114
https://psi.edu/news/lunarvolcanoessiegler
[upraveno 11.7.2023 06:57] |
|
citace 11.7.2023 - 06:35 - Grofino:
Na odvracené straně Měsíce je starý magmatický krb Compton-Belkovich.
https://m.vtm.zive.cz/clanky/cinske-lunarni-satelity-objevily-horkou-masu-horniny-pod-povrchem-mesice/sc-870-a-223114
https://psi.edu/news/lunarvolcanoessiegler
Taky jsem to četl a napadlo mě, že by to bylo šikovné místo pro základnu, protože namísto průměrné lunární teploty mínus patnáct by tam bylo okolo nuly, tedy mnohem nižší nároky na energii. Jenže dost pochybuju, že by chtěl někdo stavět základnu na odvrácené straně, bez výhledu na Zemi, bez jejího nezanedbatelného svitu v lunární noci a bez přímého spojení s ní. |
|
Jižní pól je lepší. Chápu myšlení NASA potažmo CNSA.
Vejdou se oba... 😉 |
|
V mieste pristátia Apolla 15 bola v rokoch 1972 – 1974 nameraná nasledovná teplota:
v hĺbke 45 cm min. 252 K, max 254 K (−21 až −19 °C)
v hĺbke 138 cm min. 253 K, max 253,5 K (−20 °C)[15]
Predpokladá sa, že teplota Mesačného jadra, priemeru približne 330 km, dosahuje +1400°C.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Mesiac
https://articles.adsabs.harvard.edu//full/1976LPSC....7.3143L/0003146.000.html
takze pre teplo sa staci zakopat a pod hlbku 1m je teplota uz stabilna |
|
Business case letu na Měsíc není o lidech na povrchu ale dopravě Tritia a možná helia 3 na Zemi.
Lidská ekonomika není o procházkách na Měsíci.
CLPS. |
|
| Mozes prosim "Business case letu na Měsíc o dopravě Tritia a možná helia 3 na Zemi aspon zlahka nacrtnut", kedze relevantne realne odkazy asi nebudu |
|
Už jsem to tu dával... 😉
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2769833-proc-chteji-vsechny-velmoci-na-mesic-lakadlem-je-helium-3
Doplňuji, tritium je důležitější.
Prodej mi 1 kg tritia. Zn. Levně... 😉 |
|
citace 12.7.2023 - 23:17 - Grofino:
Už jsem to tu dával... 😉
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2769833-proc-chteji-vsechny-velmoci-na-mesic-lakadlem-je-helium-3
Doplňuji, tritium je důležitější.
Prodej mi 1 kg tritia. Zn. Levně... 😉
1/Ty zas len placas, alebo aj citas na co sa odvolavas?
rovno v tom clanku ti pisu, ze: " A dokonce existují i vědci, kteří tvrdí, že se to nikdy nestane, protože celý příběh s heliem-3 je jen pořádně nafouknutá bublina."
2/
1kg tritia stoji asi 30.000.000 USD/kg
kolko ta bude stat len doprava?
kolko tazobna infrastruktura prepocitana na 1kg tritia?
Kolko rezijne naklady na 1kg?
btw. a co s tym chces robit? kto postavi fuziu na nedostupnych zdrojoch? |
