citace 24.8.2023 - 12:17 - Ervé:Žádné nové fotky landeru nebo roveru.
Začínám mít obavy.
To mne nepřekvapuje. Na svých stránkách uvedli akorát, že Chandrayaan3 přistál, všechny snímky pocházejí odjinud (z přenosu a twitteru). ISRO není NASA nebo ESA. Jejich PR je nad rámec živého přenosu, mizerné. Pro ISRO je důležitější ukazovat spokojeného Narenda Modiho, než Měsíc.
Taky vám to vadilo? Místo aby ukazovali rychlost, výšku a snímky, tak se musíme dívat na starého mračícího se dědu, co se nakonec trochu usměje a zamává vlaječkou. Režiséra přenosu nakopat do zadku...
citace 24.8.2023 - 13:24 - Ervé:...
Taky vám to vadilo? Místo aby ukazovali rychlost, výšku a snímky, tak se musíme dívat na starého mračícího se dědu, co se nakonec trochu usměje a zamává vlaječkou. Režiséra přenosu nakopat do zadku...
Vadilo. Já mám navíc zkušenost s ISRO i na FB, a tam je to obdobné nebo horší. Zvyklý z obdobných kont NASA a ESA, čekal jsem nějaké novinky od Marsu (kde měli sondu Mangalyaan) či z pozorování Země nebo info o indickém vývoji. Místo toho se mi dostalo zpráv o tom, kde ten a ten týden vyjel ředitel ISRO. [upraveno 24.8.2023 23:25]
ISRO pages, dole je feedback, napsal jsem, jestli jim mise selhala, když nemají žádné nové obrázky nebo informace. Když to udělá spousta lidí, třeba to někoho napadne. https://www.isro.gov.in/ISROAPP/fFBFNC
Všichni toužebně očekáváme nějaké kvalitní snímky z povrchu Měsíce pořízené sondou Chandrayaan-3 [Čandraján-3], ale Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) si hraje na partyzány a zarytě mlčí. Ale alespoň zveřejnila snímky pořízené v rozmezí 8 hodin kamerou s vysokým rozlišením OHRC (Orbiter High Resolution Camera), které pořídil orbitální modul sondy Chandrayaan-2 [Čandraján-2], který úspěšně obíhá kolem Měsíce od roku 2019. Na prvním snímku je místo přistání ještě před přistáním sondy a na druhém snímku, který byl pořízený zhruba 4 hodiny po přistání, je už vidět přistávací modul sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] na povrchu.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Mlčení Indické kosmické organizace podporuje spekulace o funkčnosti vozítka, nicméně podle vyjádření samotné ISRO je přistávací modul i vozítko ve vynikající kondici a všechna zařízení a přístroje fungují normálně. Zdržení sjezdu vozítka po rampě na měsíční povrch se zdůvodňuje potřebou nabití akumulátorů vozítka. Ale ISRO překvapilo a zveřejnilo krátké video sjezdu vozítka na měsíční povrch. Podle posledních zpráv od ISRO vozítko ujelo na povrchu už 8 m.
Ještě topografická mapka jižní části Měsíce s místem přistání indické sondy Chandrayaan-3. Přesné místo přistání zatím oficiálně nemáme a zatím jsme našel dva první odhady. Jeden je z twitteru a druhý z UMSF. Oba leží do 340 m od plánovaného místa přistání, které je na mapce. Nicméně tento víkend bude mít místo přistání v dohledu sonda LRO, tak bychom měli brzy mít nejenom snímky, ale i přesné souřadnice, kde CH-3 přistála.
Mapka je v ortografické projekci se středem projekce v místě přistání. Vyznačené elevace jsou elevace LOLA, které jsou vztažené k referenčnímu poloměru Měsíce 1737,4 km (elevace 0 m).
Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) oznámila, že byly úspěšně dokončeny dva ze tří hlavních cílů mise Chandrayaan-3 [Čandraján-3]. A to že přistávací modul měkce přistál na povrchu Měsíce a vozítko se úspěšně pohybuje po jeho povrchu. Třetí hlavní cíl mise, provádění vědeckých experimentů "in situ" (na místě), stále probíhá.
