no to je v rozpore s mojim predpokladom, ze predsa logicky ratali s tym...
...a ak si dobre pamatam, tak v minulom storoci, ked som este projektoval potrubia...
Se podívej např. na ten snímek RCS a ten pravý úhel u toho vedení nahoře (to je nejlépe viditelné).
Pokud to není stín, tak to snad ohýbali ve svěráku.
citace 25.6.2024 - 16:22 - Tesarakt:Když nejsou informace, tak spekulace jsou jedinou možností...
Jen se mi nezdá, že by použili vzduchový ventil na kapalinu, ale jako příklad a závěr je to velmi dobrý postřeh.
... samozřejmě nečekám, že by použili vzduchový ventil na kapalinu (i jsem napsal "OBDOBNÝ")! Jen jsem chtěl pro ilustraci uvést námi používaný OBDOBNÝ typ o kterém vím, že má dokumentaci na webu a můžete si ji stáhnout a studovat a študovat a študýrovat ... ;-)
citace: Spíše je možné, že použili katalog výrobků Boeingu, což v prvotním přiblížení je správný krok, protože se jedná o dlouhodobě ověřené součástky. Pokud ne, tak se jim to asi o pár řádů prodražilo
např. něco takového: https://shop.boeing.com/aviation-supply/p/37B201311P102=CJ
Pro představu nějaké fotky a nákresy, třeba tu nejsou:
Trochu jímá děs z takto řešených rozvodů:
Evidentně na fotce není finální stav.
PS: samostatně svazkované vodiče v bílé teflonové izolaci jsou až překvapivě mechanicky i teplotně odolné a snesou velká proudová zatížení ...
Nebyla až tak řeč o vodičích, jako o potrubích pro pohonné látky.
Stačí na obrázek kliknout a ve větším detailu je lépe vidět, co se zdá být problematické.
Poslední telekonference NASA myslím dobře popsala problémy, proč s tím jsou ještě u ISS.
Jelikož je to hodně dlouhé a většinu času jsou tam fráze, jak jsou všichni skvělí a jak všechno skvěle funguje, jen potřebujeme lépe pochopit, co bychom měli vylepšit, tak dva zajímavé momenty.
Kdo to nezvládne poslouchat celé, tak zde je nápověda na pár minut poslechu:
Zhruba od desáté minuty je řečeno vše podstatné.
Pak jsou zajímavé některé dotazy novinářů, ty začínají od cca 57 minuty.
Pocit, že nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, jaký je rozdíl v chování materiálů na Zemi a v kosmu, byl silně posílen netěsnými přírubami...
Jedna propagační fotečka ze sondy Maxar Technologies.
Bohužel detailní snímky, kvůli kterým si zaplatili natočení sondy na ISS, neukázali, spíše u sondy pár pixelů vpravo dost blbě přidali.
Takto to pak vypadá, že se jim při testu u ISS něco hrubě nepovedlo.
Pokud někdo má současný pohled z dokovací kamery, aby to mohl vyvrátit, bylo by to fajn.
Poslední tisková konference začala být dost výbušná.
- Prodloužení letu o nejméně 45 dní.
- Loď je certifikována na 210 dní (a asi to využijeme), dobíjeme baterky z ISS (vypadá to, že nejsou certifikovány či vyzkoušeny na opětovné dobíjení na oběžné dráze a samovolně se rychle vybíjejí, i když je loď připojena k ISS)
- na Zemi budeme motory testovat několik týdnů
- Novináři se ptají, jak mají informovat, protože o neuvíznutí posádky na ISS se dá již těžko rozporovat
- zmínka o akciích Boeingu
- Kdy bude videokonference či aspoň telekonference s posádkou CST-100.
- Zmínka o další misi v únoru 2025 (210 dní vyprší 1.1.2025), která má asi tuto situaci vyřešit (ten modul je pro nás nyní velmi cenný, získáváme díky tomu unikátní data)
Koho by zajímalo, co se tam asi děje, tak vše již bylo zde dříve řečeno či aspoň naznačeno, stačí si to zkombinovat, protože se to neodvratně naplňuje.
Scénář, k čemu tam asi všemu došlo, se touto konferencí také vyjasnil (maximum, co se o tom zde dá říci).