Indický premiér Naréndra Módí navštívil vědce v řídícím středisku v Bengalúru, kde jim poblahopřál k významnému úspěchu. Při této příležitosti prohlásil 23. srpen, den kdy přistávací modul Chandrayaan-3 [Čandraján-3] přistál na Měsíci, jako "Národní kosmický den". Dále oznámil, že místo přistání sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] bylo pojmenováno jako "Bod Šiva Šakti" (Shiv Shakti Point) a místo dopadu přistávacího modulu Vikram sondy Chandrayaan-2 [Čandraján-2] jako "Bod Tiranga" (Tiranga Point). Nicméně se jedná jen o neoficiální pojmenování, protože názvy musí schválit Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie (IAU) pro nomenklaturu planetárních soustav (International Astronomical Union (IAU) Working Group for Planetary System Nomenclature), což je nepravděpodobné, protože podle pravidel pro pojmenování objektů na kosmických tělesech nelze používat jména politického, vojenského nebo náboženského významu, s výjimkou jmen politických osobností z období před 19. stoletím. "Šiva" je jedním z hlavních hinduistických bohů a "Šakti" je v hinduismu ženská kreativní síla či energie, která se aktivně podílí na existenci celého vesmíru, což jsou oba náboženské symboly. "Tiranga" je název používaný pro indickou národní vlajku a znamená to "tři barvy" nebo "tříbarevná", což je zase pro změnu politický motiv. Nicméně jako neoficiální pojmenování je samozřejmě používat lze.
Indická kosmická organizace ISRO zveřejnila další časosběrné video pohybu vozítka na povrchu Měsíce. Škoda, že je video přerušené a není na něm vidět přejezd malého kráteru, který prokazatelně podle stop projelo. Je obtížné najít nějaké rozumné video, protože Indové prokládají videa bizarnímí animacemi. Našel jsem jedno povedené video, které spojuje dříve jednotlivě zveřejněná videa do jednoho celku od sklopení plošiny až po zastavení a částečné otočení vozítka. Podle posledních zpráv vozítko urazilo vzdálenost už 12 m a provádí vědecká měření:
Přidám ještě jedno časosběrné video z kamery přistávacího modulu pořízené během přistání 23. srpna 2023, což už není tak aktuální, ale toto video zde ještě nebylo. Škoda, že je takové hrubé a trhané. Třeba se časem dočkáme plynulejšího:
Na tom videu, co sem dal MiraH se mi podařilo na mapách z LRO identifikovat některá místa, která zachycuje kamera (ta kolečka). Video tedy zachycuje přibližnou trajektorii sondy, která je pak vyznačená na mapce. Časy na mapce jsou časy z videa.
citace 27.8.2023 - 14:47 - Honza Vacek:Na tom videu, co sem dal MiraH se mi podařilo na mapách z LRO identifikovat některá místa, která zachycuje kamera (ta kolečka). Video tedy zachycuje přibližnou trajektorii sondy, která je pak vyznačená na mapce. Časy na mapce jsou časy z videa.
citace 27.8.2023 - 21:29 - MiraH:Smekám. To je úžasné.
Díky, ale ono to není až tak složité. Pokud člověk má tušení, kudy by ta sonda měla letět, tak se to dá docela dobře dohledat.
Jenom jsem si říkal, proč vlastně přistáli tam kde přistáli? Ta dráha Ch-3 je téměř polární, vychází mi, že od polární dráhy se liší ve sklonu asi o 3°. Proč nepřistáli mnohem blíž u pólu?
Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) oficiálně zveřejnila snímek, který pořídil 23. srpna 2023 orbitální modul sondy Chandrayaan-2 [Čandraján-2] svou kamerou s vysokým rozlišením OHRC (Orbiter High Resolution Camera). Na snímku, který byl pořízený zhruba 4 hodiny po přistání, je vidět přistávací modul sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] na povrchu Měsíce. Tento snímek zde sice už byl, ale tentokrát je to snímek ve vysokém rozlišení.
Byly zveřejněny i dva snímky pořízené navigačními kamerami vozítka. Při své cestě na povrchu Měsíce vozítko přijelo 27. srpna 2023 ke kráteru o průměru 4 m, před kterým zastavilo ve vzdálenosti asi 3 m.
Protože se jednalo o velkou překážku, tak dostalo vozítko příkaz vrátit se zpět po vlastních stopách do bezpečné vzdálenosti. Na horizontu jsou vidět valy blízkých kráterů.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Na vozítku jsou dvě navigační kamery s jejichž pomocí řídící tým vyhodnocuje polohu vozítka a jeho další trasu. Podle vyjádření projektového ředitele mise Chandrayaan-3 [Čandraján-3] Veeramuthuvela nejsou pohyby vozítka autonomní. Každý přesun vozítka z jednoho bodu do druhého zahrnuje mnoho kroků. Pro každé plánování trasy musí být data z navigačních kamer stažena na Zemi pro vygenerování digitálního modelu elevace. Pak se pozemní tým rozhodne, kterou cestou se vydá, a nasměruje povel, který má vozítko vykonat. Maximální digitální model elevace, který lze vygenerovat, je pět metrů pokaždé, když navigační kamera odešle obraz. To znamená, že pokaždé, když je vozítku přikázán pohyb, může v nejlepším případě urazit pět metrů. ISRO již provedla několik pohybů vozítka. Během druhé jízdy po povrchu mělo vozítko překonat malý kráter o hloubce asi 10 cm (na snímku) a pozemní tým z toho byl dost nervózní, ale nakonec vozítko kráter bez problému přejelo.
Z důvodu malé velikosti vozítka byly použity v konstrukci nejmodernější miniaturní systémy, ale přesto existují omezení jako je nedostupnost telemetrie po celou dobu a potřeba sledovat polohu Slunce a tak doba mezi jednotlivými pohyby je asi 5 hodin.
Poloha Slunce na obloze není statická, ale každý den dochází k posunu o 12 stupňů, což je třeba vzít v úvahu při pohybu vozítka,
protože má pevně umístěný panel fotovoltaických článků. Na jedné straně panelu (vnější) pokrývají články jeho celou plochu, ale na protilehlé (vnitřní) jen přibližně polovinu plochy.
Omezením je i přenosová rychlost dat z vozítka, protože můžou komunikovat s vozítkem jen prostřednictvím přistávacího modulu, přes který jsou data posílána na Zemi a zpět na vozítko. To zabírá nějaký čas a navíc se musí přenosová kapacita dělit i o naměřená data přicházející z přístrojů.
Jsou i informace, že vozítko pořídilo snímky přistávacího modulu, ale světelné podmínky (stíny a protisvětlo ze Slunce) nebyly dobré. Lepší podmínky pro focení přistávacího modulu se očekávají v pozdější části mise.
Na opačné straně přistávacího modulu, než je plošina pro sjezd vozítka, je umístěný termofyzikální experiment ChaSTE (Chandra's Surface Thermophysical Experiment) pro měření tepelné vodivosti a teploty regolitu v místě přistání. Přístroj ChaSTE má teplotní sondu vybavenou řízeným penetračním mechanismem schopným dosáhnout hloubky 100 mm pod povrchem. Sonda je vybavena 10 jednotlivými teplotními čidly.
Indická kosmická organizace ISRO zveřejnila výsledky měření přístroje ChaSTE na grafu, který znázorňuje změny teploty měsíčního povrchu a teploty v různých hloubkách, jak byly zaznamenány během průniku sondy do hloubky 80 mm. Teplota na povrchu regolitu se pohybuje kolem 50 °C. 5 mm nad ním je teplota asi 55 °C. Se zvětšující se hloubkou klesá naměřená teplota až na -10 °C v hloubce 80 mm.
Konečně jsme se dočkali i snímků přistávacího modulu, pořízených navigačními kamerami vozítka. Vzhledem ke směru pohybu vozítka a polohy přistávacího modulu, nejsou světelné podmínky pro focení ideální. První focení také nebylo moc úspěšné. Ale další, pořízené 30. srpna 2023 ve 02:05 UTC, už vypadá celkem dobře.
Snímek přistávacího modulu byl oficiálně zveřejněný na účtu ISRO na sociální síti X v tomto obrázku, kde jsou ještě označeny přístroje ChaSTE (Chandra's Surface Thermophysical Experiment), pro měření teploty měsíčního regolitu, a ILSA (Instrument for Lunar Seismic Activity), pro měření měsíční seismické aktivity. Co mě zaujalo, je, že konečně vidím na oficiálním dokumentu použití jmen Vikram pro přistávací modul a Pragyan [Pragjan] pro vozítko. Sice mně to přijde podivné, protože doteď ISRO tato jména nepoužívala a navíc v tom bude informační chaos, protože budeme mít dva Vikrami a dva Pragyany, nicméně jen ISRO si může pojmenovat svá zařízení jak uzná za vhodné.