Hláška 21. století od NASA (Kenneth Bowersox):
"Na ISS teď děláme velkou vědu, která nám umožní letět k Měsíci a Marsu".
-
citace 29.6.2024 - 16:31 - Tesarakt:Jedna propagační fotečka ze sondy Maxar Technologies.
...
Bohužel detailní snímky, kvůli kterým si zaplatili natočení sondy na ISS, neukázali, spíše u sondy pár pixelů vpravo dost blbě přidali.
...
... to nejsou přidané pixely, to je zbytek po nadměrné kompresi obrazu DCT algoritmem. Celkově jde o propagační fotečku a jako taková se mi docela líbí. ;-)
citace 1.7.2024 - 12:50 - Jan Baštecký:
... to nejsou přidané pixely, to je zbytek po nadměrné kompresi obrazu DCT algoritmem.
Chtělo by to tvrzení nějak lépe podpořit. DCT nedělá dva pravé úhly.
Kromě toho, je to spíše rozmazané, než že by tak daleko od kraje fungovala komprese s provoúhlým přechodem, zvláště když je to frekvenční funkce.
ISS využila svůj robotický staniční manipulátor k inspekci trysek na lodi Starliner. Myslím si, že to co vidíme napravo od lodi tak je jen koncová část ramene s kamerami a dalším příslušenstvím.
Jinak z poslední tiskové konference a dalších oficiálních zdrojů jsem zachytil pár zajímavých informací.
1. Orbitální výdrž aktuální lodi Calypso je 45 dní a je to dáno primárně kapacitou akumulátorů v CM. Pokud se zajistí jejich dobytí, tak lze toto okno rozšířit o dalších 45 dní.
2. Nominální pracovní tlak trysek na CM je 300 PSI, tedy cca 20 atm.
3. CM je vybaven separátním RCS systémem s jiným typem trysek a je tlakován dusíkem.
Ačkoliv si do Boeingu za jeho chabé výkony kdykoliv rád kopnu, tak znovu připomínám, že primárním subdodavatelem pohonného systému je firma Aerojet Rocketdyne. Nezachytil jsem žádnou informaci z posledního období, která by zmínila zapojení této firmy do řešení aktuálních problémů, což mi přijde poněkud zvláštní.
citace 1.7.2024 - 21:33 - ArX:ISS využila svůj robotický staniční manipulátor k inspekci trysek na lodi Starliner. Myslím si, že to co vidíme napravo od lodi tak je jen koncová část ramene s kamerami a dalším příslušenstvím.
Pokud si to rameno promítneme do 3D tak by to tak mělo být.
Aneb má to člověka napadnout, když slyší v telekonferenci, jak hovoří o kontrole trysek či koroze v nich (žádnou nezjistili).
Konec ramene či natočení ramene může být pravoúhlé, takže i toto je logicky vyřešeno, což je dobře.
Zarazila tam ještě jedna věc, že pro deorbit bude každá tryska provádět cca 200 pulsů.
Asi je to kvůli úspoře paliva, ale z hlediska rizika tohoto kritického manévru se kloním k řešení jednoho zážehu.
Nezdá se mi, že by ta úspora paliva mohla být nějak velká, nebo mi nějaké detaily unikají.
citace 1.7.2024 - 12:50 - Jan Baštecký:
... to nejsou přidané pixely, to je zbytek po nadměrné kompresi obrazu DCT algoritmem.
Chtělo by to tvrzení nějak lépe podpořit. DCT nedělá dva pravé úhly.
Kromě toho, je to spíše rozmazané, než že by tak daleko od kraje fungovala komprese s provoúhlým přechodem, zvláště když je to frekvenční funkce.
Podle mého názoru zde nejsou žádné "přidané pixely".
Nicméně je zde vyfocena "vykukující" část LEE adaptéru (koncového úchopu obsahujícího kameru) na ramenu Canadarm2. LEE je tmavší, protože je ve stínu vrhaném stanicí (osvětlené zleva). Samotné rameno Canadardmu je umístěno až za stanicí (z pohledu družice MAXARu) a proto je vidět pouze částečně vlevo od Starlineru. Zde je vidět perspektivně zkreslená část nosníku Canadardmu včetně (mírně dožluta) vystupujících doplněných kamer u kloubů.
Doporučuju si uvedený obrázek stáhnout a zkoumat originál, nikoliv prohlížečem "vylepšovanou" verzi.
-------
Obrázek je komprimovaný na pouhých 99kB, takže jsou silně vidět kompresní artefakty v blocích o velikosti 8x8 pixelů. To jsou přesně ty tři 8x8 bloky nad sebou vpravo od hlavního těla Starlineru. Ten spodní blok 8x8 pixelů je to přímo školní ukázka ořezu méně zastoupených frekvencí používaného při DCT kompresi.
Toto použití velmi vysoké komprese pro ilustrační veřejné účely je zřejmě dostatečné a zároveň skryje přesné detaily originálního obrázku a použité optiky (což firma MAXAR nezveřejňuje). Ale vzhledem k linearitě publikovaného obrázku a jeho dalším parametrům (kontrastu, gama křivce atd...) má zřejmě původní obrázek výrazně vyšší rozlišení... ;-)
https://www.thespacereview.com/article/4821/1
V článku sú spomenuté dva zaujímavé detaily.
K úniku hélia, dochádza len vtedy keď je pohonný systém aktivovaný.
Pri jednom s testov, došlo k poklesu úniku hélia.
Stále sa snažia urobiť "software patch".
..
@ArX
Zapojenie Aerojet Rocketdyne by znamenalo, že sa jedná o konštrukčnú vadu, neriešiteľnú "aktualizáciou software".
Nehledejte konspirační teorie, kde nejsou.
Jan Baštecký má pravdu, jedná se téměř jistě o DCT artefakty i s typickým 8×8 profilem.
Stačí porovnat další publikované verze, které mají menší kompresi (i když jej zase někdo hyperaktivní od Maxaru pro změnu přeostřil).
Nicméně ty konspirace by měl trochu brzdit i pan Baštecký:
citace:Toto použití velmi vysoké komprese pro ilustrační veřejné účely je zřejmě dostatečné a zároveň skryje přesné detaily originálního obrázku a použité optiky (což firma MAXAR nezveřejňuje). Ale vzhledem k linearitě publikovaného obrázku a jeho dalším parametrům (kontrastu, gama křivce atd...) má zřejmě původní obrázek výrazně vyšší rozlišení... ;-)
Snímek byl pořízen družicí WorldView-3, která je komerční (i když významných zákazníkem je, či byly některé vládní organizace USA), takže víme parametry jejího zobrazovacího systému:
The WV-3 Imager, including the SWIR sensor and optics, was designed and built by ITT Exelis. The telescope primary mirror features an aperture diameter of 110 cm. In total, the WV-3 imager has 29 spectral bands including a panchromatic band, eight multispectral bands, 8 shortwave infrared bands and 12 CAVIS bands (Table 7). Scanning technique: pushbroom with a 35,000 pixel dectector array for PAN and a 9,300 pixel detector array for multispectral bands. Note: The WV-3 Imager is also referred to as WV110 (same camera as in WorldView-2).
Kamera má rozlišení 37 cm/pixel z výšky 617 km i když produkty jsou o něco zvětšené na rozlišení stopa(31cm)/pixel.
ISS byla prý vyfocena ze vzdálenosti 276 km, což znamená rozlišení 17 cm/pixel černobíle a 63 cm/px v barvě. Publikovaná verze odpovídá rozlišení pro barevnou verzi. Jestli existuje ČB verze a v jaké kvalitě těžko říct. Maxar ovšem sám uvádí, že fotí satelity až do rozlišení ~15 cm/px, což odpovídá ČB verzi.
citace 6.6.2024 - 16:29 - Slavomír Fridrich:Navzdory množiacim sa únikom hélia. Zadokujú k ISS.
Pobyt asi nebude moc dlhý. "Vyložiť WC" a rýchlo nazad.
Zjavne som podcenil, odvahu moderného manažmentu..
citace 1.7.2024 - 23:51 - Machi:...
Kamera má rozlišení 37 cm/pixel z výšky 617 km i když produkty jsou o něco zvětšené na rozlišení stopa(31cm)/pixel.