Za 3,5 hodiny pořídilo vozítko Pragyan [Pragjan] další snímek přistávacího modulu Vikram, přesněji v 05:34 UTC téhož dne, ze vzdálenosti 15 m. Zde je už vidět celý přistávací modul a snímek vypadá kvalitněji, i když je zašedlý.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO/neznámý)
Se snímky si už začínají hrát uživatelé z celého světa a upravují je. Zde je snímek trochu vylepšený a kolorovaný s nevěrohodnou barvou regolitu. Snad se dočkáme i povedenější úpravy.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Byly zveřejněny další výsledky měření na povrchu Měsíce, tentokrát přístroje LIBS, kterým je vybavené vozítko Pragyan [Pragjan]. LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy) je spektroskop, který analyzuje složení hornin tak, že je vystaví intenzivním laserovým pulzům. Vysokoenergetický laserový puls je zaměřen na povrch horniny, což může být kámen nebo regolit. Laserový puls generuje extrémně horké a lokalizované plazma. Shromážděné plazmové světlo je spektrálně rozlišeno a detekováno detektory CCD (Charge Coupled Device). Každý prvek, když je v plazmovém stavu, vyzařuje charakteristickou sadu vlnových délek světla, podle kterých se určuje základní složení materiálu.
Přístroj LIBS provedl vůbec první měření na místě (in-situ) základního složení měsíčního povrchu v oblasti poblíž jižního pólu. Tato měření in-situ jednoznačně potvrzují přítomnost síry (S) v oblasti, což bylo něco, co nebylo možné zjistit pomocí přístrojů na palubě orbitálních sond.
Předběžné analýzy, graficky znázorněné, odhalily přítomnost hliníku (Al), síry (S), vápníku (Ca), železa (Fe), chrómu (Cr) a titanu (Ti) na měsíčním povrchu. Další měření odhalila přítomnost manganu (Mn), křemíku (Si) a kyslíku (O). Probíhá důkladné vyšetřování přítomnosti vodíku (H).
Proč je zjištění síry na povrchu Měsíce tak mimořádné?
Jižní pól Měsíce se od severního pólu velmi liší. Je velmi starý a chladný. Po miliardy let zde neprobíhala žádná sopečná činnost. Jižní pól Měsíce je pokrytý vrstvou regolitu, což je směs prachových částic a hornin a pokrývá měsíční povrch jako povlak. Regolit funguje jako štít a chrání horniny těsně pod povrchem před erozí způsobenou slunečním větrem a kosmickým zářením.
Přítomnost síry na Měsíci může vědcům pomoci pochopit vulkanickou historii Měsíce. Obecně platí, že tam, kde se nachází síra, je také vulkanická činnost. Proto její přítomnost na Měsíci naznačuje, že zde v minulosti musela být velká sopečná činnost. To může pomoci při pochopení struktury Měsíce a jeho vývoje. Přítomnost síry na Měsíci je z vědeckého hlediska důležitým objevem.
Síra je ve Sluneční soustavě běžným prvkem, ale na Měsíci ji najdeme jen zřídka. Přítomnost síry v oblasti blízké jižnímu pólu můžeme považovat za indicii přítomnosti vodního ledu. [upraveno 1.9.2023 22:31]
citace 31.8.2023 - 07:30 - Ervé:Je někde i ten nepodařený snímek landeru se špatným osvětlením? Nejraději mám nepodařené fotky.
Zatím je nemáme. To, že došlo k focení za nepříznivých podmínek víme jen z rozhovoru s předsedou ISRO S. Somanathem. Ale to je tak všechno. [upraveno 31.8.2023 18:48]
Thomas Appéré barevně upravil první zveřejněný snímek přistávacího modulu Vikram, který pořídilo vozítko Pragyan [Pragjan]. Přestože na něm není vidět celý přistávací modul, tak je na něm vidět více detailů.
Kanadský planetární kartograf Phil Stooke se pokusil zmapovat dosavadní pohyb vozítka Pragyan [Pragjan]. Informací je ale velice málo, takže je to jen takový odhad.
Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) zveřejnila dvě krátká videa. Na jednom je vidět měření spektrometrem APXS. Je vidět jak automatický závěsný mechanismus otáčí 18 cm vysokým spektrometrem a nastavuje hlavu detektoru tak, aby byla přibližně 5 cm od povrchu Měsíce. Na druhém videu je vidět otáčení vozítka na místě při hledání nejvhodnější polohy pro další postup. Vozítko se kolem přistávacího modulu pohybuje zřejmě tak, aby bylo v záběru kamery na modulu Vikram. Na videu, které níže přikládám jsou tyto dvě videa spojené dohromady. K druhému videu s otáčením vozítka měla ISRO vlastní komentář: "Vypadá to, jako by dítě hravě dovádělo na dvorku Strýčka Měsíce (Chandamami [Čandamami]), zatímco matka ho láskyplně pozoruje."
Spojené video. V první části je měření spektrometrem APXS a ve druhé je otáčení vozítka Pragyan [Pragjan] na místě:
Jsme za polovinou měsíčního dne na který je plánovaná životnost přistávacího modulu Vikram a vozítka Pragyan [Pragjan]. Slunce v místě přistání zapadne 4. září 2023. Všechny systémy přistávacího modulu i vozítka pracují normálně, stejně jako měřící přístroje. ISRO zveřejnila další předběžné výsledky měření některých přístrojů.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Další přístroj potvrdil přítomnost síry (S) v měsíčním regolitu. Již dříve bylo oznámeno zjištění síry v měsíčním regolitu pomocí spektroskopu LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy), kterým je vybavené vozítko Pragyan [Pragjan] (viz předchozí příspěvek). Druhým přístrojem na vozítku je Alfa částicový rentgenový spektrometr APXS (Alpha Particle X-ray Spectrometer). Přístroj APXS se nejlépe hodí pro in-situ (na místě) analýzu prvkového složení regolitu a hornin na povrchu planetárních těles s malou atmosférou, jako je třeba Měsíc. Spektrometr APXS nese radioaktivní zdroje, které vyzařují alfa částice a rentgenové záření na povrchový vzorek. Atomy přítomné ve vzorku zase vyzařují charakteristické rentgenové čáry odpovídající přítomným prvkům. Měřením energií a intenzit těchto charakteristických rentgenových paprsků mohou vědci najít přítomné prvky a jejich množství.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Na videu (které je uvedeno výše) je vidět automatický závěsný mechanismus, který otáčí 18 cm vysokým spektrometrem APXS a nastavuje hlavu detektoru tak, aby byla přibližně 5 cm od povrchu Měsíce. Pozorování APXS odhalila kromě hlavních očekávaných prvků, jako je hliník, křemík, vápník a železo, také přítomnost zajímavých minoritních prvků, včetně síry. Podrobná vědecká analýza těchto pozorování právě probíhá a pomůže vědcům odpovědět na otázky jako třeba z čeho se skládá měsíční regolit a horniny v jižní polární oblasti, kde přistál přistávací modul Vikram, a jak se liší od ostatních horských oblastí nebo původ nalezené síry.
Na přistávacím modulu Vikram je přístroj s komplikovaným názvem Radiová anatomie hypersenzitivní ionosféry a atmosféry Měsíce - Langmuirova sonda, ve zkratce RAMBHA-LP (Radio Anatomy of Moon Bound Hypersensitive Ionosphere and Atmosphere - Langmuir Probe). Přístroj RAMBHA-LP je určený k měření prostředí měsíční plazmy v blízkosti povrchu Měsíce.
Langmuirova sonda (podle amerického vědce Irvinga Langmuira) je zařízení sloužící k charakterizaci plazmatu. Je vybavena kovovou kulovou sondou o průměru 5 cm, která je připevněna na metrovém rameni připevněném k horní části přistávacího modulu Vikram. Rameno s Langmuirovou sondou bylo uvolněno a vyklopeno po přistání modulu na Měsíci. Prodloužená délka ramene zajišťuje, že kulová sonda pracuje v nerušeném prostředí měsíční plazmy, izolovaně od těla modulu. Systém dokáže detekovat nepatrné zpětné proudy o velikosti pouhých pikoampérů s dobou prodlevy až 1 milisekundy. Použitím rozsáhlého potenciálu předpětí v rozsahu od -12 do +12 V v krocích po 0,1 V na Langmuirovu sondu může systém přesně určit hustoty iontů a elektronů a také jejich energie na základě naměřeného zpětného proudu.