ISS byla prý vyfocena ze vzdálenosti 276 km, což znamená rozlišení 17 cm/pixel černobíle a 63 cm/px v barvě. Publikovaná verze odpovídá rozlišení pro barevnou verzi. Jestli existuje ČB verze a v jaké kvalitě těžko říct. Maxar ovšem sám uvádí, že fotí satelity až do rozlišení ~15 cm/px, což odpovídá ČB verzi.
Snažil jsem se spočítat efektivní rozlišení kamery "WV-3 Imager" i s použitím starších na netu dostupných snímků. Vychází mi, že v tomto případě by se měli dostat na úroveň 13cm/pixel (cca 4palce/pixel) v BW kanálu. Což zhruba je hodnota mírně lepší, než číslo uvedená "Machim".
Průměr trunku Starlineru je 15ft (=180palců), takže by měl být zobrazený s průměrem cca 45 pixelů. Na obrázku vpravo mi vychází těch "čistě trunkových" pixelů zhruba 34. Takže jde asi o zmenšení obrázku na 75% původního rozlišení v BW kanále a o doplnění barev.
Takže zřejmě originální obrázek má lepší rozlišení, ale ne o moc. (tedy pokud nepoužijí další nadstavbové finty, jako kombinaci více snímků, dekonvoluci, ... atd.) ;-)
[upraveno 2.7.2024 01:47]
citace 1.7.2024 - 23:51 - Machi:...
Kamera má rozlišení 37 cm/pixel z výšky 617 km i když produkty jsou o něco zvětšené na rozlišení stopa(31cm)/pixel.
ISS byla prý vyfocena ze vzdálenosti 276 km, což znamená rozlišení 17 cm/pixel černobíle a 63 cm/px v barvě. Publikovaná verze odpovídá rozlišení pro barevnou verzi. Jestli existuje ČB verze a v jaké kvalitě těžko říct. Maxar ovšem sám uvádí, že fotí satelity až do rozlišení ~15 cm/px, což odpovídá ČB verzi.
Snažil jsem se spočítat efektivní rozlišení kamery "WV-3 Imager" i s použitím starších na netu dostupných snímků. Vychází mi, že v tomto případě by se měli dostat na úroveň 13cm/pixel (cca 4palce/pixel) v BW kanálu. Což zhruba je hodnota mírně lepší, než číslo uvedená "Machim".
Průměr trunku Starlineru je 15ft (=180palců), takže by měl být zobrazený s průměrem cca 45 pixelů. Na obrázku vpravo mi vychází těch "čistě trunkových" pixelů zhruba 34. Takže jde asi o zmenšení obrázku na 75% původního rozlišení v BW kanále a o doplnění barev.
Takže zřejmě originální obrázek má lepší rozlišení, ale ne o moc. ;-)
No vidíte. Machruju tady s čísly a nakonec mi ulétla desetinná čárka!
Mě vychází nějakých 70 pixelů na 4,56 metru u verze publikované Maxarem na twitteru.
Takže ne 63 cm, jak jsem psal, ale 6,5 cm/px.
To vysvětluje i ten "čtverečkovaný" přeostřený výstup, který je výsledkem následných operací s obrazem a skládání černobílého snímku se snímky pořízených přes filtry.
Ve skutečnosti je totiž snímek zvětšený a ne zmenšený!
Faktor zvětšení by měl být asi 2-2,5×.
citace 4.7.2024 - 09:38 - Martin Jediny:v tom pripade to s tym unikom helia asi nebude az tak vazne, ak maju tolko casu.
V tom konferenční hovoru to zaznělo - únik hélia či pohonných látek už nehrozí, uzavřeli jsme ventily u nádrží. Takže helium mají a neuniká, ale nejsem si jist, jestli vše dobře promysleli.
citace 4.7.2024 - 09:38 - Martin Jediny:
Bude NASA uctovat Boeingu ubytovanie pasazierov?
Motory Progress MS-26 se zažehly 29.6.2024 22:39 GMT na 536 sekund a vytlačily ISS na dráhu 418,25 km, tj. o 1,36 km.
Asi jim také připočítají palivo, které museli navíc spotřebovat (díke váze Starlineru), což by tak vycházelo na 1,5 milionu dolarů.
Prostě každé kilo nákladu na ISS má stabilní cenu, ať se jedná o vodu nebo palivo.
Ještě jeden důsledek to zvýšení u ISS má.
Nyní musí počkat, až bude ISS zase o 1,36 km níže, protože jinak musí kompletně přepočítat a překonfigurovat celý deorbit.
A to je minimálně další palivo a více zážehů trysek.
citace 4.7.2024 - 09:38 - Martin Jediny:v tom pripade to s tym unikom helia asi nebude az tak vazne, ak maju tolko casu.
V tom konferenční hovoru to zaznělo - únik hélia či pohonných látek už nehrozí, uzavřeli jsme ventily u nádrží. Takže helium mají a neuniká, ale nejsem si jist, jestli vše dobře promysleli.
Hélium ze systému uniká pouze při práci motorků. O tom jsme byli informováni již v polovině června. Pasivní připojení k ISS tak nemá (prozatím) vliv na zásoby helia na palubě Starlineru.
citace 4.7.2024 - 18:27 - Václavík Michal:
Hélium ze systému uniká pouze při práci motorků. O tom jsme byli informováni již v polovině června. Pasivní připojení k ISS tak nemá (prozatím) vliv na zásoby helia na palubě Starlineru.
Pokud jsem pochopil ty informace v pozdějších telekonferencích správně, tak největší úniky jsou přes těsnění u motorů, zvláště když jsou zahřáté, ale i když jsou vypnuté, tak to zkrátka už dokonale netěsní.
Takže to vypadá tak, že ty úniky helia vyřešili tím, že zavřeli ventily přímo u nádrží a ponechali rozvody natlakované jen tím, co v nich je.
Takže NASA je sice optimistická, ale na druhou stranu už na základě dobíjení baterií pomalu couvá od limitu 45 dní na orbitě, co platilo při startu. Pozemní testy začali údajně až 2.července. Je zajímavé že hned 4. ráno (v USA ještě 3.večer) splnili 80% - jestli to není jen hláška před nástupem na dovolenou 4.července. No uvidíme. 45 dní končí 20.7., počítám že kolem 14. buď padne rozhodnutí o přistání, nebo o tom, žer Starlkiner je skvělý, takže povolí dalších x dní na orbitě. https://www.space.com/nasa-boeing-starliner-crew-flight-test-45-day-limit-extension
Mnohem zajímavější byla telekonference, kdy jim unikly některé informace díky nesouladu informací před tiskovou konferencí a odpovědi na otázky.
Bez záruky:
- Hurikán v USA jim způsobil problémy a díky němu se spousta činností prodlouží
- Otázka na baterky plně ukázala, že se neví, jak tam dlouho budou, vypadá to, že mají klasické komerční AA články a každý mohou v sestavě baterií proměřit
- Předpokládají vyřešení testování do konce července, ale později řeší, jak se vůbec provede dokování s dalšími misemi, která má přivézt "velké množství potřebného materiálu" a že nemohou využít dokování u ruské části
- Nebudou nijak zásadně zasahovat do designu již postavených nebo stavěných modulů (pravděpodobně z důvodu certifikace)
- Otázka ohledně těsnění není správná, je to problém příruby
- problém s močí a nedostatku oblečení (otázka skafandrů nebyla moc řešena, jen jak to bylo s únikem)
- Nedaří se jim na Zemi nasimulovat teploty co tam naměřili (a logicky se jim to ani nemůže podařit), počet zážehů na orbitě byl oproti prvními letu mnohem vyšší - 400
- v případě nouze může Starliner bez problémů přistát (ale zase klasické mlžení ohledně trysek potřebných pro deorbit - je jich dostatek a jsou dostatečně redundantní)
Takže zatím žádný termín přistání. Vypršelo 45 dní záruky baterií, jsou ale OK, takže let pokračuje. Pozemní testy skončily, teď budou motory rozebírat a kontrolovat jejich stav, mají spoustu dat k analýze. Snad to bude k něčemu. https://starlinerupdates.com/
Je to jenom shrnutí předchozích zpráv. Nic nového, bulvární styl. Otázkou je, jak dlouho bude NASA a Boeing zpracovávat výsledky a jaké budou pro Starliner.