Pomocí přístroje RAMBHA-LP bylo provedeno vůbec první měření prostředí lunárního plazmatu v blízkosti povrchu v jižní polární oblastí. Podle počátečního hodnocení je plazma v blízkosti měsíčního povrchu relativně řídká a vyznačuje se hustotou v rozmezí přibližně 5 až 30 milionů elektronů na metr krychlový. Toto hodnocení se týká zejména raných fází měsíčního dne. Sonda pracuje bez přerušení a jejím cílem je zkoumat změny, ke kterým dochází v prostředí plazmatu v blízkosti povrchu Měsíce v průběhu celého měsíčního dne. Tato probíhající pozorování mají velký význam pro pochopení procesu nabíjení v oblasti blízkého povrchu Měsíce, zejména v reakci na výkyvy podmínek slunečního kosmického počasí. Tato kvantitativní měření potenciálně pomohou zmírnit šum, který měsíční plazma vnáší do komunikace pomocí rádiových vln. Také by mohly přispět k vylepšeným návrhům pro nadcházející měsíční sondy.
Dalším vědeckým přístrojem instalovaným na přistávacím modulu Vikram je ILSA (Instrument for Lunar Seismic Activity), přístroj pro měření lunární seismické aktivity. Je to první použití přístroje na Měsíci založeného na technologii MEMS (Micro Electro Mechanical Systems). ILSA se skládá ze skupiny šesti vysoce citlivých akcelerometrů, které jsou vyrobeny v domácím (indickém) prostředí pomocí procesu mikroobrábění křemíku. Jádro snímacího prvku tvoří pružinový systém s hřebenovou strukturou elektrod. Vnější vibrace vedou k vychýlení pružiny, což má za následek změnu kapacity, která se přemění na napětí. Přístroj ILSA byl umístěný na spodní straně plošiny na které bylo připevněno vozítko Pragyan [Pragjan]. Po jejím rozevření a sklopení byl přístroj uvolněný na měsíční povrch.
Primárním cílem ILSA je měřit pozemní vibrace generované přirozenými otřesy, nárazy a umělými událostmi. Dokázal dokonce detekovat vibrace způsobené jízdou vozítka Pragyan po povrchu Měsíce. Na levém obrázku jsou vibrace zaznamenané během jízdy vozítka z 25. srpna 2023.
26. srpna 2023 zaznamenal další vibrace neznámého původu (na pravém obrázku). Pravděpodobně se jedná buď o měsíční zemětřesení nebo o meteoroid dopadající na Měsíc. Zdroj této události je v současné době předmětem výzkumu. [upraveno 1.9.2023 22:35]
Tak to je "bomba"! Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) zveřejnila schématickou mapku pohybu vozítka Pragyan [Pragjan]. Vozítko prozatím urazilo po měsíčním povrchu 101,4 m. Do západu Slunce v místě přistání zbývají asi 2 pozemské dny, tak se musí Indové činit. Ale že se tak rozjedou, to jsem nečekal. Podle předchozích informací mohou z důvodu vygenerování digitálního modelu elevace terénu s vozítkem při jedné jízdě ujet maximálně 5 m. Na mapce jsou jednotlivé jízdy barevně rozlišeny. Nevíme, kdy budou chtít Indové přistávací modul a vozítko hibernovat pro nadcházející 14denní měsíční noc, tak moc času už jim na další výzkum nezbývá. A je otázka, jestli se po dalším východu Slunce přistávací modul a vozítko ještě ozvou. Malá naděje tam je.
Všechny hlavní cíle indické mise Chandrayaan-3 [Čandraján-3]:
- přistání přistávacího modulu na povrchu Měsíce
- pohyb vozítka po jeho povrchu
- provádění vědeckých experimentů "in situ" (na místě)
byly úspěšně splněny.
Už jen několik hodin zbývá do konce měsíčního dne, na jehož délku byla mise naplánována a přistávací modul i vozítko se připravily na nadcházející měsíční mrazivou noc.
Vozítko Pragyan [Pragjan] bylo v sobotu 2. září 2023 odstaveno v bezpečné pozici s plně nabitými akumulátory a panelem fotovoltaických článků orientovaným tak, aby přijímal světlo při příštím východu Slunce očekávaném v místě přistání 20. září 2023. Přístroje na vozítku, spektrometr APXS a spektroskop LIBS, byly vypnuty. Ještě se přenášela data přes přistávací modul Vikram na Zemi a prováděly se nějaké testy. Rádiový přijímač vozítka zůstal zapnutý.
Očekává se, že jak vozítko, tak přistávací modul Vikram přejdou do hibernace 3. září 2023, přestože Slunce zapadne až 4. září 2023. Je to z důvodu konstrukce přistávacího modulu, jehož sluneční panely, ale i kamery a jiné systémy sondy, jsou optimalizované pro minimální výšku Slunce nad obzorem 6°. Pro přistání byl požadavek na úhel 6-9° a v době přistání byla výška 8,75°. Jakmile Slunce klesne pod 6° výšky nad obzorem, vzniknou dlouhé stíny, které by mohly dělat problémy. Přestože jsou zde nějaké rezervy, tak se ISRO rozhodla pro včasné a bezpečné ukončení provozu a přichystání obou zařízení k hibernaci.
Ze 14denního měsíčního dne tak bylo využito asi 10 dnů k vědeckému výzkumu. Vozítko Pragyan [Pragjan] ujelo po povrchu více jak 100 m. Poslední zveřejněný údaj byl 101,4 m, ale je možné, že celková trasa bude delší. Pohyb vozítka není autonomní. Přesné příkazy pro pohyb vozítka vznikaly na Zemi, kam musela být data z navigačních kamer přeposlána pro vygenerování digitálního modelu elevace. Podle něho se pozemní tým rozhodl, kterou cestou se vozítko vydá a vyslal příkaz k pojezdu, který mohl být maximálně 5 metrů dlouhý. Vozítko se přesunovalo rychlostí 1 cm/s a za těch 10 dnů na povrchu Měsíce bylo pojezdům věnováno jen 167 minut (což teoreticky dává délku ujeté vzdálenosti 100,2 m).
Slunce v místě přistání vyjde kolem 20. září 2023, ale z důvodu výšky Slunce nad horizontem (viz výše) a dobití akumulátorů, se teoretické probuzení přistávacího modulu a vozítka očekává až 22. září 2023. Protože zařízení sondy i vozítka nemají žádné radioizotopové ohřívače, které se používají k vyhřívání sond, tak budou čelit nočnímu mrazu až -130°, které elektronika a akumulátory nemusí přežít. Takže se probuzení spíš neočekává, ale je to jen takové "zbožné přání".
No to je úžasny. Vždycky jsem považoval za omezení, že sonda prozkoumá jen jedno mídto. Ale tohle je fantastické. Poposkočit kousek vedle. Přece jenom má přistávací modul lepší vybavení na průzkum, než vozítko. Tohle považuji za velký úspěch.
Velice zajímavé. Zaujal mě ten pohybující se stín ke konci videa. Jako by se tam něco utrhlo. Myslím, že už ani Indové nepočítají, že by se další měsíční den sonda ozvala. V každém případě je to dobré překvapení na konec.
Tento snímek modulu Vikram na měsíčním povrchu jsme zde už měli. Byl pořízený 23. srpna 2023 kamerou s vysokým rozlišením OHRC (Orbiter High Resolution Camera) na orbitálním modulu indické sondy Chandrayaan-2 [Čandraján-2]. Dávám jej sem jen pro porovnání.
Protože jsme se dočkali i snímku místa přistání od americké měsíční sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), který pořídila svou kamerou LROC (LRO Camera) 27. srpna 2023. Šikmý pohled na modul byl pořízený pod úhlem 42°. Jasné halo kolem přistávacího modulu je výsledkem působení přistávacích motorů na regolit. Na rozdíl od snímku pořízeném sondou Chandrayaan-2 [Čandraján-2] zobrazuje snímek LRO větší území, šířka snímku odpovídá 1 738 metrům.
Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) zveřejnila anaglyf vytvořený ze snímků, které pořídilo vozítko Pragyan [Pragjan] svými dvěma navigačními kamerami. Takže kdo má barevné 3D brýle, tak se může pokochat.
citace 4.9.2023 - 09:18 - Martin Jahoda:
No to je úžasny. Vždycky jsem považoval za omezení, že sonda prozkoumá jen jedno mídto. Ale tohle je fantastické. Poposkočit kousek vedle. Přece jenom má přistávací modul lepší vybavení na průzkum, než vozítko. Tohle považuji za velký úspěch.
Myslím, že podobný skok (možná větší?) provedl v 60tých letech jeden ze Surveyorů...
[upraveno 24.8.2023 23:25] 
